Obce mají povinnost zajistit celoroční místo sběru zeleného odpadu od dubna 2019. V prvé řadě uvádíme, že se v tomto směru nejedná o novou legislativu. Ze zákona o odpadech vždy vyplývalo, že se má s listím, větvemi nebo posečenou trávou, pokud je osoba sama nekompostuje, nakládat jako s biologicky rozložitelným odpadem, to znamená odkládat do hnědé popelnice nebo odvézt do sběrného dvora na místo k tomu určené.
Zákon o odpadech vždy zakazoval jakékoliv odstraňování odpadů mimo zařízení k tomu určená, tedy vylučoval takovýto odpad spalovat například na zahradách. Nicméně v zákoně o ochraně ovzduší doposud existovala možnost, aby obce vydávaly obecně závazné vyhlášky a spalování tohoto odpadu regulovaly. Z toho vyplývalo, že zákon o ochraně ovzduší počítá s tím, že spalování těchto odpadů na zahradách je legální.
Na rozpor mezi oběma zákony upozornilo Ministerstvo vnitra. Zároveň byl takový výklad zákona o ochraně ovzduší v rozporu s evropskou směrnicí o odpadech. Z toho důvodu poslanci přidali do novely zákona o ovzduší (platné od 1. 3. 2025) poslanecký návrh, který uvedl oba zákony do souladu. Odstraňování bioodpadu, jako je shrabané listí, posečená tráva či větve, se tedy již řídí výhradně zákonem o odpadech, nikoliv obecními vyhláškami.
Je ale potřeba odlišit dvě situace - nakládání s odpady a situaci, kdy se suché rostlinné materiály, zejména dřevo, spalují na otevřeném ohni účelně. Zjednodušeně řečeno - pokud se to týká likvidace například shrabaného listí, čerstvých větví nebo posečené trávy, je potřeba s nimi nakládat jako s bioodpadem a odvézt na kompost, odložit do hnědé popelnice, sběrného střediska odpadu a podobně. Zdůrazňujeme, že rekreační rozdělávání ohňů za účelem opékání špekáčků či jiných pokrmů nebo zkrátka posezení doma u ohně zakázáno samozřejmě není.
V některých případech pak zvláštní předpisy (např. lesní zákon) umožňují spalovat rostlinné odpady na místě, aby se zabránilo šíření škodlivých organismů. Novelou zákona o ochraně ovzduší pouze dochází ke sjednocení výkladu obou zákonů - tedy výkladu toho, za jakých podmínek lze či nelze rostlinný materiál na zahradách spalovat - protože byl stav doposud nejasný. Výklad se upravil také s ohledem na evropskou směrnicí.
Čtěte také: České supermarkety a bio
Podle této evropské směrnice o odpadech musí státy (nejpozději ke konci prosince 2023) zajistit, aby byl biologický odpad buď tříděn a recyklován u zdroje (to znamená domácí kompostování), nebo podléhal tříděnému sběru a nebyl smícháván s ostatními druhy odpadů. Navíc díky tomu, že budou obce takový odpad více třídit a odkládat například do hnědých popelnic nebo sběrných dvorů, tak i lépe dosáhnou cílů, které jsou na tento rok stanoveny.
Z celé řady realizovaných studií vyplývá, že naprosto zásadní pro účinnost tříděného sběru, je rozmístění nádob v obci. Nejsilnějším motivem k třídění odpadů, který potvrzují pravidelně prováděné průzkumy veřejného mínění, je snadná dostupnost nádob. Třídění odpadů je povinnost každého z nás a je třeba pro něj zajistit optimální podmínky. Nádoby na tříděný odpad jsou často vnímány jako něco, co spíše zabírá místo.
Zatímco nádoby na SKO bývají velmi blízko nemovitosti, pro tříděný sběr to vždy neplatí. Přitom se jedná také o odpady, které mají navíc pozitivní hodnotu, na rozdíl od SKO, který se většinou bez užitku odstraní. Obec si může sama posoudit, zda jsou stanoviště s nádobami rozmístěna optimálně.
Každá obec si může tímto způsobem zhodnotit stávající stanoviště na tříděný sběr, případně může tuto techniku použít před instalací nových nádob. V případě, že je některé stanoviště významně negativně hodnoceno, doporučujeme, aby byly zváženy úpravy stanoviště směřující k eliminaci rizika.
Každá domácnost, která má zahradu na území města Jičína, může od města zdarma dostat nádobu na sběr bioodpadu. Svoz odpadu provádějí každý týden Technické služby města Jičína. Nádobu si mohou obyvatelé Jičína po předchozí domluvě vyzvednout v Technických službách, Textilní 955, kde podepíšou smlouvu o výpůjčce. Nádoby poté TS vyvážejí do jičínské kompostárny k dalšímu využití.
Čtěte také: Jak podporovat projekty
Třídění bioodpadu je další službou pro občany. Každý by měl třídit komunální odpad, avšak co s nadbytečným bioodpadem? Směsný komunální odpad končí na skládce v Libci, kde bioodpad nejenže zbytečně zabírá plochu, ale navíc při jeho tlení vznikají nebezpečné plyny, jako je metan nebo CO 2. Našim cílem je tedy nabízet občanům alternativu, aby šetřili místo ve své popelnici a bioodpad separovali.
Nejlepší systém sběru a třídění odpadů z obalů měl loni v České republice Havlíčkův Brod. Stal se vítězem 20. ročníku soutěže O křišťálovou popelnici, jejíž výsledky vyhlásili pořadatelé na konferenci Odpady a obce v Hradci Králové. Do soutěže pořádané firmou Eko-kom, která v ČR organizuje sběr a recyklaci obalových odpadů, se zapojilo přes 6100 měst a obcí.
Srovnání se účastní obce zapojené do systému Eko-kom, do finálového srovnání postupují nejlepší obce z každého kraje. Hodnoceny jsou podle výsledků v nakládání s komunálním odpadem. Hodnotí se množství vytříděného odpadu na osobu a rok pro každou komoditu. Posuzuje se i poměr tříděného odpadu a komunálního odpadu a hustota sběrné sítě.
Od roku 1998 probíhá na území hl. m. Prahy organizovaný sběr odpadu. Na základě otevřeného zadávacího řízení byla s účinností od 1. 8. 2016 uzavřena smlouva na zajištění svozu a dalšího nakládání se směsným a tříděným komunálním odpadem. Zajištění svozu směsného a tříděného komunálního odpadu na území hl. m. Prahy zajišťují i nadále společnosti Pražské služby, a.s., AVE Pražské komunální služby, a.s., IPODEC - ČISTÉ MĚSTO a.s. a KOMWAG, podnik čistoty a údržby města, a.s.
Sběr tříděného odpadu je realizován tzv. donáškovým systémem. V ulicích Prahy je rozmístěno cca 4 430 stanovišť tříděného sběru, 3 330 sběrných hnízd osazených barevnými nádobami o objemu 240 - 3 350 l. Zefektivňování třídění odpadu a zlepšování služeb Pražanům patří mezi dlouhodobé priority hlavního města Prahy.
Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství
V roce 2023 došlo ke změně v systému sběru a byl zaveden tzv. multikomoditní sběr. V případě venkovních stanovišť je možné do nádoby na plast - nyní multikomoditní vhazovat i nápojové kartony. Kovy se i nadále sbírají samostatně. Tento typ sběru čítá v současné době (stav k 12/2023) cca 1300 sběrných míst, které jsou umístěny primárně na území Pražské památkové rezervace přímo v bytových domech.
Od roku 2007 hl. m. Praha zajišťuje organizovaný sběr bioodpadu pomocí velkoobjemových kontejnerů (VOK). Projekt je plně hrazen z rozpočtu hl. m. Prahy a občané mohou zdarma do přistavených kontejnerů odkládat bioodpad ze zahrad - větve, listí, neznečištěnou zeminu, kuchyňský odpad rostlinného původu apod. Velkoobjemové kontejnery na bioodpad jsou přistavovány po celou dobu vegetačního období, tj. od března do konce listopadu.
Hl. m. Praha zajišťuje sběr, svoz a zpracování rostlinného bioodpadu pomocí hnědých nádob od roku 2020. Od 1.1.2022 je tento sběr bezplatný pro všechny plátce poplatku za směsný komunální odpad. Sběr je realizován pomocí speciálních provětrávaných nádob o velikosti 120 nebo 240 l v četnostech 1 x týdně nebo 1 x za 2 týdny. Dále pro domy v sídlištní a bytové zástavbě je možné objednat i celoroční svoz.
V říjnu 2004 bylo městem vybudováno „Stabilní sběrné místo pro sběr bioodpadu“ v Dřevčické ulici na území městské části Prahy 10, kde mohou občané Prahy odevzdávat bioodpad rostlinného původu zdarma a navíc mají možnost získat kompost. Od roku 2017 mohou obyvatelé Prahy využívat také zařízení na zpracování bioodpadu - kompostárnu hl. m. Prahy ve Slivenci jejímž provozovatelem je příspěvková organizace města - Lesy hl. m. Prahy.
Velkoobjemové kontejnery na objemný odpad (VOK) jsou určeny výhradně pro objemný odpad od občanů Prahy (fyzické osoby), nikoliv pro odpad z živností. Občané s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy mohou odkládat pod dozorem obsluhy vybrané druhy odpadů - objemný odpad, odpad ze zeleně, dřevo, stavební odpad, kovový odpad, papír, sklo, plasty, nápojové kartony, obnošený textil, obuv a oděvy, jedlé oleje a tuky, nebezpečné odpady a vyřazená elektrozařízení a pneumatiky v rámci zpětného odběru výrobků.
Sběrná místa mohou sloužit pro plnění povinnosti obce zajistit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu podle § 59 odst. 2 zákona o odpadech. Podle tohoto ustanovení je obec povinna určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu, a to alespoň nebezpečného odpadu, papíru, plastů, skla, kovů, biologického odpadu, jedlých olejů a tuků a od 1. ledna 2025 rovněž textilu.
Sběrné místo obce (sběrný dvůr), (nepovolené zařízení podle zákona):
Sběrný dvůr obce (obecní zařízení), (povolené zařízení podle zákona):
Sběrný dvůr (zahrnutý do obecního systému), (povolené zařízení podle zákona):
Je stanovena výjimka, že obec není povinna odděleně soustřeďovat odpad plastů, skla a kovů, pokud tím nedojde s ohledem na další způsob nakládání s nimi k ohrožení možnosti provedení jejich recyklace. Rozsah míst pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu stanoví vyhláška č. 273/2021 Sb. Podle § 33 odst. 1 této vyhlášky může obec zajistit oddělené soustřeďování složek komunálních odpadů prostřednictvím sběrných dvorů, zařízení určených pro nakládání s odpady, velkoobjemových kontejnerů, sběrných nádob, pytlového způsobu sběru, nebo kombinací uvedených způsobů.
tags: #ekologické #místo #sběru #co #to #je