Pšenice (Triticum arsivum L.) je jednou z klíčových základních plodin v rámci globální potravinové bezpečnosti. Se zhruba 730 miliony tun roční produkce zajišťuje kolem 20 % z celkové potřeby kalorií a bílkovin, a to z přibližně 2,1 milionů km2 zemědělské půdy napříč celým světem.
S rostoucí celosvětovou populací se zvyšuje spotřeba základních plodin. K tomu, aby i přesto byl potravin dostatek, se snaží přispět šlechtitelé: „Díky šlechtění nám neustále rostou výnosy - vychází to přibližně na jedno procento za rok. Samozřejmě globálně je to složitější, protože lidstvo přirůstá podstatně rychleji,“ upozorňuje Pavel Horčička, ředitel šlechtění ve společnosti Selgen.
Jednou z nezbytných znalostí v zemědělství je, že odrůda je základní výnosový faktor, který má až 50% vliv na konečný výnos.
Stres způsobený suchem během reprodukčního vývoje může drasticky snížit počet a výnos pšeničného zrna, avšak kvantitativní vyhodnocení tohoto vlivu v průběhu změny klimatu není známo. Cílem této studie bylo zhodnotit možné přínosy plynoucí z tolerance sucha během reprodukčního vývoje pšeničných ideotypů při změně klimatu v Evropě a identifikovat potenciální kultivační parametry pro případná vylepšení.
Pšeničný model nazývaný Sirius byl v rámci budoucího klimatického scénáře do roku 2050 použit k optimalizaci k suchu tolerantních a na sucho citlivých pšeničných ideotypů vyskytujících se na 13 kontrastních stanovištích představujících hlavní regiony pro pěstování pšenice v Evropě.
Čtěte také: Réva v ekologickém zemědělství
V průměru dosáhly k suchu toleratní ideotypy o 13,4 % vyššího výnosu než ideotypy na sucho citlivé, stabilita jejich výtěžku byla taktéž vyšší. Jejich výnosnost byla podmíněna konkrétním stanovištěm. Průměrný výnos k suchu tolerantních ideotypů byl ve srovnání s ideotypy citlivými na sucho rostoucími v jižní Evropě o 28-37 % vyšší. V severozápadní Evropě naproti tomu nebyl zjištěn žádný rozdíl ve výnosnosti (≤1%) mezi oběma ideotypy.
Zjištěný intermediální výnos v rozsahu 10-23 % byl důsledkem tolerance vůči suchu ve střední a východní Evropě. Mezi identifikované kultivační parametry se řadí - fylochron, odezva závislá na délce dne, doba plnění zrna, maximální plocha vlajkového listu, tzv. Obecně lze říci, že vyšší výkonostní potenciál k suchu tolerantních ideotypů ve srovnání s ideotypy na sucho citlivými může být při budoucích klimatických podmínkách spojen s větším počtem zrn k suchu tolerantních ideotypů . Tolerance vůči stresu během reprodukčního vývoje je podstatná pro vysoký potenciál a vyšší stabilitu výnosu pšenice během změny klimatu v Evropě.
České ekologické zemědělství má v průměru oproti zahraničí velmi malé výnosy. Například výnosy pšenice jsou u nás na 59% výnosu oproti konvenčnímu zemědělství, ale ve světě je to až 80%. To je do značné míry zapříčiněno nevhodnými osivy.
Podle Petra Konvaliny z Jihočeské univerzity, který prezentoval výsledky průzkumu aktuální situace v oblasti nabídky a poptávky použití osiv v ČR, zemědělci pěstují málo plodin „ideálních“ pro EZ jako je pohanka (2%) nebo žito, naopak převládá oves (23%), pšenice, triticale a ječmen, které nejsou z hlediska pěstebních nároků pro podmínky EZ ideální.
Nárůstu orné půdy v EZ neodpovídá rozloha množitelské plochy, které je pouze 750 ha (rok 2010). Tyto množitelské plochy by mohly pokrývat cca 20% rozlohy potřebné pro pěstování ekologických osiv u nás, ale to pouze za předpokladu, že by všechna osiva byla následně uznána a certifikována. Bohužel bývá ve výsledku certifikováno jen kolem 25% osiv z ekologických množitelských ploch.
Čtěte také: Zemědělství v ČR a klimatické změny
Většina ekologických zemědělců má o bioosiva zájem, preferují však osiva jiná, zejména kvůli nabídce, ceně a dopravní vzdálenosti. V současné době se u nás v EZ používají jako osiva certifikované ekologické odrůdy, konvenční nemořená osiva a tzv. farmářská osiva.
Z průzkumu Jihočeské univerzity vyplynulo, že se z 63% používají konvenční nemořená osiva, 32% sortimentu jsou farmářská osiva a pouze 5% ekologická osiva. U farmářského osiva se nejčastěji provádějí 3 přesevy, ale objevuje se až 16 přesevů, vhodný je však maximálně jeden přesev.
Ze studie je možné vyvodit dva základní závěry. Především konstatování, že výnos pšenice ozimé má obecnou tendenci na většině lokalit stoupat (40 z 42 aplikovaných klimatických scénářů) v rozsahu 7,5-25,3 % ve všech třech testovaných časových horizontech. V případě naplnění CCSR scénáře, který predikuje nevýraznější nárůst teploty, by byl výnos redukován o 9,6 % v roce 2050 a o 25,8 % v roce 2100 za podmínek emisního scénáře A2.
Rozdíly mezi jednotlivými lokalitami jsou značné a statisticky významné, zvláště pro pozdější časová období. Druhým závěrem je posouzení vlivu místních podmínek, které potvrzují, že významnou roli hrají právě lokální půdní a klimatické vlivy. Místní významnost vzrůstá se zvyšující se změnou klimatu a kulminuje pro emisní scénář A2 v roce 2100.
Šlechtitelé kulturních plodin tradičně řeší odolnost plodin vůči chorobám a škůdcům. Nové odrůdy ale musí vybírat i s ohledem na to, aby odolaly vůči změně klimatu.
Čtěte také: Pěstování pšenice v ekologickém zemědělství
Vědci spolu se šlechtiteli se ale snaží stále přijít na to, jak skloubit ekologické nároky a potřebu vyšších výnosů. Autoři studie doufají, že plané odrůdy by mohly dodat pšenici lepší odolnost v sezónách horka.
„Stále se zvyšuje důraz na rezistentní šlechtění, to znamená na šlechtění k odolnosti k chorobám, škůdcům, ale i k abiotickým stresům, jako jsou sucho, mráz, případně i velké bouře, jde o to, aby pšenice nepolehaly,“ doplňuje Horčička.
Společným cílem vědců, šlechtitelů i ochránců přírody jsou odrůdy, které by splňovaly kritéria výnosů i ekologické nároky. „Rezistentní odrůdy nebudeme muset práškovat a sypat na ně různé chemické látky. A odrůdy, které budou umět lépe využívat hnojiva, budeme méně hnojit a méně tak znečišťovat vodu a životní prostředí,“ popisuje Jaroslav Doležel, v čem on vidí budoucnost zemědělství.
tags: #vynosy #ekologicke #psenice #studie