Ekologické problémy Spojených států amerických


14.03.2026

Spojené státy jsou hned po Číně druhým největším producentem skleníkových plynů a zaujímají významné postavení v globálním úsilí o řešení klimatických změn. Nicméně, politický vývoj a změny v administrativě mají významný dopad na ekologickou politiku a opatření v zemi.

Klimatická politika a její změny

Za minulé Bidenovy administrativy Spojené státy přijaly svůj největší klimatický zákon, který podporoval třeba rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Následující vláda Joea Bidena se k dohodě připojila, na začátku svého druhého prezidentského období ale Trump od dohody znovu odstoupil. Trump před volbami zdůrazňoval, že realizace plánu by stála přes sedm miliard dolarů ročně. Kritikové však upozorňují, že podle propočtů by naopak předešel výrazně vyšším škodám na zdraví a klimatu.

Trumpova administrativa se navíc chystá odmítnout přímo zlatý grál bojovníků s globálním oteplováním - a sice vědecké zjištění, že změna klimatu způsobená lidskou činností ohrožuje zdraví i bezpečnost. Trump v posledních měsících podepsal řadu exekutivních příkazů, které omezují podporu zelené energie a naopak zvýhodňují fosilní paliva.

Trumpova kritika větrných elektráren

Americký prezident Donald Trump nově nepovolí stavby větrných elektráren na federální půdě. Udělal z nich symbolický terč svého odporu k financování boje se změnou klimatu. Větrné elektrárny jsou podle něj „ostudné“ a „zraňují všeho, čeho se dotknou“. „Jsou škaredé. Velmi nevýkonné. Je to taky nejdražší forma energie, jaká existuje,“ tvrdí v rozporu s vědeckými poznatky.

Podle vědců jsou jejich náklady o 53 procent nižší než u nejlevnějšího fosilního paliva. Životnost mají dvacet až třicet let, ne jen osm, jak tvrdí Trump. Dají se až z pětadevadesáti procent zrecyklovat.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Dopady na životní prostředí a energetickou dominanci

Spojené státy přijaly za minulé Bidenovy administrativy svůj největší klimatický zákon, který podporoval třeba rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Trump se ho teď snaží vyhladovět. Ruší také základní ochranu Američanů v oblastech, jako je kvalita pitné vody. Trumpova administrativa taky propustila tisíce lidí, kteří měli na starost mimo jiné prevenci lesních požárů. Američané jsou velmi nervózní. Rychle proto přibývá problémů včetně ekonomických škod.

Studie o vlivu emisí CO₂

Americké ministerstvo energetiky koncem července zveřejnilo zprávu, která nabízí kritický a alternativní pohled na vědecké důkazy o vlivu emisí CO₂ a dalších skleníkových plynů na klima USA. Zpráva zdůrazňuje nejistoty, slabiny modelů a nadhodnocování rizik v běžných vědeckých přístupech. Studie vznikla během několika měsíců a probíhala pod hlavičkou ministra energetiky a podnikatele ve fosilních zdrojích Chrise Wrighta, jenž tuto pracovní skupinu sestavil.

Zhruba stočtyřicetistránkový dokument předkládá následující zjištění týkající se především vlivu oxidu uhličitého na vegetaci, snižování alkality oceánů, přehnaných klimatických modelů, extrémního počasí, stoupání mořské hladiny, příčin globálního oteplování a ekonomických dopadů.

Vliv CO₂ na růst rostlin a alkalitu oceánů

Zvýšené koncentrace CO₂ mají podle zprávy měřitelný pozitivní vliv na vegetaci: dochází k takzvanému „ozeleňování planety“ a k růstu zemědělské produktivity v důsledku vyšší efektivity fotosyntézy a úspory vody rostlinami. Tento efekt je doložen satelitními daty.

CO₂ rovněž snižuje pH oceánů, což může být problém pro korálové útesy - nicméně autoři upozorňují na „pozoruhodný“ obnovovací růst Velkého bariérového útesu jako na možný protiargument.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Přehnané prognózy budoucího oteplení

Globální klimatické modely, na nichž staví mnohé odhady budoucího vývoje, podle zprávy výrazně nadhodnocují citlivost klimatu na CO₂. Modely běžně simulují vyšší povrchové oteplení, než jaké bylo pozorováno, a také přehánějí oteplování ve střední troposféře.

Rozpětí oteplení při zdvojnásobení CO₂ se podle modelů pohybuje mezi 1,8 °C a 5,7 °C, zatímco empirické metody ukazují nižší a užší interval. Studie dále tvrdí, že často používané scénáře emisí (zejména RCP8.5) jsou nepravděpodobné a vedou ke zbytečně dramatickým výstupům.

Extrémní počasí

Zpráva uvádí, že v USA neexistují jednoznačné dlouhodobé trendy v četnosti nebo intenzitě většiny extrémních meteorologických jevů - konkrétně hurikánů, tornád, povodní a sucha. Autoři tvrdí, že mediálně prezentované závěry nejsou podloženy historickými daty. V případě požárů podle nich hraje zásadní roli lesní hospodaření, nikoli samotná změna klimatu.

Stoupání mořské hladiny

Celosvětová hladina moře se od roku 1900 zvýšila asi o 20 cm, avšak s výraznými regionálními rozdíly. Ve Spojených státech je růst ovlivněn především poklesem pevniny (např. v deltách). Souhrnná data z přílivových měřidel USA nenaznačují, že by se tempo zvyšování hladiny moře zrychlilo nad rámec historického trendu.

Globální oteplování

Autoři upozorňují, že připisování klimatických změn výhradně lidským emisím CO₂ je komplikováno přirozenou variabilitou klimatu, omezenou kvalitou historických dat a slabinami modelů. Zpráva rovněž naznačuje, že podíl sluneční aktivity na oteplování v posledních desetiletích může být podceňován.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Ekonomické dopady

Zpráva argumentuje, že hospodářské dopady mírného oteplení jsou v realitě zřejmě nižší než odhady založené na extrémních modelech. Tvrdí také, že přehnaně přísná opatření v oblasti snižování emisí mohou být nákladná a kontraproduktivní. Náklady na emise CO₂ (tzv. Social Cost of Carbon) jsou podle zprávy extrémně citlivé na metodologické předpoklady a nelze je brát jako spolehlivé vodítko pro politiku.

Kritika studie

Studie podávající patrný kontra-narativ se po zveřejnění setkala s vlnou nevole. Diametrálně odlišné závěry odborná veřejnost staví do srovnání s hodnocením stavu klimatologie z dílny Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2023. Pro představu, zatímco zpráva IPCC vznikala téměř sedm let za účasti více než 700 vědců z celého světa, zpráva DOE byla sestavena během tří měsíců pěti autory a představuje kritickou revizi běžně přijímaného vědeckého konsenzu.

Obhájci klimatické změny viní autory z toho, že data záměrně vybrali tak, aby bagatelizovali hrozbu skleníkových plynů. „To ukazuje, jak hluboko jsme klesli,“ říká Naomi Oreskes, historička vědy na Harvardově univerzitě. „Popírání klimatických změn je nyní oficiální politikou vlády USA.“

‚Zelený Donald‘ - kontroverzní pohled

Ve Spojených státech se ale také objevují poznámky, že Trumpova politika je v některých ohledech vlastně radikálně ekologická. V USA ho začali nazývat zelený Donald nebo ho označují za šampióna tzv. nerůstu. Je to narážka na Trumpova cla, která mají potenciál zvýšit ceny a snížit spotřebitelský konzum, což je podle vědců potřeba. Také lokalizace výroby je klimatické opatření.

Trumpova politika vůči cizincům a spojencům vede k omezení cestování do USA, některé aerolinky už omezují počet letů, což povede k nižším emisím v letectví. Také tlak na zvýšení těžby ropy a plynu a snížení cen paliv může být pro americké producenty nakonec spíš problém, protože se těžba ekonomicky nemusí vyplácet. Právě fosilní paliva jsou hlavní příčinou člověkem způsobené změny klimatu.

Očekávané změny a reakce

V oblasti politiky tlumení klimatických změn a ochrany stability klimatu se přitom vcelku shodně předpovídá, že změny oproti přístupu Obamovy administrativy budou hraničit s absolutním obratem. A to je z pohledu pozorovatele, jenž věří vědeckým důkazům o příčinách a důsledcích globálního oteplování, velice špatná zpráva. Ekologické organizace si při hodnoceních Trumpových klima-plánů neberou už od voleb žádné servítky - mluví doslova o potenciálně obří katastrofě. Ekologové tudíž slibují Trumpovi energicky odporovat.

Trumpova politika může způsobit, že emise Spojených států znovu porostou. Část komentátorů ekologických rubrik amerických liberálních médií nicméně upozorňuje, že ani Trumpova politika nebude všemocná - v americké ekonomice už započaly některé ekologii-příznivé trendy, které se už jen těžko podaří zvrátit úplně.

Podle šéfa EPA Leeho Zeldina chce vláda vytvářet takové regulace, které přežijí i změny administrativ.

tags: #ekologické #problémy #Spojené #státy #americké

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]