Ekologické materiály pro pasivní domy: Seznam

Energeticky úsporné stavby jsou ve světě současného stavebnictví novým standardem. V souvislosti s ochranou klimatu totiž legislativa tlačí povolené limity spotřeby energií stále níž a od 1. ledna 2022 tak budou platit nová, přísnější pravidla. Splnit je bude muset každý, kdo po tomto datu požádá o stavební povolení. Dramatického navýšení investic se ale nemusíte děsit - záležet bude pouze víc než kdy předtím na kvalitním návrhu budovy.

Každá nová stavba musí splňovat požadavky na nízkoenergetický dům. Pokud jsou splněny přísnější požadavky, jedná se o pasivní dům. Tyto domy mají nízkou spotřebu energie na celkový provoz, tzn. vytápění, chlazení, větrání a přípravu teplé vody.

Pasivní tepelné zisky, které jsou pro pasivní domy stěžejní, využívají všechny budovy, některé méně, jiné více. Určující je zde měrná potřeba tepla na vytápění - zatímco u nízkoenergetických staveb je limit 50 kWh/m2/rok, pasivní dům nesmí na vytápění spotřebovat více než 15 kWh/m2 ročně.

Co jsou pasivní tepelné zisky?

„Jsou to jednak vnější zisky, tedy zisky ze slunečního záření procházejícího okny, a dále zisky vnitřní, tedy teplo vyzařované lidmi a spotřebiči. V zimním období teplo vždy uniká z interiéru do exteriéru, ale díky velmi kvalitní izolaci neutíká tolik. Tepelná izolace přispívá k zajištění tepelného komfortu a příjemné teploty v místnostech,“ odpovídá Michal Široký z Building Glass, Saint Gobain. Vše dohromady zvyšuje kvalitu bydlení a hodnotu nemovitosti.

Změny v legislativě od roku 2022

Od 1. 1. 2022 se požadavky mění, anebo spíše zpřísňují. Budou totiž kladeny větší nároky jak na tepelně izolační parametry konstrukcí, tak na obnovitelné zdroje energie. „Sluníčko je k dosažení nízké energetické náročnosti nejlevnějším zdrojem - nikdy nám nepošle fakturu. Promyšlený návrh oken z pohledu jejich velikosti, orientace, technických vlastností a členitosti může ušetřit i 30 % spotřeby energie na vytápění. Okna jako zdroj energie tak vnímám jako klíčový prvek k dosažení nízké energetické náročnosti a splnění nových požadavků s minimalizovanými investičními vícenáklady,“ komentuje změny v legislativě Michal Čejka z Centra pasivního domu. „Alternativním řešením je kvalitnější obálka budovy, využití účinnějších technologií či instalace obnovitelných zdrojů,“ dodává.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Základy pasivních domů

Princip pasivních domů tkví v základech, zejména pak v práci s přirozeným světlem a teplem. Je tedy logické, že zásadním požadavkem je vhodné situování stavby vzhledem ke slunečním paprskům. Solární zisky a funkční stínění jsou pro tyto domy nezbytné.

„Intenzita slunečního záření závisí na ročním období a denní době. Tomu je třeba přizpůsobit návrh energeticky úsporného domu - v letních měsících je důležité solární energii do interiéru nepustit, aby nedocházelo k jeho přehřívání. V zimě je naopak vhodné sluneční paprsky využívat jako pasivní solární zisk,“ vysvětluje Tomáš Truxa, technický poradce společnosti ISOVER. „Ideální pozemek by měl být tedy dostatečně prosluněný, mírně svažitý a orientovaný jižním nebo jihozápadním směrem,“ dodává odborník. V létě je ovšem třeba dbát na stínění, zejména pak v podvečerních hodinách je třeba odstínit nízké zapadající slunce na západní straně. Pro účely stínění lze využívat přesahy střech, markýzy, vnější okenní žaluzie nebo třeba i zeleň.

Okna jako klíčový prvek

U pasivního domu musí být měrná potřeba tepla na vytápění za rok menší než 15 kWh/m2. Aby tomu tak bylo, je optimální kompenzovat energetické ztráty domu bezplatnými tepelnými zisky ze slunce. Právě v tom spočívá největší potenciál oken. Pokud by se nepovedlo tepelné zisky využít efektivně, musel by potřebnou energii zajistit jiný zdroj. Čím více se tedy využije energetických zisků ze slunce, tím méně je potřeba investovat do dražších stavebních úprav a technických opatření. Rozhodující je u oken velikost, rozmístění a opět - orientace vůči světovým stranám.

„Je zřejmé, že orientace budovy má zásadní vliv na energetickou bilanci. Zároveň platí, že každý z nás chce mít doma dostatek světla. Teplo a světlo jsou dvě strany stejné mince, takže volba správného skla je velmi důležitá,“ uvádí Michal Široký z Building Glass. Pro pasivní rodinné domy jsou ideální taková skla, která do interiéru propouštějí maximum světla a tepla. S tímto zasklením budou okna během chladného období sama zadarmo přitápět. Jediná potíž nastává v létě, kdy je naopak potřeba teplo od slunce eliminovat. Vhodným řešením je tedy stínění pomocí venkovních žaluzií, screenových rolet nebo konstrukčních úprav v podobě přesahu střechy či slunolamu.

„Pokud ovšem není možné doplňkové stínění použít, je možností jiný typ skla, a to s protisluneční ochranou,“ nabízí alternativu Michal Široký. To totiž dovnitř popustí dostatek světla, ale teplo vám do domu nepustí. „Protisluneční skla se používají především u výškových budov, kde nelze využít venkovní stínění kvůli větru. U rodinných domů také najdou opodstatnění, pokud nelze použít vnější ochranu. Jejich užití ale snižuje potřebné solární zisky,“ upozorňuje odborník. Jinými slovy, protisluneční sklo může být výhodou v létě, ovšem po zbytek roku je potřeba solární zisky nahradit jiným zdrojem.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Kvalitní zateplení

Jedním ze základních principů nízkoenergetických a pasivních domů je snaha co nejvíce snížit tepelné ztráty v zimním období. Teplo uniká všemi konstrukcemi, které oddělují vnitřní prostředí rodinného domu od exteriéru, tedy skrz obvodové stěny, střechu, podlahy na terénu i výplně okenních a dveřních otvorů. Kvalita použitých materiálů a produktů v těchto konstrukcích, zejména pak jejich tepelná vodivost a celková tloušťka, pak určují celkové tepelné ztráty objektu. Konstrukce je tak nutné tepelně izolovat.

„V dnešní době je nejrozšířenějším typem vnější zateplení. Mezi jeho výhody patří ochrana nosné konstrukce před změnami teplot, větší akumulace tepla v konstrukcích, lepší propustnost vodních par a minimální riziko vzniku kondenzace,“ uvádí Tomáš Truxa, technický poradce divize ISOVER. Dalším plusem je, že nedochází ke zmenšení půdorysné plochy místností. „Vnitřní zateplení najde své uplatnění u historických objektů, kde nelze zasahovat do vzhledu fasády,“ dodává Tomáš Truxa a varuje, že u tohoto typu zateplení hrozí zvýšené riziko výskytu kondenzace. Problematický detail u vnitřního zateplení je v místech napojení stropů a příček na obvodové konstrukce, kde vznikají výrazné tepelné mosty.

Typy tepelných izolantů

• Expandovaný polystyren (bílý/šedý)
• Minerální vlna (Čedičová/skelná)
• Tepelné izolanty sendvičového typu

Na trhu existuje velké množství tepelných izolantů. Mezi nejrozšířenější patří expandovaný polystyren v bílém nebo šedém provedení. „Polystyren je lehký a cenově dostupný. Šedá varianta obsahuje příměsi grafitu, díky čemu dosahuje skvělých tepelně izolačních vlastností. Dalším často používaným materiálem je minerální vlna, čedičová nebo skelná,“ jmenuje odborník z ISOVERu. Produkty z minerální vlny mají skvělé tepelně izolační, akustické a požární vlastnosti. Při cenovém porovnání vychází v případě zateplení fasády levněji tepelná izolace z polystyrenu, naopak pokud zateplujeme šikmou střechu, je levnější variantou minerální izolace ze skelných vláken. V poslední době se na trhu objevily tepelné izolanty sendvičového typu, které kombinují výhody obou materiálů, například bílého a šedého polystyrenu nebo polystyrenu a minerální vlny. V současnosti dosahují tepelné izolace u pasivních domů tloušťky 200-300 mm u obvodových stěn, 300-400 mm u střešních konstrukcí a 200 mm u podlah.

Až 40 % tepelných ztrát se děje prostupem tepla výplněmi stavebních otvorů, především okny. Z hlediska tepelně izolačních vlastností jsou nejslabším článkem oken rámy. Z tohoto důvodu je důležité nejenom vybírat správné materiály, ale také dát důraz na detaily napojení a montážní postup.

Zateplovací systémy

Aby zateplení bylo skutečně funkční, řeší se vždy v rámci celkového zateplovacího systému - tedy certifikovaného systému s pevně danou skladbou, jejíž jednotlivé prvky na sebe navazují svými vlastnostmi. Toto řešení je dáno i legislativně, aby se předešlo problémům, třeba odlepujícímu se izolantu. Byť účelům nízkoenergetických a pasivných domů vyhovuje téměř jakýkoliv zateplovací systém, rozhodně je vhodné znát možnosti. „Nabízíme řešení s důrazem na komfort, optimální prodyšnost či třeba systémy s vysokou mechanickou odolností. Novinkou je systém se skleněným povrchem, kde je obklad tvořen tepelně izolačním tvrzeným bezpečnostním sklem. Řešení ovšem máme i pro ty, kteří k zateplení přistupují více ekonomicky a požadují výhodný poměr kvalita/cena,“ uvádí Miroslav Trojan, marketingový manažer divize Weber, příklady různých typů zateplovacích systémů.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Systémem je ovšem možné vybavit jak zděné domy, tak dřevostavby, které splňují nízkoenergetický nebo pasivní standard. „Zateplovací systém lze zvolit také s chytrou omítkou, která ochrání vaši fasádu před plísněmi,“ doplňuje Trojan. „Díky jedinečné technologii mají smáčivý povrch, k němuž kapky deště či rosy snadno přilnou a rychle odtékají. Zbylá vrstva vody je pak absorbovaná omítkou, z níž se ve velmi krátkém časovém úseku odpaří do ovzduší. Omítka tedy dokáže efektivně regulovat vlhkost na svém povrchu, po dešti rychleji proschne a vydrží déle krásná a zářivá,“ vysvětluje odborník z Weberu.

Akustika

Životní úroveň ovšem nestojí pouze na spotřebě energií. Ta je v dnešní době důležitým měřítkem, ale zapomínat byste neměli ani na své vlastní pohodlí. V rámci interiéru se tedy zaměřte na řešení akustiky a darujte si tak tolik potřebné ticho a klid. Modré akustické sádrokartonové desky si s pasivními domy výborně rozumí. „Díky vhodně zvolené skladbě sádrokartonové příčky brání hluku lépe než například stěna z cihel. Výborně brání přenosu hluku mezi jednotlivými místnostmi, mají skvělé protipožární vlastnosti a pro použití ve vlhkých prostorách je možné zvolit jejich impregnovanou variantu,“ vysvětluje Robert Hošek z Rigipsu, Saint-Gobain. Kromě toho jsou modré akustické desky Rigips obohaceny o technologii Activ‘Air®, která pohlcuje volné radikály, zejména látku zvanou formaldehyd.

Konstrukční materiály

Konstrukční materiály, které lze použít k výstavbě pasivních domů a výstavbě běžné, která u nás stále ještě zásadně převažuje, se příliš neliší. Klíčové je u pasivních domů dosáhnout výborných tepelně-izolačních vlastností při zachování běžné tloušťky stavebních konstrukcí - především obvodových stěn. Důležité je přitom zdravé mikroklima uvnitř pasivního domu a tepelná pohoda za minimální spotřeby energií a výběru materiálů schopných akumulovat teplo.

Zděné konstrukce

Pokud je zděná konstrukce z vnější části tepelně izolována, skutečně lze postavit pasivní dům. Dokonce jde o zcela obvyklý systém výstavby nových pasivních domů. U zdiva se v tomto případě předpokládá jeho vysoká pevnost při co nejmenší tloušťce a zároveň dostatečná tepelně-akumulační schopnost. Nejpoužívanějším systémem jsou vápenopískové cihly a tvárnice tloušťky 175 až 240 mm v kombinaci s monolitickými stropy a venkovní jednoplášťová (kontaktní) tepelná izolace.

Použít však lze i keramické akumulační tvárnice, pórobetonové tvárnice, duté betonové tvárnice a nebo okrajově i monolitické železobetonové systémy a třeba tvárnice duté keramzitové apod. Používají se tedy tradiční materiály, ale třeba i systémy ztraceného bednění z polystyrenu. Ovšem z interiérové strany není polystyren vhodný právě z hlediska požadované akumulace tepla zdivem. Zděné stavby je možné kombinovat se stropy a krovy ze dřeva či z I-nosníků. Dnes již není výjimkou ani použití zateplených keramických tvárnic (tzv. 2 v jednom, místo vzduchových dutin je v tomto případě použit mnohem účinnější tepelný izolant), ovšem tato výstavba je zatím jen okrajová. Jednovrstvé zdivo nedosahuje vlastností, jaké bychom potřebovali a je velmi náročné na kvalitní provádění. Většinou se nakonec ukáže nezbytnost vnější tepelné izolace, zateplené cihly jsou přitom o poznání dražší než běžné keramické tvarovky. Pórobetonové konstrukce mají také svá specifika a oproti ostatním zděným stěnám nedosahujívysoké pevnosti ani akumulace tepla. Ovšem pro malou hmotnost a snadnou opracovatelnost tvárnic je pórobeton velmi oblíbený, a to především u svépomocné výstavby. Kdo však chce postavit pasivní dům, měl by vědět, že právě svépomocí je to velice obtížné.

Dřevostavby

Výstavba pasivních domů jako montovaných či rámových dřevostaveb stále převažuje a zřejmě dlouho bude. Už jen proto, že je rychlá a provádí se suchou cestou. Lze tedy stavět po celý rok. Akumulační schopnosti stavebních materiálů jsou v tomto případě nahrazeny neprůvzdušností, která je testována Blower-door testem. Čili interiér se rychle vyhřeje a díky absenci běžného větrání, které je zde nahrazeno rekuperací, se teplo uvnitř udrží, byť bez akumulačních schopností zdiva. Akumulace se navíc v mnoha případech dosahuje cihelnými, keramickými a kamennými obkladovými materiály v interiérech, případně betonovými stropy a podlahami, či hliněnými omítkami.

Nejčastěji se setkáme s montovanými dřevostavbami ze sendvičových panelů, které jsou předem připravené ve výrobní hale a nebo s dřevostavbami se základní konstrukcí z konstrukčníchhranolů, která je zpevněna opláštěním OSB deskami. Dalším řešením jsou panelové stěny z masivního dřeva, kterou jsou zevnitř opláštěné dřevem pohledovým. Ve všech případech je dosaženo rychlé výstavby a malé tloušťky stěn. Dnes používané difúzně otevřené konstrukce využívají často přírodních nebo recyklovaných materiálů, čímž dosahujeme velmi pozitivních dopadů výstavby na životní prostředí. Ovšem klíčové je dodržování kvality výstavby včetně precizního řešení konstrukčních detailů. Nesprávné postupy a použití nevhodných materiálů mohou mít fatální následky.

Nejrychlejší je výstavba ze sendvičových panelů, kdy je hrubá konstrukce domu již za několik dní zakryta funkční střechou. Panely navíc mohou být již z výroby osazené okny a dveřmi, dokonce již mohou mít i nanesené vnější omítky. Tyto panelové dřevostavby jsou přitom co do kvality srovnatelné se stavbami zděnými. Zatímco rámové konstrukce (z lepeného či sbíjeného dřeva) se provádějí na místě do posledního detailu včetně dodatečného vkládání tepelného izolantu. Výstavba je tedy pomalejší a do okamžiku, než je hrubá stavba nového domu zakryta střechou, uplyne mnohem delší doba. Odpovídá tomu i vyšší cena výstavby.

tags: #ekologické #materiály #pro #pasivní #domy #seznam

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické zahradničení s listím
• Čištění odpadů pomocí pumpy
• Farmy v Praze pro Vzdělávání
• Funkčnost infrastruktury v ohrožení
• Překážky s koněm