Připravovaná Směrnice EU o Obnovitelných Zdroích Energie (RED III)

Právo Zelená dohoda pro Evropu zavazuje EU k zavedení důležitých strukturálních opatření v oblasti energetické účinnosti. Vzhledem k současné geopolitické a tržní situaci by však firmy samy měly příležitosti ke snížení spotřeby energie aktivně vyhledávat. Přečtěte si, jak je tom EU se snižováním emisí, co přinese připravovaná aktualizace směrnice o průmyslových emisích a jak na energetickou krizi reaguje plán REPowerEU.

Klimatické Cíle EU a Snižování Emisí

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) předložila sekretariátu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) oficiální data roční inventarizace skleníkových plynů v Evropské unii 1990-2020 a inventární zprávu 2022. Zpráva uvádí, že Evropská unie snížila do roku 2020 emise skleníkových plynů o 34 % pod úroveň z roku 1990, čímž překročila stanovený cíl 20 %. EEA uvádí, že EU již v roce 2019 snížila své emise o 26 % a dosáhla tak svého 20% cíle ještě předtím, než omezení pandemie covid-19 začala ovlivňovat úrovně emisí. V samotném roce 2020 klesly emise o dalších 11 %, a to také v souvislosti se zaváděním opatření proti šíření koronaviru.

Mezi klíčové faktory, které vedly ke snížení emisí v posledních třech desetiletích, patří rostoucí využívání obnovitelných zdrojů energie, používání fosilních paliv s nižšími emisemi uhlíku, zlepšení energetické účinnosti, strukturální změny v ekonomice, nižší poptávka po vytápění kvůli teplejším zimám v Evropě a také již zmiňovaná pandemie covidu-19, která měla podstatný dopad na snižování emisí v roce 2020.

K celkovému snížení emisí skleníkových plynů přispělo několik politik (na úrovni EU i tak jednotlivých zemí), včetně klíčových zemědělských a environmentálních politik v 90. letech a politik v oblasti klimatu a energetiky v posledních 15 letech. Ve srovnání s rokem 1990 snížily emise téměř všechny členské státy EU, a přispěly tak k celkovému pozitivnímu výsledku. Navzdory těmto výsledkům je potřeba zdůraznit, že existuje vážné riziko opětovného nárůstu emisí.

Podle loni schváleného evropského klimatického zákona má EU za cíl 55% čisté snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, než do roku 2050 dosáhne čisté nuly. K dosažení uvedeného cíle bude tedy i nadále potřebná intenzivní spolupráce a zavádění rázných řešení.

Čtěte také: Směrnice RED II v kostce

Plán REPowerEU a Snižování Závislosti na Ruských Fosilních Palivech

Evropská komise představila dne 18. května 2022 plán REPowerEU, který reaguje na narušení celosvětového trhu s energiemi, které bylo způsobeno konfliktem na Ukrajině. Naléhavým důvodem pro transformaci evropského energetického systému je nejen ukončení závislosti EU na ruských fosilních palivech, ale také hrozící klimatická krize. Ústředním prvkem plánu REPowerEU je tzv. Nástroj pro oživení a odolnost, který podporuje koordinované plánování a financování přeshraniční a vnitrostátní infrastruktury, jakož i energetických projektů a reforem.

Dle plánu REPowerEU, nejrychlejším a nejlevnějším způsobem, jak řešit současnou energetickou krizi a snížit náklady, jsou úspory energie. Komise tedy navrhuje posílit dlouhodobá opatření v oblasti energetické účinnosti, včetně zvýšení závazného cíle v oblasti energetické účinnosti z 9 % na 13 %, který je vytyčen v rámci balíčku právních předpisů „Fit for 55“, jenž je součástí Zelené dohody pro Evropu. Komise proto rovněž zveřejnila Sdělení EU o šetření energií, v němž jsou podrobně popsány krátkodobé změny chování, které by mohly snížit poptávku po plynu a ropě o 5 %, a vybízí členské státy, aby zahájily zvláštní komunikační kampaně zaměřené na domácnosti a průmysl.

Vyšší podpory se dočkají také obnovitelné zdroje energie. Cílem je zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na 45 % v roce 2030. Ve vztahu k vodíku to znamená vyrábět a dovážet 20 milionů tun vodíku do roku 2030 a zajistit jeho intenzivnější legislativní a finanční podporu. Podpora fotovoltaiky je komplexně řešena v rámci nové Strategie v oblasti sluneční energie.

EU zavede nové podmínky ekodesignu a označování energetickými štítky pro fotovoltaické panely, čímž podpoří jejich vyšší energetickou účinnost a oběhovost. Zároveň che Evropská komise zrychlit výstavbu solárních instalací a zvýšit jejich počet, a navrhuje proto povinné posuzování solárních instalací v rámci stavebních povolovacích procesů. Zároveň navrhuje, aby povolovací procesy pro solární elektrárny nepřesahovaly 3 měsíce. V plánu je rovněž zavést povinnost instalovat solární panely na budovy - do roku 2026 na všechny nové veřejné a komerční budovy nad 250 m2, do roku 2027 na všechny tyto budovy, včetně již stávajících. Do roku 2029 by měla být zavedena povinnost instalovat fotovoltaické panely na všechny obytné budovy bez výjimky.

Modernizace Pravidel EU pro Průmyslové Emise

Komise předložila dne 5. dubna 2022 návrhy na aktualizaci a modernizaci směrnice o průmyslových emisích. Aktualizovaná pravidla podpoří směrování průmyslových investic nezbytných pro transformaci Evropy do klimaticky neutrálního konkurenceschopného hospodářství s nulovým znečištěním do roku 2050. Pravidla mají za cíl podněcovat inovace, odměňovat průkopnické společnosti a přispívat k vytvoření rovných podmínek na trhu EU.

Čtěte také: Jídla z ohně: recepty

Revize vychází z celkového pojetí stávající směrnice o průmyslových emisích, která v současné době zahrnuje přibližně 52 000 velkých průmyslových zařízení a intenzivních chovů hospodářských zvířat v Evropě. Tato zařízení musí splňovat emisní podmínky, a to za použití „nejlepších dostupných technik“ specifických pro jednotlivé činnosti. Tyto techniky společně určují průmysl, odborníci z členských států, odborníci Komise a občanská společnost.

Nová pravidla se budou týkat více relevantních zdrojů emisí a mají také zefektivnit povolování, snížit administrativní náklady, zvýšit transparentnost a více podpořit investice průmyslu do oběhového hospodářství, průlomové technologie a další inovativní přístupy. Kromě výše uvedených změn je navrhováno také rozšíření působnosti směrnice o průmyslových emisích na další chovy hospodářských zvířat a průmyslové činnosti. Mezi nově navrhovaná odvětví patří zejména zařízení těžebního průmyslu (doly), „gigatovárny“ na výrobu baterií pro elektromobily a velkoplošné chovy skotu a další chovy prasat a drůbeže.

Nová Směrnice o Podpoře Využívání Obnovitelných Zdroích Energie (RED III)

Úřední věstník Evropské unie vydal v červnu poslední z osmi předpisů, které jsou součástí tzv. zimního energetického balíčku. Změna evropské energetické legislativy, kterou Komise předložila v listopadu 2016, je tak završena. Cílem je zvýšit energetickou efektivitu, snížit uhlíkovou náročnost ekonomik, zaměřit se na spotřebitele a vybudovat energetiku na obnovitelných zdrojích.

Podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) nově upraví zejména směrnice 2018/2001, kterou se ruší současná stěžejní směrnice 2009/28/ES. Nová směrnice koresponduje s cílem Evropské unie stát se lídrem v oblasti obnovitelné energie. Stanovuje, že podíl energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030 dosáhne 32 % celkové hrubé konečné spotřeby energie v EU. S ohledem na prozatímní plnění může Komise v roce 2023 tento podíl ještě zvýšit. V zájmu dosažení stanovených cílů budou moci členské státy i nadále uplatňovat režimy podpory, a to v souladu s principy otevřenosti, transparentnosti, konkurenceschopnosti, nediskriminace a nákladové efektivity.

Připravovaná novela zákona o podporovaných zdrojích energie zavádí poskytování provozní podpory pro nové výrobny formou aukcí. To by mělo být v souladu s veškerými kritérii směrnice. Členské státy se budou moci rozhodnout, v jakém rozsahu případně podpoří elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů v jiném členském státě. Pokud tak učiní, budou mít právo požadovat fyzický důkaz o dovozu takové elektřiny a omezit podporu jen na výrobce z těch členských států, s nimiž je infrastruktura dotčeného státu přímo propojena.

Čtěte také: Kvalita ovzduší v ČR a EU

Směrnice výrobcům elektřiny z OZE obecně nezaručuje právo na přednostní připojení k distribuční síti tak, jak to činila směrnice 2009/28/ES. Na druhou stranu si však klade za cíl podstatně usnadnit a zkrátit povolovací řízení s ohledem na výstavbu, modernizaci a provoz výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů. Délka povolovacího procesu nebude smět až na výjimky přesáhnout dva roky, u menších výroben jeden rok a výrobce bude moci veškerá nezbytná povolení a souhlasy získat prostřednictvím jediného kontaktního místa.

U výrobců, kteří elektřinu z obnovitelných zdrojů využívají jen pro vlastní spotřebu nebo ji prodávají, aniž by šlo o jejich hlavní obchodní činnost (podle směrnice tzv. samospotřebitelé), s instalovaným výkonem výrobny do 10,8 kW bude nadto přípustné připojení k distribuční síti jen na základě oznámení příslušnému provozovateli distribuční soustavy.

Česká republika je povinna transponovat většinu ustanovení směrnice do 30. června 2021. Zmíněná novela zákona o podporovaných zdrojích, která zakotvuje aukci, v níž získají vítězní výrobci elektřiny provozní podporu, čeká na předložení vládě. Zároveň Poslanecká sněmovna rozhoduje o novele energetického zákona připravené v reakci na výtky Evropské komise k dosavadní úpravě. Česká republika se tak ocitla v situaci, kdy aniž by měla správně transponovanou dosavadní unijní úpravu, musí připravovat implementaci nových směrnic a nařízení.

tags: #pripravovana #smernice #obnovitelne #zdroje #energie #EU

Oblíbené příspěvky:

• Želeč u Tábora: Co se děje?
• Zázraky přírody odhaleny
• Co je ekologie?
• Návrat k divokým kořenům
• Identifikace a řešení problému s červy