Ekologické problémy: Nedostatek vody, jeho příčiny, důsledky a řešení

Nedostatek vody znamená nedostatek zdrojů sladké vody k uspokojení poptávky po vodě. Ačkoliv pouhých 0,014 % veškeré vody na Zemi je snadno dostupná sladká voda (zbývající voda je tvořena z 97 % slanou vodou a z trochu méně než 3 % obtížně přístupnou vodou), technicky je v celosvětovém měřítku dostatek sladké vody pro veškeré lidstvo.

Příčiny nedostatku vody

Základem globálního nedostatku vody je geografický a časový nesoulad mezi poptávkou a dostupností sladké vody. Všechny příčiny nedostatku vody souvisejí s lidskými zásahy do vodního cyklu. Nedostatek se v průběhu času liší v důsledku přirozené hydrologické variability, ale mění se ještě více, a to jako funkce převažujícího přístupu v oblasti hospodářské politiky, plánování a řízení.

Hlavními hnacími silami pro rostoucí celosvětovou poptávku po vodě jsou rostoucí světová populace, zlepšení životní úrovně, měnící se vzorce spotřeby a rozšíření zavlažovaného zemědělství. Klimatické změny, jako jsou změny počasí (včetně sucha či záplavy), odlesňování, zvýšené znečištění, skleníkové plyny a neefektivní využívání vody jsou hlavními příčinami nedostatečného zásobování vodou.

Na globální úrovni a v rámci celoročního průměru je dostatek sladké vody k uspokojení této poptávky, ale prostorové a časové rozdíly v poptávce a dostupnosti vody jsou velké, což vede k (fyzickému) nedostatku vody v několika částech světa během určitých časových období roku. Některé země již prokázaly, že je možné oddělit využívání vody od ekonomického růstu. Například v Austrálii klesla spotřeba vody mezi lety 2001 a 2009 o 40 %, zatímco ekonomika vzrostla o více než 30 %.

Fyzický a ekonomický nedostatek vody

Fyzický nedostatek vody vyplývá z nedostatečných přírodních vodních zdrojů k zásobování poptávky v regionu a ekonomický nedostatek vody je důsledkem špatným řízením dostatečných dostupných vodních zdrojů. Podle Programu OSN pro rozvoj je ekonomický nedostatek častěji považován za příčinu nedostatky vody v některých zemích nebo regionech, jelikož většina zemí nebo regionů má dostatek vody k uspokojení domácích, průmyslových, zemědělských a ekologických potřeb, ale postrádá prostředky poskytnout ji dostupným způsobem.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Přibližně jedna pětina světové populace v současné době žije v regionech postižených nedostatečnou fyzickou zásobou vody, kde jsou nedostatečné vodní zdroje k uspokojení poptávky v zemi nebo na regionální úrovni, včetně vody potřebné k naplnění efektivního fungování ekosystémů. Ekonomický nedostatek vody je způsoben nedostatkem investic do infrastruktury nebo technologií pro čerpání vody z řek, vodních toků nebo jiných vodních zdrojů nebo nedostatečné lidské kapacity k uspokojení poptávky po vodě. Čtvrtina světové populace je postižena ekonomickým nedostatkem vody.

Ekonomický nedostatek vody zahrnuje nedostatek infrastruktury, což způsobuje, že lidé bez spolehlivého přístupu k vodě musí cestovat na dlouhé vzdálenosti, aby přinesli vodu, která je často kontaminována z řek pro domácí a zemědělské účely. Velká část Afriky trpí ekonomickým nedostatkem vody; rozvoj vodní infrastruktury v těchto oblastech by proto mohl přispět ke snížení chudoby. Kritické podmínky často vznikají u ekonomicky chudých a politicky slabých komunit žijících v již tak suchém prostředí.

Spotřeba vody

Spotřeba se ve většině vyspělých zemích zvyšuje s růstem HDP na obyvatele, průměrná spotřeba činí přibližně 200-300 litrů denně. V méně rozvinutých zemích (např. v afrických zemích, jako je Mozambik) byla průměrná denní spotřeba vody na obyvatele nižší než 10 l. Mezinárodní organizace přitom doporučují minimálně 20 litrů vody (bez vody potřebné k praní prádla ), který má být k dispozici nejdále 1 km od domácnosti. Zvýšená spotřeba vody souvisí s rostoucím příjmem, měřeným HDP na obyvatele.

Nedostatek vody v důsledku spotřeby je způsoben především rozsáhlým využíváním v zemědělství a při chovu hospodářských zvířat a v průmyslu. Lidé ve vyspělých zemích obecně denně používají asi desetkrát více vody než lidé v rozvojových zemích. Velkou část této spotřeby tvoří nepřímé použití ve výrobních procesech spotřebního zboží, jako jsou ovoce, olejniny a bavlna, které jsou náročné na vodu.

Celkové množství snadno přístupné sladké vody na Zemi ve formě povrchových vod (řek a jezer) nebo podzemních vod (např. ve zvodních) je 14 000 km3 . Z tohoto celkového množství používá a recykluje lidstvo "pouhých" 5 000 km3. Teoreticky je tedy k dispozici více než dostatek sladké vody, k uspokojení současné světové populace 7 miliard lidí a dokonce podpořit i pro růst populace na 9 miliard nebo více. Kvůli nerovnému geografickému rozložení a zejména nerovnoměrné spotřebě vody je však v některých částech světa a v pro některé skupiny obyvatel voda vzácný zdroj.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Důsledky nedostatku vody

Nyní se na celé planetě Zemi spotřebovává více vody, než je příroda schopna doplnit. Rozlišujeme tzv. klimatické sucho (nedostatek srážek, rostoucí teplota vzduchu, tzv. záporná vláhová bilance, které nastává, když množství srážek ve sledovaném území je nižší než výpar), tzv. současná rozloha rybníků v Česku je zhruba 50 tisíc hektarů - to je o více než třetinu méně než v osmdesátých letech 18. století (77 tisíc hektarů).

V Česku ročně naprší 40 až 60 miliard kubíků vody, a to i v těch nejsušších letech (v roce 2015 to bylo 42 miliard kubíků), což je třicetkrát až čtyřicetkrát více vody, než činí roční spotřeba vody v zemi (1,5 miliardy kubíků) jak pro pitné účely, tak pro průmysl a zemědělství. (zemědělství potřebuje zatím pouze 3% vody). Za poslední desetiletí jsme v Česku přišli půdní erozí o 100 miliard kč (z polí se ročně spláchne 21 milionů tun úrodné půdy za 10 miliard), tomuto riziku je podle Modré zprávy ministerstva zemědělství vystavena více než polovina zemědělské plochy (2020).

Kromě kůrovce u smrků a jeho následné usychání (kůrovcová kalamita), tento proces pokračuje i u borovic a také u listnatých stromů (bříza, javor atd.), které schnou a jsou napadáni houbami a jinými škůdci s přímým důsledkem na zadržování vody v lese a jeho další vysušování. Kůrovec a další škůdci způsobují vynucené kácení lesů, a tím další narušení a vymírání fauny a flóry (pokles diverzity a tím narušení celistvosti, hrozí 6. globální vymírání druhů).

Mezi další důsledky nedostatku vody patří:

• Nedostatek potravin a jejich zdražování (díky suchu, pandemii a změnám klimatu).
• Pokles a omezení zemědělské, průmyslové produkce a dalších oblastí lidské společnosti (včetně poklesu HDP), nedostatek vody se projeví ve všech vrstvách o oblastech společnosti, důsledky tohoto stavu nedokážeme v plné míře domyslet (některé odpovědi můžeme najít v historii).
• Narušení homeostázy přírody s důsledky na faunu a flóru.
• Předčasné porážení dobytka pro nedostatek potravy a vody.
• Devastace přírody, změna rázu krajiny, vymizení vegetace a fauny atd. (pokles diverzity způsobené suchem).
• Nárůst extrémních projevů země a přírody (povodně, zemětřesení, sucho, sopky, záplavy, atd.) je důsledek nerovnováh, ale současně jako důsledek vývoje na planetě.
• Pokles lidské populace (války, epidemie, choroby klimatické změny, nedostatek potravin atd.).
• Dlouhodobý negativní dopad na budoucí generace obyvatel (narušená rovnováha přírody - homeostáza).
• Hloubí se hlubší studny a tím se situace z dlouhodobého hlediska ještě zhoršuje (klesá ještě více hladina podzemních vod, narušují se zádržné vrstvy podzemního úložiště spodní vody).

Řešení nedostatku vody

Společnost je nemocná, každý člověk může začít u sebe v každodenních věcech (omezení nadměrné spotřeby, zvažovat nákupy spotřebního zboží, nepotřebného oblečení, přestože máte plný šatník, omezení produkce odpadu, třídění odpadu, nákup českých výrobků, omezení spotřeby masa, nevyhazování potravin...atd.) každý dle svých možností a chuti, to není povinnost, to je volba.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Dotační politika v zemědělství preferuje pěstování technických plodin a tím jsou hospodáři motivováni využívat maximální plochu, kterou mohou zařadit do této skupiny - stát na tyto dotace vydává řádově miliardy kč za rok. Současně stát vydává desítky miliard kč na obnovu zadržování vody, revitalizaci půdy narušené např. erozí, obnovu druhové pestrosti v napadených lesích atd.

Půda obsahuje malé množství humusu a jeho obsah se stále snižuje (humus a další biosložky zadrží v půdě na 1m3 200 -500 litrů vody), zdravá půda by v české krajině dokázala zadržet 8,4 miliardy metrů krychlových vody. Rychlý odvod vody přímo do kanalizací ze střech, průmyslových areálů, veřejných ploch, cyklostezek a silnic (v procesu vodního cyklu je vynechána půda, která akumuluje vodu), rychlý růst plochy takto odváděné vody ze zastavěného území (zastavěná plocha se zvýšila za poslední ch 30 roků o min. Intenzívnější deště - větší kapky a více vody naráz mají také výrazně vyšší erozní charakter (ze svahů polí odtéká úrodná vrstva půdy) a tak odteče větší množství vody (nestihne se zachytit, vsáknout do hlubších vrstev v místě dopadu).

Podívejte se na solární panely, na biopaliva, přišli jsme o spoustu půdy, kde se dnes pěstuje řepka nebo kukuřice nebo tam stojí fotovoltaika (na zvyšuje teplotu ve svém okolí a tím zvětšuje vysušování krajiny a narušuje přirozené proudění malého vodního cyklu). Je narušený malý vodní cyklus vody - půda se silně ohřívá, protože je bez vegetace a tím se voda rychle odpařuje, pokud se ale tento stav změní (např.vodními plochami a vegetací včetně stromů (např. Spanelsko zacalo vysychat uz s Kolumbem, kdyz zacaly zamorske plavby. Zlikvidovali treba i 500 az tisic hektaru duboveho lesa na jednu lod, dubove lesy padly a uz se neobnovily. Spanele maji slusnou zemedelskou produkci, protoze maji dotovane zavlazovani. Kdyby ho nemeli, tak maji smulu. Klimaticke zmeny, zvysovani prumerne teploty vzduchu, nedostatek srazek a tzv.

Rozlišujeme tzv. klimatické sucho (nedostatek srážek, rostoucí telota vzduchu, tzv záporná vláhová bilance, které nastává když množství srážek ve sledovaném území je nižší než výpar), tzv. současná rozloha rybníků v Česku je zhruba 50 tisíc hektarů - to je o více než třetinu méně než v osmdesátých letech 18. století (77 tisíc hektarů).

Plán pro zvládání sucha a nedostatku vody

Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody (dále jen plán pro sucho) se rozumí dokument, který je podkladem pro postup vodoprávního úřadu při vyhodnocování hrozby vzniku nedostatku vody a pro rozhodování komise pro zvládání sucha a nedostatku vody o opatřeních při stavu nedostatku vody. Zvládání sucha a nedostatku vody řídí orgány pro zvládání sucha a nedostatku vody ve spolupráci s dalšími zúčastněnými. Řízení zahrnuje přípravu na sucho a nedostatek vody, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu sucha a nedostatku vody a v období bezprostředně následujícím, včetně organizace a kontroly činnosti ostatních účastníků ochrany před suchem a nedostatkem vody. Hejtman kraje zřizuje jako zvláštní orgán kraje komisi pro sucho pro příslušný kraj a je jejím předsedou. Další členy této komise hejtman kraje jmenuje ze zaměstnanců krajského úřadu, příslušných správců povodí, Českého hydrometeorologického ústavu, Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky a zástupců krajské hygienické stanice.

Opatření pro zvládání sucha a nedostatku vody zahrnují:

• manipulace podle MŘ VD nebo VH soustav, které odpovídají situaci hydrologického sucha, např. manipulace nad rámec MŘ VD nebo VH soustav v odůvodněných případech (§ 59 odst.
• omezení obecného nakládání s vodami (§ 6 odst.
• dočasné omezení užívání pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu (zákaz zalévání zahrádek, napouštění bazénů, mytí vozidel apod.) (§ 15 odst.
• přerušení nebo omezení dodávek vody bez předchozího upozornění v případě stavu nedostatku vody (§ 9 odst.
• úprava, omezení až zákaz odběrů s platným vodoprávním rozhodnutím (§ 109 odst.
• dočasná úprava limitů pro vypouštění odpadních vod (§ 109 odst.
• zabezpečení náhradního zásobování pitnou vodou (§ 9 odst.

Pokud komise pro sucho vydává opatření ve stejné věci, jako již bylo rozhodnuto vodoprávním úřadem při zvládání sucha, po dobu stavu nedostatku vody platí rozhodnutí komise pro sucho.Komise pro sucho vydává při stavu nedostatku vody opatření podle § Xm vodního zákona a § 9 odst. 5 a 8 zákona o vodovodech a kanalizacích. Vodoprávní úřad vydává při stavu sucha opatření podle § 6 odst. 4, § 15 odst. 4 až 6, § 59 odst. 4 a § 109 odst.

Místními směrodatnými limity se rozumí kritéria schopnosti systému plnit požadavky na vodu podle bilance reálného stavu vodních zdrojů v území a odběrů vody. Takovým limitem v rámci jednoduchého systému zásobování může být např. ze situace, kdy sucho má již reálné dopady ve formě hrozícího nedostatku vody pro plnění nároků na odběry (disponibilní zásoba vody ve zdrojích při stávající úrovni spotřeby vystačí již pouze na 5 až 6 měsíců) nebo v důsledku sucha hrozí nedodržení minimálních zůstatkových průtoků, minimálních hladin podzemní vody, nedodržení limitů jakosti surové vody pro úpravu na vodu pitnou nebo nedodržení hodnot pro ukazatele přípustného znečištění povrchových vod. V takové situaci jsou podle plánu pro sucho zaváděna např. Při prohlubování nedostatku vody dochází k nebezpečí vzniku škod většího rozsahu nebo k ohrožení životů a zdraví osob v důsledku nedostatku vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou, k ohrožení provozu kritické infrastruktury, provozu významných podniků a strategických energetických zdrojů. může hejtman kraje při splnění podmínek zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) vyhlásit krizový stav.

Plán pro sucho jako základní dokument zvládání sucha a nedostatku vody slouží ke koordinaci činností v daném území při nebezpečí vzniku nedostatku vody, v jeho průběhu a po jeho odeznění. Plán obsahuje souhrn organizačních a technických opatření, potřebných k odvrácení nebo zmírnění škod na majetku občanů a společnosti a na životním prostředí.

Alternativní vodní zdroje a zavlažování

Nedostatek pitné vody v zemědělství, zejména ve střední Evropě a ve středomořských oblastech umožnuje hledat alternativní vodní zdroje a zavlažovací možnosti k udržení produkce potravin. Příčiny nedostatku vody jsou kombinací několika problémů: neefektivní sítě pro rozvod vody, žádný nouzový plán, který by čelil klesajícím srážkám a základní infrastruktuře, špatné čištění odpadních vod, zhoršování životního prostředí a změnám klimatu (FAO, 2016). Voda je životně důležitým zdrojem, ale ve většině zemí středomořského regionu je její množství velmi omezené. Proto v těchto zemích rychle roste zájem o opětovné využití odpadních vod pro zavlažování. Postupy při zavlažování s vyčištěnými komunálními odpadními vodami jsou považovány za šetrné k životnímu prostředí než přímé vypouštění těchto vody do povrchových nebo podzemních. Mimo to je odpadní voda cenným zdrojem rostlinných živin a organických látek potřebných k udržení úrovně úrodnosti a produktivity půdy.

Vzhledem k tomu, že při nepřetržitém využívání odpadních vod k závlaze by se tyto kovy mohly akumulovat v půdě a rostlinách, mělo by být jejich pravidelné monitorování důležitou součástí při nakládání s odpadními vodami. Během výzkumu byla sledována sanilita půdy (EC), která se výrazně projevila u vzorku, který by odebrán po 10 letech závlahy odpadní vodou. Dále byl prokázán vyšší výskyt soli v hlubších vrstvách půdy. Protože jsou tyto soli rozpustné ve vodě, mělo by se při zavlažování odpadních vod zvážit jejich vyluhování pod kořenovými systémy s vyluhovatelnou frakcí míry zavlažování. Zavlažování odpadní vodou se tak výrazně zvýšil obsah N, P a K v půdě. Tento nárůst byl nejvyšší v horní půdě (0-20 cm) a po delší dobu aplikace odpadních vod. Nejvyšší hodnota salinity půdy, měřená jako elektrická vodivost, byla pozorována u 10 let zavlažování odpadními vodami s tendencí být vyšší po delší dobou zavlažování. Kromě toho se soli nahromadily více v hlubších vrstvách půdy kvůli vyluhování rozpustných solí do hlubších půd.

Parametry kvality půdy a plodin byly významně ovlivněny dlouhodobým zavlažováním odpadními vodami. To je určeno především závlahovým systémem a složením odpadních vod. Kromě toho může kontinuální zavlažování odpadní vodou vést k hromadění solí, rostlinných živin a těžkých kovů nad úroveň tolerance plodin. Proto jsou tyto obavy nezbytnou součástí jakéhokoli managementu při řešení závlahy odpadní vodou. Na druhé straně lze růst rostlin, úrodnost půdy a produktivitu zlepšit řádným řízením závlahy odpadní vodou, a to prostřednictvím zvyšování úrovně živin rostlin a organických látek v půdě.

Použití odpadní vody k zavlažování získalo velký význam po celém světě kvůli omezeným vodním zdrojům a nákladnému čištění odpadních vod před vypouštěním do vod povrchových či podpovrchových. Pokud je k dispozici půda s vhodnou topografií, charakteristikami půdy a drenážemi, může být odpadní voda dobře využita jako zdroj závlahové vody a živin. Odpadní voda obsahuje velké množství organických látek, živin a některých těžkých kovů, které jsou toxické pro rostliny nad určitou hranici.

Závěr

Nedostatek vody je komplexní problém, který vyžaduje komplexní řešení. Je nutné kombinovat technická opatření s přírodě blízkými řešeními, zlepšit hospodaření s vodou a snížit spotřebu. Důležitá je také mezinárodní spolupráce a sdílení zkušeností.

tags: #ekologicke #problemy #nedostatek #vody #příčiny #důsledky

Oblíbené příspěvky:

• Programy Fakulty Životního Prostředí
• Kompletní výměna rozvodů: co potřebujete vědět
• Česká monitorovací stanoviště hluku
• Fotovoltaická recyklace v Česku
• Důležitost STK a emisí