Chov skotu zní jednoduše, ale podle toho, co chcete od krav získat se liší v přístupu, nárocích i výsledcích. Někdo chová krávy kvůli mléku, jiný kvůli masu (nebo spojuje obojí), ale oba světy fungují trochu jinak. V Česku mají oba typy chovu silnou tradici. Najdete tu moderní mléčné farmy, ale i menší rodinné chovy masných plemen. Mléko od českých krav najdete v regálech obchodů každý den a zájem o kvalitní hovězí z pastvin je čím dál větší. Skot navíc pomáhá i krajině - dobře vedené pastviny brání zarůstání, zlepšují půdu a drží v kraji pestrost rostlin i živočichů.
Mléčný chov stojí na plemenech vyšlechtěných pro vysokou dojivost. Tyhle krávy potřebují opravdu kvalitní krmení, pravidelný režim a pečlivou kontrolu zdraví. Jen tak dokážou dát tolik mléka, kolik od nich farmář čeká. Masný chov je naopak méně náročný na „servis“. Masná plemena rostou rychleji, lépe se osvalují a většinu roku tráví venku. Stačí jim dobrá pastvina, voda a základní péče.
Nejdřív si ujasněte, co od chovu chcete. Každé plemeno má jinou užitkovost, povahu i nároky na péči. Mléčná plemena, jako je například český strakatý skot, holštýnský skot nebo montbeliardské plemeno, jsou vyšlechtěná pro vysokou dojivost. Holštýnky dávají nejvíc mléka, ale jsou citlivější na krmení i zdravotní péči. Pokud hledáte robustnější variantu, český strakatý skot je dobrým kompromisem mezi dojivostí a odolností.
Masná plemena, jako jsou limousine, charolais nebo aberdeen angus, se od mléčných výrazně liší. Mají více svaloviny, jsou klidnější a chovají se hlavně kvůli kvalitnímu masu. Limousine rychle roste, charolais bývá mohutnější a angus je známý mramorovaným, šťavnatým masem. Každé plemeno má své potřeby, takže je dobré vědět, jaké podmínky jim můžete nabídnout. Vyhnete se tak pozdějším komplikacím.
Možností je několik a každá má svoje plusy i mínusy. Záleží na tom, kolik máte prostoru, času a jaký je cíl chovu.
Čtěte také: České supermarkety a bio
Stále častěji se v souvislosti s chovem skotu mluví i o ekologické stopě - krávy produkují metan, což je skleníkový plyn. Správně nastavené krmení, omezení nadprodukce a podpora extenzivního chovu ale mohou tento vliv výrazně zmírnit.
Ekologický chov skotu je alternativou k jeho konvenčnímu chovu. Konvenční chov je většinou zaměřen na maximalizaci zisku, kdežto ekologický chov má odlišný princip. Řídí se principem hospodaření v souladu s přírodou, tedy co nejmenší závislostí na vnějších vstupech. Na ekologických farmách jsou zvířata krmena převážně z produkce vlastního ekologického podniku a je jim umožněno, aby si žila tak, jak je jim od přírody vrozené. Ekologická farma chová v principu jen tolik hospodářských zvířat, kolik je schopna uživit vlastní produkcí krmiv. Nákup krmiv je možný pouze z jiných certifikovaných ploch. Zvířatům musí být umožněn pohyb mimo ustájení (a to i v zimě) a je předepsána minimální rozloha pastvin na jeden kus. Masové chovy jsou proto vyloučeny. Zakázány jsou genové manipulace, používání hormonů i přenosy embryí.
Cílem je pracovat v co nejvíce uzavřených cyklech koloběhu látek, využívat místní zdroje a minimalizovat ztráty. Hlavním principem je biologický koloběh: zdravá půda poskytuje zdravé rostliny, ty podmiňují zdravá zvířata, která produkují zdravé potraviny, ty znamenají jednak zdravé lidi, jednak nenarušenou krajinu. Je však třeba upozornit na to, že samotné přesvědčení chovatele o správnosti svého počínání nestačí.
Je potřeba předeslat, že vysoká kvalita a hodnota potravin či potravinových zdrojů získaných od skotu v ekologickém systému chovu není dosažena automaticky. I když zvířata v ekologickém systému chovu nejsou nucena k maximální produkci je jejich chov stejně náročný jako chov konvenční a vyžaduje minimálně stejný stupeň odborných znalostí chovatele. Produkce získaná v ekologickém chovu skotu se nazývá bioprodukcí.
Vysoce etickým přístup ke zvířatům se projevuje vytvářením jejich životní pohody a respektováním jejich přirozených etologických projevů tj. projevů chování. Co je z tohoto pohledu pro skot typické? Skot je stádovým zvířetem. Izolace zvířete od stáda je silný stresový faktor a je akceptovatelná pouze ve výjimečných případech (nemoc zvířete). V rámci stáda (skupiny) skupiny si zvířata na základě svých znalostí vytvářejí sociální hierarchii. Udává se, že skot rozeznává a pamatuje si postavení až 60 kusů příslušníků téhož stáda či skupiny. Své sociální postavení si upevňuje vyhledáváním kontaktů se zbývajícími členy. Vztah mezi mládětem a matkou je velmi silný a obvykle trvá od otelení až do dalšího porodu, kdy kráva instinktivně starší mládě zapudí. Téměř polovinu denní doby věnuje dojnice odpočinku a přežvykování. Zbytečně nevyhledává pohyb a nepohybuje se bezúčelně.
Čtěte také: Jak podporovat projekty
Ochrana před nepohodou je většinou chápána jako ochrana před příliš velkou zimou. Avšak skot má dobře vyvinutou termoregulaci a stejně důležitá je i jeho ochrana před vysokými teplotami. V zimním období je proto obvykle nutné budovat pro skot tak zvaná zimoviště.
Vlastní chov výrazně ovlivňuje skutečnost, že skot má velmi dobré termoregulační schopnosti. Udává se, že ve srovnání s člověkem leží pásmo tepelné pohody asi o 15 °C níže. To znamená, že při teplotě 5 °C se skot cítí stejně dobře jako člověk při teplotě 20 °C.
Podmínky chovu a ustájení skotu v ekologickém zemědělství musejí splňovat fyziologické a etologické požadavky všech věkových kategorií. Z ekologických chovů je vyloučeno zejména trvalé vazné ustájení, bezstelivové a roštové ustájení. Ustájená zvířata musejí mít možnost volného pohybu a přístup k předmětům, které jim umožňují drbat se o ně. Samozřejmostí má být i vzájemný kontakt mezi zvířaty, minimálně vizuální.
V prováděcí vyhlášce č. 53/2001 Sb. zákona o ekologickém zemědělství se uvádí, že vazně mohou být zvířata ustájena jen z důvodů bezpečnosti práce. Na stavby s technologií vazného ustájení pro skot, postavené před 1. lednem 2001, se však vztahuje výjimka, která má platnost do 31. prosince 2010. Podle ní mohou být zvířata uvázána za předpokladu, že je jim umožněn přístup na pastvinu po celé pastevní období. Zvířata musejí mít možnost úkrytu před nepřízní počasí tak, aby celoroční chov venku neohrožoval jejich zdraví.
V zimě je nutný přístup do výběhu minimálně dvakrát v týdnu po dobu pěti hodin v jednom dni, a to podle klimatických podmínek. O pobytu zvířat ve výběhu farmář vede evidenci. Podmínky chovu vyjadřuje také zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Zvířata by měla mít k dispozici dostatek steliva ze slámy nebo jiného přírodního materiálu. Stavby pro ustájení zvířat musejí umožňovat přirozenou ventilaci a osvětlení. Ohrady a oplocení pozemků nemají být zhotoveny z předmětů s ostrými hranami a hroty, zejména z ostnatého drátu. Budovy pro ustájení zvířat, kotce, zařízení a nářadí se musí řádně čistit a dezinfikovat vybranými přípravky minimálně jedenkrát ročně. Nedílnou součástí sanačních postupů je i pravidelné potlačování obtížného hmyzu a hlodavců, ovšem opět jen s využitím konkrétních preparátů.
Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství
Maximální počet zvířat na hektar odpovídající 170 kg N na ha za rok činí 2 velké dobytčí jednotky (VDJ) na hektar.
Litera výše zmiňovaného dokumentu také uvádí, že ekologicky hospodařící chovatel je povinen zajišťovat výživu zvířat kvalitními, zdravotně nezávadnými krmivy v dostatečném množství, vyprodukovanými z vlastních zdrojů a vyváženými podle nutričních požadavků zvířat. Smějí se používat pouze krmiva, doplňkové látky a premixy stanovené pro ekologické zemědělství vyhláškou MZe č. 53/2001 Sb. Pro dospělé přežvýkavce by objemná krmiva, to jsou seno, siláž, sláma a čerstvá píce, měla tvořit nejméně 60 % celkového denního příjmu sušiny. Přitom podíl konvenčních krmiv (z jiných zdrojů než z produkce ekofarmy) v celkové roční krmné dávce přežvýkavců může tvořit nejvíce 10 % příjmu sušiny. Všechna zvířata musejí mít přístup na pastvu.
V chovu není povoleno použít látky stimulující růst a GMO (geneticky modifikované) plodiny nebo látky od nich odvozené (s výjimkou vakcín). Z minerálních látek je možné použít pouze ty, které jsou povoleny. Pro dospělé přežvýkavce musí objemná krmiva představovat nejméně 60 % z celkového denního příjmu sušiny.
Z pohledu léčení a prevence zdraví zvířat musejí chovatelé hospodařící v ekologickém režimu dávat přednost přírodním a homeopatickým přípravkům. Veterinární přípravky, léčiva a veterinární zákroky lze v ekologickém zemědělství použít jen v případě narušení zdravotního stavu nebo vzniku onemocnění nebo utrpení zvířete, kterému se nepodařilo předcházejícími preventivními opatřeními zamezit.
Za nejpřirozenější způsob odchovu telat je považován odchov pod matkou. Do odstavu se odchovávají ve skupinách. Telata musejí mít možnost vizuálního a akustického kontaktu mezi sebou, ostatními zvířaty a děním na dvoře. Telata musejí přijímat mlezivo a mléčná výživa musí být zajištěna nativním mlékem až do 3. měsíce věku. Již od 1. týdne věku je telatům předkládáno seno a od 2. týdne voda.
Telatům musí být umožněn vizuální kontakt s ostatním skotem. V tomto případě se jiným zdrojem mléka chápe mléko od jiného ekologicky chovaného zvířete. Telata musejí být napájena mlékem nejméně dvakrát denně, a to nejméně do tří měsíců věku. V ekologickém chovu telat není dovoleno podávat náhražky mléka a mléčné krmné směsi, podávat mléko z neekologického chovu, s výjimkou případů úhynu matky a nedostupnosti jiného zdroje mléka ekologického původu. Pokud jsou telata ustájena v boxech nebo ve vazné stáji, musejí mít perforované stěny a jejich šířka je nejméně 90 cm s odchylkou do deseti procent, nebo 0,8 násobku kohoutkové výšky.
Toto období trvá od 6. měsíce věku zvířete až do jeho otelení a následného porodu. Pastevní odchov je naprosto ideální formou chovu.
Dojnice je možné chovat stejně jako jalovice ve volných stelivových kotcích, nicméně tento systém má své nedostatky, které spočívají ve větší frekvenci konfliktů mezi zvířaty a možnosti poranění ležících zvířat pohybujícími se zvířaty. Z tohoto důvodu dávají někteří chovatelé přednost variantě volného stelivového ustájení v boxech. V systémech volného ustájení krav je nejčastěji používáno dojení v dojírnách.
Hluboká (vysoká) podestýlka: Kotec se člení na krmiště a lehárnu. Hluboká podestýlka se tvoří stálým přistýláním v lehárně, kde se postupně vytváří ulehlá vrstva chlévské mrvy. Tato kvalitní chlévská mrva se pak vyváží za delší časové období, nejčastěji za 2 - 3 měsíce. Výkaly z krmiště se vyhrnují denně. Spotřeba steliva činí 5 až 7 kg na kus a den.
Ploché lože: Používá se v situacích, kdy je k dispozici menší množství slámy. Lože se nastýlá a vyhrnuje častěji, např. 1 x za dva dny, či 1 x za týden. Potřebné množství steliva činí 2,0 až 2,5 kg na jeden kus a den.
Spádové lože: Nastýlání se provádí v lehárně na založenou vysokou podestýlku, která je pohybem jalovic sešlapována ve směru stáje tj. do krmiště. Odkliz chlévské mrvy z krmiště se uskutečňuje za 1 - 2 dny. Spotřeba steliva činí 1,5 - 2 kg na jedno zvíře za den, vhodné je použití krátce řezané slámy.
Specifikum výběru plemen v ekologických chovecg je dáno tím, že musí být vybráno tak, aby se v co největší míře předešlo stresu, utrpení a zdravotním problémům u chovaných zvířat. I když je možné v ECH chovat všechna dojená plemena, vlastní chov je však omezen především na plemena kombinovaná.
tags: #ekologické #stáje #pro #skot #požadavky