Den Země je příležitostí k zamyšlení nad tím, jak každý z nás může přispět k ochraně naší planety. Jedním z jednoduchých a účinných způsobů je změna přístupu k praní. Ekologické praní představuje způsob péče o oblečení, který minimalizuje negativní vliv na životní prostředí a zároveň chrání naše zdraví. Proto je ekologické praní nejen šetrnější, ale i zdravější variantou pro celou planetu.
Do praček házíme denně chemikálie, které nejsou biologicky odbouratelné. Ropné deriváty, optické rozjasňovače, umělé parfémy a změkčovače. Tyhle látky čističky vod nerozloží a neodbourávají biologickou cestou na částice, které se běžně vyskytují v přírodě. Proto se zde částečně kumulují a negativně ovlivňují vodní organismy, rostliny a živočichy včetně nás samotných.
Přestat znečišťovat vodu a ochránit naše tělo před negativními vlivy chemických látek, toho docílíme změnou tohoto pravidelného úkonu. Naše pokožka nefunguje jako igelitová fólie, a tudíž se tělo neubrání průniku těchto škodlivin. Chemické prací prostředky a aviváže obsahují látky, které dráždí naši pokožku, mohou vyvolat alergie, ale i chronické ekzémy. Nejvíce jsou však náchylné naše děti. Právě oni mají nejcitlivější pokožku.
S ekologickým praním ušetříte i peníze, které byste vyhodili za pytle plné komerčního prášku. Vyrobíte si ho jednoduše doma z kostky mýdla a sody na praní. Nejprve nastrouhejte najemno prací mýdlo. V nádobě ho smíchejte s prací sodou a máte hotovo.
Mýdlový sliz je tekutý gelový prací prostředek, který je levný a zároveň ekologický. Díky jeho snadné přípravě je možné si jej vyrobit i doma. Cíleně jsem na něj narazila již před lety ve snaze chovat se v domácnosti ekologičtěji. Nejprve jsem si jej vyráběla z jádrového mýdla, které lze najít v klasických drogeriích. To v jeho původní podobě používaly už naše babičky a dodnes si pamatuji jemnou vůni tehdy praného povlečení. Jak jsem se rozkoukala ve výrobě mýdla i v surovinách obsažených v prodávaných jádrových mýdlech, některé z nich mi nelíbily. Nakonec jsem si tak začala základ pro výrobu mýdlového slizu vyrábět sama. Mám tak jistotu v použitých surovinách. Postupně jsem vytvořila a odzkoušela několik receptů z různých olejů.
Čtěte také: České supermarkety a bio
Mýdlový sliz je:
Pozor! Některé články uvádí, že lze do pračky použít i ocet, který má obdobné účinky jako kyselina citronová. V jiných se zase uvádí, že to vhodné není, jelikož ocet poškozuje těsnění a reaguje s hliníkovými prvky pračky.
U mýdlových vloček je postup podstatně jednodušší. Kostky mýdla na praní stačí najemno nastrouhat na struhadle a smíchat se sodou na praní. Vzniklá směs se pak přidává do pračky v množství zhruba dvou polévkových lžic.
Pozor! Při praní za nízkých teplot na kratší program doporučuji používat spíše mýdlový sliz. Za takových podmínek totiž nemusí dojít k úplnému rozpuštění a následnému vymytí mýdlových vloček z prádla. Před praním vlny a hedvábí si zkontrolujte, zda mýdlo na praní neobsahuje kyselinu citrónovou, která může těmto materiálům ublížit.
Praní s poloprázdným bubnem, běžnými pracími prostředky a vyšší teplotou není ekologické, šetrné k přírodě ani k pokožce. Navíc vás stojí více peněz a ničí oblečení. Těchto látek dokonale nezbavíme ani vyprané prádlo. Máchání na tyhle toxiny totiž nestačí. Takže je z oblečení přijímáme 24 hodin denně kůží. A nikdo z expertů a vědců zatím neprozkoumal, jaké následky má dlouhodobé hromadění toxinů z pracích prostředků na naše těla.
Čtěte také: Jak podporovat projekty
Abyste docílili maximální udržitelnosti a šetřili i materiály, sepsali jsme 12 základních doporučení. Držte se jich při každém praní a poznáte to přinejmenším na vaší peněžence.
Lístečky na oblečení hned nestříhejte. Informace na nich se hodí pro nastavení ideální teploty praní a identifikaci materiálů, které k sobě bezpečně napárujete. Jemné prádlo (například podprsenky) perte v rukou. Když na ruční praní není čas, dejte prádlo na nejjemnější režim do pračky. Sušičce se vyhýbejte, ničí totiž pružnost prádla.
Umělé materiály vyžadují častější praní. Po vydatné fyzické námaze je nechte uschnout, dejte je vyvětrat na čerstvém vzduchu a poté se rozhodněte, jestli je nutné je prát. Ve většině případů s nimi ale skutečně můžete jít rovnou do pračky. Zapněte zipy a otočte prádlo naruby. Zabahněné prádlo nejprve přeperte v ruce. Stačí teplá voda a prostředek na funkční prádlo. Vyberte prací program pro sportovní oblečení. Zaplňte pračku maximálně do ¾. Míchejte barvy s výjimkou bílé. Z umělých materiálů na sport se barva nepřenáší. Jen bílé funkční prádlo byste s černým nejspíš zaprali. Používejte prací gely na sport. Pevná mýdla zanášejí otvory membrán a v materiálech se drží. Nechte jej obyčejně pověšené na sušáku nebo kulatém ramínku.
Praní funkčního oblečení z přírodních materiálů nepřehánějte. Po sportu je nechte vyvětrat na čerstvém vzduchu a zápach během pár hodin zmizí. Jednou za čas pak merino přemáchněte. Že termoprádlo patří do pračky poznáte díky jeho zápachu i po vyvětrání. Na oblečení z merino vlny nepoužívejte aviváž a volte vždy prací gel na merino prádlo. A perte ho na méně stupňů podle cedulky, jinak by se vám vlna srazila.
Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství
tags: #ekologické #ruční #praní #návod