Vliv ekologického zemědělství na výnosy pšenice a možnosti zlepšení

Pšenice (Triticum arsivum L.) je jednou z klíčových základních plodin v rámci globální potravinové bezpečnosti. Se zhruba 730 miliony tun roční produkce zajišťuje kolem 20 % z celkové potřeby kalorií a bílkovin, a to z přibližně 2,1 milionů km2 zemědělské půdy napříč celým světem.

S rostoucí celosvětovou populací se zvyšuje spotřeba základních plodin. K tomu, aby i přesto byl potravin dostatek, se snaží přispět šlechtitelé: „Díky šlechtění nám neustále rostou výnosy - vychází to přibližně na jedno procento za rok. Samozřejmě globálně je to složitější, protože lidstvo přirůstá podstatně rychleji,“ upozorňuje Pavel Horčička, ředitel šlechtění ve společnosti Selgen.

Jednou z nezbytných znalostí v zemědělství je, že odrůda je základní výnosový faktor, který má až 50% vliv na konečný výnos.

Vliv sucha na výnosy pšenice

Stres způsobený suchem během reprodukčního vývoje může drasticky snížit počet a výnos pšeničného zrna, avšak kvantitativní vyhodnocení tohoto vlivu v průběhu změny klimatu není známo. Cílem této studie bylo zhodnotit možné přínosy plynoucí z tolerance sucha během reprodukčního vývoje pšeničných ideotypů při změně klimatu v Evropě a identifikovat potenciální kultivační parametry pro případná vylepšení.

Pšeničný model nazývaný Sirius byl v rámci budoucího klimatického scénáře do roku 2050 použit k optimalizaci k suchu tolerantních a na sucho citlivých pšeničných ideotypů vyskytujících se na 13 kontrastních stanovištích představujících hlavní regiony pro pěstování pšenice v Evropě.

Čtěte také: Réva v ekologickém zemědělství

V průměru dosáhly k suchu toleratní ideotypy o 13,4 % vyššího výnosu než ideotypy na sucho citlivé, stabilita jejich výtěžku byla taktéž vyšší. Jejich výnosnost byla podmíněna konkrétním stanovištěm. Průměrný výnos k suchu tolerantních ideotypů byl ve srovnání s ideotypy citlivými na sucho rostoucími v jižní Evropě o 28-37 % vyšší. V severozápadní Evropě naproti tomu nebyl zjištěn žádný rozdíl ve výnosnosti (≤1%) mezi oběma ideotypy.

Zjištěný intermediální výnos v rozsahu 10-23 % byl důsledkem tolerance vůči suchu ve střední a východní Evropě. Mezi identifikované kultivační parametry se řadí - fylochron, odezva závislá na délce dne, doba plnění zrna, maximální plocha vlajkového listu, tzv. Obecně lze říci, že vyšší výkonostní potenciál k suchu tolerantních ideotypů ve srovnání s ideotypy na sucho citlivými může být při budoucích klimatických podmínkách spojen s větším počtem zrn k suchu tolerantních ideotypů . Tolerance vůči stresu během reprodukčního vývoje je podstatná pro vysoký potenciál a vyšší stabilitu výnosu pšenice během změny klimatu v Evropě.

Ekologické zemědělství a výnosy pšenice v ČR

České ekologické zemědělství má v průměru oproti zahraničí velmi malé výnosy. Například výnosy pšenice jsou u nás na 59% výnosu oproti konvenčnímu zemědělství, ale ve světě je to až 80%. To je do značné míry zapříčiněno nevhodnými osivy.

Podle Petra Konvaliny z Jihočeské univerzity, který prezentoval výsledky průzkumu aktuální situace v oblasti nabídky a poptávky použití osiv v ČR, zemědělci pěstují málo plodin „ideálních“ pro EZ jako je pohanka (2%) nebo žito, naopak převládá oves (23%), pšenice, triticale a ječmen, které nejsou z hlediska pěstebních nároků pro podmínky EZ ideální.

Nárůstu orné půdy v EZ neodpovídá rozloha množitelské plochy, které je pouze 750 ha (rok 2010). Tyto množitelské plochy by mohly pokrývat cca 20% rozlohy potřebné pro pěstování ekologických osiv u nás, ale to pouze za předpokladu, že by všechna osiva byla následně uznána a certifikována. Bohužel bývá ve výsledku certifikováno jen kolem 25% osiv z ekologických množitelských ploch.

Čtěte také: Zemědělství v ČR a klimatické změny

Většina ekologických zemědělců má o bioosiva zájem, preferují však osiva jiná, zejména kvůli nabídce, ceně a dopravní vzdálenosti. V současné době se u nás v EZ používají jako osiva certifikované ekologické odrůdy, konvenční nemořená osiva a tzv. farmářská osiva.

Z průzkumu Jihočeské univerzity vyplynulo, že se z 63% používají konvenční nemořená osiva, 32% sortimentu jsou farmářská osiva a pouze 5% ekologická osiva. U farmářského osiva se nejčastěji provádějí 3 přesevy, ale objevuje se až 16 přesevů, vhodný je však maximálně jeden přesev.

Klimatické změny a výnosy pšenice

Ze studie je možné vyvodit dva základní závěry. Především konstatování, že výnos pšenice ozimé má obecnou tendenci na většině lokalit stoupat (40 z 42 aplikovaných klimatických scénářů) v rozsahu 7,5-25,3 % ve všech třech testovaných časových horizontech. V případě naplnění CCSR scénáře, který predikuje nevýraznější nárůst teploty, by byl výnos redukován o 9,6 % v roce 2050 a o 25,8 % v roce 2100 za podmínek emisního scénáře A2.

Rozdíly mezi jednotlivými lokalitami jsou značné a statisticky významné, zvláště pro pozdější časová období. Druhým závěrem je posouzení vlivu místních podmínek, které potvrzují, že významnou roli hrají právě lokální půdní a klimatické vlivy. Místní významnost vzrůstá se zvyšující se změnou klimatu a kulminuje pro emisní scénář A2 v roce 2100.

Šlechtění a odolnost plodin

Šlechtitelé kulturních plodin tradičně řeší odolnost plodin vůči chorobám a škůdcům. Nové odrůdy ale musí vybírat i s ohledem na to, aby odolaly vůči změně klimatu.

Čtěte také: Pěstování pšenice v ekologickém zemědělství

Vědci spolu se šlechtiteli se ale snaží stále přijít na to, jak skloubit ekologické nároky a potřebu vyšších výnosů. Autoři studie doufají, že plané odrůdy by mohly dodat pšenici lepší odolnost v sezónách horka.

„Stále se zvyšuje důraz na rezistentní šlechtění, to znamená na šlechtění k odolnosti k chorobám, škůdcům, ale i k abiotickým stresům, jako jsou sucho, mráz, případně i velké bouře, jde o to, aby pšenice nepolehaly,“ doplňuje Horčička.

Společným cílem vědců, šlechtitelů i ochránců přírody jsou odrůdy, které by splňovaly kritéria výnosů i ekologické nároky. „Rezistentní odrůdy nebudeme muset práškovat a sypat na ně různé chemické látky. A odrůdy, které budou umět lépe využívat hnojiva, budeme méně hnojit a méně tak znečišťovat vodu a životní prostředí,“ popisuje Jaroslav Doležel, v čem on vidí budoucnost zemědělství.

tags: #vynosy #ekologicke #psenice #studie

Oblíbené příspěvky:

• Geometrie Vesmíru, Příroda a Vztahy
• Strava šneků ve volné přírodě
• Řešení znečištění ovzduší v Uherském Brodě
• Problémy Bajkalu
• Udržitelný dům