Ekologické pěstování révy vinné a povolené přípravky

Réva vinná provázela člověka od nepaměti. I přes finanční a časovou náročnost se stále více nadšenců pouští do výroby biovín. Nevidí v ní jen způsob, jak jít s hlavním eko proudem, ale především filozofii návratu k harmonické krajině a zdravějším a hodnotnějším potravinám vyráběným tradičním způsobem.

Předpony bio, eko a přívlastky jako ekologický, biologický či organický označují bioprodukty a obklopují nás doslova na každém kroku. Co kdysi bývalo hnutím za zdravou výživu, se dnes stává hlavním proudem a čím dál více lidí si nachází k ekologickým produktům cestu.

Kromě běžných potravin bio hnutí úspěšně infiltrovalo i vinařský sektor a k radosti nás spotřebitelů se tisíce vinařů po celém světě vydalo cestou ekologického zemědělství. Vinný mok bez reziduí pesticidů, přidaných siřičitanů a vidiny romantického obrázku šetrně obhospodařované vinice kypící životem je lákavá představa.

Co je biovíno?

Biovíno musí být vyrobeno podle zásad ekologického zemědělství, které je kontrolované zákonem 242/2000 Sb., nařízením Rady (EHS) č. 2092/91 a prováděcím nařízením Komise EU 203/2012. Biovíno lze vyrobit pouze z hroznů vypěstovaných a sklizených z ekologicky certifikované vinice. Režim v takových vinicích se řídí přísnými pravidly, například není povoleno používat pesticidy, pouze některé mikrobiální přípravky či ochranné prostředky na bázi elementární síry a mědi, a nelze používat konvenční průmyslová hnojiva.

Výroba biovína neboli ekologického vína se řídí řadou přísných enologických postupů, které jsou uvedeny v několika článcích nařízení EU č. 1234/2007 a č. 606/2009. V roce 2012 schválil stálý výbor pro ekologické zemědělství při EU nová pravidla č. Například je zakázáno částečné zahuštění chladem, odsíření fyzikálními metodami, používání elektrodialýzy a katexu ke stabilizaci vinného kamene, při odstřeďování a filtraci s inertními pomocnými filtračními látkami nebo bez nich nesmí být velikost pórů menší než 0,2 μm.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Je zakázáno použití kyseliny sorbové a částečná dealkoholizace vína. Při tepelném ošetření vína nesmí teplota překročit 70 °C. Při výrobě biovína není povoleno používat geneticky modifikované (GMO) kmeny vinných kvasinek, syntetická čiřidla a veškeré stabilizátory kromě SO2.

Obsah siřičitanů v biovíně je přísně kontrolován a jejich hodnoty jsou nižší než u konvenčních vín, tj. maximálně 100 mg/l u červeného biovína a maximálně 150 mg/l u bílého biovína a bio rosé s obsahem cukru do 2 g/l. U biovín s vyšším zbytkovým cukrem platí hranice 5 g/l a hodnoty maximálního množství veškerého SO2 jsou sníženy o 30 mg/l než umožňuje legislativa (např. pozdní sběr s cukrem větším než 5 g/l může mít max. 270 mg/l; výběr z hroznů může mít max. 330 mg/l).

Všechny balené biopotraviny včetně biovína vyrobené v rámci EU musí nést logo EU pro ekologickou produkci tzv. eurolist, doplněné infomací o původu surovin. Podle našich zákonů musí být každý bioprodukt, nesoucí označení BIO či produkt ekologického zemědělství, opatřen logem s tzv. biozebrou. Jako každá biopotravina, je i biovíno náležitě certifikováno a poznáte jej podle ochranné známky a kódu příslušné kontrolní organizace: CZ-ABCERT, CZ-BIOKONT nebo CZ-KEZ. V každé zemi může být však definice biopotraviny odlišná.

Biodynamické víno

Vychází ze stejného základu pro ekologické pěstování vinné révy. Jeho nadstavbou je používání biodynamických komponent včetně vlastního kompostu, které si každý pěstitel připravuje během roku. Péče o vinohrad a sklizeň se řídí kosmickými cykly a měsíčním kalendářem. Autorem myšlenky je rakouský filosof a ezoterik Rudolf Steiner. Věřil, že vinohrad je jeden velký ekosystém, který dokáže dávat to nejlepší ovoce pouze v harmonii s vesmírem a okolní přírodou.

Myšlenka biodynamického zemědělství se neuchytila prakticky nikde jinde, jen ve vinařství. Dopad používání pesticidů na zdraví lidí a především vinařů, kteří s nimi přichází do styku, je dobře znám. Francouzský vinař Yannick Chenet, který zemřel na leukémii, byl ve Francii prvním vinařem, jehož nemoc a úmrtí bylo oficiálně spojeno s postřikem pesticidů ve vinohradech. V dubnu 2004 se ve vinici nadýchal jedovatých výparů ze svého rozprašovacího zařízení, když neměl nasazenou masku.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Víno vyrobené z ekologicky vypěstovaných hroznů

Vína, která se vyrábí z ekologicky vypěstovaných hroznů stejně jako biovína, ale během jejich zpracování se používají konvenční enologické postupy, které nejsou v souladu s výrobou biovín.

Biovíno bez certifikace

Ve světě je běžné, že mnoho malých producentů pěstuje révu podle ekologických zásad a rovněž výrobní postupy jsou v souladu s těmi pro výrobu biovín a získání certifikátů je finančně zatěžuje a nebo ho prostě nechtějí. U nás se této kategorii asi nejvíce blíží spolek naturálních vinařů Autentisté a řada dalších vinařů, kteří vyrábí přírodní (autentická) vína podle přísných pravidel a v souladu se zásadami ekologického zemědělství a hrozny zpravávají šetrným způsobem. Naopak, řada vinařů může prohlašovat, že vyrábí biovína, která nemají certifikát, ale o taková vína se ve skutečnosti nejedná.

Cesta biovína je náročnější, časově i finančně, než cesta, která vede k výrobě konvenčních vín. Je-li upřímná a není za ní jen kalkul ekologického hnutí a zájmu o biopotraviny s vidinou zisku, je to nesmírně zodpovědná činnost. Je to také okamžik, kdy se člověk vrací o téměř 100 až 150 let nazpět před průmyslovou revoluci, kdy se začala ve velkém vyrábět syntetická průmyslová hnojiva, zejména superfosfáty a dusíkatá hnojiva, a pesticidy. Do té doby se používala hnojiva tvořená čistě přírodními produkty, např. kompost, guáno nebo hnůj hospodářských zvířat.

Organická hnojiva jsou známá především pro dlouhodobou produktivitu půdy, a ačkoliv většinou obsahují menší množství živin oproti syntetickým hnojivům, mají větší obsah přírodních složek a tak méně znečišťují životní prostředí. Před tím, než vinice získá ekologický certifikát, je potřeba se přihlásit k registraci na Ministerstvu zemědělství ČR. U starých plodných vinic je přechodné období 5 let, u nově vysázených vinic 3 roky. A pak čekáme, o vinici se staráme v režimu bio, ale po uvedená období vinice ještě nedává ekologicky vypěstované hrozny.

Je vyloučeno používat chemické prostředky souhrnně nazývané pesticidy. Z nich se v konvenčně obhospodařovaném vinohradu nejčastěji používají herbicidy k hubení plevele, akaricidy k hubení roztočů a fungicidy pro potlačení houbových onemocnění. Plevel je povoleno likvidovat pouze mechanicky.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Určitou motivací může být pro některé vinaře i získání dotace na ekologické vinohradnictví. Získání certifikátu však není povinné, je to osobní rozhodnutí a jak komu velí srdce. Dnes již nejsou výjimkou pitoreskní výjevy z vinic 21. století obdělávané s koněm, kde se volně prochází domácí zvířata a pasou ovce. Čím dál častěji se meziřadí zatravňují, vysazují se tu květiny, které přilákají do vinohradu hmyz.

Žije tu více drobných obratlovců a ptáků. Ve zdravých a hmyzem obydlených vinicích se vyskytují přirození nepřátelé roztočů (sviluška, hálčivec), kteří jinak dokáží pořádně potrápit vinaře a sáním z pletiv likvidovat rostliny. Dravý roztoč Typhlodromus pyri se nasazuje proti oběma zmíněným roztočům a pokud se ve vinici nepoužívají pesticidy, jeho populace se přirozeně obnovuje. Mezi predátory, kteří se ve vinohradech specializují na mšice, patří bejlomorky, slunéčka nebo dravá ploštice hladěnka. Poslední skupinu přirozených nepřátel tvoří zástupci např. lumčíků, kteří kladou vajíčka přímo do těla cizopasného hmyzu.

Zdravá, humózní půda nepodléhá tolik erozi, je rájem žížal a mikroorganismů, které jsou vůči používání pesticidů citlivé. Půda s množstvím biomasy, vhodně zvolené polohy a odrůdy révy včetně nově vyšlechtěných rezistentních odrůd, jsou základem zdravého vinohradu s vitálními rostlinami. Biovíno je živé a náročné na expedici a skladování a záruční doba se proto obtížně stanovuje. Plní se vždy do zcela nových lahví, které se před použitím vystříkají sirným roztokem.

Vzhledem k absenci stabilizátorů může vyšší teplota a nevhodné skladování podpořit obnovení kvasného procesu. Ekologicky pěstované hrozny a trend biovinařství je šetrný k přírodě a životnímu prostředí. Nedochází k erozi půdy a eutrofizaci vodních zdrojů. Biovína s nízkým obsahem siřičitanů mohou být méně vhodná k archivaci.

Přípravky pro ekologické pěstování révy vinné

V registru přípravků na ochranu rostlin byly nově registrovány přípravky ENERVIN SC a VINTEC. VINTEC je navíc vhodný i pro ekologické zemědělství. Jedná se o první a vlastně jediný přípravek proti ESCA, který je registrovaný v ČR. Přípravek ENERVIN SC je zajímavý tím, že obsahuje novou účinnou látku ametoktradin.

Ametoktradin je účinná látka ze skupiny triazolopyrimidylaminů (QoSI fungicidy), které účinkují specificky proti oomycetám, kontaktně a především preventivně.

Na preventivní postřiky lze také použít přípravek "ZDRAVÁ réva - odolnost révy" od AgroBio Opava.

Bio ochrana révy je dneska oveľa ďalej než pri elementárnej síre a medi. Sú tu prípravky ktoré sú omnoho viac bio, v takom zmysle že účinné látky sú zabudované do organických molekúl (glukonáty), ktoré sú ľahšie vstrebateľné a pôsobia systémovo aj kontaktne. Výsledkom je pri rovnakej účinnosti omnoho menšia dávka napr. medi, než pri hydroxide meďnatom. Potom sú tu bio listové hnojivá, potom sú tu aktivátory obranných reakcií rastlín.

Pre bioprodukciu sú ročné limity medi. Ten limit je nutné rozpočítať podľa koncentrácie a počtu postrekov. Ja používam cuprotonic + chitopron, ktoré sú považované za kostru bio ochrany (teraz na Slovensku), a listové hnojivá ktoré hodne pomôžu. Zo začiatku sezóny dusíkaté s citrusovou silicou, ktoré potláča škodcov (ale pri silnom výskyte napr. roztočov treba dočasne vyjsť mimo bio a použiť silnejší prípravok). Ku koncu sezóny draselné z obsahom SiO2 a fenyklovým olejom, ktoré potláča múčnatku.

Bio ochranu beriem ako celkový prístup k pestovaniu. Nedielnou súčasťou je výber odolnejších odrôd, agrotechnika, výber dobrého stanovišťa, voľba vzdušnejších sponov... Tvrdá chémia funguje spoľahlivo, takisto opakovaná paľba sírnatých a meďnatých postrekov. Odrody napr. Galachad, Bieloje Čudo, Svetlana, Chrust, Aladdin, Karnaval, Šarada UA nemajú problém, zdravotný stav býva dobrý až do konca sezóny. Takisto tam kde je vinohrad vo vlhkej polohe, na báze svahu alebo dole pri rieke, alebo v tieni stromov či nejakej budovy, tam bude účinnosť bio ochrany slabšia.

Ekologické vinohradnictví a interspecifické odrůdy

Volba vhodné odrůdy je prvním krokem na úspěšné cestě ekologických pěstitelů révy. V tzv. bio režimu se pěstují nejen některé tradiční odrůdy, ale úspěšně se prosadily i nově vyšlechtěné interspecifické odrůdy, které jsou rezistentní vůči houbovým chorobám, např. Cabernet Cortis, Hibernal, Laurot, Malverina, Solaris a další. Cílem ekologických pěstitelů vína je kromě péče o zdravý vinohrad především maximální kvalita hroznů a jejich cukernatost.

V Německu vyšlechtil prof. Gerhardt Alleweldt několik vynikajících hybridních odrůd: Orion (‘Optima’ V. vinifera x Villard blanc), Phoenix (‘Bacchus’ V. vinifera x Villard blanc) a Regent (‘Diana’ V. vinifera x Chambourcin). Mezi nově vyšlechtěné interspecifické neboli mezidruhové (= hybridní) odrůdy, v jejichž genomu jsou geny evropských, amerických či asijských druhů révy a které se u nás úspěšně pěstují, patří např. Cabernet Cortis, Cerason, Erilon, Hibernal, Johanniter, Kofranka, Laurot, Malverina, Marlen, Nativa, Rinot, Saphira, Savilon, Solaris a Vesna.

Další odrůdou, která sice ještě není zapsána ve Státní odrůdové knize, ale hojně se používá při šlechtění intespecifických kříženců, je Merlan. Vznikl v Moldávii křížením Merlotu a rezistetního křížence Seibel 13666, který pochází z kuchyně francouzského šlechtitele Alberta Seibela. Je jednou z rodičovských odrůd některých nově vyšlechtěných odrůd např. Řada z výše uvedených odrůd byla vyšlechtěna v našich šlechtitelských stanicích. Mezi naše současné šlechtitele patří např. doc. Ing. Miloš Michlovský, CSc., Ing. František Mádl, prof. Ing. Vilém Kraus, CSc.

Svou odolností především vůči dvěma houbovým chorobám - padlí révovému a plísni révové (peronospora), jsou interspecifické odrůdy révy vhodné pro výrobu biovín a vín z ekologicky vypěstovaných hroznů.

Podle přísných zásad ekologického zemědělství pěstuje a vyrábí svá vína již celá řada našich vinařů, kteří ctí přírodu a jejichž cílem je vytvářet kvalitní a co nejvíce přirozená vína, např. vinařství Gregorios Ilias, Gotberg, Dva duby či malá vinařství sdružená ve spolku Autentisté. Mezi vinařství, která se zaměřují na vína z interspecifických odrůd, patří např. Vinný sklep Eben Vlastimila Peřiny či Vinselekt Michlovský a. s.

Na počátku 90. let se u nás začalo rozvíjet ekologické vinohradnictví a vinice se osazovaly právě interspecifickými odrůdami révy. Ve spolupráci s rakouskými a německými odborníky byl pro ekologicky hospodařící vinaře vyvinut systém vysoce funkční technologie ochrany vinic a péče o půdu. Součástí tohoto systému je např. používání feromonů k matení samců škodlivého hmyzu, používání přírodních látek k posílení přirozené obranyschopnosti rostlin.

Ekologické pěstování révy má pozitivní význam i pro krajinu a prostředí, ve kterém žijeme. Půda, do které se po desítky let přidávaly průmyslová hnojiva a pesticidy, není příliš bohatá na půdní živočichy a mikroorganismy. Ty se do ní vracejí jen pozvolna a jen tehdy, pokud se výše zmíněné chemikálie vysadí a nahradí přírodními zdroji. Zdravá, humózní půda, která tolik nepodléhá erozi a dobře zadržuje vodu je zkrátka základem úspěchu při jakémkoliv pěstování.

tags: #ekologické #pěstování #révy #vinné #povolené #přípravky

Oblíbené příspěvky:

• Otevírací doba Březinky
• Potenciál bio produkce
• Mechanické pojetí přírody podle Descarta
• Objevte přírodu Doks a okolí
• Charakteristika jarní přírody