Ekologické Problémy Světa: Výpar Vody a Jeho Dopady

Lidstvo čelí globální krizi v podobě měnícího se klimatu. Četnost extrémních bouří, povodní a suchých období se výrazně zvyšuje. Adaptace na tyto změny je nutná. Člověk přírodu neporazí, ale může s ní koexistovat v podobě minimalizace ztrát.

Klimatické Změny a Nedostatek Srážek

Naše území se nachází na rozhraní oceánického a kontinentálního klimatu. V posledních letech se mění frontální rozhraní, které dříve přinášelo pravidelně vlhkost od oceánu. Průměrně spadne na našem území asi 700 mm srážek za rok. Povodně se vyskytly v letech 1997, 2002, 2006, 2009, 2010 a 2013. Od roku 2014 naopak čelíme deficitu srážek, který se projevuje poklesem zásob podzemní vody a stavu povrchových vod. Roky 2015 a 2018 byly extrémně suché a průměrně spadlo o 25 % méně vody.

Za posledních 5 let chybí srážky ve všech 14 krajích. Nejhorší situace s deficitem srážek, rovnající se 750 mm, je v Libereckém kraji, který býval výrazně deštivější. Podobný deficit srážek jako v Libereckém kraji mají kraje Královéhradecký a Pardubický. Výpar vody je však v těchto dvou krajích výrazně vyšší. Nejvyšší výpar vody je v Jihomoravském kraji, v kterém je však deficit srážek „pouze“ 330 mm.

K deficitu srážek se přidává se změnou klimatu zvyšující se teplota i četnost teplých dnů nad 30 °C. V důsledku deficitu srážek a zvyšující se teploty dochází k poklesu vodních zdrojů. V mnoha částech našeho území vysychají studny a vodní toky. Vodní nádrže nemají dostatek vody a celkově v krajině chybí voda.

Dopady Nedostatku Vody

V roce 2018 se sucho výrazně projevilo na stavech vodních nádrží. Ve Vranovské přehradě na Znojemsku byla o 4 metry nižší hladina vody. Na konci listopadu 2018 měla vodní nádrž Mšeno v Jablonci pouze 25 % objemu z 2 milionů kubíků vody a o 6 metrů méně vody. V roce 2018 byla „mediálně“ nejznámější vyschlá přehradní nádrž Pařížov na Doubravě v Pardubickém kraji.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Možnosti Zadržení Vody v Krajině

Často je u návrhu řešení zvýšení zadržení vody krajině zmiňována stavba vodních nádrží a rybníků. To je jedna z možností jak zadržet vodu v krajině, ale výstavba trvá dlouho. Tyto stavby jsou lokální a pokud vyschne přítok, tak je stavba časem opět na suchu. Výpar vody je přitom z volné hladiny nejvyšší. S vyššími přítoky do těchto nádrží je spojeno i zanášení retenčního prostoru v podobě sedimentů. Obnova tůní a poldrů v krajině je naopak výrazně rychlejší.

Výrazné zadržení vody v krajině představuje snížení povrchového odtoku v zemědělství a lesnictví. K povrchovému odtoku dochází v důsledku vyšších srážkových úhrnů. V lesích je možné ve velkém množství budovat hrázky a propustky. Následkem povrchového odtoku není pouze ztráta množství vody, která rychle odtéká z krajiny, ale taktéž odnos půdy.

Vliv Organické Hmoty na Zadržování Vody

Erozí půdy dochází k ochuzování vrchní části půdy, která je bohatá na organickou hmotu. Rozložená organická hmota zajišťuje zadržování vody v půdě. Čím více je rozložené organické hmoty v půdě, tím více půda zadržuje vodu a současně se postupně dostává do spodních částí půdního profilu. Hnojení organickou hmotou zvyšuje zadržení vody až o 8 % vlhkosti půdy. Započteme-li plochu orné půdy a lesů do vrstvy 30 cm představuje zvýšení vlhkosti půdy 1,35 miliard kubíků vody, což se rovná objemu vody přehrad Vltavské kaskády.

Při zvýšení vlhkosti půdy o 8 % ve vrstvě půdy 30 cm v povodí nádrže Pařížov představuje zadržení vody téměř 5 miliónů kubíků vody. Toto množství vody je trojnásobně větší než-li je objem vodní nádrže Pařížov.

Zadržením vody v krajině pomocí organické hmoty v podobě hnojení hnojem, kompostem nebo organickým granulovaným hnojivem lze významně podpořit dotování vodních toků a podzemních zdrojů vody a taktéž vodních nádrží. Schopnost organické hmoty zadržovat vodu také pomáhá přežití výsadby zeleně ve městech a volné krajině. Vyšší podíl organické hmoty zpomaluje vysychání půdy při teplotách nad 30 °C o více než 7 dní. Naopak při povodňových stavech se organická hmota chová jako „houba“, která nasává velké množství vody a zadržuje ji. Zvýšením podílu organické hmoty v půdě můžeme dosáhnout velmi rychle zlepšení vodního stavu krajiny.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Plán pro Zvládání Sucha a Nedostatku Vody

Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody (dále jen plán pro sucho) se rozumí dokument, který je podkladem pro postup vodoprávního úřadu při vyhodnocování hrozby vzniku nedostatku vody a pro rozhodování komise pro zvládání sucha a nedostatku vody o opatřeních při stavu nedostatku vody. Zvládání sucha a nedostatku vody řídí orgány pro zvládání sucha a nedostatku vody ve spolupráci s dalšími zúčastněnými. Řízení zahrnuje přípravu na sucho a nedostatek vody, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu sucha a nedostatku vody a v období bezprostředně následujícím, včetně organizace a kontroly činnosti ostatních účastníků ochrany před suchem a nedostatkem vody.

Opatření pro zvládání sucha a nedostatku vody zahrnují:

• manipulace podle MŘ VD nebo VH soustav, které odpovídají situaci hydrologického sucha, např. manipulace nad rámec MŘ VD nebo VH soustav v odůvodněných případech
• omezení obecného nakládání s vodami
• dočasné omezení užívání pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu (zákaz zalévání zahrádek, napouštění bazénů, mytí vozidel apod.)
• přerušení nebo omezení dodávek vody bez předchozího upozornění v případě stavu nedostatku vody
• úprava, omezení až zákaz odběrů s platným vodoprávním rozhodnutím
• dočasná úprava limitů pro vypouštění odpadních vod
• zabezpečení náhradního zásobování pitnou vodou

Alternativní Vodní Zdroje a Zavlažování

Nedostatek pitné vody v zemědělství, zejména ve střední Evropě a ve středomořských oblastech umožnuje hledat alternativní vodní zdroje a zavlažovací možnosti k udržení produkce potravin. Příčiny nedostatku vody jsou kombinací několika problémů: neefektivní sítě pro rozvod vody, žádný nouzový plán, který by čelil klesajícím srážkám a základní infrastruktuře, špatné čištění odpadních vod, zhoršování životního prostředí a změnám klimatu.

Voda je životně důležitým zdrojem, ale ve většině zemí středomořského regionu je její množství velmi omezené. Proto v těchto zemích rychle roste zájem o opětovné využití odpadních vod pro zavlažování. Postupy při zavlažování s vyčištěnými komunálními odpadními vodami jsou považovány za šetrné k životnímu prostředí než přímé vypouštění těchto vody do povrchových nebo podzemních. Mimo to je odpadní voda cenným zdrojem rostlinných živin a organických látek potřebných k udržení úrovně úrodnosti a produktivity půdy.

Vliv Výparu z Vodní Hladiny

Vliv výparu z vodní hladiny na celkovou hydrologickou bilanci povodí může být značný, a to především v letech s nízkými srážkovými úhrny. Na povodích s významným zastoupením vodních ploch se vlivem oteplování jeho význam zvyšuje. Aktuálně se jako největší problém jeví zvyšující se teplota vzduchu, jež má za následek zvyšování územního výparu a výparu z vodních ploch. Tyto ztráty vody z hydrologického systému nejsou dostatečně nahrazeny srážkovými úhrny, jež jsou na území ČR nerovnoměrně rozloženy, a tím pádem se v ČR vyskytují oblasti, kde celkový výpar převyšuje srážky a dochází k projevům sucha.

Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat, že účinkem vodních ploch v povodí Lužnice je zvětšení počtu srážek jen do velikosti 0,1 mm. Značná část srážek velikosti do 0,1 mm je patrně tvořena usazenými srážkami, které v suchých obdobích prospívají vegetaci.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Sucho jako Nový Normál

Sucho přestává být výjimkou a stává se novým normálem. Změna klimatu s sebou přináší nejen vyšší průměrné teploty, ale především extrémní výkyvy v rozložení srážek - období intenzivních dešťů střídají dlouhá sucha, během nichž půda ztrácí schopnost vsakovat vodu. V důsledku vyšších teplot se zvyšuje výpar, klesá hladina podzemních vod a koryta řek se stále častěji dostávají na svá historická minima. Již dnes sledujeme, jak některé oblasti planety směřují k naprostému vyčerpání svých vodních zdrojů.

tags: #ekologické #problémy #světa #výpar #vody #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Biologie a ekologie – studijní program UHK
• Trička s přírodní tématikou pro ženy
• Dopady klimatických změn v ČR
• Legislativa v České Republice
• Dánská ekologie