Celkově úrazy dětí a mládeže představují závažný problém. Je nesporným faktem, že úrazovost dětí a mladistvých je v celém světě vážným problémem. Česká republika s porovnáním s vyspělými státy Evropy má větší úrazovost a úmrtnost dětí. Největší úrazovost hrozí dětem nejmladšího věku. Úraz se může stát ve vteřině, ale samotné následky si nese postižený dlouhodobě. Ve 21. století se setkáváme s mnoha druhy rizik a zvláště pak pro děti to může mít nedozírné dlouhodobé následky.
Proto je důležité zvyšovat povědomí o existenci rizikových situací a vést je k ochraně svého zdraví. Vhodnou prevencí a informovaností se dá zabránit velkému množství úrazů. Pedagogové a zvláště děti by měli být připraveni na tyto nenadálé události a v prvé řadě snažit se jim předejít a předvídat je. Souvisí to s odpovědným chováním a jednáním.
V dnešním světě se denně setkáváme s mnoha riziky, které ohrožují naše zdraví. Jedním z rizik, které ohrožuje naše zdraví a život, je riziko vzniku úrazu. Úrazy se dějí působením vnější síly, která zaviňuje vzniklý následek. Výraz nehoda přichází z obecně přijímaného názoru, že úraz je věc náhodná, nevyhnutelná, která se vymyká nějaké kontrole. Úrazy mohou být různě závažné. Každý z nás má jistě zkušenost s drobným úrazem, kterým je odřené koleno nebo škrábnutí o větev. Denně jsme však ohroženi vznikem mnohem závažnějších úrazů, ke kterým může dojít v případě drobné nepozornosti nebo rizikového chování.
Úrazy mohou být různorodé v jednom ohledu, a to sice ve ztraceném potenciálu, který je právě u dětí nejvyšší. Některé úrazy u dětí způsobí trvalé postižení. Měli bychom se jim snažit předejít a ochránit to nejcennější co máme - naše zdraví. Úrazy mohou mít různorodý charakter.
Úraz je nepříjemná situace, které je možno se vyhnout. Mělo by správně vyhodnotit situaci a takové události předejít. Prostředí hraje jedno z hlavních rolí při vzniku úrazu. Důležité pro dítě s minimalizací jakéhokoliv úrazu. V různých věkových skupinách se setkáváme s typickými úrazy pro dané období. Chlapci jsou častěji zraněni, oproti dívkám. Není to pouze tím, že více sportují a vybírají si rizikovější druhy sportu. Chlapci mají vyšší míru agresivity a odvahy.
Čtěte také: Více o rizicích v přírodě
Ve sociálně slabších rodinách je více popálenin a opaření, utonutí a úrazů dětí chodců. Více úrazů je také v rodinách s vysokou mírou stresu, vliv zde má u menších dětí hlavně temperament matky, u větších pak chování samotného dítěte.
Opak je pravdou. Velká část se stále stejně zcela pravidelně opakuje - vysvítá, že většině úrazů lze docela dobře zabránit. Často vznikají naší vinou. Dlouhodobý pobyt v nemocnici. Postihují jak samotné zraněné tak rodinné příslušníky.
Riziko smrti způsobené úrazem nebo trvalým následkem může pro mnoho rodin znamenat nedozírné důsledky. Úraz zhoršují i poruchy motorických a kognitivních funkcí. Má vliv na zhoršením a následující výkonností ve škole. Omezuje možnost účastnit se pracovního procesu. Následky úrazu mohou znamenat ztrátu budoucí hodnoty, které by dítě během svého dalšího normálního života vytvořilo. Rodina na úraz, který se stal ve vteřině, roky doplácí.
V mnoha zemích je význam prevence úrazovosti zdůrazňován jako základní problém ochrany veřejného zdraví. Měli bychom si brát příklad z nízké úrazovosti okolních států. Důraz kladnou na preventivní aktivity zvláště v dětském věku. V České republice zemře následkem úrazu více než 300 dětí za rok.
Na chirurgických ambulancích bylo ošetřeno 454 831 dětí (93,8 % zraněných) a 30 073 dětí (6,2 % zraněných) bylo hospitalizováno. Hlavní podíl na úrazovosti má pracovní / školní úraz. Opravdu se musí stávat tolik úrazů u dětí ve školním prostředí? Není účinná prevence, která by zmírnila následky? Vhodné preventivní opatření by mohlo snížit celkovou úrazovost u dětí školního věku.
Čtěte také: Pracovní rizika
Počet úrazů dětí na 100 tisíc dětí dlouhodobě zvyšuje. Bohužel na této statistice se velkou měrou podílí i školní úrazy. Nejčastějším místem vzniku zranění, vznikající na základě konfliktu mezi spolužáky, je škola a její okolí, kde se odehraje více než polovina těchto úrazů. Mezi častými místy vzniku těchto úrazů bývají též pobyty ve škole v přírodě, pobyty na horách a letních táborech. Žáci jsou ohrožována více úrazy v prostředí školy anebo domova.
Děti svou neopatrností se dostávají do rizikových situací. Jednak svých chováním mohou ublížit sami sobě nebo při konfliktu někomu jinému. Děti se pohybují v prostorách i na školních hřištích při nekontrolovaném pohybu žáků, obvykle za nepřítomnosti dozoru. Děti mají většinou statickou zátěž, kterou pak o přestávkách, pokud se nenaskytne příležitost, dítě kompenzuje zvýšenou aktivitou spojenou s nadměrně rychlým pohybem.
Úmyslné úrazy jsou většinou následkem násilí jednoho dítěte proti druhému. U dětí a dorostu k tomu přistupuje řada specifických rysů psychomotorické zvláštnosti jednotlivých věkových kategorií, rozdíly v chování chlapců a dívek, nedostatek životních zkušeností, charakteristické zvláštnosti mládeže v pubertě. Důležité je umět rozeznat rizikové situace a vyhodnotit správný postup řešení. Proto, zvláště pak v dětském věku, je důležitá informovanost o prevenci a přecházení těchto úrazových okamžiků.
V tomto období se školy rozhodují, zda pořádat školy v přírodě, za jakých podmínek a zjišťují, co vše musí při jejich přípravě zvládnout. A rizika zde nepochybně jsou, zejména pro ředitele školy, která vysílá pedagogy a děti na školy v přírodě a podobně i na jiné mimoškolní akce (výlety, lyžařské kurzy). Právní předpisy se totiž ve svém vývoji stávají stále obecnějšími a kromě stále většího množství povinností přesouvají na ředitele školy nutnost stanovit konkrétnější podmínky konání akce.
Školský zákon pojem „školy v přírodě“ výslovně neuvádí, ale musíme si uvědomit, že je zde skryt pod nadřazeným obecným pojmem „školské zařízení“. A z toho již vyplývají určité povinnosti ředitele školy. Především musí vydat vnitřní řád tohoto školského zařízení, a to plně ve smyslu § 30 školského zákona, s důrazem na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví účastníků. Přitom není podstatné, zda se jedná o stálou celoroční základnu, nebo o ojedinělý výjezd jediné třídy během roku.
Čtěte také: Dopady na místní prostředí
S pořádáním školy v přírodě souvisí tolik úkonů, že pro ředitele je nejlepší varianta vytvořit vnitřní řád školského zařízení nejen z povinnosti, ale zpracovat jej jako přehledný manuál přípravy akce, jako praktický návod na zajištění přípravy, provedení a vyhodnocení akce, jako konkrétní popis, kterým se pak řídí pedagog pověřený přípravou a provedením akce. Čím podrobněji, tím více sníží riziko chyb pro svoji osobu i pro všechny účastníky akce.
Škola může na školu v přírodě vyslat jen dítě, které je zdravotně způsobilé k účasti na ní (posudek vydává lékař), nejeví známky akutního onemocnění (například horečky nebo průjmu) a ve 14 dnech před odjezdem do školy v přírodě nepřišlo do styku s fyzickou osobou nemocnou infekčním onemocněním nebo podezřelou z nákazy, ani mu není nařízeno karanténní opatření (toto prohlášení odevzdávají rodiče při odjezdu, nesmí být starší více než jeden den).
K zařazení žáka do školy v přírodě je třeba písemný souhlas zákonného zástupce dítěte. Na školu v přírodě nemusí vyjíždět jen třídní kolektivy, může jít také o tematická soustředění v rámci projektů, sportovních soustředění a podobně, kterých se mohou účastnit žáci několika tříd a ročníků. Pro zajištění celodenní péče o jednu třídu se zdá být optimální počet tří pracovníků. Péči o děti je nutné zajistit po dobu 24 hodin denně. Počet osob musíme určit podle vykonávané činnosti. Během výuky o třídu pečuje jediná osoba, ale pokud po výuce následuje vycházka, pak dohled musí vykonávat již dvě osoby. Z organizace akce, denního režimu pak vyplyne počet pracovníků, kteří musí s dětmi v dané době pracovat. Mezi ně rozdělíme péči o děti tak, aby byla zajištěna opravdu 24 hodin denně, a aby si každý pracovník odpracoval svoji pracovní dobu.
Třídní učitelky většinou požadují, aby se akce zúčastnily i vychovatelky školní družiny. Výhodnější je varianta využití externích pracovníků - ochotných rodičů, studentů. Je zapotřebí zdůraznit to, co není ve školských předpisech dostatečně výrazně uvedeno, že totiž jakákoli osoba vykonávající na škole v přírodě práci učitele, vychovatele, zdravotníka a podobně, by měla takovouto činnost vykonávat zásadně v rámci pracovněprávního vztahu ke škole. Bez uzavření pracovněprávního vztahu nemají osoby přítomné na akci žádnou odpovědnost za průběh akce, ani za bezpečnost a ochranu zdraví. Nelze jim svěřit ani výuku, ani dohled nad dětmi. Pak je samozřejmě také nezbytné odvedenou práci řádně odměnit, i když to zvyšuje finanční požadavky na provedení akce. Před akcí je pak nutné provést rozpis pracovní doby všech osob, které se akce účastní. Hlavní princip je velmi jednoduchý - zajistit péči o děti 24 hodin denně. Pomocí rozpisu pracovní doby pak lze zpětně určit, kdo za děti v kterém okamžiku odpovídal. Pokud škola akci obsadí pouze vlastními pracovníky, obvykle zjistí, že je to velmi finančně náročné, pokud jde o prostředky na platy a raději pak část svých zaměstnanců nahradí externími pracovníky.
Pro vyslání pracovníka na pracovní cestu je zapotřebí jeho souhlas (§ 42 ZP). Pro pobyt dětí škola uzavřela s dodavatelem smlouvu. Pomocí smlouvy může škola přenést řadu svých povinností na dodavatele - zajištění lékařské péče, lékárniček, ohlášení akce. Dodavatel prohlašuje, že uvedený objekt splňuje hygienické podmínky ubytovacího a stravovacího zařízení a podmínky pro zabezpečení výchovy a výuky v souladu s vyhláškou č. 106/2001Sb., dále splňuje nároky bezpečnosti práce a protipožární ochrany. Dodavatel dále prohlašuje, že používaná voda je z vodovodu pro veřejnou potřebu. Dodavatel prohlašuje, že uvedený objekt splňuje podmínky pro zabezpečení výchovy a výuky, zejména dostatek výukových místností.
Základní péči o zdraví všech účastníků po dobu konání zotavovací akce nebo školy v přírodě, kontrolu dodržování hygienických požadavků stanovených zákonem, kontrolu dodržování zásad osobní hygieny fyzickými osobami uvedenými v § 10 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., způsobilou fyzickou osobou (zdravotníkem). Za způsobilou se pro účely tohoto zákona považuje fyzická osoba, která má alespoň úplné střední odborné vzdělání v oborech všeobecná sestra, dětská sestra nebo porodní asistentka, fyzická osoba, která absolvovala kurs první pomoci se zaměřením na zdravotnickou činnost při škole v přírodě nebo zotavovací akci a student lékařství po ukončení třetího ročníku.
Fyzické osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací akci jako dozor nebo zdravotník musí být k této činnosti zdravotně způsobilé. Zdravotní způsobilost posuzuje a posudek vydává praktický lékař, který fyzickou osobu registruje. Tento posudek má platnost jeden rok od data vystavení, pokud během této doby nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti fyzické osoby. Posudek o zdravotní způsobilosti předají fyzické osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací akci, s výjimkou pedagogických a zdravotnických pracovníků, vysílajícímu zařízení nebo škole nebo pořádající osobě. Fyzické osoby činné při stravování musí splňovat předpoklady pro výkon činností epidemiologicky závažných (musejí mít zdravotní průkaz).
Sestavení upraveného učebního plánu školy v přírodě s přihlédnutím k místním podmínkám tak, aby souběžně s výchovou a výukou mohlo být dosaženo ozdravného účinku. Plán výuky doplněný o rozpis režimu dne předloží nejpozději týden před odjezdem řediteli školy.
Personální obsazení - odborně i zdravotně způsobilý doprovod v takovém počtu, aby byla zajištěna výchova a výuka žáků, včetně žáků se zdravotním postižením, jejich bezpečnost a ochrana zdraví podle příslušných právních předpisů, dohled nad žáky během výuky, odpoledních činností, noční služby.
Rozpis služeb pedagogických pracovníků tak, aby byly dodrženy zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud možno aby u zaměstnanců školy nevznikala přesčasová práce. Písemný rozpis odevzdá před odjezdem řediteli školy ke schválení.
Vedoucí školy v přírodě a všichni zúčastnění pracovníci jsou povinni přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů. Stejnou pozornost jako smlouvě s dodavatelem je nutno věnovat „smlouvě“ s rodiči dětí. Pro ně musí být před podáním přihlášky vypracována podrobná informace o průběhu akce, včetně rozpočtu akce. Jsem si vědom toho, že do školy v přírodě nemůže být vyslán žák, jehož zdravotní stav by mohl být tímto pobytem ohrožen a žák, který by mohl zdravotně ohrozit ostatní žáky. Prohlašuji, že mé dítě ______________ je způsobilé zúčastnit se školy v přírodě ____ (místo, termín). Prohlašuji ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, že ošetřující lékař nenařídil výše jmenovanému dítěti, které je v mé péči, změnu režimu, dítě nejeví známky akutního onemocnění a okresní hygienik ani ošetřující lékař mu nenařídil karanténní opatření. Není mi též známo, že by v posledních 14 dnech před odjezdem do školy v přírodě přišlo toto dítě do styku s osobami nemocnými infekčním onemocněním nebo podezřelými z nákazy.
Při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví ve školství lze postupovat podle Metodického pokynu k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy č. j.: 37 014/2005-25, kde je obsažena definice úrazu žáků. Školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a jsou povinny vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při zde uvedených činnostech, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.
Můžeme tedy konstatovat, že tím je každý úraz, který se stal žáku při výchovné a vzdělávací činnosti školy od vstupu žáka do prostor školy, po dobu jeho pobytu v nich až po odchod z nich a každá činnost vyplývající z přímé souvislosti s vyučováním a výchovnou činností konanými ve škole. Výklad pojmu „při vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb“ uvedený v druhé větě článku 21 Metodického pokynu je pouze příkladný (viz použité slůvko „zejména“). Pod pojmem úraz žáků rozumíme výkon povinností vyplývajících z výchovně vzdělávacího procesu, dále pak jinou činnost konanou na příkaz pedagogického pracovníka, činnost konaná pro školu z vlastní iniciativy nebo z podnětu spolužáků, pokud k ní žák nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nekoná proti výslovnému zákazu školy. V některých případech může přicházet v úvahu i činnost, která je předmětem cesty, na níž je žák vyslán v souvislosti s výchovně vzdělávací činností školy.
Okruh povinností vyplývajících z výchovně vzdělávací práce školy je dán jednak učebními plány a osnovami, ale vyplývá také ze školního řádu školy, eventuálně z dalších bezpečnostních předpisů školy, zejména poplachového a evakuačního plánu, jakož i z plánu požární ochrany. Žák je kromě toho povinen konat i jiné druhy činnosti podle pokynů pedagogického pracovníka. Znamená to, že utrpí-li žák při nařízené činnosti úraz, má nárok na náhradu škody, neboť se jedná o úraz školní. Nakonec do této kategorie spadají i všechny druhy úrazů, které utrpí žáci při nezodpovědném jednání spolužáků (pád z lavice, klopýtnutí o nastavenou nohu při cestě k tabuli, úrazy při potyčkách ve třídě, šikanování slabších žáků silnějšími, zranění při chaotickém odchodu ze tříd, např. při evakuaci v důsledku ohlášení bombového útoku). Patří sem také úrazy při uklouznutí, klopýtnutí, mytí tabule, úrazy při hodinách tělesné výchovy nikým nezpůsobené nebo úrazy při hodinách tělesné výchovy, kdy učitel trval na provedení cviku, pro nějž žák nebyl způsobilý nebo se bál (při plavání apod.).
Za činnost v přímé souvislosti s výchovnou a vzdělávací prací školy je třeba považovat všechny úkony potřebné nebo nutné před zahájením vyučování, běžné v jeho průběhu nebo po jeho skončení. Jedná se například o cestu do šatny, do třídy, do kabinetu, pohyb žáků o přestávkách na chodbě, cesta na WC, cesta do školní jídelny, cesta do tělocvičny, pobyt žáků na hřišti při povinné tělesné nebo dopravní výchově, ale i cesta a jejich práce ve školní dílně, na školním pozemku, v laboratořích a při předepsaném praktickém výcviku ve škole i mimo školu, účast žáků na vycházkách, výletech zájezdech, putováních, při koupání, lyžařském výcviku, účast na školách v přírodě a všechny s tím spojené aktivity, účast na exkurzích, tematických zájezdech apod. Nakonec je třeba v přímé souvislosti s výchovnou a vyučovací prací školy považovat i účast žáka na nepovinných předmětech v areálu školy, které slouží ke zvyšování odborných znalostí žáků. Z obsahu pojmu úraz žáků je výslovně vyloučen pouze úraz, ke kterému došlo na cestě do školy a ze školy.
Pro vlastní odškodnění školních úrazů je velice důležité jejich řádné prošetření, zjištění příčin a okolností úrazu. Následně pak musí být každý úraz zaznamenán do knihy úrazů. Záznam o úrazu škola vyhotovuje pouze, jde-li o úraz, jehož důsledkem byla nepřítomnost žáka ve škole zasahující alespoň do 2 po sobě jdoucích vyučovacích dnů, nebo jde-li o smrtelný úraz. Je třeba zdůraznit, že pro školy má obrovský význam evidence školních úrazů formou záznamu o úrazu nebo zápisu v knize úrazů. Tam je záznam o úrazu nebo zápis úrazu v knize úrazů jednak hlavním dokladem pro odškodnění žáka a dále pak podkladem pro evidenci školních úrazů vedenou Českou školní inspekcí. O to větší pozornost musí být věnována sepisování záznamu o školních úrazech.
V případě mateřských škol platí, že mateřská škola není zařazena mezi školy ve smyslu § 391 až § 393 zákoníku práce (ZP) a že se úraz dítěte v mateřské škole neodškodňuje podle zákoníku práce, byť se vyhodnocuje ve smyslu § 29 ŠZ stejně jako úraz žáka nebo studenta na základní nebo střední škole a sepisuje se o něm záznam o úrazu podle vyhlášky č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů. Úraz dítěte v mateřské škole se odškodňuje podle občanského zákoníku. V praxi v případě odškodnění úrazu dítěte v mateřské škole mohou přijít v úvahu ale jenškoda při poškození věci (§ 2969 občanského zákoníku); náhrada vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy (dříve zvané bolestné - § 2958 občanského zákoníku); náklady spojené s péčí o zdraví (§ 2960 občanského zákoníku).
Odškodňování školních úrazů je velice citlivou záležitostí. Odpovědnost školy za škodu, která vznikne žákům školními úrazy, vychází z povinností školy zajistit náležitý dohled nad žáky při veškeré školní výuce, výchově, vzdělávání nebo v přímé souvislosti s nimi, která je uložena příslušnými předpisy a z odpovědnosti za ně. Při odškodňování školních úrazů žáků základních, středních a vysokých škol se vychází ze stejných zásad jako při náhradě škody a nemajetkové újmy, která vznikne zaměstnancům v pracovním poměru při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi podle zákoníku práce. U školních úrazů riziko za činnost spojenou s výchovně vzdělávací činností nese plně škola. Jde o objektivní odpovědnost, která je odpovědností za výsledek a nikoliv odpovědností za zavinění, jako je tomu např. při náhradě škody za úraz, který utrpí žák při cestě do školy na veřejné komunikaci.
Škola v přírodě je pro většinu dětí nejen příjemnou změnou oproti běžnému školnímu režimu, ale často i prvním delším pobytem mimo domov bez přímé přítomnosti rodičů. Přináší spoustu pozitiv - čerstvý vzduch, pohyb, upevnění vztahů mezi spolužáky a nová dobrodružství. Každý pedagog, který se takového výjezdu účastní, by si měl být vědom nejen právní odpovědnosti, ale také konkrétních rizik, která s sebou podobná akce přináší. Včasná prevence, správné plánování a důsledný dohled přitom mohou většině úrazů zabránit. A především by na jakoukoliv problematickou situaci měla být připravena škola.
Škoda v přírodě má sloužit pobytu na zdravém vzduchu - jenže právě příroda, respektive terén, je častou příčinou úrazů - lesní stezky, strmé svahy, zarostlé louky nebo kamenité cesty. Děti v zápalu hry snadno přehlédnou výmol, klouzavý kořen nebo díru ve vysoké trávě, a následkem bývají výrony kotníku, odřeniny nebo pády. Zejména při běhání z kopce nebo při lezení na stromy je riziko pádu výrazné. Velmi nebezpečné jsou i aktivity v okolí vodních ploch. Nekontrolované koupání v rybnících, říčkách nebo přírodních nádržích bez dozoru může vést nejen k podchlazení, ale i k tonutí. Riziko zvyšuje neznámý terén pod hladinou, kluzké kameny nebo prudký přechod do hloubky.
Prostory samotného ubytování často nebývají konstruovány s ohledem na dětské skupiny. Kluzké dlaždice, volně přístupné schodiště nebo nezabezpečené balkóny se tak mohou snadno stát dějištěm úrazů. Běžné jsou i nehody na prolézačkách, hřištích a při sportovních hrách - zvlášť pokud není povrch rovný, děti nejsou poučeny o pravidlech nebo pokud aktivity nejsou přizpůsobeny jejich věku a schopnostem. Specifické riziko představují noční aktivity. Tma snižuje orientaci, únava tlumí pozornost a neosvětlené přechody mezi budovami, stezky odvahy nebo bojové hry za šera mohou snadno skončit zakopnutím, pádem nebo nárazem.
Mezi nejběžnější úrazy patří odřeniny, škrábance a pohmožděniny. I když působí neškodně, pokud nejsou řádně ošetřeny, mohou se zanítit. Časté jsou také podvrtnutí a výrony - většinou při běhu po nerovném povrchu nebo při nepozorném došlápnutí. Tyto úrazy si mohou vyžádat několikadenní klid a návštěvu lékaře. Méně časté, ale závažnější, jsou zlomeniny - typicky při pádu z výšky, srážce při sportu nebo při šplhu na nevhodná místa. Významným rizikem jsou i alergické reakce na bodnutí hmyzem - včelami, vosami nebo při přisátí klíštěte. U alergických dětí je klíčové, aby měl pedagog informace o zdravotním stavu a případně k dispozici medikaci.
Prevenci úrazů je třeba věnovat důslednou pozornost už v přípravné fázi. Dobrý základ představuje znalost prostředí - je vhodné, aby se vedoucí předem seznámili s místem pobytu, identifikovali riziková místa a domluvili se s provozovateli na případném zajištění. Stejně důležité je získání zdravotních údajů všech dětí - alergie, chronické nemoci, psychické potíže i kontakty na rodiče.
Škola má dle zákona povinnost zajistit žákům bezpečnost a zdraví, a to po celou dobu, kdy jsou v její péči. Dítě se nemusí nutně nacházet přímo na školní půdě. Může být například na školní procházce, hřišti, kurzu, táboře, v kině apod. Pokud tedy vaše dítě svěříte do péče školy nebo jiného školského zařízení, ale také do péče organizátora tábora (i když ho nepořádá škola), odpovědnost má vždy tato organizace, případně pořadatel akce či události.
Škola může mít sjednanou pojistku odpovědnosti, která v případě úrazu žáka pokryje náklady na jeho léčbu a odškodnění. Pokud škola takové pojištění nemá, musí všechny výlohy uhradit sama. Pak je také možnost, že rodič má sjednanou úrazovou pojistku dítěte a může tak plnění uplatnit u své pojišťovny. Pro školu to však neznamená, že nenese odpovědnost a že v případě prokázání zanedbání bezpečnosti žáka se nebude podílet na jeho odškodnění. Pokud dojde k úrazu žáka a je pojištěna škola i dítě samotné, bude uplatněna pojistka školy i pojistka dítěte.
U základních, středních, vyšších odborných a vysokých škol, ale také u konzervatoří a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky se úrazy posuzují podle pracovního práva. Naopak u mateřských škol se úrazy žáků posuzují podle občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu. Pokud tedy mateřská škola prokáže, že dohled žáka nezanedbala, může se odpovědnosti za něj zprostit. Školní úrazy se neposuzují stejně, jako úrazy pracovní. Nevztahuje se na ně totiž zákonné pojištění zaměstnavatele z odpovědnosti za škodu. Z titulu pracovních úrazů se odškodňují pouze úrazy, které se staly zaměstnancům školy.
Pokud se žák zraní, musí bezodkladně k lékaři, který ho ošetří a zhodnotí jeho stav a závažnost úrazu. Lékař zároveň vyplní tzv. hodnocení bolestného, ze kterého následně stanoví výši odškodného. Škola je ze zákona povinna vést knihu úrazů, stejně, jako firmy. Musí zpracovat hlášení o úrazu a odeslat ho na zdravotní pojišťovnu, u které je dítě registrované, ale také na Českou školní inspekci. Škola zároveň musí pojišťovně poslat formulář hodnocení bolestného, který vyhotovil ošetřující lékař.
tags: #rizika #úrazu #na #škole #v #přírodě