Ekologické škody a příležitosti v Ústeckém kraji

Ústí nad Labem, město s bohatou historií, čelí v roce 2022 specifickým výzvám a nabízí jedinečné příležitosti. Město má svoje ekonomické problémy. Ty ale nejsou až tak zásadní jako problémy, které zde vidíme v sociální oblasti. Je tady relativně dost lidí, kteří se velmi těžko orientují v soudobé globální ekonomice a mají problémy na trhu práce. Tyto ekonomicko-sociální limity způsobují, že to území je slabší než jiné části Česka.

V devadesátých letech se hodně mluvilo o environmentální situaci…Ta se ale dnes hodně zlepšila a v kontextu toho, jak se žije v Česku obecně, je naprosto normální.

Geografická poloha Ústí je perfektní. Samozřejmě by bylo dobré tuto výhodu geografické polohy více ekonomicky zhodnotit. Co se týče urbanismu měst v severozápadních Čechách, tak jistě, Ústí a další velká města na severu mají v této oblasti své nedostatky, ale není to klíčová otázka, klíč k lepší budoucnosti leží v ekonomické a sociální oblasti.

Tím nezpochybňuji přínosy kvalitního urbanistického plánování a řešení, nicméně dle mého v něm nehledejme jádro pro řešení transformace území. Jsou to doplňkové věci, které území vylepší, ale nebudou fungovat samy o sobě. Rozhodující je výkonná ekonomika, kvalitní vzdělávání a pozitivní vývoj v sociální sféře.

Investice do vzdělávání a lidského potenciálu

Do vzdělávání a do mozků by se mělo v Ústeckém kraji investovat jako první. Zkrátka a dobře, chytří a kreativní lidé jsou právě tím klíčovým aspektem pro celkovou změnu území. A aby lidé byli chytří a kreativní, musí být vzdělaní. Musí mít dobré základní školství, musí mít dobré učitele na střední škole a taky je musíme něco přínosného naučit na vysokých školách.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Takoví lidé se pak budou schopni pohybovat ve světě, budou kreativně vytvářet hodnoty a pracovní místa, ovládat IT, budou schopni kriticky myslet, třídit si informace, což je dnes to nejdůležitější. A takoví lidé potom dlouhodobě změní pozici Ústeckého kraje. Tam je klíč ke všemu.

Dnes se hodně investuje především do tvrdé infrastruktury, vidíme to i na tom, jak špičkově jsou vybaveny laboratoře, učebny a přednáškové sály v areálu kampusu UJEP. Nepokulhávají ale možnosti, jak peníze investovat právě do rozvoje lidského potenciálu?

Naše univerzita je infrastrukturně a technicky opravdu skvěle vybavená. Je naprosto srovnatelná se světovými univerzitami. Ale problém je v lidském potenciálu.

Přeshraniční spolupráce a odliv mozků

Má na rozvoj Ústeckého kraje nějaký vliv blízkost Německa? Bohužel, překvapivě velmi malý. Jedním z výsledků je, že reálné přeshraniční vazby jsou u nás nejslabší či neformálnější ze všech úseků státní hranice v ČR. A to je škoda, protože Sasko je velmi dynamický a velmi konkurenceschopný region. Na druhou stranu je myslím dobře, že se objevují akademické projekty spolupracující s kolegy v Sasku i Bavorsku.

Ke známé problematice „odlivu mozků“ podle odborné veřejnosti v posledních letech (nejen) u nás přibyl fenomén, kdy dnešní studující nezůstávají ve městě ani během studia. Studující sice dorazí na přednášky a semináře, ale po nich nasedají do aut a odjíždějí domů nebo do práce. Jaký dopad to má nebo může mít na město, které si říká univerzitní?

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Ano, tento trend vidíme. Nicméně bych to neviděl nijak tragicky. Je to zkrátka fakt. Samozřejmě pro kulturní scénu, restaurace a hospody či sportoviště ve městě je to nepříjemné a ubývá jim masa uživatelů. Nicméně každodenní způsob života mladých lidí se mění a je nutné s tím počítat.

A troufám si tvrdit, že to tak bude i v dalších letech. Ti mladí lidé jsou zkrátka večer v Mostě, v Teplicích, v Děčíně. A my musíme hledat jiné formy, jak je angažovat a nabídnout jim způsoby, kdy by mohli být fyzicky i duchem přítomni na univerzitě.

Snažili jsme se s tím zpočátku vypořádat tradičním způsobem. Nabídkou kvalitního infrastrukturního zázemí, prostory v novém soudobém designu, skvělými akcemi, koncerty či organizováním dalších odborných a zábavných formátů. Mnohdy se to, musím říci, míjelo účinkem a ti lidé tam prostě nebyli a nepřišli. Ale jde podle mne o to najít správnou rovnováhu.

Neupouštějme od fyzických akcí. Dbejme na to, aby se konaly a byly kvalitní. Aby studenti a studentky mohli přijít na koncert, na Majáles, aby si měli kde sednout k práci, dát si dobrou kávu, víno či pivo. Na druhé straně je ale nutné neustále nabízet nové špičkové technologie a komunikační modely umožňující studovat, pracovat a bavit se či angažovat i na dálku.

Jednak je to vzdělávání, o kterém jsme teď mluvili, a jednak je to právě bydlení. Je naprosto nezbytné nabídnout lidem dobré podmínky k bydlení. Lze se ale poučit z nejrůznějších příkladů dobré praxe ze zahraničí. Existují fungující způsoby, jak podpořit vznik špičkového bydlení. Velkou výhodou Ústeckého kraje je fakt, že má nádhernou krajinu a přírodu.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Bylo by dobré, aby tam lidé primárně bydleli, vychovávali své děti a měli možnost dávat je do dobrých škol. Pracovně se třeba mohou realizovat jinde, pokud jim v tuto chvíli nenabízí trh práce adekvátní možnosti.

Revitalizace a jezero Milada

Celkově jezero Milada je jedním z důležitých projektů pro transformaci celého kraje. V současné době se sice jedná o území, které je prvotním způsobem fyzicky proměněné, lidé se tam chodí koupat, zaběhat si, ale stále chybí dlouhodobější vize a významnější způsob využití území, který by z této lokality udělal skutečně vlajkový projekt transformace.

A mimochodem, když se nyní vybíraly možné scénáře dalšího rozvoje této lokality, tak jsem prakticky ve všech návrzích postrádal větší akcent právě na hledání řešení pro kvalitní bydlení v tomto území. Ta situace konkrétně v tomto místě je složitá tím, že tam není jeden lídr, který by držel všechny karty - měl vizi, peníze a mohl rozhodovat.

Veřejný sektor obecně, v čele s rozhodující rolí kraje by se měl aktivně jednat. V Německu, například v Porúří, mají dobrou zkušenost se změnou území většího rozsahu, přesahujícího hranice obcí. Vytvoří odborně manažerské instituce, které mají agendu rozvoje území na starosti. Tyto instituce nemají úřednickou povahu jednání, mají odborný fundament, dlouhodobou perspektivu a finance. A samozřejmě mají reálnou moc věci měnit.

Důležité je zejména moci operovat na pozemcích, které daný subjekt vlastní nebo má právo je měnit. U nás je ale právě koncept individuálního vlastnictví spojen s velkými emocemi. Po zkušenostech s komunismem se tady po roce 89 velmi akcentuje nedotknutelnost osobního vlastnictví a značný individualismus.

Ale je třeba říci, že i na Západě v druhé polovině 20. století, a to i ve státech se značně pravicovým akcentem, třeba za vlády Margaret Thatcherové v Británii, samozřejmě v situacích, kdy to dávalo smysl, byl veřejný sektor schopen vykoupit pozemky a realizovat tam nějaké veřejné řešení. Vlastníky samozřejmě férově vyplatil, nedocházelo k neoprávněným vyvlastněním.

Přes to všechno, rýsuje se někde nějaký smysluplný plán pro Ústecký kraj? Ona koneckonců i ta Milada, bez ohledu na to, že je to hodně pozvolné, je řešením, které někam míří, ale bavíme se o desítkách let. A pokud bych měl zmínit nějaký dlouhodobě a konzistentně realizovaný projekt rozvoje konkrétního území, tak se stačí podívat na kampus UJEP.

Jde o příklad zdařilé rekonstrukce a revitalizace původně velmi rizikového brownfieldu a jedná se spolu s Masarykovou nemocnicí o dva nejvýznamnější a nejpovedenější příběhy, které se v Ústí nad Labem z pohledu rozvoje města udály.

Fond spravedlivé transformace

Jak může rozvoji Ústeckého kraje přispět aktuální dotační program Fond spravedlivé transformace? Ten tomu může pomoci hodně tím, že jde o významné peníze soustředěné explicitně na transformaci Ústeckého kraje. Pokud se dobře využije, může mít velký přínos.

Bude se investovat do obojího. V tuto chvíli je vybráno několik strategických projektů, různě zaměřených. Náš univerzitní projekt RUR je například absolutně orientován na investice do lidí, do talentů, do kreativity. Jsou tam ale i další projekty, spíše infrastrukturní. Je to zase o nějaké kombinaci. Neznám samozřejmě detaily ostatních projektů.

Jakkoli jsou kreativní odvětví progresivní téma, nebudou samospásným řešením. Budou sice čím dál tím důležitější, bude v nich pracovat čím dál tím více lidí, ale nestanou se komplexním řešením pro kraj. Mluvíme o mnoha ekonomických činnostech, kde pro výdělek používáte hlavu.

Trošku jsem na toto téma vysazený a dovolím si říci, že do značné míry Ostravsko, resp. Ostrava či Moravskoslezský kraj, využívají své postavení pomyslného marketingového vítěze transformace. Kdo tato území zná dobře a dlouhodobě je sleduje, ví, že mnohé zásadní problémy zde přetrvávají a některé jsou dokonce hlubší povahy než na Ústecku.

Samozřejmě nechci říci, že PR je zbytečné, souhlasím, že v mnoha směrech je to určitý předpoklad, například lidé v Ústeckém kraji budou investovat či sem cestovat, pokud budou věřit, že to tu je dobré a zajímavé. A to je jim potřeba sdělit.

Naprosto zásadní roli hraje právě v tom, že Ústecký kraj získává lepší pověst, zdejší univerzita.

Forpolis je naše nová iniciativa, kde se snažíme propojit kvalitní výzkum regionálních témat s potřebami lidí v praxi i běžném životě. A právě i s určitým novým způsobem komunikace našeho oboru do vnějšího prostředí. Primárně se o to starají mí skvělí kolegové Tomáš Sýkora a Martin Domín, ale kolem nich je širší skupina regionalistů, geografů, ekonomů, filozofů a dalších odborníků.

tags: #ekologické #škody #Ústecký #kraj #příklady

Oblíbené příspěvky:

• Keeeper koše: Recenze
• Více o ochraně biodiverzity v Česku
• Informace o svozu odpadu v Tachově
• Vzdálenost kompostu
• Dřevo vs. plyn: Co je ekologičtější?