Ekologické katastrofy v Česku a ve světě

Přírodní jevy a katastrofy provázejí lidstvo od nepaměti, a ačkoli u nás nejsou přírodní katastrofy tolik obvyklé jako na jiných místech planety, existují takové, které nás ohrožují, i když jejich dopady bývají většinou lokální. Mezi ně patří třeba sesuvy či skalní řícení.

Globální přehled přírodních katastrof

Zajišťovna Munich Re zveřejnila předběžný přehled o přírodních katastrofách ve světě, které se udály v 1. pololetí 2022. Přírodní katastrofy způsobily ve světě v 1. pololetí 2022 celkové škody ve výši 65 mld. USD a zapříčinily celkem 4300 úmrtí. V mnoha regionech světa přibývá takových událostí jako je extrémní horko, sucho a ničivé požáry.

Torsten Jeworrek, člen správní rady Munich Re, k těmto hlavním závěrům dodal, že v 1. pololetí 2022 dominovaly ve světě přírodní katastrofy vyvolané špatným počasím. V USA se jednalo především o silná tornáda, na východním pobřeží Austrálie o silné povodně a v jižní Evropě bylo nutno bojovat s extrémně vysokými teplotami, ničivými požáry a suchem. Podle Jeworreka vyvolává značné obavy ta skutečnost, že propojištěnost v rozvojových zemích a nově se rozvíjejících zemích stagnuje pod úrovní 10 %.

Zajišťovna Munich Re ovšem též upozorňuje, že škody z přírodních katastrof v 1. pololetí 2022 byly nižší než ve stejném období roku 2021. Jak bylo již výše uvedeno, tak povodně, zemětřesení, vichřice atd. způsobily v 1. pololetí 2022 škody ve výši 65 mld. USD, ale v 1. pololetí 2021 to bylo 105 mld. Pokud jde o USA, tak celkové škody byly za 1. pololetí 2022 vyčísleny na 28 mld. USD, což se téměř blíží polovině globálních škod. Pojištěné škody jsou odhadovány na 19 mld. USD, což jsou skoro dvě třetiny globálních pojištěných škod.

V Evropě vyvolaly značné škody zimní vichřice, zejména v únoru 2022. Velmi silně bylo zasaženo Irsko, Anglie, části Belgie, Nizozemsko, severní Německo a pobřeží Baltu. Výsledkem byly celkové škody ve výši 5,2 mld.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Přímá škoda způsobená přírodními katastrofami na celém světě se v roce 2024 podle odhadů vyšplhala na 417 miliard dolarů, tedy 9,6 bilionu korun. Tlaková níže Boris, která v týdnu od 11. do 18. září 2024 zasáhla devět států včetně Česka, způsobila škody v regionu ve výši devíti miliard dolarů, v přepočtu přibližně 2O7 miliard korun.

Vyplývá to z aktuální studie Gallagher Re: Natural Catastrophe and Climate Report 2025. Škody v Česku ministr financí Zbyněk Stanjura v prosinci odhadoval mezi 50 a 70 miliardami korun. Z toho byla podle dat České asociace pojišťoven pojištěná škoda na majetku firem a domácností okolo 19 miliard korun.

„Zatímco byla velmi dobře chráněna zejména velká města, venkovské oblasti zaznamenaly proporčně větší škody. Do přehledu nejvýznamnějších škod v letošním vydání Gallagher Natural Catastrophe and Climate Report se dostalo ještě dalších šest událostí, které zasáhly i Česko. Nejnákladnější z nich byly podle studie jarní mrazy, které způsobily škody zejména zemědělcům a zasáhly kromě Česka ještě Německo, Rakousko a Francii. Následují škody způsobené třemi středoevropskými letními bouřkami Wibke, Zoe a Elke.

Z globálního pohledu tvořily výraznou většinu škod zaznamenaných za loňský rok ty, které vznikají na základě atmosférických jevů, tedy mají spojitost s počasím a klimatem. Pouze 15 z 417 miliard dolarů připadalo na ostatní jevy, jako je například zemětřesení.

„Nadále jsme svědky výrazného vlivu klimatické změny na průběh jednotlivých přírodních katastrof i širších vzorců projevů počasí. „V posledních letech se také častěji stáváme svědky mnoha sice menších, nicméně bezprecedentních přírodních katastrof. Příkladem jsou loňské dubnové povodně ve Spojených arabských emirátech. Nejničivějšími atmosférickými jevy uplynulého roku byly tropické cyklony (161 miliard dolarů), povodně a záplavy (109 miliard), silné konvektivní bouře (84 miliard) a sucha (27 miliard). Celkem statistici zaznamenali 60 událostí se škodou nad miliardu dolarů, což je o devět víc, než činí desetiletý průměr.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Studie kromě celkových škod eviduje i kategorii takzvaných pojištěných škod, které v roce 2024 činily 154 miliard dolarů. Do první desítky je vynesly následky extrémní zimy během prvních tří měsíců loňského roku. Vyplývá to z informací, které zveřejnila světová zajišťovna Munich Re. Pojistná plnění středoevropských pojistných událostí spočítala firma na 500 milionů dolarů (10,5 miliardy Kč).

První místa největších loňských pojištěných škod obsadila tornáda v USA, pouze na třetí příčku se mezi ně vklínil tajfun v Japonsku a Jižní Koreji. Po zimních škodách ve střední Evropě následovala zimní bouře v USA a Kanadě, záplavy v Indii a první desítku doplnil cyklon v Austrálii.

Celosvětový objem škod z přírodních katastrof loni klesl na 15 miliard dolarů, zatímco o rok dříve při řádění hurikánů v USA dosáhly pojištěné škody 99 miliard USD. Menší škody byly v roce 2002 (14 miliard USD), kdy pojišťovny nejvíce platily za záplavy v Evropě.

Největší škody způsobila příroda v minulém roce při květnovém zemětřesení v Indonésii a letních záplavách v Indii (přes tři miliardy dolarů). Pojištěné škody však byly kvůli nízké úrovni pojištěnosti v postižených regionech relativně malé.

Loňská zima se vyrovnala záplavám z roku 2002. Česko zasáhlo v první polovině loňského roku hned několik živelních pohrom za sebou. Tuhá a dlouhá zima, podle odborníků nejsilnější za posledních 30 let, přinesla téměř 59.000 pojistných událostí způsobených tíhou sněhu. Celkovou hodnotu škod způsobených živelními kalamitami domácí pojišťovny odhadly v září zhruba na 3,3 miliardy Kč.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Česká pojišťovna v důsledku loňské zimy klientům vyplatila více než 1,4 miliardy korun, a v majetkovém pojištění dokonce zaznamenala více než stoprocentní nárůst vyplacených peněz. "Počtem 50.000 případů se loňský rok vyrovnal katastrofálním záplavám roku 2002," řekl mluvčí ČP Václav Bálek.

Sesuvy půdy jako podceňované nebezpečí

Problematiku sesuvů a skalních řícení v České republice nově přibližuje publikace Sesuvy - podceňovaná nebezpečí, kterou v lednu 2018 vydalo Nakladatelství Academia v edici Strategie AV21. „Jde o další počin výzkumného programu Strategie AV21 Přírodní hrozby. V minulých dvou letech jsme zorganizovali na téma sesuvů několik mezioborových seminářů určených odborníkům, úředníkům veřejné správy a samosprávy i politikům. Měly upozornit na tuto problematiku a představit její možná řešení,“ vysvětluje koordinátor programu a ředitel Ústavu struktury a mechaniky a hornin AV ČR Josef Stemberk.

Koordinátor programu Strategie AV21 Přírodní hrozby a ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR Josef Stemberk doplňuje, že mezioborový pohled na fenomén sesuvů je nezbytný pro navržení a uplatnění co nejlevnějších a nejúčinnějších metod ke snižování škod, které mohou tyto jevy způsobit. Například v letech 2007-2015 vynaložila Česká republika na jejich sanaci téměř tři miliardy korun.

Jan Klimeš z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR potvrzuje, že sesuvy v České republice nastávají opakovaně a nejsou ojedinělé, jak by se mohlo zdát. Jako příklad uvádí sesuvy pod osadou Poláky u Nechranické přehrady, které poničily rekreační chaty, nebo v obci Maršov u Uherského Brodu - v důsledku zdejšího sesuvu v šedesátých letech 20. století se část lidí odstěhovala. Jeho kolega Jan Blahůt připojuje případ z roku 2013, kdy sesuv zničil chatu pod přehradou Slapy v Třebenicích a zapříčinil smrt dvou lidí.

Kauza dálnice D8 u Prackovic jako ukázka řetězce selhání

Jak řetězec selhání vyústil v sesuvy s miliardovou škodou, ilustruje kauza rozestavěné dálnice D8 u Prackovic z června 2013. Přestože je levý břeh Labe nad Prackovicemi a Litochovicemi v Českém středohoří historicky známý jako území náchylné k sesuvům, při projektování dálnice z Prahy do Drážďan se na jejich existenci nedbalo. Problémy se projevily již v roce 2011 menšími sesuvy v zářezu dálnice a vznikem pramenů v nedalekém okolí. Varování přírody ale nikdo nedbal a nadměrné srážky z května a června 2013 dokonaly své.

Otrava řeky Bečvy v roce 2020

Na přelomu léta a podzimu 2020 došlo k jedné z nejvážnějších ekologických katastrof v České republice. Způsobilo ji pravděpodobně několik úniků toxických látek. K tomu nejvážnějšímu došlo 20. září 2020. Kdo byl původcem havárie, která katastrofu způsobila, není dodnes jasné. Stejně jako není zcela jasné, co otravu způsobilo. Jedno však díky této tragédii jasné je.

Po původci havárie nejdříve pátrala Česká inspekce životního prostředí, která nakonec případ předala Policii ČR. Ta se z pro nás nepochopitelných důvodů zaměřila na jedinou z továren v okolí, kterou provozovala vodohospodářská akciová společnost Energoaqua. Zároveň byla hned od začátku jako možný viník vyloučena akciová společnost Deza, která je součástí holdingu Agrofert a je tak ve svěřeneckém fondu tehdejšího premiéra České republiky Andreje Babiše (ANO).

Právě v prostorách společnosti Deza došlo přitom v den největší katastrofy na Bečvě k havárii, kterou se snažil její managment ututlat a se zpožděním o ní informovali novináři z Deníku Referendum. Ti sledují i v současnosti probíhající soud a podle nich je klíčový argument v obžalobě rožnovské společnosti Energoaqua z otravy řeky Bečvy založen na podvodném tvrzení soudního znalce.

Podle organizace Arnika byla havárie, která vyústila v únik toxických látek do vod, jen potvrzením neblahého trendu. K podobným únikům dochází v poslední době stále častěji. Ochrana vod polevila, monitoring toxických látek je nedostatečný. Nebezpečím pro řeky je také důsledek benevolentního povolování dalších a dalších zdrojů znečištění.

Od samého začátku tak podle nás docházelo k mnoha pochybením na straně České inspekce životního prostředí.

Prevence a ochrana

Reagovat na ekologické katastrofy, až ve chvíli kdy se stanou, je pozdě. Proto se Arnika soustředila také na tlak na systémové změny, které by mohly dalším haváriím zabránit, nebo jejich nebezpečí aspoň minimalizovat. Hned po havárii jsme zveřejnili petici Řeky bez jedů, která požaduje lepší ochranu našich řek a kvalitnější monitoring toxických látek. Přísnější pravidla by měla pochopitelně platit na všech českých řekách, nejen na Bečvě. Tuto petici podepsalo dodnes víc než sedm tisíc lidí.

Také jsme připomínkovali novelu vodního zákona, kde jsme navrhovali mnohem přísnější pokuty pro firmy, které bez povolení vypouštějí do českých řek toxické škodliviny.

Podle Arniky totiž pro velké průmyslové nebo chemické podniky, které mají miliardové výnosy, nepředstavuje pokuta 25 milionů korun, která byla nakonec do novely schválena, dostatečný ekonomický stimul, který by je motivoval k realizaci opatření, jež by napomohla havárii předejít. Podle Arniky by adekvátní částkou byl dvojnásobek, tedy 50 milionů korun. Při haváriích rozsahu podobného třeba té na Bečvě, totiž dochází k rozsáhlým škodám na životním prostředí, které v podstatě nejdou zaplatit.

Přírodní katastrofy a jejich klasifikace

Přírodní katastrofa je přírodním procesem, který je rychlý a zanechal po sobě lidské oběti a materiální škody. Musíme zdůraznit, že přírodní katastrofy jsou zcela normálními geologickými pochody, které se odehrávaly od samotného začátku geologické historie Země. Ve střetu s lidskou populací se ovšem na ně díváme zcela jinak, z hlediska obětí, škod, jejich předpovědi a ochraně před nimi. Klasifikujeme je podle prostředí jejich vzniku. Mnohdy na sebe jednotlivé katastrofy navazují a většinou jsou jejich druhotné účinky tragické.

• Zemětřesení: vzniká nahromaděním napětí v zemské kůře a jeho náhlým uvolněním.
• Vulkanismus: ohrožuje na světě přibližně desetkrát méně lidí než zemětřesení. Asi 200 milionů jich žije v nebezpečné blízkosti sopek.
• Svahové pohyby: Síly, držící pohromadě půdu či horninu, jsou najednou slabší než gravitace. Svahové pohyby jsou v naší republice spolu s povodněmi nejnebezpečnějšími přírodní katastrofami.
• Prachové bouře: Trpí jimi hlavně Morava. V Dolnomoravském úvalu bouře nanášejí písek a naopak erodují úrodnou půdu.
• Povodně: Na vznik a velikost povodní má vliv úhrn dešťových srážek za určitou dobu a dopadající na určitou plochu. Navíc, vliv má i tvar povodí rozvodněné řeky, nadmořská výška, sklonitost svahů, členitost povrchu a hustota vegetace.

Co dělat?

Zdůraznili jsme, že přírodní katastrofy jsou v podstatě normálními geologickými pochody, ovlivňujícími naši Zemi během celé geologické historie. Avšak i člověk svou činností se může neblaze na vzniku přírodních katastrof účastnit.

tags: #ekologické #katastrofy #v #česku #a #ve

Oblíbené příspěvky:

• Chvost - hlubší pohled
• Pytle od omítkových směsí v ČR
• Jak na hlášení o odpadech?
• Plynné složky ovzduší
• Strážci přírody v ČR