Ekologické Parky: Příklady a Význam

Do kategorie městské parky řadíme parky ve městě i na jeho rozhraní (tzv. příměstské parky), zelené prostory mezi bloky domů, multifunkční areály se zelení, botanické a zoologické zahrady, arboreta apod.

V současnosti vzrůstá význam městské zeleně v souvislosti s adaptačními opatřeními na klimatickou změnu.

Různé typy vegetace (stromy, keře, trávník apod.) mají schopnost vypařovat zachycenou vodu, díky čemuž významně přispívají ke zlepšení mikroklimatu města - parky ochlazují městské prostředí a tím přispívají ke snížení tepelného ostrova města.

Vegetace v parcích zadržuje vodu, snižuje podíl znečisťujících látek a skleníkových plynů (zejména CO2) v ovzduší, snižuje teplotní extrémy a poskytuje útočiště pro mnohé druhy fauny a flóry, čímž podporuje zachování městské biodiverzity.

Příznivé prostředí pro zdraví a růst vegetace ve městě nicméně ovlivňuje řada faktorů, jako je zejména půdní typ, kontaminace půdy, dostupnost vody, dostatek půdního vzduchu, znečištění ovzduší, vandalismus, nevhodná údržba, či zimní solení, vlivy motorismu a venčení psů.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Náklady na Realizaci a Údržbu Parků

Výše investičních nákladů na realizaci parků či jejich obnovu závisí na řadě faktorů.

V první řadě se může jednat o položku nákladů obětovaných příležitosti. Samotné investiční náklady na realizaci parku bez nákladů na vykoupení pozemků se pohybují od 300 Kč/m2.

Výše nákladů závisí na intenzitě terénních prací, nutnosti překládat sítě (vodovod, plynovod, rozvod elektřiny, tepla, telefonní kabely), druhů zeleně, které jsou vysazovány, přítomnosti a počtu rekreačních a estetických prvků apod.

Náklady na údržbu závisí na druhu a množství zeleně a vybaveností parku mobiliářem.

Každoroční provozní náklady se pohybují od 10 Kč/m2 při výsadbě méně náročné zeleně.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Ekosystémové Služby Městských Parků

Městské parky poskytují z hlediska ekosystémových služeb celou řadu užitků, které mají vliv na kvalitu života ve městech. Hlavní užitky přináší tzv.

Mezi regulační služby poskytované městskými parky je řazena:

• (i) retence srážkové vody a regulace odtoku (parky zvyšují retenci srážkové vody ve městě díky nízkému podílu nepropustných povrchů a schopnostem vegetace vsakovat a akumulovat srážky - mohou zadržet 30-38% srážkové vody, čímž zároveň přispívají k regulaci povrchového odtoku a zmenšení problémů lokálních záplav);
• (ii) regulace teploty a mikroklimatu (snižování teploty prostředí výparem vody vegetací a zastíněním; snižování efektu tepelného ostrova města);
• (iii) regulace kvality ovzduší (snižování množství škodlivých látek v ovzduší (zejména PM10) prostřednictvím vegetace);
• (iv) protihluková funkce (vegetace v parcích přispívá ke snižování hlukového znečištění ve městě);
• (v) protierozní funkce (vegetace stabilizuje půdu a snižuje tak pravděpodobnost sesuvů půdy);
• (vi) ukládání uhlíku (vegetace v parcích - zejména stromy absorbují CO2; význam z hlediska zmírňování (mitigace) změny klimatu).

Městské parky mohou také přinášet další služby jako je zlepšení kvality vody, produkce biomasy (dřevo po zásazích do zeleně, ořezání parkové zeleně) a plodin (ovoce z ovocných stromů, léčivé rostliny např.

Důležitým užitkem městských parků je pozitivní vliv zeleně na zdraví člověka (zelené plochy jsou spojovány s celou řadou zdravotních benefitů, včetně snižování stresu).

Příklad Realizace: Park pod Plachtami, Brno

Ilustrační příklad opatření: Park pod Plachtami, Brno - Nový Lískovec (Architekti: Ing. Petr Förchtgott, Ing. arch. Jan Zezůlka, Ing.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Městský Park pod Plachtami vznikl v rámci kultivace veřejného prostranství mezi panelovými domy na sídlišti v městské části Nový Lískovec v Brně, zároveň se stal pilotním projektem zkoumajícím možnosti využití srážkové vody.

V centru parku je vybudováno retenční jezírko, které je napájeno srážkovou vodou svedenou ze střech tří panelových domů v blízkém okolí.

Původní louka s náletovými dřevinami byla primárně určena k zástavbě, zastupitelé městské části se ale zasadili o změnu územního plánu, zachování veřejného prostranství mezi panelovými domy a vytvoření rekreačního zázemí pro obyvatele a další návštěvníky.

Na severní straně byl park přetvořen na pobytovou část s upravenými trávníky a vysázenou vegetací, na jihu byla vytvořena květnatá louka s původní vegetací, která díky rozmanitým druhům stanovišť podporuje zachování biodiverzity.

Celý park se nachází na území o rozloze přibližně 32 tis. m2.

Příprava projektu započala na podzim roku 2005, k samotné realizaci projektu došlo mezi lety 2011-2013.

Celkové přímé investiční náklady projektu na vybudování Parku pod Plachtami vyšly dle podkladů ÚMČ Brno - Nový Lískovec na 10 274 915 Kč včetně DPH ve výši 21 %.

Náklady na park bez jezírka a svedení vody z okolních střech (tedy zelené plochy) byly ve výši 4,1 mil. Kč. Zbytek tvořily náklady na samotné jezírko.

Provozní náklady jsou dle evidence úřadu MČ Brno - Nový Lískovec ve výši přibližně 10 Kč/m2/rok, tedy okolo 300 tis. Kč ročně.

V průběhu let pak bude nutné postupně některé prvky jako např. altán průběžně opravovat nebo obměňovat.

S většími investicemi do obnovy je počítáno každých 15 let (hrací prvky, altán, cesty, obměna zeleně).

Mezi další náklady lze zařadit oportunitní náklady vycházející z alternativy využití daného území, které bylo původně určeno k zástavbě. Při výstavbě parku tak došlo ke ztrátě zisku z možného prodeje na výstavbu bytových a jiných komplexů.

Při zprůměrování cen dle cenové mapy a údajů získaných z realitních portálů se při rozloze 3,2 ha jedná o celkovou částku 87 736 560 Kč.

Vzhledem k tomu, že již v 90. Při hodnocení, jak už bylo výše popsáno, byla brána v potaz pouze parková zeleň, jezírko bylo z hodnocení vyloučeno.

Parková zeleň poskytuje celou řadu užitků. Část užitků již byla poskytována původní vegetací.

Ekonomické hodnocení tak klade důraz na užitky, které se pojí s vybudováním parku a nebyly produkovány původní zanedbanou zelení.

Významný nárůst se pojí především s rekreační funkcí a estetickou hodnotou, vybudování parku má vliv na hodnotu přilehlých nemovitostí, realizace parku měla vliv na tvorbu habitatu, některé druhy ale mohly díky zásahu vymizet.

Lze očekávat zvýšení ukládání uhlíku výsadbou nových stromů a lepší péčí o stávající zeleň a dále také zachytávání škodlivých látek.

Tyto užitky byly vyjádřeny v peněžní hodnotě.

Dále zadrží parková plocha větší objem dešťové vody a má pozitivní vliv na místní mikroklima. Přeneseně má pak zeleň pozitivní vliv na zdraví.

Popsané kategorie nákladů a užitků byly pomocí metody cost-benefit analýzy vyjádřeny v podobě čisté současné hodnoty.

Pro vyjádření byl použit časový horizont 25 a 50 let od dokončení parku. Dále byla stanovena společenská návratnost investice.

Hodnoty čistého současného společenského užitku jsou zachyceny v následující tabulce.

Při hodnocení realizovaného projektu je za prvních 25 let dosahováno čistého společenského užitku ve výši téměř 557 mil. Kč, za dobu 50 let je generován čistý společenský užitek ve výši 792 mil. Kč.

Pokud by bylo území považováno za nezastavitelné, zvýšila by se čistá současná hodnota o téměř 88 mil.

Realizace samotné parkové zeleně má vysokou návratnost. Celospolečenské užitky za první tři roky převýší celkové společenské náklady za tuto dobu.

Celospolečenská návratnost je tak méně než 3 roky.

S ohledem na nejistoty byla provedena citlivostní analýza pro různé hodnoty diskontní míry. Vlivem vysokých ročních užitků neměla výše diskontní míry vliv na návratnost investice.

V rámci ekonomického hodnocení nebyla vyjádřena peněžní hodnota regulace mikroklimatu, zvyšování kvality vody.

Chybí také vyjádření užitků z protierozní funkce a snižování hluku a produkce biomasy a plodin, které není možné jednoduše ocenit vlivem dostupnosti dat a komplikovanosti ocenění.

Přírodní Parky v České Republice

Poměrně bohatý soubor středočeských přírodních parků se výnosem Rady Středočeského kraje ze 14. září 2009 rozrostl o nové území této kategorie. Jsou to Hřebeny - severovýchodní výběžek Brd, který zasahuje až k samému okraji Prahy u Zbraslavi.

V rámci ochrany naší krajiny jde o čin značného významu, předem však - aby bylo jasno - uvedeme definici pojmu přírodní park: je to kategorie chráněného území, které zřizuje orgán ochrany přírody k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami a které není zvláště chráněné.

Hřebeny nejsou jen tak ledajaký přírodní park, neboť ve středních Čechách představují krajinný celek prvořadého významu jako jediné skutečné pohoří v blízkém okolí Prahy, jehož vrchovinný ráz vyniká především z poberounské strany, zejména nad Dobřichovicemi a Řevnicemi, a pak z údolí Litavky, kde se tyčí i dominanta kraje - bájný Plešivec.

Kromě vysokých Brd a části Křivoklátska jde o nejrozsáhlejší uzavřený lesní celek Středočeského kraje, v němž neleží žádná obec, který protínají jen tři příčné silnice místního významu a do něhož nezasahuje železnice.

Neprobíhá zde těžba nerostných surovin ani průmyslová činnost nebo další rušivé aktivity.

Geologický podklad Hřebenů tvoří vedle kambrických slepenců táhnoucích se po jihovýchodním boku od Litavky až k Mníšku, které jsou hlavní horninou centrálních Brd, převážně ordovické křemence.

tags: #ekologické #parky #příklady

Oblíbené příspěvky:

• Charakteristika rybníka
• Příklady a úvahy o recyklaci
• Snížení emisí NOx: Přehled metod
• Management nelesních stanovišť pro hmyz
• Nakládání s eternitem v ČR