Ekologické přizpůsobení želv prostředí

V dnešním článku se podíváme na to, jak se želvy přizpůsobují svému prostředí a jak efektivně je chovat.

Chov vodních želv

Pro první dva roky života vodní želvy bude bohatě stačit akvárium o velikosti 50 x 30 x 30 cm. Důležitá je také filtrace, protože želva je zvyklá jíst maso, které kazí vodu a může způsobovat želvám zdravotní potíže. Filtrace tento problém vyřeší.

Želvy žijí v přírodě u vody a potřebují místo, kde se budou vyhřívat a kde budou odpočívat. Někdy postačí pouze kámen nebo dřevo, ale dobré je zvolit takový materiál, který umožní želvičce bezpečný vstup do vody. Ideální je želvu takzvaně nevhodit rovnou do vody, ale dát jí prostor tomu se takzvaně rozkoukat na souši a cestu k vodě by si měla najít sama.

Voda by měla mít mezi 24 - 25 stupni Celsia. Topítko musíme mít po celý rok. Vypíná se pouze v ty nejteplejší dny v roce. Malé želvičky jsou velmi choulostivé. Skleněné topítko se nehodí k velkým želvám.

V přírodě se želva živí rybičkami a rostlinnou stravou. Někdy s ní ale bývá problém v zajetí. Jsou však určitá krmiva ve formě tablet, která mají pro želvy dostatek minerálů.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Teplotní podmínky pro suchozemské želvy

Suchozemská želva jako studenokrevný plaz nemá žádnou termoregulaci, ale reguluje svoji teplotu svým chováním. Želva se pohybuje po prostoru, kde jsou různé teploty, včetně vyhřívání na slunci, a tím si udržuje optimální teplotu!

Malé želvy nemají v přírodě absolutně žádnou výjimku a jsou soběstačné už od vylíhnutí. Musejí zrovna tak jako dospělé želvy snášet veškeré nástrahy života včetně přírodních podmínek a teplot. To je velice důležitá informace a je potřeba si ji uvědomit.

Želva tam, kde jí to nevyhovuje, prostě neleze. Proto je tak důležité jí poskytnout i v teráriu a jiných ubikacích možnost různého teplotního prostředí a úkrytů.

Řecko, je typické svým středomořským klimatem. Teploty se v létě pohybují okolo 30°C, převládá jasno až skoro jasno. Nejteplejší počasí je na ostrově Kréta nebo Kyklady. Zde se v létě přes den ručička teploměru dostane až na neuvěřitelných 40 °C.

Proto je důležité vědět, že tomuto počasí neunikne žádná želva a musí si poradit nalezením vhodného úkrytu s přijatelným teplotním rozhraním, které ji ochrání před vysokými teplotami nebo ji čeká upečení ve vlastním krunýři zaživa. I to se v přírodě stává a tyto želvy prostě mají smůlu.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

V tomto případě kdy vzduch má teplotu 50°C je teplota na slunci neuvěřitelně vysoká a přeci se všechny živočichové dokáží přizpůsobit a přežijí. Některé druhy želv nejteplejší období v roce přežívají letní estivací (letní spánek).

Tam je to velice jednoduché, stačí jen želvám vybudovat různé úkryty, a když máme dostatek místa, je vhodné osázet výběh keříky, stromky..., které zajišťují želvám také potřebný stín k regulaci teploty. Okolo poledne bývají i v našich podmínkách na slunci teploty okolo 50 - 60°C a želvy slunce využívají dle potřeby hlavně v dopoledních hodinách, kdy se nahřívají na určitou teplotu, kterou pak během dne volně regulují dle potřeby.

Proto když jsou teploty v nepříznivém počasí okolo 15°C a je zataženo, aktivita želv je velmi malá a čekají na lepší podmínky hlavně teplotní. Přežívají nevhodné klimatické podmínky pro svůj druh. Proto když bude teplá zima ,tak ani želvy v domovině prostě zimovat nebudou.

V domovině želv, kde teploty jsou daleko větší, tak želvy v horkých dnech vylézají pouze brzy ráno a pak až pozdě odpoledne. Nejvyšší teploty přečkávají zalezlé v úkrytu, kam na ně slunce nemůže. Některé druhy během období největších letních veder přežívají letním spánkem (letní estivace).

Je tedy nutné želvám vytvořit prostředí různých teplotních míst, aby jim bylo umožněno regulovat spolehlivě svoji teplotu. Tak jako na sluníčku. Jinde doporučované tepoty okolo 30 - 35°C pro letní simulaci jsou silně podhodnocené a mají za důsledek jen dlouhodobé vysedávání želv pod zdrojem a to hlavně z důvodu pomalého a nedostatečného nahřívání, ano jsou správné pouze v případě, že simulujeme jarní, podzimní nebo útlumovou část roku.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Každá suchozemská želva včetně mláďat bez ohledu na věk má mechanismy sebekontroly a sama si nadávkuje čas potřebný k dosažení optimální teploty tak jako v přírodě.

Mláďata se sice vzhledem ke své velikosti rychleji prohřejí a následuje ústup do stínu nebo jiného prostředí, což je naprosto přirozené chování. Mláďata se líhnou v přírodě ve vhodnějším období, kdy většinou teploty kompletně nedosahují maxim a mají start do života samozřejmě malinko usnadněný. To se, ale netýká teplot na sluníčku, kde je prostě vedro i tak. Na druhé straně, pokud preferují stín tak ho mají a není co řešit.

Noční poklesy teplot jsou vhodné a v žádném případě želvám nesvítíme ani netopíme!! Hlavně nesmíme zapomínat, že při ryze terarijním chovu nemůžeme doporučené teploty (letní) udržovat po celý rok. Zhruba, každé 3 měsíce želvě pokud možno měníme teplotní rytmus a snažíme se přizpůsobit alespoň vzdáleně teplotně ročnímu období, které chceme simulovat včetně změny délky svícení.

Při simulaci jiného než letního období ponížíme postupně teploty až o 5 - 7°C a to i pod zdrojem světla. Protože malé želvy se prodávají většinou celoročně neopomeneme se chovatele či prodavače zeptat na informaci jaké období želvě máme po zakoupení simulovat. Vyhneme se tím komplikacím s nevhodně nastaveným prostředím a to hlavně teplotním!

Pro evropské druhy (nezimující):

• Prosinec - konec února = letní simulace (teplota pod lampou už 40°C, ve stud. části 25°C)
• Od března = klesání teplot na jarní stagnaci 1/2 Března - 1/2 dubna = jarní stagnace (teplota pod lampou 30°C a ve stu.

Ten stejný princip funguje i v přírodě. Želvy si optimálně udržují teplotu těla podle počasí dle teplotních a světelných podmínek. Ráno začínají intenzivním sluněním pak následuje jídlo a okolo poledne začínají vyhledávat stín. Dokonalá regulace teploty dospělých želv v přírodě.

1) Teplota pod zdrojem nesmí být příliš nízká a poznáme to podle dlouhodobého setrvávání želvy v nejteplejším prostoru pod zdrojem tepla.

2) Při simulaci jarního či podzimního útlumového období zvolíme teploty nižší o to řádově kompletně až o 5 - 10°C (30 - 35°C) a to i pod zdrojem světla!

5) Nepoužívat spodní topení v chovných prostorách pokud možno nikdy. Vždy záleží na velikosti chovných prostor. Ve velkých teráriích, želvích stolech...se nám daleko lépe nastavují různá teplotní prostředí naopak v menších chovných prostorách se simulují hůře různá teplotní prostředí a tam musí dojít k určitému kompromisu.

Vždy se musí postupovat podle chovaní konkrétních želv ve vašem specifickém prostředí! Co to znamená? Pro laika jediné. Pokud jsou Vaše želvy spokojené, jedí, aktivují a vyloženě je vidět, že jim nic nechybí, tak nic neměňte, změna by měla přijít až se změnou jejich chování!

Vliv lidské činnosti a klimatických změn

Rozpad, ničení a ztráta přírodního prostředí, nadměrné využívání bioty, působení invazních nepůvodních druhů, ukládání živin v prostředí a jeho znečišťování cizorodými látkami. K tomu se zejména v poslední době ještě přidává dopad probíhajících a očekávaných změn podnebí.

Zvyšování mořské hladiny již v současnosti přispívá k úbytku míst, kde mohou mořské želvy klást vajíčka, zatímco extrémní povětrnostní jevy, jako jsou bouře nebo nadměrné srážky, podporují na zbývajících vhodných biotopech erozi.

V případě mnoha druhů želv se z vajíček ve studenějších hnízdech líhnou samečci, kdežto snůšky v teplejším prostředí dávají vznik samicím. I když právě vyšší teplota zapříčiní vyšší podíl samic mezi vylíhlými želvičkami, mimořádně horké léto může způsobit, že se z vajíček vyklube celkově méně mláďat, v krajním případě žádné.

Protože vlivem jevů El Niño/La Niña dochází ve světovém oceánu k přesunům obrovského objemu různě teplé vody, čímž se významně mění směr a rozsah mořských proudů, musejí si mořské želvy hledat potravu stále častěji jinde než obvykle.

Plazy odrazovaly především lidmi způsobené faktory, jako je světelné znečištění. Jestliže teplota mořské hladiny překračovala 24-25 °C, karety se obdobnému prostředí vyhýbaly tím více, čím byla tato hodnota vyšší.

Autoři zdůrazňují, že musíme počítat s tím, že se areál rozšíření karety obecné bude i nadále posouvat do západního Středomoří, a této skutečnosti by státní i dobrovolná ochrana přírody měly přizpůsobit probíhající a připravovaná opatření.

Invazní druhy - želva nádherná

Želva nádherná (Trachemys scripta elegans) se k nám dovážela v obrovském množství řadu let. Dnes je tak prakticky rozšířená po celém světě. V Evropské unii je její dovoz od roku 2003 zakázán, už je ale pozdě. Jsou obavy, že by množství želv nádherných ohrozilo populace obojživelníků a ničilo vodní vegetaci.

V naší přírodě nežijí ojedinělé kusy, ale stovky a možná i tisíce želv nádherných. Prý se předpokládalo, že jde o druh, který by středoevropskou zimu nepřežil. Želva nádherná dokáže díky zpomalenému metabolismu přežít i pod ledem. V českých vodách nejen přežívá, ale prý se i rozmnožuje. Někteří říkají, že želva nádherná vytlačuje domácí vzácnou želvu bahenní.

Problém zavlečení želvy nádherné do Evropy nespočívá v tom, že by se její počet zvyšoval rozmnožováním. K reprodukci dochází jen na některých místech a dospělosti se dožije málo želv. Jsou to ale tvorové dlouhověcí. Jak to tak vypadá, želva nádherná se u nás zřejmě zabydlela natrvalo.

Význam želv pro ekosystém

Ačkoliv jde o malý druh, hrají želvy zásadní roli pro zachování ekosystému ve stavu, v jakém je dnes. Jejich role je často podceňována, nyní ji ale vědci znovu zdůrazňují. Podle nedávné studie je 356 druhů želv ohroženo vyhynutím nebo již vyhynulo.

Američtí vědci konstatovali, že ekologický význam želv, především těch, které žijí ve sladké vodě, je podceňován. Tato zvířata se objevila na Zemi před více než 200 miliony let a celou dobu přispívají ke zdravému stavu prostředí, jako jsou stepi, vlhké oblasti a mořské ekosystémy.

Úhyn želv má snadno představitelné důvody: ničení prostředí, v němž žijí, klimatické změny a nadměrný lov s cílem učinit z želv potravu nebo domácí zvířata. Dnes patří želvy ke skupinám nejohroženějších obratlovců na světě.

Výzkum poprvé do hloubky osvětluje vliv želv na jejich prostředí. Odhaluje jejich význam v potravinovém řetězci vzhledem k tomu, že želvy jsou býložravé, masožravé i všežravé. Svými zvyky ovlivňují strukturu dalších společenství obývajících jejich přirozené prostředí. Roli hrají i při přenášení semínek desítek druhů rostlin; některá semena dokonce po průchodu želvím žaludkem vykazují vyšší klíčivost.

Některé želvy dokonce vytvářejí vhodné prostředí pro jiné organismy, ať už jde o rostliny nebo zvířata. Jsou to například želvy stepní, které žijí v suchých oblastech Spojených států a Mexika. Budují si doupata v hloubce, někdy až devět metrů pod zemí, a za sebou zanechávají kupy zeminy, které jsou užitečné pro další druhy, jako je hmyz, plazi, králíci, lišky, či dokonce rysové.

Želvy tak plní klíčovou ekologickou úlohu a mohou pomoct k pochopení toho, jak lidé způsobují úbytek velké části divoké fauny ve světě.

Krmení želv

Množství podávaných granulí závisí na druhu a velikosti želvy a rovněž na životním prostředí. Doporučujeme začít přibližně s 1 polévkovou lžící granulí pro dospělou želvu chovanou v teráriu v domácnosti (do 20 cm) nebo želvu či karetu podobné velikosti nebo s 1 polévkovou lžící na každých 6 palců (15,24cm) průměru želvího krunýře denně. Toto množství se může podstatně lišit v závislosti na teplotě, věku, období, aktivitě želvy, atd. Vždy přizpůsobte krmení potřebám želvy.

Celý den může mít k dispozici suchou potravu. Ujistěte se však, že krmivo není kontaminováno, a je-li zvlhčeno nebo promícháno s ovocem či zeleninou, mělo by být po několika hodinách vyměněno. Příjem potravy závisí také na okolní teplotě a měl by jí být přizpůsoben. Ovoce a zelenina by neměly překročit 20 % z celkového množství podávané potravy, a denně, ať se jedná o pevnou či zvlhčenou stravu, by mělo být nespotřebované ovoce a zelenina odstraněno.

Má-li želva problémy s příjmem nového krmiva, doporučujeme podávat jí zvlhčené nebo s nadrobno nakrájeným ovocem či zeleninou. Je-li želva právě krmena ovocem či zeleninou, které želvě běžně podáváme, doporučujeme míchat s granulemi. Navlhčení granulí provádějte tak, že je namočíte asi na 1 minutu do horké vody a poté scedíte. Granule můžete zvlhčit rovněž ovocným džusem, což želvě pomůže přizpůsobit se tomuto druhu potravy.

• Určeno pro všechny druhy želv chovaných v teráriu v domácnosti a všechny druhy karet.
• Převážně rostlinné krmivo obsahující některé vysoce kvalitní živočišné bílkoviny (rybí protein).
• Obsahuje sušené maliny, jahody a listy vojtěšky, které jsou oblíbenou složkou potravy většiny druhů želv.
• Obsahuje ß-karoten a další přírodní barviva pro lepší přirozenou barvu kůže a krunýře (např. sépii točenku).
• Lákavé květinové a bobulovité tvary, které želvy přirozeně stimulují a pomáhají zvýšit spotřebu krmiva.
• Přitažlivá chuť bobulí.
• Velikostí přizpůsobeno velkým i malým živočichům.
• Obsahuje všechny nezbytné vitamíny, minerály a aminokyseliny, včetně stabilizovaného vitamínu C.
• Obsahuje vitamín D3 a odpovídající množství vápníku k prevenci sekundárního nutritivního hyperparatyreoidismu (nadměrné činnosti příštítných tělísek) a křivice u dospívajících živočichů. Minimalizuje potřebu zdrojů ultrafialového záření.
• Poskytuje adekvátní množství vlákniny pro správné zažívací funkce.
• Může být podáváno zvlhčené, suché nebo promíchané se zeleninou a ovocem.
• Navlhčete (pokud není želva zvyklá na suché granule) pro snadnější konzumaci. Nespotřebované krmivo odstraňte nejpozději 4 hodiny od doby podání, abyste zabránili zkažení.
• Zvykne-li si zvíře na suché granule, podávejte je v této podobě. Je to pro vás pohodlnější.
• Pro zvýšení konzumace podávejte smíchané s oblíbenou zeleninou a ovocem. Na hladinu vody nasypte tolik granulí, kolik želva spotřebuje za 10 minut. Pokud želva tuto potravu zkonzumuje za několik minut, přidejte jí ještě malé množství. Ujistěte se, že po 10 minutách nezbývá žádná potrava.

Přechod na nové krmivo

Snadnost změny se liší u každého jedince. Někteří se změně přizpůsobují okamžitě. Prudkou změnu však nedoporučujeme, neboť ovlivňuje gastrointestinální mikroflóru a funkce.

1. Vyzkoušejte u vašeho zvířete různé vzorky krmiva, abyste zjistili snadnost změny.
2. Po dobu 7 dnů podávejte granule promíchané s obvyklou potravou a postupně zvyšujte množství granulí. Začněte na 50% krmiva a denně přidávejte 10%.
3. Zdráhá-li se vaše zvíře přijímat suché krmivo, namočte granule na 1-3minuty do horké vody (v poměru 1:1). Před podáváním sceďte všechnu nadbytečnou vodu. Takto změkčenou potravu míchejte po dobu 1 týdne s obvyklou potravou a postupně snižujte množství "staré" potravy, jak bylo uvedeno výše.
4. Zvykne-li si zvíře na tuto změnu, pokračujte v krmení zvlhčeným krmivem nebo postupně snižujte množství přidávané vody, až si zvíře zvykne na granule suché.

Čerstvá zdravá zelenina anebo ovoce mohou být podávány jako pochoutka pro zvíře nebo zpestření krmení. Jejich množství by však nemělo převýšit 20 % v poměru ke granulím.

Podávejte jen tolik krmiva, kolik zvíře během dne zkonzumuje. Podáváte-li zvlhčené krmivo, odstraňte všechnu nespotřebovanou potravu do 4 hodin od doby podání, abyste zabránili zkažení.

POZNÁMKA: Leguáni, suchozemské želvy a karety obvykle vylučují tmavé červenohnědé až černé válcovité, popřípadě kulaté výkaly a bílé uráty.

• Krmivo je přizpůsobeno gastrointestinální fyziologii leguána, obsahuje dostatečné množství vysoce kvalitních rostlinných složek.
• Aby bylo krmivo různorodé a chutné, obsahuje přísady podobné těm, které leguáni přijímají v potravě v divočině: okvětní lístky (světlice barvířská, slunečnice, růže), listy (vojtěška) a bobule ( maliny, jahody).
• Pro dosažení přirozené barvy, obsahuje krmivo sépii točenku (bohatý zdroj modrozelených barviv, a rovněž mnoha živin).
• Obsahuje všechny nezbytné vitamíny, minerály a aminokyseliny, včetně stabilizovaného vitamínu C.
• Pro prevenci sekundárního nutritivního hyperparatyreoidismu (nadměrné činnosti příštítných tělísek) a křivice u dospívajících zvířat obsahuje vitamín D3 a adekvátní množství kalcia ( až do přípustného poměru 2:1 ve vztahu k fosforu). Minimalizuje potřebu zdrojů ultrafialového záření.
• Poskytuje adekvátní množství vlákniny pro správné zažívací funkce.
• Květinové a bobulovité tvary pomáhají zvýšit spotřebu krmiva.
• Pro vyšší senzorickou přitažlivost má krmivo banánovou příchuť.
• Může být podáváno zvlhčené, suché nebo promíchané se zeleninou a ovocem.
• Navlhčete ( není-li leguán zvyklý na suché granule) pro snadnější konzumaci.
• Nespotřebované krmivo odstraňte nejpozději 4 hodiny od doby podání, abyste zabránili zkažení.
• Zvykne-li si zvíře na suché granule, podávejte je v této podobě. Je to pro vás pohodlnější.
• Pro zvýšení konzumace podávejte granule smíchané s oblíbenou zeleninou a ovocem.

tags: #ekologicke #přizpůsobení #želv #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Jehličí a kyselost půdy
• Dopad emisních povolenek na vytápění
• Jak na klimatický průměr v energetice
• Využití dřevěných rámů
• Sledování cen železného odpadu