Ekologické problémy: Nedostatek vody a jeho dopady

Organizace spojených národů (OSN) se v roce 1993 rozhodla slavit Světový den vody - vždy 22. března. Vedlo ji k tomu poznání, kolika lidem kvalitní pitná voda chybí, ale především, jak velkým problémem se nedostatek vody ještě stane.

V současné době se musí spokojit 663 milionů lidí jen s přístupem k neupravené vodě a podle odhadů bude do roku 2025 celá polovina populace Země žít v oblasti s nedostatkem vody. Klimatické změny a související katastrofální období sucha v kontrastu s ničivými záplavami celou situaci ještě zhoršují. Tento problém se nejpalčivěji týká především nejchudších zemí světa a oblastí, kde byla infrastruktura zničena přírodní katastrofou nebo válečným konfliktem.

Tématem roku 2017 je odpadní voda. Podle oficiálních zdrojů OSN se 80 % odpadní vody, kterou společnost vyprodukuje, vrací zpět do ekosystému bez toho, aby byla upravena nebo znovu použita.

Globální problémy s vodou

Jaké jsou největší celosvětové problémy s vodou?

• Kvůli pití znečištěné vody a nedostatečné hygieně umírá ročně 361 tisíc dětí mladších 5 let.
• 63 milionů lidí musí používat vodu, která není vhodná na pití ani vaření.
• 2,4 miliardy lidí používají jen nejprimitivnější toaletu a 946 milionů lidí nemá přístup k vůbec žádné toaletě.
• 1,7 miliardy lidí využívá zdroje pitné vody kontaminované fekáliemi, které mohou způsobit choleru, úplavici, břišní tyfus nebo obrnu.

Kromě rizika nákazy cholerou, malárií, horečkou dengue a dalšími smrtelnými onemocněními způsobuje dlouhodobé používání znečištěné vody také nevratná fyzická a mentální poškození ve vývoji dětí - každoročně je takto postiženo v průměru každé čtvrté dítě.

Čtěte také: Řešení nedostatku vody

V mnoha zemích je zajištění vody pro celou domácnost povinností dětí, zejména dívek, které denně místo školy tráví dlouhé hodiny nošením těžkých kanystrů s vodou, vhodnou mnohdy jen pro hospodářská zvířata. Chybějící toalety ve školách jsou příčinou významného poklesu školní docházky u dívek v období dospívání.

Dostupnost moderních toalet a zdrojů pitné vody v nejchudších zemích světa by ročně ušetřila 263 miliardy dolarů na výdajích za krizovou pomoc a dalších 11,6 miliardy dolarů za zdravotní péči.

Situace v České republice

Vody má sice Česká republika dost, ale doplácí na extrémní výkyvy. „Naše území je nejvíce ohroženo suchem a přívalovými srážkami, respektive bleskovými, ale také plošnými povodněmi. Například v letech 1997 až 2002 dochází k opakovanému výskytu velkých povodní z dlouhotrvajících dešťů. Na malém povodí je zaznamenána blesková povodeň s průtokem stoleté vody, což je běžné jen u velkých toků. V ročním průměru u nás vzrostl výskyt extrémních srážek o 26 %, avšak distribuce srážek je rozložena do krátkých, deštivých částí roku,“ uvádí autoři práce „Klimatické změny a my“ z roku 2016.

Krajina České republiky je ve stavu, kdy dlouhodobě neřešené problémy se schopností přírody zadržovat vodu způsobují bleskové povodně, pokles hladin podzemních vod a agronomické sucho. Sobotkova vláda už před dvěma lety schválila strategii boje proti suchu. Ministerstva měla do konce loňského roku přijít s konkrétními plány, jak připravit tuzemsko na změnu klimatu. „Část opatření už jsme začali realizovat, protože sucho nečeká, život je krátký a my jsme jako Česká republika ztratili desítky let,“ uvedl tehdy ministr životního prostředí Richard Brabec.

Podle studie z roku 2012 má v České republice několik míst velký problém s vodou. Z hlediska ohrožení klimatickým suchem byly jako nejrizikovější vymezeny oblasti v nižších polohách jižní a střední Moravy, v prostoru mezi Prahou, Ústím nad Labem a Žatcem, západně od Pardubic, dvě malé enklávy se objevily jižně od Prahy a jižně od Ostravy. Nejméně rizikový region byl vymezen pouze v horských pohraničních oblastech na Šumavě, Slavkovském lese, v západní části Krušných hor, v Lužických horách, Jizerských horách, Krkonoších, Orlických horách, Moravskoslezských Beskydech a Javorníkách.

Čtěte také: České supermarkety a bio

S tím souhlasí geolog a klimatolog Václav Cílek. „Zaspali jsme jako svět, zaspali jsme jako Evropa, jako Československo, jako Česká republika. Ministerstvo životního prostředí v prvních deseti letech po roce 1990 bylo často pod vlivem ekologických iniciativ a jako instituce nebylo moc bráno. Pak prošlo sérií ode zdi ke zdi a teprve v poslední době vidím, že se chová, jak má,“ poznamenal Cílek.

„Jsme střecha Evropy. Voda odtud odtéká, žádná nepřitéká, máme pouze srážkovou vodu,“ připomněl Brabec.Sobotkův kabinet už odsouhlasil výstavbu nových přehradních nádrží celkem ve čtyřech lokalitách. Ve středočeských obcích Senomaty a Šanov by měly stát do roku 2022. Další nádrže by postupně měly vzniknout na Zlínsku a Královéhradecku.

Nedostatek vody a klimatická krize

Jak jsme se dostali do bodu, kdy je pitné vody pořád méně a méně? Je to jen klimatickou krizí, nebo i naším neudržitelným hospodařením?

Klimatická změna je samozřejmě faktorem, který v globálním měřítku ovlivňuje rozložení srážek a celkovou vodní bilanci. V některých regionech vede k lepší dostupnosti vodních zdrojů - srážek přibývá třeba v severní Evropě. A opakem jsou potom oblasti, kde dochází k vysušování a úbytku vodních zdrojů, což vidíme na Středomoří. Ve střední Evropě pak data ukazují na střídání obou extrémů. Obecně změna klimatu přináší prakticky celosvětově větší variabilitu a nevyzpytatelnost celého systému oproti obvyklým hodnotám.

Nelze ovšem říci, že by problémy s vodou souvisely pouze a jenom se změnou klimatu. Je to pochopitelně problém, jenž se týká stále rostoucího počtu obyvatel, který v některých regionech zkrátka převyšuje ekologickou kapacitu území. To znamená, že je tam příliš málo dobrých vodních zdrojů na to, aby tam tak velká populace mohla dlouhodobě existovat - jinak na to musí doplatit životní prostředí. A to se paradoxně netýká jen zemí, o kterých si na první pohled můžeme myslet, že jsou ohroženy výrazněji - třeba Íránu, kde je zásobování vodou i politickým problémem.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Problém ale mají i vyspělé země, třeba Spojené státy. Například v Arizoně nebo Nevadě roste dramatickým tempem populace, vodní zdroje byly napjaté už před tím nárůstem, a teď se spíš tenčí. A nakonec nemusíme chodit daleko - o severní Itálii bychom třeba řekli, že jde o oblast dobře zásobenou vodou. Nachází se tam povodí řeky Pád, který pramení v nejvyšších horách Evropy. Region přitom zažívá jednu z nejdelších nejsušších epizod, kterou pamatuje. A to takovým způsobem, že v Pádu na vrcholu léta prakticky netekla voda, a ta slaná pronikala z Jaderského moře do delty řeky.

Jde o kombinaci nadužívání vodních zdrojů s klimatickou změnou. To posunulo spotřebu krajiny i zemědělských komodit do úrovně, kterou již není možné pokrýt. Změna klimatu tedy obnažuje a prohlubuje problémy, jež tu ale už dávno existují.

V Evropě sledujeme velké výzvy na jejím jihu, v zemích Středomoří, které kromě průmyslu mají velmi intenzivní zemědělství. A to stojí na závlahách, jež spotřebovávají velké množství vody - v těchto státech jde dokonce o dominantního spotřebitele. Přitom ale víme, že do Itálie, Řecka a dalších zemí přináší klimatická změna negativní trendy, které vedou, a ještě nejspíše povedou ke zhoršování dostupnosti vody.

Řešení nedostatku vody

Jaká řešení jsou tedy na stole? K čemu se jednotlivé regiony a státy přiklánějí?

Voda je zásadní komodita, bez níž se nedá fungovat, takže třeba státy Blízkého východu velmi intenzivně pracují na získávání sladké vody z té mořské. Pokud se tak ale činí ve velkém, průmyslovém měřítku, nese to s sebou značná ekologická rizika. Ani tohle řešení není bez nepříznivých dopadů na životním prostředí. Ve slunných regionech je tu pak možnost vysušování vzduchu - srážením přirozeně se vyskytující vodní páry v atmosféře pomocí solární energie. Ale zase - jakmile bychom to začali dělat na průmyslové úrovni, ponese to s sebou dopady.

Zejména navyšováním zmíněné robustnosti infrastruktury, tedy jejím propojováním. A také vytvářením záložních zdrojů, navyšováním kapacity. Nejen pro své vlastní potřeby, ale i pro pomoc krajině v případě, kdy sama vodu nemá. Naše říční toky by se z valné části při té výrazné epizodě sucha, o níž jsem mluvil, řekám moc nepodobaly, nebýt velkých vodních nádrží. Kritici namítají, že kdybychom tyto nádrže neměli, řeky by byly v biologicky lepším stavu - a to je pravda, zvláště v hydrologicky bohatších letech. Ale v těch suchých bychom vypouštěli odpadní vody do velmi nízkých průtoků a život v řekách bychom zabíjeli.

Je nezbytné si pořád připomínat, že se posouváme do nové klimatické reality, do hodnot klimatických extrémů, které minimálně po několik posledních generací obyvatelé Česka, ale i jiných regionů nepoznali.

Co můžeme dělat pro úsporu vody?

Sucho trápí českou krajinu již téměř deset let. Nízké průtoky řek, usychající lesy, klesající hladiny přehrad nebo rozpálená města se stávají každoroční letní realitou. Jedno je jisté - i v našich podmínkách, kde situace není tak akutní, budou prosperovat pouze firmy, které investují do inovativních řešení pro úsporu tolik cenné vody.

Pro menší provozovny - například restaurace a hotely může být výhodné poohlédnout se, zda se v jejich blízkosti nenachází neudržovaná studna - těch v Česku existuje velké množství. Náklady na její sanaci určitě násobně předčí benefit v podobě získané vody. Někdy se vyplatí investovat i do nového, hlubšího vrtu. Efektivním řešením jsou retenční nádrže pro zachytávání „dešťovky“. Jejich instalace je rychlá, relativně levná a nabídka na trhu je široká. Nádrže jsou zpravidla vyrobeny z polypropylenu a mohou být umístěny jak nad zemí tak i pod ní. Pro jejich usazení navíc není potřeba povolení k nakládání s vodami.

Logicky je dešťovka nejvíce využívaná v zemědělství, ale pokud se přistoupí k důkladnější úpravě dešťové vody, mohou ji používat třeba i prádelny.

Maximálně hospodárným využitím vody se zabývá mnoho výzkumných center. Vývoj provozů s minimální spotřebou vody je náplní práce velkého množství technologických startupů, přičemž mnohé metody již byly uvedeny do praxe. Na několika místech na světě již existují dokonce výrobny s téměř nulovou spotřebou vody. Jedná se hlavně o odvětví potravinářského průmyslu - zpracování mléka a výroby mléčných produktů. Novodobé provozy dokážou účinně zpracovat vodu vznikající při výrobě, která by jinak mizela v kanalizaci. Další výhodou těchto inovací je fakt, že se voda nejen nespotřebovává, ale ani nevzniká voda odpadní a pokud ano, tak pouze v minimálním množství.

Některé země, jako například Izrael, dokáží rozvíjet úspěšné zemědělství i v suchém a horkém klimatu.

Nedostatek vody si často vyžádá rekonstrukci stávajících potrubních systémů tak, aby nedocházelo nejen ke ztrátám vody, ale aby byla udržena i její optimální kvalita a teplota. Novými rozvody z korozivzdorných materiálů se ušetří náklady na odstraňování úsad a vodního kamene.

V průmyslu jsou součástí recirkulačních zařízení čističky, které přečistí odpadní vodu tak, že je možné ji znovu použít například na zalévání nebo chlazení. Voda pro chlazení nebo čištění a oplachování některých průmyslových výrobků totiž často nemusí být stoprocentně čistá. Je-li to potřeba, voda se nejčastěji přečišťuje pomocí ultrafiltrace. Recirkulační okruhy pro chlazení mají i tepelné a jaderné elektrárny. Právě energetika je jedním z největších odběratelů povrchových vod a opakované používání vody je jedinou možností, jak se vyrovnat s nedostatečným nebo kolísavým průtokem v řece.

Veškerá prezentovaná řešení mají za cíl jediné - ušetřit vodu a snížit závislost na její externí dodávce. Voda je totiž klíčová surovina, bez níž se neobejde žádné průmyslové odvětví. Navíc se platby za vodu právě z důvodu jejího nedostatku neustále zvyšují, a tak je třeba vyhledávat náhradní cesty.

Znečištění vody a jeho příčiny

Znečištění vody se čím dál více skloňuje v médiích. Má totiž závažné následky a měli bychom se mu snažit vyhnout. Naše společnost však dělá pravý opak. Co jsou hlavní příčiny znečištění vody? A jaké jsou následky?

Zemědělství

Největší problém u zemědělství je fakt, že zemědělský sektor je největším spotřebitelem globálních sladkovodních zdrojů. Zemědělství a živočišná výroba využívá přibližně 70 procent zásob povrchové vody na Zemi. Když k tomu připočteme to, že zemědělský sektor je také vážným znečišťovatelem vody, je jasné, proč jsme ho umístili na první místo. Po celém světě je zemědělství hlavní příčinou degradace vody.

Pokaždé, když prší, splachují se hnojiva, pesticidy a živočišný odpad z farem, s čímž unikají i patogeny a viry do našich vodních cest. Znečištění živinami způsobené přebytkem dusíku a fosforu ve vodě nebo ve vzduchu je celosvětově největší hrozbou pro kvalitu vody a způsobuje především rozkvět řas, z nichž mnohé mohou být nebezpečné.

Kanalizace a odpadní vody

Použitá voda se nazývá odpadní voda. Vychází z našich dřezů, sprch a toalet i z komerčních, průmyslových a zemědělských činností. Termín také zahrnuje odtok dešťové vody, ke kterému dochází, když srážky přinášejí do našich vodních cest silniční soli, olej, mastnotu, chemikálie a úlomky z nepropustných povrchů.

OSN uvádí, že více než 80 procent světových odpadních vod proudí zpět do životního prostředí, aniž by byly čištěny nebo znovu použity; v některých nejméně rozvinutých zemích dosahuje toto číslo až k 95 %. Ve Spojených státech zpracovávají čistírny odpadních vod denně zhruba 34 miliard galonů odpadní vody. Podle odhadů některých odborníků však stárnoucí a snadno přemožené systémy čištění odpadních vod, s kterými v současnosti lidstvo pracuje, také každoročně uvolňují jen v USA více než 850 miliard galonů nezpracované odpadní vody.

Znečištění ropou

Spotřebitelé představují drtivou většinu znečištění ropou v našich mořích, včetně ropy a benzínu, které denně kapají z milionů osobních a nákladních automobilů. Kromě toho téměř polovina z odhadovaného 1 milionu tun ropy, která se každoročně dostane do mořského prostředí, nepochází z úniků tankerů, ale z pozemních zdrojů, jako jsou továrny, farmy a města. Na moři tvoří úniky tankerů asi 10 procent ropy ve vodách po celém světě, zatímco pravidelná provozování odvětví námořní dopravy - prostřednictvím legálních i nelegálních vypouštění - přispívá asi jednou třetinou.

Radioaktivní látky

Radioaktivní odpad je jakékoli znečištění, které emituje záření nad rámec toho, co je přirozeně uvolňováno prostředím. Generuje ho těžba uranu, jaderné elektrárny a výroba a testování vojenských zbraní. Dále také jako univerzity a nemocnice, které používají radioaktivní materiály pro výzkum a medicínu.

Radioaktivní odpad může přetrvávat v životním prostředí po tisíce let, což činí jeho ukládání velkou výzvou. Náhodné uvolnění nebo nesprávná likvidace kontaminantů ohrožují podzemní vody, povrchové vody a mořské zdroje.

Následky znečištění vod

Lidské zdraví

Znečištěná voda způsobuje nemoci. Nebezpečná voda každoročně způsobí onemocní přibližně jedné miliardě lidí. Vodou přenosné patogeny ve formě bakterií a virů způsobujících choroby z lidského a zvířecího odpadu jsou hlavní příčinou nemocí z kontaminované pitné vody. Mezi nemoci šířené nebezpečnou vodou patří cholera, giardia a tyfus.

Životní prostředí

Aby se zdravé ekosystémy mohly rozvíjet, spoléhají na složitou síť zvířat, rostlin, bakterií a hub - které všechny přímo či nepřímo interagují. Poškození kteréhokoli z těchto organismů může způsobit řetězový efekt a narušit celé vodní prostředí.

Když znečištění vody způsobí rozkvět řas v jezeře nebo mořském prostředí, šíření nově zavedených živin stimuluje růst rostlin a řas, což zase snižuje hladinu kyslíku ve vodě. Tento nedostatek kyslíku, známý jako eutrofizace, dusí rostliny a zvířata a může vytvářet „mrtvé zóny“, kde jsou vody v podstatě bez života.

Udržitelné zemědělství

Téma ekologie je velmi složité a jednotlivec může mít pocit, že nic nezmůže. Voda je však základní tekutinou a potřebujeme ji k životu. To jsou jen některé z výzev, které nás v následujících letech čekají, a na které by se mělo zemědělství nejen v České republice adaptovat. Do popředí zájmu výzkumu i praxe se proto začíná dostávat tzv. udržitelné zemědělství, které je šetrnější vůči životnímu prostředí a hospodárněji využívá přírodní zdroje včetně vody a půdy.

I přesto považuje 82 % respondentů zemědělství za jeden z nejdůležitějších pilířů české ekonomiky, zároveň mu však 30 % Čechů přisuzuje roli znečišťovatele přírody. Téměř 73 % Čechů má obavy z nedostatku pitné vody. Z průzkumu vyplynulo, že o vodu a její kvalitu Češi zájem projevují. Zvláště pak v rámci obcí do pěti tisíc obyvatel, což zřejmě plyne z vyšší spotřeby vody, protože tito lidé mívají zahrady, které zavlažují, a tak si její spotřebu více uvědomují.

Dostatek pitné vody velmi úzce souvisí s produkcí potravin, což si Češi uvědomují. Téměř 80 % z nás se domnívá, že její dostatečné zásoby by mohly pomoci řešit celosvětové problémy s nedostatkem jídla.

Problémy s vodou v Jemenu

Nedostatek vody má dva důvody - buď fyzický, kdy voda opravdu chybí, druhý je pak ekonomický. V Jemenu se projevuje obojí, na rozdíl třeba od rovníkové Afriky nebo Etiopie, kde je vody dostatek a srážkové roční úhrny jsou mnohem vyšší než u nás.

Jemen je pouštní země a jediným zdrojem vody, který má k dispozici, je voda podzemní. Její zásoby sice nejsou malé, ale nejsou nekonečné. Čím více budou čerpat vodu, tím více poklesne hladina spodní vody a bude to větší problém. Povrchové zdroje tam prostě nemají.

V první fázi jde o čistě humanitární, životy zachraňující operace, tedy dodávání vody v cisternách - v zemi stále funguje spousta uprchlických táborů, tam se voda stále vozí v cisternách.

Po zklidnění situace v poslední době se snažíme dostat i k systémové pomoci. Více spolupracujeme s místními vodohospodářskými úřady, zjišťujeme jejich situaci a snažíme se pomoci v hospodaření s vodou. Vodní management je velmi slabý, dříve se vše řešilo se Saná’a, to už ale kvůli konfliktu není možné, problémem je třeba i nedostatek dat.

Odsolování řešíme, protože problém se salinitou je velký. Tím, jak klesá hladina sladké spodní vody, tak se vytváří prostor pro slanou mořskou vodu, která se dostává do uvolněných podzemních prostor.

tags: #ekologické #problémy #nedostatek #vody

Oblíbené příspěvky:

• Zdroje a prevence znečištění vody
• Pravidla a aktivity olympiády SMOP
• Přírodní krásy Petrovic u Karviné
• Ekologické zemědělství a výnosy pšenice
• Průvodce zlepšením ovzduší