Ekologické vs. Klasické Zemědělství: Srovnání

Předpony bio, eko a přívlastky jako ekologický, biologický či organický označují bioprodukty a obklopují nás doslova na každém kroku. Co kdysi bývalo hnutím za zdravou výživu, se dnes stává hlavním proudem a čím dál více lidí si nachází k ekologickým produktům cestu. Pro některé se potraviny s označením „bio-eko“ staly životní mantrou, pro jiné je to vítané zpestření jídelníčku a příležitost k výběru jen konkrétních potravin a nápojů, která chceme dlouhodobě konzumovat v bio kvalitě.

Kromě běžných potravin bio hnutí úspěšně infiltrovalo i vinařský sektor a k radosti nás spotřebitelů se tisíce vinařů po celém světě vydalo cestou ekologického zemědělství. Vinný mok bez reziduí pesticidů, přidaných siřičitanů a vidiny romantického obrázku šetrně obhospodařované vinice kypící životem je lákavá představa.

Rozdíly v přístupech

Cesta biovína je náročnější, časově i finančně, než cesta, která vede k výrobě konvenčních vín. Je-li upřímná a není za ní jen kalkul ekologického hnutí a zájmu o biopotraviny s vidinou zisku, je to nesmírně zodpovědná činnost. Je to také okamžik, kdy se člověk vrací o téměř 100 až 150 let nazpět před průmyslovou revoluci, kdy se začala ve velkém vyrábět syntetická průmyslová hnojiva, zejména superfosfáty a dusíkatá hnojiva, a pesticidy.

Do té doby se používala hnojiva tvořená čistě přírodními produkty, např. kompost, guáno nebo hnůj hospodářských zvířat. Organická hnojiva jsou známá především pro dlouhodobou produktivitu půdy, a ačkoliv většinou obsahují menší množství živin oproti syntetickým hnojivům, mají větší obsah přírodních složek a tak méně znečišťují životní prostředí.

Je vyloučeno používat chemické prostředky souhrnně nazývané pesticidy. Z nich se v konvenčně obhospodařovaném vinohradu nejčastěji používají herbicidy k hubení plevele, akaricidy k hubení roztočů a fungicidy pro potlačení houbových onemocnění. Plevel je povoleno likvidovat pouze mechanicky.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Dnes již nejsou výjimkou pitoreskní výjevy z vinic 21. století obdělávané s koněm, kde se volně prochází domácí zvířata a pasou ovce. Čím dál častěji se meziřadí zatravňují, vysazují se tu květiny, které přilákají do vinohradu hmyz. Žije tu více drobných obratlovců a ptáků. Ve zdravých a hmyzem obydlených vinicích se vyskytují přirození nepřátelé roztočů (sviluška, hálčivec), kteří jinak dokáží pořádně potrápit vinaře a sáním z pletiv likvidovat rostliny.

Zdravá, humózní půda nepodléhá tolik erozi, je rájem žížal a mikroorganismů, které jsou vůči používání pesticidů citlivé. Půda s množstvím biomasy, vhodně zvolené polohy a odrůdy révy včetně nově vyšlechtěných rezistentních odrůd, jsou základem zdravého vinohradu s vitálními rostlinami.

Biovíno a jeho specifika

Biovíno - musí být vyrobeno podle zásad ekologického zemědělství, které je kontrolované zákonem 242/2000 Sb., nařízením Rady (EHS) č. 2092/91 a prováděcím nařízením Komise EU 203/2012. Biovíno lze vyrobit pouze z hroznů vypěstovaných a sklizených z ekologicky certifikované vinice. Režim v takových vinicích se řídí přísnými pravidly, například není povoleno používat pesticidy, pouze některé mikrobiální přípravky či ochranné prostředky na bázi elementární síry a mědi, a nelze používat konvenční průmyslová hnojiva.

Výroba biovína neboli ekologického vína se řídí řadou přísných enologických postupů, které jsou uvedeny v několika článcích nařízení EU č. 1234/2007 a č. 606/2009. V roce 2012 schválil stálý výbor pro ekologické zemědělství při EU nová pravidla č. Například je zakázáno částečné zahuštění chladem, odsíření fyzikálními metodami, používání elektrodialýzy a katexu ke stabilizaci vinného kamene, při odstřeďování a filtraci s inertními pomocnými filtračními látkami nebo bez nich nesmí být velikost pórů menší než 0,2 μm.

Je zakázáno použití kyseliny sorbové a částečná dealkoholizace vína. Při tepelném ošetření vína nesmí teplota překročit 70 °C. Při výrobě biovína není povoleno používat geneticky modifikované (GMO) kmeny vinných kvasinek, syntetická čiřidla a veškeré stabilizátory kromě SO2. Obsah siřičitanů v biovíně je přísně kontrolován a jejich hodnoty jsou nižší než u konvenčních vín, tj. maximálně 100 mg/l u červeného biovína a maximálně 150 mg/l u bílého biovína a bio rosé s obsahem cukru do 2 g/l.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Všechny balené biopotraviny včetně biovína vyrobené v rámci EU musí nést logo EU pro ekologickou produkci tzv. eurolist, doplněné infomací o původu surovin. Podle našich zákonů musí být každý bioprodukt, nesoucí označení BIO či produkt ekologického zemědělství, opatřen logem s tzv. biozebrou. Jako každá biopotravina, je i biovíno náležitě certifikováno a poznáte jej podle ochranné známky a kódu příslušné kontrolní organizace: CZ-ABCERT, CZ-BIOKONT nebo CZ-KEZ.

Biodynamické víno

Biodynamické víno - Vychází ze stejného základu pro ekologické pěstování vinné révy. Jeho nadstavbou je používání biodynamických komponent včetně vlastního kompostu, které si každý pěstitel připravuje během roku. Péče o vinohrad a sklizeň se řídí kosmickými cykly a měsíčním kalendářem. Autorem myšlenky je rakouský filosof a ezoterik Rudolf Steiner. Věřil, že vinohrad je jeden velký ekosystém, který dokáže dávat to nejlepší ovoce pouze v harmonii s vesmírem a okolní přírodou.

Biovíno bez certifikace

Biovíno bez certifikace - Ve světě je běžné, že mnoho malých producentů pěstuje révu podle ekologických zásad a rovněž výrobní postupy jsou v souladu s těmi pro výrobu biovín a získání certifikátů je finančně zatěžuje a nebo ho prostě nechtějí. Naopak, řada vinařů může prohlašovat, že vyrábí biovína, která nemají certifikát, ale o taková vína se ve skutečnosti nejedná.

Ekologické zemědělství v České republice

Ekologicky se dnes v tuzemsku hospodaří na šesti procentech zemědělské půdy. A to je více než činí průměr v Evropské unii."Rakušáci mají vyšší procento než my a Němci nižší."Říká předseda Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO Zdeněk Perlinger. Cílem Ministerstva zemědělství je dosáhnout v roce 2010 desetiprocentního podílu. Na toto číslo ale pohlíží Perlinger s jistou dávkou nedůvěry.

Před tím, než vinice získá ekologický certifikát, je potřeba se přihlásit k registraci na Ministerstvu zemědělství ČR. U starých plodných vinic je přechodné období 5 let, u nově vysázených vinic 3 roky. A pak čekáme, o vinici se staráme v režimu bio, ale po uvedená období vinice ještě nedává ekologicky vypěstované hrozny.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Určitou motivací může být pro některé vinaře i získání dotace na ekologické vinohradnictví. Získání certifikátu však není povinné, je to osobní rozhodnutí a jak komu velí srdce.

Ekonomické aspekty

I když ekologické zemědělství a výroba biopotravin už jako celek nejsou ztrátové, rozhodně zatím nejde o nějakou ekonomicky lukrativní podnikatelskou činnost. Jak podotýká Otakar Jiránek ze společnosti Country Life, člověk z toho nezbohatne."Je to spíše taková investice do budoucnosti.

Při jednoduchém porovnání výnosů to zatím vychází na rozdíl okolo 20 až 30 % v neprospěch ekologického zemědělství. Nižší výnos u ekologického zemědělství je způsobený z velké části tím, že se při hnojení používají tradiční postupy hnojení. Dusík (nutný pro růst) se do půdy dostává skrze rostliny, které umí fixovat vzdušný dusík.

Srovnání ekologického zemědělství v Polsku

Na první pohled by se zdálo, že Polsko má všechny předpoklady být rájem ekologického zemědělství. Statistiky však mluví jinou řečí: ekologicky obhospodařované plochy tvoří jen 3,4 % celkové rozlohy zemědělské půdy; pro porovnání: v České republice to ke konci roku 2014 bylo 11,7 %. Řada expertů navíc předpovídá polskému ekologickému zemědělství v následujících letech pokles produkce i obhospodařovaných ploch.

O tom, zda se ekologické zemědělství vyplatí, rozhodují jeho náklady v porovnání s konvenční produkcí, ochota zákazníků platit zvýšenou cenu za ekologické produkty a výše dotací dostupných pro ekologické zemědělce v porovnání s dotacemi do konvenčního zemědělství. Obecně platí, že vyšší podíl ekologického zemědělství mají země, kde jsou přírodní podmínky spíše nepříznivé pro intenzivní zemědělskou produkci, například hornaté Rakousko.

V období 2014-2020 má dojít k dalšímu snížení dotací pro ekologické zemědělství, oproti předcházejícímu rámcovému období tentokrát až o polovinu.

Studie o bezpečnosti potravin z ekologického zemědělství

V Belgii provedli porovnání potravin z konvenčního a ekologického zemědělství. Trvale se zvyšuje počet Evropanů, kteří upřednostňují zemědělské produkty získávané z ekologického zemědělství (řídí se nařízením EHS č. 2092/91) před produkty ze zemědělství uplatňujícího konvenční způsoby hospodaření.

Vědci zjistili, že řada studií publikovaných ve vědecké literatuře nelze použít, neboť porovnání jsou zkreslená: neadekvátní metody vzorkování, příliš velký počet parametrů, které se berou do úvahy, velká variabilita měřených parametrů. V některých případech se zdá, že produkty z ekologického zemědělství představují specifická rizika, neboť se získávají výrobními postupy označovanými jako “přírodní” nebo “po domácku” (home made), které postrádají profesionalismus pěstitelů (v nařízení EHS č. 2092/91 nejsou žádné jasné hygienické požadavky).

Z uvedeného vyplývá, že realita je mnohem složitější a neodpovídá rozlišování pouze na dva produkční modely, tj. * kontaminanty ze životního prostředí a z výroby potravin jsou obsaženy v obou skupinách výrobků (tj. Autoři doporučují zlepšit monitorovací programy a věnovat větší pozornost způsobu produkce i celému souboru relevantních kontaminantů.

tags: #ekologické #vs #klasické #zemědělství #srovnání

Oblíbené příspěvky:

• Kosmetika a životní prostředí
• Ochrana chřástala polního
• Důležitost třídění odpadu
• Význam recyklačních symbolů
• Hudební festivaly a ekologie