Ekologické zahradnictví představuje zahradničení v souladu s přírodou a s respektem k okolí. Nově se s ní mohou čtenáři deníku Metro vídat na obrazovkách TV Prima. Zde před pár týdny obohatila podzimní sezonu hobby pořadů zahradnickým formátem Zahradnice po ruce.
„Věřím, že náš pořad přináší přírodní zahrady v souvislostech. Tedy nejen návody, jak se co dělá, ale i principy, proč se to dělá zrovna takhle. A taky si moc přeju, aby pořad vytáhl rodiny společně víc do zahrady. Aby lidé opravdu pocítili, že péči o půdu mají v genech a pěstovat si jídlo je úplně přirozený proces,“ říká pro deník Metro Eywa.
Co je charakteristické pro přírodní zahradu?
- Užitek a užívání: Sklidíte spoustu ovoce a zeleniny, ve stínu pod stromem vznikne útulné posezení, na paloučku budete cvičit, nebo si hrát s dětmi a v jezírku se můžete koupat.
- Pracujeme s více funkcemi u rostlin, ale i u zvířat: Například keř v zahradě nemá být jen okrasný, ale může být i jedlý, medonosný, bude obohacovat půdu o dusík a třeba dávat větve na tyčovinu/biomasu. Slepice vám pomůžou se zelenými zbytky ze zahrady, zbaví vás škůdců pod keři, stromy i v záhonech, dají vám vajíčka i maso, pokud ho jíte. Slepičince jsou fantastické hnojivo.
- Rostliny vybíráme s respektem k místu: Původní, případně odpovídající mírnému pásmu jinde na zemi. Citlivější rostliny sázíme na chráněná místa. Využíváme prospěšná rostlinná společenstva. Na záhonech, ale i v jedlém lese pěstujeme rostliny v polykulturách.
- Pracujeme se zónami: I dům je součástí zahrady, nejblíže k domu jsou oblasti, o které se musíme více starat a dál od něj ty, které jsou téměř bezúdržbové.
- Maximálně pečujeme o půdu: Zúrodňujeme pomocí hnoje, kompostu, používáme dřevěné uhlí, kamennou moučku. Kompostujeme, mulčujeme, sejeme zelené hnojení a využíváme mykorhizní houby. Pěstujeme bez rytí. Vrstvíme kompost, kypříme a pravidelně střídáme plodiny.
Přírodní zahrady začaly být zakládány v minulém století jako reakce na průmyslovou devastaci krajiny. Hospodaření v souladu s přírodou může vést k získání plakety Přírodní zahrada.
Principy ekologického zakládání zahrad
Ať už je důvodem k přírodní zahradě cokoliv, všechny „ekozahradníky“ spojuje uplatňování několika jednoduchých principů. Jedním z nich je multifunkčnost - každý prvek v přírodní zahradě plní více rolí. Veškerý bioodpad je znova zužitkován, nejčastěji ke kompostování nebo mulčování. Šikovně se hospodaří i s dešťovou vodou, případně i mírně znečištěnou vodou z domácnosti, tzv. šedou vodou.
- Zahrada bez chemie a rašeliny: V přírodních zahradách nesmíme používat chemii. Určitě nikdy nesáhneme po pesticidech (fungicidech, herbicidech a insekticidech), ale také po minerálních hnojivech. Potřebné prvky doplníme půdě hnojivy organickými a kompostem.
- Maximální využívání dešťové vody: Využíváním dešťové vody šetříme vodu pitnou, navíc jde o ideální tekutinu k zálivce, která prospívá všem rostlinám bez rozdílu.
- Osevní postupy a smíšené kultury: Užitkovou část zahrady, tedy především její půdy, šetříme vhodnými osevními postupy, tedy vhodným střídáním plodin. Zároveň vysazujeme vedle plodících rostlin i ty, které půdě prospívají (např. afrikány) a které „nevoní“ hmyzím škůdcům.
- Rozmanitost: V přírodní zahradě by to mělo být stejné jako v přírodě, která překypuje druhovou rozmanitostí. Jen tak se přírodní zahrada stane přirozeným útočištěm pro hmyz a ptactvo, ale i drobné savce a exempláře z říše plazů a obojživelníků.
- Koloběh živin: Alfou a omegou přírodních zahrad je kompostování a zelené hnojení. Koloběh živin tak může stále pokračovat.
Permakultura
Nedávno mě klienti překvapili v rámci úvodního povídání nad návrhem zahrady kolem rodinného domu. Bavili jsme se o tom, jak zahradu chtějí využívat, jak budeme pracovat s prostorem až v jednom okamžiku zaznělo “Tady nebudeme chtít přírodní zahradu, ale permakulturu”. Zarazilo mě to, protože v mém pojetí přírodní zahrada = permakultura.
Čtěte také: České supermarkety a bio
Celý projekt Přírodní zahrady vzniknul proto, že se u nás permakultura prezentovala a prezentuje jako něco ultra alternativního. Ale tak to není a být nemá. Přírodní zahrady jsou návrat k normálu.
12 principů permakultury:
- Pozoruj a jednej
- Zachycuj a uchovávej energii
- Získávej výnos
- Usměrňuj sebe sama a přijímej zpětnou vazbu
- Využívej obnovitelných zdrojů a služeb a važ si jich
- Nevytvářej odpad
- Plánuj od celku k detailům
- Dej přednost začleňování před oddělováním
- Využívej malých a pomalých řešení
- Využívej rozmanitosti a važ si jí
- Využívej okraje a važ si okrajových systémů
- Využívej změnu kreativně a tvořivě na ni reaguj
Permakultura tak není o tom, že musíte bydlet v maringotce, nebo slaměném domě. Není o stigmatizaci lidí, kteří chodí normálně do práce a snaží se uživit svou rodinu. Mají stále ještě auto na benzín nebo naftu. A proto vznikly přírodní zahrady, jako permakulturní alternativa pro normální lidi.
Biodiverzita
Ekosystémy zabezpečují, že vše funguje tak, jak má. biodiverzitě. pokud se nás někdo zeptá, svůj názor řekneme.
Jak s plánováním takové zahrady začít?
Nejrozumnější a vlastně i nejlevnější je začít pod vedením někoho, kdo to umí. Chyby z neznalosti souvislostí a postupů jsou docela drahé. Levnější je poučit se z chyb druhých než z chyb vlastních. A to si pište, že jsem jich udělala mnohem víc než laik, protože pořád něco zkouším a už to dělám léta. Občas o některých svých chybách v pořadu mluvím. Když v zahradě uděláme chybu, často dostaneme druhou šanci až další sezonu, a to je zbytečně frustrující. Každopádně by nás to nemělo odradit od zkoušení, experimentování a učení se.
Nejlepší je začít teď. Tím myslím kdykoli, kdy se k zahradě dostanete. Když člověk koupí zahradu na jaře, nemusí čekat do podzimu. Pokud jde o osazování jedlých záhonů, nejlepší je plánovat nejpozději přes zimu. Jakmile to na jaře vypukne, je snazší postupovat podle toho, co jsme si vymysleli v klidu z křesla s čajem v ruce. Na jaře nám to ušetří hromadu času.
Čtěte také: Jak podporovat projekty
V takovém případě prostě začněte tam, i na balkoně se toho dá vypěstovat hodně. Alespoň si to vyzkoušíte. V pořadu máme několik dílů o pěstování na klasickém panelákovém balkoně, takže inspirace dostanete hromadu. Balkon sice není plnohodnotná zahrada, ale každé rajče vypěstované v opravdové půdě a bez chemie se počítá. Pěstování na balkoně je vlastně o něco těžší než na zahradě. A pokud vás ztížené podmínky balkonu neodradí, určitě začněte pokukovat po opravdové zahradě. Nejspíš totiž máte vrozenou „hlínu pod nehty“ a nějaká zahrada už na vás stejně čeká.
„Všechno, čemu se věnuji, má jedno společné téma - a tím je svoboda. Naši předci byli maximálně soběstační, nejen v potravinách. A vy můžete být taky,“ říká Lenka Eywa.
Zimní péče o zahradu
V zimě zahradu nechávám odpočívat. Příroda má svou fázi klidu a i naši předci dřív v zimě odpočívali a nabírali sílu na další sezonu. To jen my jsme pořád jak na trní a potřebujeme pořád něco dělat. Pokud nemůžeme vydržet, můžeme plánovat, studovat, předpěstovávat a dělat si takzvané „výsevy z obýváku“. I o tom budu v pořadu mluvit. V zimě se ke spící zahradě chovejme jako ke spícímu dítěti. Choďme se dívat, rozplývejme se, ale nerušme. Přijde čas, kdy si ten zahradní mumraj zase plnými doušky užijeme. V zimě buďme víc s rodinou a v křesle s čajem a knížkou.
Chemie v zahradě?
V mé zahradě chemie nemá co dělat. Vůbec. Stejně jako žena nemůže být „tak trochu těhotná“, nemůže být zahrada „tak trochu přírodní“. Buď prostě je, nebo není.
Situace, kdy se chemii v zahradě nedá vyhnout, podle mě neexistuje. Jinak by naši předkové nepřežili do začátku éry používání zahradní a zemědělské chemie. Každá situace v zahradě má své nechemické řešení, jen to není vždycky tak jednoduché a rychlé, jak dnešní uspěchaná doba žádá. Dnes na všechno spěcháme, hledáme zkratky. Chceme, aby mšice zmizely do zítřka. Aby stačilo někam něco nalít a na slimáka už nikdy nenarazíme. Trváme na tom, že nesmí nastat ztráty. Ale tak příroda nefunguje.
Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství
Doporučení
Sledovat přírodní zahradníky a učit se od nich. Neposlouchat ty, kteří říkají, že „dnes to jinak nejde“. Tisíce přírodních zahrad dokazují, že jde.
Proč kombinovat rostliny na záhonu?
- Rostliny se ve správné kombinaci díky vylučování prospěšných látek vzájemně podpoří v růstu.
- … nebo si alespoň nebudou konkurovat v živinách s jednostranně vyčerpávat půdu.
- Některé umí fungovat jako živý mulč. Sníží odpar vody a omezí růst plevelů.
- Jiné zase svým vzrůstem poskytnou v parném létě stín těm nižším.
- Díky zmatení vůní odpudíte ze záhonu škůdce (mšice, molice, nosatce, slimáky, hraboše a další).
- Kvetoucí bylinky nalákají na záhon opylovače a zlepší vám opylení a tím i úrodu.
- Smíšené kultury na záhonu lépe využívají místo.
Zóny v zahradě
- Zóna 0 - dům a propojení domu se zahradou- popínavky na pergole, případně fasádě domu- bylinky v truhlících na oknech, jahody v závěsných žardinách- jedlé/zelené balkóny: větší pěstební nádoby na terasách a balkonech- skleník postavený přímo u stěny domu- zelená střecha osázená třeba rozchodníky
- Zóna 1 - kde nás zahrada často potřebuje případně my potřebujeme často ji, kde vedou přirození koridody do domu a ven z něj na zahradu- patří sem bylinkový záhon, ať už v podobě spirály, nebo běžný- záhony se saláty, rajčaty, jahodami a další čerstvě konzumovanou zeleninou- skleník- kompost- herní prvky pro děti, prvky na cvičení pro dospělé- koupací jezírko- slepice- dřevník
- Zóna 2 - sad a políčko s menšími nároky na péči- sad s ovocnými stromy, případně jedlý les- ohniště- zašívárna pro dospělé- záhony a políčka se zeleninou bez nároků na zalévání, sklizeň na skladování a konzervaci (brambory, mrkev, česnek, cibule, dýně, topinambury, …)- květnatá louka- včely- sklep
- Zóna 3 - sad s velkými stromy, velké pole (nemusíte mít)
- Zóna 4 - území minimální péče (nemusíte mít)
- Zóna 5 - divočina- s keři černého bezu, remízkem pro sbírání hub, kupy klacků a listí pro ježky, divoce rostoucími kopřivami, …
Další zásady ekologického zahradničení
- Nepoužívejme žádné chemické přípravky. Používejme přírodní hnojiva: kompost, hnůj, rostlinné výluhy a preparáty. Upřednostňujme biologické způsoby ochrany rostlin. Nepoužívejme rašelinu.
- Nesnažme se mít celou zahradu pečlivě upravenou. Ponechme místa i s vysokou trávou. Pěstujme původní druhy stromů, keřů a květin.
- Listí a větve jsou skvělý úkryt pro obojživelníky, plazy, hmyz, pavouky a malé savce. Listí shrabujme pod křoviny, na podzim nechme na zemi část spadaného ovoce.
- Pokud je to možné, vybudujme zahradní jezírko. Nemáme-li dostatek prostoru, umístíme na zahradě alespoň bezpečné napajedlo.
- Máme-li zděný plot, vytvořme do něj alespoň otvory, které umožní živočichům prostupovat z okolní krajiny a navracet se do ní.
- Zapisujme si vše, co na své zahradě zahlédneme a zaslechneme, kdy a za jakých okolností. Pořiďme si fotografie a videa. Sdílejme svá pozorování se sousedy, s přáteli, s kolegy, komunitou.
- Najděme si čas si na své zahradě odpočinout!
Pomocníci pro přírodní zahradu
- Nízkoemisní zahradní stroje: Elektrické sekačky na trávu,, vertikutátory, nůžky na živý plot, motorové pily a drtiče jsou k dispozici již mnoho let.
- Zahradní nářadí pro přírodní zahradu: Aby se ruční práce v přírodní zahradě nestala utrpením, je důležitá zejména kvalita nářadí.
- Tuzemské rostliny pro přírodní zahradu: Tuzemské rostliny hrají základní roli v ekologické zahradě, protože poskytují potravu pro zvířata a hmyz, materiál pro hnízdění a úkryt - tedy celý biotop.
- Ekologické hnojivo: Pomocí praktického Kompostéry si můžete své hnojivo v určitém množství vyrobit sami.
- Květinový substrát a mulč pro přírodní zahradu: Při udržitelném zahradničení byste měli dbát také na původ zeminy pro květiny a mulče.
- Zalévání dešťovou vodou: Ten, kdo zahradničí udržitelně, zavlažuje svoji zahradu pokud možno vodou, která není pitná.
V České republice je přírodních zahrad už přibližně 800, z toho víc jak 140 ukázkových. A přidat se můžete i vy!
tags:
#ekologické #zahradnictví #principy
Oblíbené příspěvky: