Ekologické problémy Středočeského kraje

Střední Čechy se potýkají s řadou ekologických problémů, včetně skládek, chemiček a hald vytěžené hlušiny, spaloven. U některých není stále jisté, zda neohrožují zdraví lidí.

Znečištění a staré ekologické zátěže

Průmyslové znečištění zhoršuje kvalitu ovzduší zejména v Moravskoslezském kraji i jakost vody v průmyslem zatížených tocích v Ústeckém, Moravskoslezském a Středočeském kraji. Zdrojem znečištění ovzduší není jen průmysl, ale rovněž malé zdroje vytápění a doprava. Dopravou a jejími negativními vlivy nejen na kvalitu ovzduší, ale i v podobě zvýšené hlukové zátěže, jsou nejvíce zasaženy kraje Středočeský a Jihomoravský.

Problémy podobné těm v Milovicích mají například dodnes ve Viticích na Kolínsku. Soukromá firma tady navezla do skladu soli s obsahem kyanidu. Přestože soud již před lety rozhodl, že firmy musí jedy z areálu zemědělského družstva odvézt, nebezpečné látky jsou tu stále.

Spolana Neratovice

Problematickým provozem Středočeského kraje je Spolana, a.s. Neratovice, která se potýká nejenom se starými ekologickými zátěžemi, ale rovněž se současnými provozy. Vetšina provozů Spolany je založena na zastaralých technologiích místo toho, aby byly zavedeny nejlepší dostupné technologie. V minulosti byl největším znečišťovatelem životního prostředí na Mělnicku a jako takový má na svědomí dioxiny zamořené lokality, za jejichž vyčištění teď stát draze platí. "Práce jsou naplánované do roku 2008," uvedl mluvčí Spolany Jan Martínek. Po mnoha desetiletích se konečně začnou likvidovat staré ekologické zátěže, vyčistit se mají chemikáliemi zamořené stavby, posléze zřejmě i půda v areálu chemičky a v jejím okolí. Další zátěž svému okolí způsobila Spolana při předloňské povodni. Při ní uniklo do vody a do ovzduší několik desítek tun různých chemikálií, především chloru. Podle nejnovějších informací České inspekce životního prostředí však za tyto úniky Spolana nedostane pokutu ve výši 1,4 milionu, jak původně inspekce oznámila.

Halda Barré

O haldě Barré, která je pozůstatkem těžby uhlí, na rozhraní Kladna a sousedních Vinařic se před několika lety hovořilo jako o časované ekologické bombě. Několik lidí, žijících v jejím sousedství, totiž onemocnělo rakovinou a dávali to do souvislosti zejména se zdejším špatným ovzduším. Měření odborníků jejich obavy jednoznačně nepotvrdila. Škodliviny totiž podle závěrů expertíz pocházely nejen z haldy, ale například i z lokálních topenišť v okolí. Měření by ale měla podle tehdejších závěrů ještě pokračovat. Mezi tím se však problémy ještě víc zkomplikovaly. Po zániku okresních úřadů totiž najednou nikdo nevěděl, komu halda vlastně patří a kdo by měl nést odpovědnost za její sanaci a monitoring. Magistrát přesto přijal dílčí opatření pro zlepšení tamního ovzduší. Halda Barré je pozůstatkem těžby uhlí ve zdejším dole, která skončila už v roce 1920. Poté byla zakryta zeminou a na ní po letech vznikla zahrádkářská kolonie. Při hloubení základů pro zahradní chatky byl ale v roce 1991 povrch haldy rozrušen, odval začal hořet a zplodiny unikaly do okolí. Pozemky proto vykoupil okresní úřad a haldu se pokusil utěsnit.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Ohrožení vodních zdrojů v Ralsku

Plánovaná výstavba větrníků v chráněné oblasti podle Jakuba Svobody, lídra hnutí za udržení krajiny v oblasti Ralsko, hrubě porušuje evropské směrnice a nevratně ohrožuje strategické zásoby pitné vody. Obyvatelé Ralska si stěžují na další porušování evropských zákonů. Developerské projekty, které jsou nám na našem území v rozporu s evropskou směrnicí RED III vnucovány, představují velké riziko zhoršení stavu podzemních vod. Podle evropského práva je toto velmi přísně zakázáno, je to v Evropě nepřekročitelné a tvrdě stíhané pravidlo. Pitná voda je ještě více ceněnou nedostatkovou komoditou, než je energie. Evropské právo není tak jednoduché obejít krajským kulatým razítkem.

Klíčový princip a povinnost v Evropě je ale zabránit zhoršení stavu vodních útvarů. Soudní dvůr EU ve slavné věci C-461/13 potvrdil, že povinnost zabránit zhoršení má samostatnou závaznost a musí se uplatnit při povolování projektů, pokud mohou zhoršit stav. V České republice jsme na evropském rozvodí, na jakési „střeše Evropy“; pokud jeden rezervoár zničíme, odteče ostatní voda do Hamburku do moře. Země také stále častěji vysychá. Podle českého práva jde v takovém případě o trestný čin, který zákon o akceleračních zónách naštěstí nezrušil. Zákon doslova říká, že pokud někdo spáchá takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu. bude pachatel potrestán odnětím svobody až osm let.

Ralsko není jen místo na mapě. Je to území, které Česká republika dlouhodobě považuje za strategickou oblast přirozené akumulace podzemních vod. Právě proto spadá do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída, vyhlášené nařízením vlády č. 85/1981 Sb. Ve vodních chráněných územích CHOPAV se zakazuje mimo jiné provádět takové zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, a další zásahy, jako je odvodňování, povrchová těžba atd.

Developeři chtějí vyhrabat pod zemí koryta pro elektrické kabely, kterými může voda volně otékat, rozryjí další půdu a vytvoří silnice, vytěží značné množství zeminy a zalijí ji stovkami tun betonu a celé území předělají na průmyslovou zónu na zachycování málo účinné větrné elektřiny za spoustu peněz. V převodovce každé takové elektrárny je 1000 litrů oleje. Když nějaká z těch nádrží praskne a vylije se do podzemí, bude to čeká varianta přírodní katastrofy v Mexickém zálivu, při narušení povrchu půdy bagrováním ten olej steče dolů a pak už se ho nikdy nezbavíme.

Hejtman Půta je v konfliktu zájmů. Je představeným kraje, kde tyhle jeho zóny občané nechtějí, a současně členem dozorčí rady ČEZu, který to celé chce stavět. Příjem člena dozorčí rady této společnosti bývá několik set tisíc až milionů Kč ročně. Lidem tedy není jasné, kdo ho vlastně lépe platí. Podle jeho chování také nikdo neví, jestli zastupuje občany, developera nebo i jiný zájem.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Vodovodní síť ve Hvozdci

V obci Hvozdec je komplikované rozšířit vodovodní řad na nové parcely, ačkoli je to v územním plánu obce i v plánu strategického rozvoje obce Hvozdec. Podobný problém je i v sousedních Podluhách. Společnost VAK Beroun je vlastníkem a provozovatelem vodovodu ve Hvozdci. V současné době je vyčerpáno smluvní množství vody, které má sjednáno VAK Beroun na nákup vody předané ze systému hlavního města Prahy do svého vodovodu. Podle vyjádření VAK Beroun ale musí budoucí odběratel na tuto infrastrukturu přispět. Podle Paula všichni žadatelé od června roku 2024 byli vyzváni na přelomu roku 2025 k uzavření smlouvy o příspěvku. „Chápu, že je složité vysvětlovat technické souvislosti vodovodu ve Hvozdci s kapacitou vodojemu na Zadní Kopanině, stejně jako náš systém příspěvku. Ale zakládáme si na tom, že je to transparentní systém, který funguje již od roku 2021," řekl Paul a pokračoval: „A díky tomu, že je uzavřeno již více než 100 smluv, tak je i prověřený v praxi.

Aktivity Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ)

Hlavní sídlo Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se nachází v Praze-Komořanech na adrese Na Šabatce 17, Praha 4. Kromě Prahy má ČHMÚ regionální pobočky v dalších šesti českých městech, a to v Brně, Ostravě, Plzni, Ústí nad Labem-Kočkov, Hradci Králové a v Českých Budějovicích. Zřizovatelem ústavu, příspěvkové organizace, je Ministerstvo životního prostředí České republiky. ČHMÚ je ústřední státní orgán České republiky pro obory kvality ovzduší, meteorologie, klimatologie a hydrologie. Mimo jiné je zodpovědný za provoz výstražné služby včetně Smogového varovného a regulačního systému.

V Kralupech nad Vltavou je automatizovaná měřicí stanice, z které získáváme informace o kvalitě ovzduší ve městě. Stojí v Lobečku, u zimního stadionu, vedle atletického oválu v otevřeném prostoru na travnaté ploše. Areál je nedaleko chemického závodu, obchodní zóny a městské zástavby. Na našich stránkách naleznete grafické znázornění aktuálních dat (neverifikovaných dat) prachových částic PM10 a PM2,5. V Ročním zhodnocení vývoje kvality ovzduší, naleznete výstupy z měření těžkých kovů jako je např. BaA [benzo[a]antracen], Pb [olovo]. Tyto data Zdravotní ústav stahuje a vyhodnocuje za celý rok a předává je k dalšímu zpracování ČHMÚ.

Amatérský meteorolog a smluvní pozorovatel Českého meteorologického ústavu pan Petr Trejbal, který má pozorovací řadu otevřenou na začátku sedmdesátých let, od roku 1981 je bez zásadních výpadků, což je u amatérských meteorologů poměrně raritní. Od roku 1983 pan Trejbal spolupracuje s Českým hydrometeorologickým ústavem. Data a jejich zpracování ústav ocenil a rozhodl se srážkoměrnou stanici v Kralupech svěřit pod jeho dohled. Srážkoměrná stanice tehdy stála na pozemku jedné lobečské školy. Srážkoměrnou stanici v roce 1997 vystřídal srážkoměrný automat a s ním přibyla klimatologická stanice. Pan Trejbal by si přál mít nástupce, kterého by mohl zaučit a své zkušenosti mu předat. Data nejen z této klimatologické stanice jsou v současné době k dispozici na internetu, kde je zaměstnanci ČHMÚ zpřístupňují široké veřejnosti. Vybrané údaje, jako například historická data, jsou zájemcům poskytovány za úhradu. Stanice je prostřednictvím ČHMÚ pravidelně servisována, a modernizována. Naměřená data pak slouží k podrobnému statistickému zpracování, z něhož je patrný trend vývoje klimatu v naší lokalitě a po celé ČR.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

tags: #ekologické #problémy #Středočeský #kraj

Oblíbené příspěvky:

• Zjistěte více o Středisku ekologické výchovy
• Ohrožení dětí v ČR
• Úrazy na škole v přírodě: prevence
• Prohledávání odpadků v Far Cry 5
• Co je Skladka Suti Domažlice?