Odpad při čištění obilí: Složení a využití v myslivosti a zemědělství

04.11.2025

Příchod podzimního období s sebou přináší složité diskuse na téma začátku vlastního přikrmování a co nejefektivnější volby krmiva. Dostatek uspokojivých odpovědí na tyto otázky lze pro potřeby myslivecké veřejnosti nalézt v nejpřístupnější podobě především na stránkách "Myslivosti". Ve svém příspěvku se proto nehodlám pouštět do opětovných debat na téma časového harmonogramu přikrmování zvěře či hodnocení jednotlivých druhů krmiv.

Tyto odpady vznikají po čištění zrnin a jsou většině myslivců dobře známy. Mnoho mysliveckých sdružení jich získává za minimální náklady, které se většinou rovnají jen nákladům na naložení a odvoz, velké množství. Velký díl tohoto materiálu však bohužel končí na krmelištích a vnadištích pro černou zvěř v podobě dobře známých volně vykládaných "hromad". Jen v lepším případě se jich část dostane pod střechy krytých zařízení nebo zásypů pro bažanty a koroptve. Během několika dnů nasáknou plevy vlhkost, začnou se pařit a vytváří se ideální podmínky pro kontaminace plísněmi. Krmivo se rychle kazí a jeho efekt se stává velice sporným.

Na upřesnění - lehkými obilnými odpady neoznačuji v následujícím textu různé zlomkové obiloviny, známé většinou pod názvem pozadky, zadiny apod., jejichž využití je mezi myslivci věnována pozornost dostatečná. Vzhledem k tomu, že bývá vykládáno v největším množství bezprostředně po ukončení žní, bývají tyto zásoby zvěří nejčastěji pouze rozhrabány a předmětem jejího zájmu se stávají atraktivní příměsi obilovin či jejich zlomků, které jsou zde zastoupeny pouze malým procentem celkového objemu. V případě černé zvěře se tyto "hromady" dostávají do popředí většího zájmu teprve druhotně, po obydlení drobnými hlodavci, kteří představují pro černou zvěř vítané zpestření jídelníčku.

Naše myslivecké sdružení hospodaří v pronajaté honitbě o rozloze necelých 700 ha. Jedná se o ryze lesní honitbu v nadmořské výšce cca 600 metrů. Hlavní lovný druh u nás představuje srnčí zvěř normovaná v počtu 36 kusů, v menším množství se vyskytuje zvěř černá. Praxe popsaná v předchozích odstavcích byla donedávna obdobná také v těchto podmínkách. Bez většího efektu jsme zakládali celou řadu vnadišť pro černou zvěř a výrazné zlepšení využití vykládaných odpadů po čištění obilí nepřineslo ani vybudování centrálního krytého krmeliště.

Změna nastala teprve po, nutno říci oprávněném, požadavku ze strany vlastníka honitby, který požadoval "kulturnější" úpravu některých z těchto zařízení. V průběhu letních měsíců jsme proto postupně provedli likvidaci starších zařízení, odstranili jejich původní hrazení a vybudovali zařízení nová, podstatně menší, o rozloze do osmi čtverečních metrů. Takto připravené doplňkové krmivo jsme začali již koncem léta vykládat v menších dávkách (řádově do pěti pytlů týdně) do připravených vnadišť pro černou zvěř. Po pravdě řečeno jsme se poněkud pozastavili nad skutečností, že především srnčí zvěř začala poměrně intenzivně toto krmivo brát.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Nejvíce překvapující však bylo, že nedocházelo ke známému rozhrabání krmiva, ale jednalo se o prakticky bezeztrátové odebrání veškerého vyloženého odpadu, jeho plevové složky, složky zlomkových obilovin i složky plevelných semen (objemový poměr těchto příměsí ku čistým obilným plevám odhadujeme na 1:4 - 1:5). Po tomto zjištění jsme začali v malých dávkách pravidelně vykládat krmivo na mnoha dalších místech honitby, kde byla větší koncentrace srnčí zvěře, především u ozimých porostů a hustých krytin. Výsledky byly na všech místech stejné - srnčí zvěř krmivo perfektně brala bez výraznějšího plýtvání a dokonce jej upřednostňovala před ostatními druhy krmiva.

Pro ilustraci uvedu přibližnou hodnotu dávek předložených zvěři v průběhu krmné sezóny 1999-2000, která se u nás vyznačovala spíše mírnější zimou, u jednoho jediného krmného zařízení. Jedná se o běžný krmelec opatřený samospádovým zásobníkem pro vykládání jadrného krmiva umístěný v ryze lesní lokalitě atraktivní pro srnčí zvěř. V období od září, kdy většinou postupně začínáme s přikrmováním srnčí zvěře, až do začátku března bylo v tomto krmném zařízení kromě objemového krmiva zvěři předloženo 48 běžných pytlů plevového odpadu s příměsí osmi metrických centů čistého zrna!

Předkládání těchto "méně kvalitních" krmiv s sebou samozřejmě přineslo celou řadu diskusí jak ze strany členů našeho mysliveckého sdružení, tak ze strany sousedních myslivců. O správnosti našeho postupu jsme byli po celou dobu přesvědčeni, vždyť zvěř krmivo po celé zimní období neodmítala, byla ve výborné tělesné kondici a úhyny mimo silniční komunikace nebyly až na několik výjimek zaznamenány. Snažili jsme se proto zjistit poněkud více o složení lehkých obilných odpadů a o vyjádření jsme mimo jiné požádali také Státní kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno, oddělení krmiv v Plzni. S laskavým přispěním a svolením pana Ing.

Z uvedené tabulky jednoznačně vyplývá, že samotné plevy jsou naprosto rovnocenné lučnímu senu a jsou výrazně lepší než sláma. Pokud navíc uvážíme, že při čistění obilovin odchází do plev také obilní prach (bílý prach), zlomková a proschlá zrna, zrna nevyluštění z plev a plevelná zrna, je výživná hodnota takového krmiva ještě podstatně vyšší. Jejich kvalita samozřejmě závisí na svědomitosti obsluhy čistících zařízení, aby se do plev nedostávaly také černé prachy. Kvalitní plevy lze samozřejmě získat pouze pravidelným odvozem, který zajišťuje získání plev suchých, nekontaminovaných plísněmi.

Pokud má zvěř k obilným plevám další energetický zdroj, jako je doplňková pastva na ozimých porostech nebo příměs jadrného krmiva, má dostatek živin pro celodenní energetickou spotřebu. Plevy obsahující celou řadu důležitých minerálů jsou mimo to schopny eliminovat negativní účinek přerostlých ozimých porostů, zejména řepky, svým vysokým obsahem vlákniny a nízkým obsahem draslíku.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Využití v zemědělství

Rostlinné materiály jsou tvořeny převážně odpadem z čištění semen zemědělských plodin. Obsahují hlavně: zlomky semen, povrchové vrstvy semen, nestandartní semena, plevy, pluchy, osiny, kousky ostatních částí rostlin, semena plevelů a nekulturních rostlin, biologický odrol. Množství odpadní suroviny dosahuje v průměru od 2 do 5% hmotnosti čištěných semen. Roční sklizeň všech semen v ČR činí cca 7 mil. tun. Množství odpadní suroviny v ČR tedy představuje od 140 tis. do 350 tis. Družstvo Ekover pracuje nyní na využití dalšího potenciálního zdroje této odpadní suroviny. Jedná se o oddělený sběr těchto odpadů, vznikajících při sklizni zrnin ve sklízecích mlátičkách.

Doposud jsou tyto odpady rozmetány po sklizeném poli současně při sklizni zrnin. Množství těchto odpadů dosahuje v průměru 10 až 15 % hmotnosti sklizených semen, což je dalších 700 tis. až 1 mil.50 tis. tun ročně v ČR. Využití tohoto odpadu má navíc vedlejší efekt v postupném odplevelení polí a tedy v omezení chemické ochrany rostlin proti plevelům.

Základní předpoklad vhodnosti suroviny pro výrobu paliv EKOVER je její malá vlhkost, max do 13 % obsahu vody. Tímto je dosažena jednak trvanlivost paliva a jednak požadovaná výhřevnost. V obou popisovaných případech získávání výrobní suroviny je tato v téměř 100% v odpovídající sušině. Z tohoto důvodu není třeba kalkulovat s nutností dosoušení suroviny při výrobě paliva.

Množství suroviny dosahuje v ČR odhadem 4 mil. tun volné slámy a sena ročně. Doposud se tato sláma rozmetala při sklizni plodin na pole a zapravovala do půdy, jako zdroj organické hmoty. V podmínkách bezorebného zpracování půdy nám slámu jako zdroj organické hmoty v půdě zcela nahradí ba předčí činnost živých organizmů v půdě. V podmínkách užívání orby při zpracování půdy lze slámu nahradit jinými způsoby například setím a zapravováním meziplodin do půdy.

Množství suroviny v ČR závisí na ekonomické výhodnosti celého projektu výroby paliva z rostlin obilovin a olejnin. Jestliže se potvrdí výše předpokládaného zisku na jednotku plochy pěstované obiloviny či olejniny pro energetické využití, potom zemědělci zvláště ze středně a méně úrodných oblastí budou velkou část své zemědělské produkce převádět na produkci paliva z obilovin či olejnin. V tomto případě lze očekávat produkci cca 2 mil. t suroviny ročně. Rozšíření pěstování těchto plodin pro energetické účely bude záviset též na vývoji zemědělské politiky v evropském prostoru.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Množství suroviny - fermentačních zbytků závisí na rozvoji bioplynových stanic využívajících převážně rostlinné vstupní materiály. Množství odpadního papíru vhodného k výrobě paliv závisí na momentální ceně sběrných surovin na trhu.