Ekologické Sídliště Chlum Realizace

V lokalitě Jižní Chlum na předměstí Zlína se ve spolupráci s Útvarem hlavního architekta Magistrátu města Zlína a renomovanými stavebními firmami zlínského regionu začíná realizace ukázkového projektu ekosídliště, tvořeného šesti rodinnými domy chráněnými zemí. Záměrem je demonstrovat ve středoevropských podmínkách výhody tohoto bydlení, mj. jako optimální architektury pro přechod města v otevřenou krajinu, které zároveň minimalizuje závislost obyvatel na růstu cen energií a dalších neobnovitelných přírodních zdrojů.

Iniciátorem a organizátorem výstavby ekosídliště Jižní Chlum je občanské sdružení Zelené bydlení. Jde o neziskovou organizaci, jejímž posláním je prosazovat trvale udržitelný rozvoj v praktickém životě. Základním tématem činnosti sdružení jsou úspory energií a pitné vody v moderním bydlení, dalšími tématy pak využití alternativních zdrojů energií a místních surovin.

Domy chráněné zemí

Co jsou domy chráněné zemí? Jde o pasivně-solární stavby, kde důležitou roli v tepelné bilanci hraje obklopující zemina osázená vegetací. Rodinné domy tohoto typu se staví od 70. let především v USA a dosahuje se v nich průměrné tepelné spotřeby kolem 15 kWh/m2 rok, tj. 3,3 x nižší i proti přísné evropské normě pro nízkoenergetické stavby, při současném zvýšení komfortu bydlení.

Mnoho lidí se domnívá, že domy kryté zemí využívají nějakých mimořádných tepelněizolačních vlastností půdy. Tak tomu ale rozhodně není. Ve skutečnosti je země vlastně špatný izolátor a vlhká země je dokonce velmi špatný izolátor. Jak tedy mohou domy kryté zemí ušetřit tolik energie? Vysvětlení spočívá v tom, že země je výborný kondenzátor tepla. Již v hloubce 2 m pod povrchem je průběh teplot celoročně tak vyrovnaný, že to tyto domy v zimním období pomyslně přenáší někam do subtropů, tisíc kilometrů na jih. Lednová teplota půdy v uvedené hloubce je totiž přibližně 10 °C, a to i přesto, že vzduch má v té době třeba zrovna -20 °C. Náš dům tedy obklopuje prostředí s teplotou o 30 °C vyšší ve srovnání s nadzemním domem. Abychom za takových podmínek dosáhli příjemné pokojové teploty 22 °C, potřebujeme interiér ohřát jen o 12 °C nad okolní teplotu. U nadzemního domu musíme ovšem k dosažení téhož vytvořit teplotní rozdíl 42 °C.

Na druhé straně je země bohužel i dobrým vodičem tepla, který má snahu odvádět teplo z interiéru a vyrovnat jeho teplotu na okolních 10 °C. To by nám asi nevyhovovalo. Naštěstí je tu ale jiný tepelný kondenzátor, a to hmota samotné budovy - její stěny, betonová podlaha, základy apod. Nejlepším způsobem, jak regulovat teplotu této hmoty, je separovat ji od tepelně vodivé země. Typickým řešením je použití izolace z tuhé pěnové hmoty, správně umístěné na vnější plášť domu. A naopak to nejhorší, co můžeme udělat (a je překvapivé, jak často se s tím setkáváme), je umístit izolaci na vnitřní stěny. Nejenže tím ztrácíme tepelnou kapacitu cca 100 tun obvodových zdí, ale navíc může zeď - zvláště v menších hloubkách - na styku s chladnou zemí promrzat, což vede zpětně ke strukturnímu poškození zdi.

Čtěte také: České supermarkety a bio

A jak funguje dům krytý zemí v létě? Zemi si nyní můžeme představit jako „zásobník chladu“. Ve středoevropských klimatických podmínkách dosahuje nejvyšší teplota země v hloubce 2 m kolem 15 °C. V tomtéž období jsou ale stěny klasického nadzemního domu ohřívány vzduchem např. Mimořádný chladicí efekt má v létě i zelená střecha.

Vžádném případě tu nejde o „sklepy“, neboť vždy přinejmenším jedno průčelí, navíc často lomené a opatřené velkými okny, vystupuje nad úroveň terénu a zajišťuje maximální prosvětlení vnitřního prostoru.

Výhody domů chráněných zemí

• lze je s výhodou stavět na nejlevnějších pozemcích, jako jsou svahy a jiné terény nevhodné pro klasickou zástavbu a zemědělské využití;
• běžná údržba vyžaduje podstatně méně času a peněz;
• vyznačují se vysokou odolností vůči požáru a dalším živelným pohromám (krupobití, větrným smrštím apod.);
• jejich obyvatelé se v nich cítí velmi bezpečně, mj. vzhledem k omezené možnosti vloupání a vandalismu;
• jsou zvukově dokonale izolované, tedy tiché.

Nevýhody domů chráněných zemí

• Vyžadují odbornou projektovou přípravu a vysoce kvalifikované provedení stavebních prací, a to minimálně do fáze hrubé stavby - zde opravdu nelze nic ošidit. Pro práci je nutné najmout spolehlivou a zkušenou firmu, která dobře zná specifika domů chráněných zemí.
• I sebeluxusnější dům chráněný zemí bude zvenku vypadat skromně a nenápadně, těžko jím tedy lze dávat na odiv majetek a moc.

Jižní Chlum

Jižní Chlum je stavební lokalita, která se rozkládá na jižním svahu přibližně 3 km severozápadně od centra Zlína. Nabízí výhled do zlínského údolí a na protější zalesněné svahy. Základním principem při budování domů v dané lokalitě je uplatnění přírodní architektury. Jednotícím prvkem jsou zelené střechy porostlé vegetací a zadní (severní) stěny domu splývající s okolním terénem, zatímco jižní a východní fasády jsou otevřeny slunci a výhledům do okolí.

Díky tepelně akumulačním vlastnostem obklopující zeminy spotřebují tyto domy k zajištění dokonalé tepelné pohody jen čtvrtinu energie ve srovnání s klasickým rodinným domkem. A protože většinu této „zbytkové" energie vyrábějí solární a fotovoltaické panely, jsou domy na Jižním Chlumu jen minimálně závislé na vnějších dodavatelích energií. Také vzhledem k ostatním výhodám (minimální nároky na údržbu, vysoká odolnost vůči požáru, krupobití a větrným smrštím, omezená možnost vloupání atd.) jsou užitné vlastnosti těchto domů výrazně vyšší oproti klasické výstavbě.

Vlastní kořenová čistička odpadních vod, vybudovaná v roce 2001 za finanční podpory Dánského výboru pro životní prostředí, zbavuje obyvatele Jižního Chlumu poplatku za stočné. Systém pro zpětné využití přečištěné vody k zalévání a dalším technickým účelům však zároveň snižuje i jejich měsíční výdaje za vodné, především pak v letní „zalévací" sezóně.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Projektanti Zeleného bydlení ve spolupráci s odborníky z USA, Dánska a Rakouskavyvinuli optimální postupy, přizpůsobené českým stavebním normám, které byly v praxi ověřeny při I.

Další projekty

Vítáme vás na stránkách, kde se dozvíte více o našem aktuálním projektu rekonstrukce fotbalového hřiště v Kosmonosích. Konsolidace Provozů GQ do Nového Objektu u 8. Projekt se nachází v Mladé Boleslavi, v blízkosti hlavního výrobního závodu ŠKODA AUTO a.s. Nová městská knihovna Antonína Marka se nachází v centru Turnova, v blízkosti klíčových městských institucí, škol a muzeí. ECO Village Podchlumí - II. Novostavba sídliště ECO Village Podchlumí zahrnuje výstavbu celkem 38 nízkoenergetických rodinných domů s pozemky, které jsou napojeny na kompletní inženýrské sítě. Nová průmyslová hala WLC Březhrad Hala 4 se nachází v průmyslové oblasti města Hradec Králové, konkrétně v bývalém areálu PURUM (ČOV) v Březhradu. Představujeme realizaci vjezdové brány, která je právě v procesu výstavby dle detailního projektu, plně odpovídajícího specifickým požadavkům klienta.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

tags: #ekologicke #sidliste #chlum #realizace

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce po norských fjordech
• Definice a význam udržitelného cestovního ruchu
• Ubrusy metráž s PVC povrchem: přírodní design
• Hájemství - programy pro školy
• Průvodce oblékáním na svatbu