I v okolí velkých průmyslových měst můžeme najít romantická přírodní zákoutí s dosud málo narušeným prostředím. Tuto přírodu je třeba chránit a také poznávat. Jednou z možností, jak toho docílit, je budování naučných stezek, které nám v konkrétním prostředí přirozené krajiny poskytnou dostatečné množství informací o přírodě a jejích obyvatelích. Zejména v posledních letech naučných stezek opět přibývá.
Výchozím i konečným místem cesty je Litvínov, průmyslové město, položené poměrně vysoko nad Mosteckou pánví na úpatí strmě se zvedajících Krušných hor, z nichž do města zasahují hluboká údolí Divokého a Bílého potoka.
Z litvínovských památek je třeba jmenovat zejména barokní zámek při okraji náměstí Míru, vystavěný Valdštejny v letech 1715-28 snad podle návrhu O. Broggia či G. D. Canevalla, v letech 1728-31 upravený podle plánů F. M. Kaňky za účasti F. I. Préea. Od 60. let tu sídlí pobočka Okresního muzea v Mostě. Na místě původní nevelké zahrady byl v letech 1870-76 zřízen velký krajinářský park, dnes obklopený bytovou výstavbou.
Na bývalém městském tržišti, dnes Masarykově náměstí, stojí jednolodní kostel sv. archanděla Michaela s dvouvěžovým průčelím, vystavěný v letech 1685-94 podle plánů J. B. Matheye. Na hlavním oltáři jsou sochy sv. Petra a Pavla z doby kol. r. 1700 a obraz Souboj andělů z doby kolem r. 1690 z okruhu K. Škréty nebo P. V jeho blízkosti, na někdejší farní zahradě, je galerie soch, přemístěných sem ze zaniklých vsí a měst v okolí. Mezi nimi vyniká socha Samsona z dílny M. B. Brauna.
Ve Smetanově ulici a v ulici Tržní se dochoval ucelený soubor pozoruhodných secesních domů z let 1895-1905. Na starém hřbitově (v parku východně od Nerudovy ulice) je klasicistní hrobka Valdštejnů z r. 1829, vybudovaná pro Františka Adama z Valdštejna a jeho ženu Karolinu.
Čtěte také: České supermarkety a bio
Z centra města z náměstí Míru půjdeme po hlavní ulici k západu; asi po 300 m na křižovatce narazíme na turistické orientační místo, odkud budeme pokračovat po modré turistické značce vpravo. Za restaurací Krušnohor a prodejnou potravin zahneme vpravo do Alšovy ulice, na jejím konci na rozcestí vlevo vzhůru kolem několika panelových domů do lesa. Stoupáme asfaltovou silničkou podél potůčku pěkným bukovým lesem. Asi po půl kilometru se výrazné stoupání zmírní, vysoký les postupně vystřídá mladý porost.
My půjdeme dál vlevo po značce žluté. Po chvíli nás dovede k úvodnímu informačnímu panelu na začátku naučné stezky nazvané Tesařova stezka. Byla vybudována městem Meziboří v rámci programu Phare v listopadu 1998 a později prodloužena až do Šumného dolu. Vede téměř po vrstevnici zalesněným svahem vrchu Studenec. Provází ji kvalitní zpevněná silnička, proto je vhodná i pro cykloturistiku a v zimě pro jízdu na běžkách.
Jednotlivá zastavení s informačními panely (celkem 7) se věnují poloze a geologickému vývoji oblasti, vodám a jejich obyvatelům, flóře a fauně, osídlení, těžbě kovů a lidové architektuře, lesům a ekoturistice. V pravotočivé zatáčce u panelu věnovaného geologii opouštíme vozovku a jdeme mírně vlevo po široké lesní cestě zvolna dolů do malebného Pekelského údolí, které je jednou z jádrových zón připravovaného přírodního parku Litvínovská údolí. Na jeho dně přejdeme přes můstek na druhý břeh Pekelského potoka a pokračujeme dál protilehlým svahem nad údolím, které dost prudce klesá do Šumného dolu.
Naše trasa pokračuje po asfaltové silničce dolů Šumným dolem. Toto údolí, protékané Bílým potokem, má jméno podle vsi Šumná (Rauschengrund), položené v jeho dolní části. Patří k nejhlubším a nejdelším v Krušnohoří, jeho horní konec vystupuje až do hřebenové partie hor při státní hranici.
Silničkou zvolna klesáme asi 1,5 km až k rozcestí, kde zleva po rozpadajícím se můstku přes potok přichází žlutá značka. Po ní budeme pokračovat vpravo. Čeká nás prudké, více než kilometr dlouhé stoupání zalesněnou strání; v závěru před koncem lesa uhneme vpravo na pěšinu a po chvíli vlevo přes louku k silničce. Stojí tu stolek s lavičkou, odkud se otevírá krásný pohled na České středohoří. Po silničce pak půjdeme vlevo ke skupině chalup a chat, které jsou součástí osady Rašov, střediska zimních sportů se sjezdovkami, chatami a restauracemi; její jádro leží asi 1 km odtud zsz.
Čtěte také: Jak podporovat projekty
Asi po 600 m ji žlutá značka opouští a míří vlevo na pěšinu, která se záhy změní na příjemnou lesní cestu a vede nás stále dolů lesem, v závěru loukou při okraji sadu do osady Horní Ves. Před námi se opět otevírá úchvatné panorama špičatých vrcholků Českého středohoří. U prvních chalup se napojíme na asfaltovou silničku, po které sestupujeme rozptýlenou zástavbou nad menším potokem. Horní Ves, dnes součást Litvínova, se poprvé připomíná v r. 1583.
Projdeme kolem krásných exemplářů starých buků, na rozcestí pří okraji lesní louky odbočíme vlevo a zvolna sestupujeme vysokým lesem. Po půl kilometru, na dalším rozcestí, nás značka vede opět mírně vlevo pěšinou nad úvozem, pak širší cestou k prvním domům Litvínova. Po levé straně mineme restauraci Bukový háj (stravování: denně mimo PO 14-22 h, v létě příjemné posezení vedku) a za ní nad rozcestím silnic dojdeme k turistickému orientačnímu místu Bukový háj. Odtud pokračujeme spolu s červenou značkou, přicházející zprava, dál do centra města, případně (po červené) až k žel.
Naučná stezka stoupá z Litvínova od pomníku Ing. Tesaře souběžně s modrou turistickou trasou směrem na Meziboří. Zde u letního stadionu pod sjezdovkou míří k Pekelskému údolí. Mírné klesání s vyhlídkami a odpočívadly nás podél jižní hranice obory Fláje svede do Šumného dolu. Tesařova cesta se od Klínů vrací po druhé straně údolí Bílého potoka zpět do Litvínova. Je dlouhá celkem 13 km. Má 17 stanovišť s informačními tabulemi o flóře, fauně a geologii. Zmiňuje se také o vodárně v Šumné, která je významným zdrojem pitné vody v regionu.
Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství
tags: #ekologicke #stezky #litvinov #trasy