Předpony bio, eko a přívlastky jako ekologický, biologický či organický označují bioprodukty a obklopují nás doslova na každém kroku. Co kdysi bývalo hnutím za zdravou výživu, se dnes stává hlavním proudem a čím dál více lidí si nachází k ekologickým produktům cestu. Pro některé se potraviny s označením „bio-eko“ staly životní mantrou, pro jiné je to vítané zpestření jídelníčku a příležitost k výběru jen konkrétních potravin a nápojů, která chceme dlouhodobě konzumovat v bio kvalitě.
Kromě běžných potravin bio hnutí úspěšně infiltrovalo i vinařský sektor a k radosti nás spotřebitelů se tisíce vinařů po celém světě vydalo cestou ekologického zemědělství. Vinný mok bez reziduí pesticidů, přidaných siřičitanů a vidiny romantického obrázku šetrně obhospodařované vinice kypící životem je lákavá představa.
Cesta biovína je náročnější, časově i finančně, než cesta, která vede k výrobě konvenčních vín. Je-li upřímná a není za ní jen kalkul ekologického hnutí a zájmu o biopotraviny s vidinou zisku, je to nesmírně zodpovědná činnost. Je to také okamžik, kdy se člověk vrací o téměř 100 až 150 let nazpět před průmyslovou revoluci, kdy se začala ve velkém vyrábět syntetická průmyslová hnojiva, zejména superfosfáty a dusíkatá hnojiva, a pesticidy.
Do té doby se používala hnojiva tvořená čistě přírodními produkty, např. kompost, guáno nebo hnůj hospodářských zvířat. Organická hnojiva jsou známá především pro dlouhodobou produktivitu půdy, a ačkoliv většinou obsahují menší množství živin oproti syntetickým hnojivům, mají větší obsah přírodních složek a tak méně znečišťují životní prostředí.
Je vyloučeno používat chemické prostředky souhrnně nazývané pesticidy. Z nich se v konvenčně obhospodařovaném vinohradu nejčastěji používají herbicidy k hubení plevele, akaricidy k hubení roztočů a fungicidy pro potlačení houbových onemocnění. Plevel je povoleno likvidovat pouze mechanicky.
Čtěte také: České supermarkety a bio
Dnes již nejsou výjimkou pitoreskní výjevy z vinic 21. století obdělávané s koněm, kde se volně prochází domácí zvířata a pasou ovce. Čím dál častěji se meziřadí zatravňují, vysazují se tu květiny, které přilákají do vinohradu hmyz. Žije tu více drobných obratlovců a ptáků. Ve zdravých a hmyzem obydlených vinicích se vyskytují přirození nepřátelé roztočů (sviluška, hálčivec), kteří jinak dokáží pořádně potrápit vinaře a sáním z pletiv likvidovat rostliny.
Zdravá, humózní půda nepodléhá tolik erozi, je rájem žížal a mikroorganismů, které jsou vůči používání pesticidů citlivé. Půda s množstvím biomasy, vhodně zvolené polohy a odrůdy révy včetně nově vyšlechtěných rezistentních odrůd, jsou základem zdravého vinohradu s vitálními rostlinami.
Biovíno - musí být vyrobeno podle zásad ekologického zemědělství, které je kontrolované zákonem 242/2000 Sb., nařízením Rady (EHS) č. 2092/91 a prováděcím nařízením Komise EU 203/2012. Biovíno lze vyrobit pouze z hroznů vypěstovaných a sklizených z ekologicky certifikované vinice. Režim v takových vinicích se řídí přísnými pravidly, například není povoleno používat pesticidy, pouze některé mikrobiální přípravky či ochranné prostředky na bázi elementární síry a mědi, a nelze používat konvenční průmyslová hnojiva.
Výroba biovína neboli ekologického vína se řídí řadou přísných enologických postupů, které jsou uvedeny v několika článcích nařízení EU č. 1234/2007 a č. 606/2009. V roce 2012 schválil stálý výbor pro ekologické zemědělství při EU nová pravidla č. Například je zakázáno částečné zahuštění chladem, odsíření fyzikálními metodami, používání elektrodialýzy a katexu ke stabilizaci vinného kamene, při odstřeďování a filtraci s inertními pomocnými filtračními látkami nebo bez nich nesmí být velikost pórů menší než 0,2 μm.
Je zakázáno použití kyseliny sorbové a částečná dealkoholizace vína. Při tepelném ošetření vína nesmí teplota překročit 70 °C. Při výrobě biovína není povoleno používat geneticky modifikované (GMO) kmeny vinných kvasinek, syntetická čiřidla a veškeré stabilizátory kromě SO2. Obsah siřičitanů v biovíně je přísně kontrolován a jejich hodnoty jsou nižší než u konvenčních vín, tj. maximálně 100 mg/l u červeného biovína a maximálně 150 mg/l u bílého biovína a bio rosé s obsahem cukru do 2 g/l.
Čtěte také: Jak podporovat projekty
Všechny balené biopotraviny včetně biovína vyrobené v rámci EU musí nést logo EU pro ekologickou produkci tzv. eurolist, doplněné infomací o původu surovin. Podle našich zákonů musí být každý bioprodukt, nesoucí označení BIO či produkt ekologického zemědělství, opatřen logem s tzv. biozebrou. Jako každá biopotravina, je i biovíno náležitě certifikováno a poznáte jej podle ochranné známky a kódu příslušné kontrolní organizace: CZ-ABCERT, CZ-BIOKONT nebo CZ-KEZ.
Biodynamické víno - Vychází ze stejného základu pro ekologické pěstování vinné révy. Jeho nadstavbou je používání biodynamických komponent včetně vlastního kompostu, které si každý pěstitel připravuje během roku. Péče o vinohrad a sklizeň se řídí kosmickými cykly a měsíčním kalendářem. Autorem myšlenky je rakouský filosof a ezoterik Rudolf Steiner. Věřil, že vinohrad je jeden velký ekosystém, který dokáže dávat to nejlepší ovoce pouze v harmonii s vesmírem a okolní přírodou.
Biovíno bez certifikace - Ve světě je běžné, že mnoho malých producentů pěstuje révu podle ekologických zásad a rovněž výrobní postupy jsou v souladu s těmi pro výrobu biovín a získání certifikátů je finančně zatěžuje a nebo ho prostě nechtějí. Naopak, řada vinařů může prohlašovat, že vyrábí biovína, která nemají certifikát, ale o taková vína se ve skutečnosti nejedná.
Ekologicky se dnes v tuzemsku hospodaří na šesti procentech zemědělské půdy. A to je více než činí průměr v Evropské unii."Rakušáci mají vyšší procento než my a Němci nižší."Říká předseda Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO Zdeněk Perlinger. Cílem Ministerstva zemědělství je dosáhnout v roce 2010 desetiprocentního podílu. Na toto číslo ale pohlíží Perlinger s jistou dávkou nedůvěry.
Před tím, než vinice získá ekologický certifikát, je potřeba se přihlásit k registraci na Ministerstvu zemědělství ČR. U starých plodných vinic je přechodné období 5 let, u nově vysázených vinic 3 roky. A pak čekáme, o vinici se staráme v režimu bio, ale po uvedená období vinice ještě nedává ekologicky vypěstované hrozny.
Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství
Určitou motivací může být pro některé vinaře i získání dotace na ekologické vinohradnictví. Získání certifikátu však není povinné, je to osobní rozhodnutí a jak komu velí srdce.
I když ekologické zemědělství a výroba biopotravin už jako celek nejsou ztrátové, rozhodně zatím nejde o nějakou ekonomicky lukrativní podnikatelskou činnost. Jak podotýká Otakar Jiránek ze společnosti Country Life, člověk z toho nezbohatne."Je to spíše taková investice do budoucnosti.
Při jednoduchém porovnání výnosů to zatím vychází na rozdíl okolo 20 až 30 % v neprospěch ekologického zemědělství. Nižší výnos u ekologického zemědělství je způsobený z velké části tím, že se při hnojení používají tradiční postupy hnojení. Dusík (nutný pro růst) se do půdy dostává skrze rostliny, které umí fixovat vzdušný dusík.
Na první pohled by se zdálo, že Polsko má všechny předpoklady být rájem ekologického zemědělství. Statistiky však mluví jinou řečí: ekologicky obhospodařované plochy tvoří jen 3,4 % celkové rozlohy zemědělské půdy; pro porovnání: v České republice to ke konci roku 2014 bylo 11,7 %. Řada expertů navíc předpovídá polskému ekologickému zemědělství v následujících letech pokles produkce i obhospodařovaných ploch.
O tom, zda se ekologické zemědělství vyplatí, rozhodují jeho náklady v porovnání s konvenční produkcí, ochota zákazníků platit zvýšenou cenu za ekologické produkty a výše dotací dostupných pro ekologické zemědělce v porovnání s dotacemi do konvenčního zemědělství. Obecně platí, že vyšší podíl ekologického zemědělství mají země, kde jsou přírodní podmínky spíše nepříznivé pro intenzivní zemědělskou produkci, například hornaté Rakousko.
V období 2014-2020 má dojít k dalšímu snížení dotací pro ekologické zemědělství, oproti předcházejícímu rámcovému období tentokrát až o polovinu.
V Belgii provedli porovnání potravin z konvenčního a ekologického zemědělství. Trvale se zvyšuje počet Evropanů, kteří upřednostňují zemědělské produkty získávané z ekologického zemědělství (řídí se nařízením EHS č. 2092/91) před produkty ze zemědělství uplatňujícího konvenční způsoby hospodaření.
Vědci zjistili, že řada studií publikovaných ve vědecké literatuře nelze použít, neboť porovnání jsou zkreslená: neadekvátní metody vzorkování, příliš velký počet parametrů, které se berou do úvahy, velká variabilita měřených parametrů. V některých případech se zdá, že produkty z ekologického zemědělství představují specifická rizika, neboť se získávají výrobními postupy označovanými jako “přírodní” nebo “po domácku” (home made), které postrádají profesionalismus pěstitelů (v nařízení EHS č. 2092/91 nejsou žádné jasné hygienické požadavky).
Z uvedeného vyplývá, že realita je mnohem složitější a neodpovídá rozlišování pouze na dva produkční modely, tj. * kontaminanty ze životního prostředí a z výroby potravin jsou obsaženy v obou skupinách výrobků (tj. Autoři doporučují zlepšit monitorovací programy a věnovat větší pozornost způsobu produkce i celému souboru relevantních kontaminantů.
tags: #ekologické #vs #klasické #zemědělství #srovnání