Výrobci i spotřebitelé čím dál častěji řeší dopady obalů na životní prostředí a přicházejí s řešením na jejich minimalizaci. Neporovnávají přitom mezi sebou jen různé materiály, ale i produkty v odlišném provedení.
Oblíbené jogurty Florian, dětské Olmíky, smetany, máslové i sýrové pomazánky nebo čerstvé mléko - všechny tyto produkty jsou spojeny se společností Olma. Většinu z nich naleznete zabalenou do plastových obalů.
U plastových kelímků na jogurt jsou k přírodě nejšetrnější ty kombinující plast s papírem ve snadno oddělitelné variantě nebo ty s potiskem. Šli jsme řadou cest, ale tu nejdůležitější teď vidíme ve snižování hmotnosti našich obalů, ať už kelímků na jogurty nebo lahví na mléko a pak především ve zpětném využívání recyklovaných materiálů.
V souvislosti s plasty se ale často mluví o jejich negativním vlivu na životní prostředí. Nás neprobudily až záběry v televizi a alarmující články, přistupovali jsme k tématu zodpovědně už dříve a snažili se produkovat plastů co nejméně. A zároveň usilovně pracujeme na tom, abychom dostali do obalů zpět recyklovaný materiál.
A to nejen u PET lahví, kde je ta diskuze nejsilnější a byli jsme první, kteří mléko zabalili do lahve s 50% podílem rPET. Děláme to tak už rok a budeme v tomto trendu pokračovat. Obal zkrátka musí mít co nejvyšší udržitelnost a naopak nejnižší uhlíkovou stopu.
Čtěte také: České supermarkety a bio
Jedním z ukazatelů, kterými lze nahlížet na příčinu negativních změn klimatu, je takzvaná uhlíková stopa. Ta souvisí s emisemi CO2 nebo jinými plyny (CH4, N2O), nejčastěji přepočítávanými právě na ty uhlíkové (tzv.
Plasty v celé jejich šíři se podle studie Imperial College London podílejí na globálních emisích skleníkových plynů z 3,8 %. Část polymerů se využívá pro výrobu obalů, ale právě zde přináší aplikace plastů některé ekologické výhody.
Tvrzení vychází z posuzování celého životního cyklu obalů právě na základě LCA analýzy. Environmentální dopad, jakým je klimatická změna, vyjádřená hodnotou CO2 ekv. emitovanou ve všech fázích životního cyklu produktu, je nejčastěji používaným ukazatelem z celého souboru LCA analýzy.
Data z LCA přitom neslouží jen na hodnocení dopadů na klimatickou změnu, ale celou řadu dalších kategorií (tzv. indikátorů kategorií dopadu), jako je třeba spotřeba nebo znečištění vody, spotřeba fosilních surovin, užití půdy, tvorba prachových částic aj.
Když metodu LCA (model PEF 3.0 doporučený Evropskou komisí) použil tým VŠCHT Praha pro porovnání různých typů kelímků na jogurt, zjistil, že vzhledem k funkční jednotce 1 litru jogurtu vykazují ty s kartonovým přebalem (K3) a také potiskem nižší environmentální dopady než ty s etiketou nebo sleevem.
Čtěte také: Jak podporovat projekty
Samotná metoda LCA je unikátní svým potenciálem srovnávat zdánlivě nesrovnatelné. Zmíněné výsledky pomáhají vyvíjet či zvolit ekologičtější obal.
“Obecně se nedá říci, zda je výrobek ekologický. Jednotlivé produkty mohou mít ve vzájemném srovnání nižší či vyšší environmentální dopady, nikdy však nulové,” říká Vladimír Kočí z VŠCHT Praha.
“Proto hovoříme o udržitelném obalu - jeho dopady posuzujeme vzhledem k celému životnímu cyklu, jeho existujícím alternativám plastovým i z jiných materiálů i k výhodnosti a funkčnosti pro uživatele a společnost.
Sklo je považováno za ekologický obal, protože má dobrou recyklovatelnost, ale jeho uhlíková stopa je 5 až 8x vyšší, a to i v případě, že jej budeme recyklovat. Jeho nevýhodou je vysoká hmotnost.
Papír je bezesporu výborný materiál. Začali jsme jej hojně používat právě v kartonových přebalech, kde doplňuje plast, aby ho mohlo být v kelímku použito co nejméně. Aktuálně tak šetříme 30 % množství plastu proti standardnímu obalu.
Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství
Je cestou i 100% papírový obal? Při podrobnějším zkoumání pro náš segment momentálně dostupných papírových obalů většinou zjistíte, že se jedná o vícevrstvý a vícemateriálový obal.
Recyklovatelnost obalů je důležitá, ale nestačí sama o sobě - vždy je tam důležitý i jednotlivý člověk, který po vyprázdnění obsahu musí s obalem nějak naložit. Představa o ekologičnosti je u zákazníků často zkreslená.
Je třeba neustále edukovat a upozorňovat na ten celkový pohled, který dokážeme nahlédnout právě prostřednictvím uhlíkové stopy. Ta odpovědnost ale ve finále je na každém spotřebiteli.
Ing. Martin Krystián nastoupil do tradiční mlékárenské společnosti Olma, a.s. v roce 2009, je místopředsedou představenstva a od roku 2017 zastává pozici generálního ředitele.
Produkty v Olmě, ať už jogurty, smetany, másla nebo mléko jsou balené do plastu. Už z povahy našich produktů má velký význam, aby byly zachovány ve své kvalitě, trvanlivosti a také bezpečnosti pro zákazníky.
Osobně jsem v Olmě 12 let a celou tu dobu řešíme obaly velice zodpovědně na základě dvou hlavních přístupů. Jednak aby obal chránil potraviny po stránce hygienické a také aby byl jeho dopad na životní prostředí co nejmenší.
Olma byla jedna z prvních, která uvedla mléko do PET lahve, první, která uvedla kelímky nejen potištěné, ale i se sleevem. Jsme dnes jedni z prvních, kteří začali používat kelímky s výrazně sníženým podílem plastu, což umožňuje kombinace s papírovým přebalem.
Věnujeme se problematice ale dlouhodobě, vybíráme pečlivě polymery, ze kterých se obaly vyrábějí, tak aby byly plně recyklovatelné, sleevy jsme buď odstranili nebo nahradili plně recyklovatelným materiálem tak, abychom dosáhli jednodruhovosti pro snadnou recyklovatelnost, takže úspory jsou velké.
Chceme v tom být samozřejmě také skutečně odpovědní. Dlouhodobě se držíme tří priorit. Tou první je zákazník a jeho požadavky na výrobek. Druhou je kvalita našich produktů, ze které nikdy neuhneme. A tou třetí je právě životní prostředí.
A u toho třetího bodu si mohou být lidé jistí, že pokud budeme mít k dispozici lepší materiál, do kterého by šlo naše mléčné výrobky zabalit, tak to uděláme. Nebudeme to ale dělat účelově, abychom se jen tvářili, že je to ekologické.
tags: #ekologické #kelímky #na #jogurt #materiály