Ekologické zemědělství: Metody odplevelování

V ekologickém a biodynamickém zemědělství je klíčová péče o půdu, přírodní i lidské zdroje. V seriálu Inspirace pro zemědělce představujeme příklady různých způsobů hospodaření. Chceme inspirovat začínající i zkušené zemědělce, ty ekologické, nebo i ty, kteří o přechodu na ekologické hospodaření přemýšlí. Zasít třeba první semínko budoucí změny. V seriálu se proto objeví pestré příklady z praxe konkrétních zemědělských podniků jak od nás, tak ze zahraničí.

Problémy a výzvy v ekologickém zemědělství

Naše ekologická farma ve Velkých Hostěrádkách s 367 ha orné půdy je učebnicovým příkladem téměř všech problémů v zemědělství - vodní i větrná eroze, dlouhodobé suché podmínky nebo přívalové srážky, degradace půd způsobená hospodařením za minulého režimu, málo organické hmoty. Kvůli vysokému eroznímu ohrožení (až 82 % jsou MEO a SEO) není možné na farmě pěstovat širokořádkové plodiny s NOF jako sója, kukuřice, slunečnice atp. Dodržení nastaveného osevního postupu je každoroční výzva. Nejvíce problematické je setí teplomilných jarních plodin, jako je pohanka a čirok.

Pěstování pohanky: Rizika a benefity

Na farmě je pohanka dlouhodobě zařazena v osevním postupu po sklizni jetele nachového na semeno. Ta se sklízí přibližně v polovině června a díky krátké vegetační době pohanky 85-120 dní (velká odrůdová variabilita) je pohanku možné sklidit na podzim. Pohanka má vysokou potenciální produktivitu, ale nízkou reálnou produktivitu porostu, z květů vytvoří jenom 10-40 % nažek. Další výzva pro zemědělce je nerovnoměrné dozrávaní porostu: po sklizni je důležité zajistit sušení, protože ve sklizeném zrně se pořád nachází velké množství zelené hmoty. Dá se říct, že pěstování pohanky je vysoce rizikové, úroda nejistá a pohanka je náročná na včasné posklizňové ošetření (sušení a čištění).

Přes mnohá rizika přináší pěstování pohanky i benefity. Jedná se o vhodnou plodinu do jakéhokoliv zemědělského systému. Díky agresivním výměškům z kořenů zpřístupňuje fosfor pro další plodinu, má fytosanitární účinek - není přenašečem významných škůdců ani chorob. Má dobrou konkurenceschopnost vůči jednoletým plevelům, protože relativně brzo zapojí porost, který stíní půdu a případné plevele. Na pozemku zanechává velké množství biomasy s užším poměrem C/N, která je po zapracování přístupná půdním mikroorganismům. Kvůli pozdnímu setí (v květnu/červnu) je potřebné adekvátně přistoupit k možné erozi půdy způsobené přívalovými dešti nebo větrem.

Přímé setí pohanky do zeleného mulče

V roce 2020 na farmě proběhl pokus s přímým setím pohanky do zeleného mulče. Mulč by měl potlačit plevele, zabránit nadměrné evaporaci vláhy z půdy před zapojením porostu plodiny a napomoci lepší infiltraci vláhy, protože půda nebyla dodatečně mechanicky zpracována - utužena. O prokypření se postaral porost ozimé meziplodiny žito, vikev a jetel nachový, zejména žito, které má mohutný kořenový systém. Směs byla na podzim 2019 vyseta v poměru 100 kg/ha žita, vikev 60 kg/ha a jetel nachový 5 kg/ha.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Cílem pokusu bylo ověřit možnost založení úzkořádkových jarních plodin do zeleného mulče. Je možné najít velké množství informací ohledně pěstování širokořádkových plodin v zeleném mulči ze zahraničí, zejména kukuřice a sóji, které jsou zasety přesnými sečkami. Vhodný způsob terminace porostu meziplodiny - v systému EZ je možná pouze mechanická terminace - mulčování nebo tzv. Důležité je načasování. U žita je to po vymetání a období mléčné zralosti, u leguminóz v květu. Pro setí byl použit zapůjčený speciální secí stroj BOSS značky SLY AGRISEM od firmy HM Hodonín se speciální diskovou botkou, která je schopná penetrovat přes značné množství posklizňových zbytků. Patka byla původně vyvinuta v Austrálii, kde mají s technologií no-till velké zkušenosti.

Nutno poznamenat, že stroj nebyl osazen čističi řádků před botkou. Pokus byl z velké míry ovlivněn příznivým průběhem počasí v červnu a v červenci. To znamenalo větší míru regenerace porostu ozimé směsky v případech její nedostatečné terminace. V případě třetí varianty, kde byla terminace porostu vykonaná jenom váhou secího stroje, se tento způsob ukázal jako nedostatečný. Po pár dnech bylo potřeba část znovu postavené ozimé směsky posekat s nadzvednutým mulčovačem ve výšce cca 20 cm od země, tak aby nedošlo k narušení vytvořeného mulče na půdě. Při mulčování v porostu vyklíčené pohanky vznikly koleje, které nebyl porost pohanky schopen dodatečně pokrýt a vznikly ložiska plevelů.

Další nevýhodou je praktická stránka: v průběhu setí se hmota dostávala a zamotávala do botek, znamenáku atp., takže stroj bylo po použití nutno důkladně očistit. V případě nadměrného ucpání botky může nastat restrikce proudění osiva a výsevní botka nebude správně set. Varianta přímého setí do strniště vykazovala vysokou míru zaplevelení, vysokou míru obražení porostu ozimé směsky a nižší vzcházivost pohanky oproti jiným variantám. Varianta mulčování snížila míru regenerace porostu ozimé směsky na minimum, velkým problémem však bylo jemné nasekání hmoty a nerovnoměrné rozprostření po povrchu zejména v místech otáčení mechanizace. Nedostatky s heterogenní pokryvností je asi možné eliminovat s jinou konfigurací kladívkového mulčovače a lepší kázní řidiče, nejzásadnější problém jemně nasekané hmoty to však nevyřeší.

Takto jemně nasekaná hmota na povrchu půdy nevydrží dlouho a po pár dnech se z velké části redukuje. To vytváří velkou konkurenci plevelů vůči pohance, protože v případě použití zeleného mulče je vývoj pohanky mírně zpomalen kvůli nižší teplotě půdy. Zelený mulč slouží jako izolace před nadměrným přehříváním v létě, navíc ale zabraňuje zahřívaní půdy na jaře. Pro terminaci porostu podmítačem Väderstad Carrier jsme se rozhodli kvůli dostupnosti mechanizace (farma podmítač vlastní), ale zejména proto, že jsme v okolí nesehnali krepovací válec. Ze zahraničí tento válec nebylo možné dovézt kvůli restrikcím spojeným s onemocněním COVID-19.

Podmítač sloužil jako adekvátní alternativa ke krepovacímu válci a regenerace porostu ozimé směsky po terminaci tímto způsobem nebyla pozorována. Hlavní nevýhoda dvou pracovních operací je, že secí stroj se musí přesně trefit do položené biomasy ve směru předchozího přejezdu podmítače. Tohle je v praxi velice problematické a v zahraničí se využívají kombinace s čelním umístněním válce na traktoru a secího stroje za traktorem. Přejezd obdobné kombinace by zabránil jízdě proti směru poválené hmoty, kde hrozí nadzvednutí porostu meziplodiny a penetrace botky do půdy není tak dobrá. Porost pohanky byl konkurenceschopný a míra zaplevelení jednoletým plevelem byla nižší.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Závěry a doporučení

Zakládání porostů pohanky do zeleného mulče má svoje specifika. Je nutné dodržet nastavenou hloubku setí a dostatečně zabezpečit zavírání výsevní rýhy ve značném množství mulče pro co nejlepší kontakt osiva s půdou. Meziplodina musí mít dostačující produkci biomasy pro zajištění kompletního pokryvu půdy. Nezbytně nutným předpokladem je výběr vhodné metody terminace porostu meziplodiny. Pěstování ozimé směsky za účelem následné terminace a ponechání zbytků na pozemku formou mulče může být cestou pro podniky bez živočišné výroby.

Na druhou stranu je nutné pokračovat v ověřování metody i po ekonomické stránce oproti často využívané metodě pěstování pohanky jako druhé plodiny po sklizni raných plodin, jako je jetel nachový na semeno. Dalším krokem ověření by mělo být využití standardizované metody s krepovacím válcem anebo eventuálně s rotavátorem. Byly pozorovány rozdíly v rychlosti vývoje porostu, což mohlo být způsobeno slabším přehřátím půdy nebo alelopatickými účinky žita. Má snad žito alelopatické účinky pro následný porost pohanky?

V neposlední řadě je nutné zabezpečit odrůdy pohanky, které budou výnosově stabilní, budou rovnoměrně dozrávat bez nadměrného nakvétání a budou konkurenceschopné vůči plevelům. V tomto ohledu pomáhá českým farmářům sesterská firma PRO-BIO obchodní společnost s r.o., která je partnerem evropského projektu H2020 ECOBREED (Grant Agreement 771367) v rámci kterého byly perspektivní odrůdy pohanek vytipovány a momentálně probíhá jejich testování v poloprovozních pokusech na různých ekofarmách napříč ČR.

Další metody odplevelování

Plevel roste všude tam, kde má prostor. Takové udržované zeleninové záhony jsou k tomu jako předurčené. Pohnojená půda plná živin umožňuje rychlé vzcházení plevelů ze semen, která se sem dostala z okolí. Příroda funguje tak, že má tendenci zakrýt všechna holá místa, čímž jsou v tomto případě pečlivě vypleté záhony. Pokud budete zahrádku plít pravidelně, bude tato práce méně úmorná.

K plevelu ovšem můžete přistupovat i k jako užitečnému mulči a hnojivu v jednom. Při pletí stačí rostlinku vyjmout z půdy a nechat ji na záhonu s kořeny na vzduchu. Ekologie nebo chemie? V dnešní době se na zahradničení snažíme dívat ze dvou stran. Buď lze při péči o zahrady využít prostředky na syntetické bázi, které je nutné si někde koupit (většinou nejsou ani moc levné), ale jejich použití bývá snadné a účinnost opravdu rychlá. Tyto výhody ovšem bývají vykoupeny určitými nedostatky.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Ačkoliv může výrobce garantovat nezávadnost přípravku, ve skutečnosti nikdo neví, zda v půdě nezůstanou škodlivá rezidua, která se pak dostanou do pitné vody nebo do pěstovaných plodin a tím pádem i do našeho těla, které stojí na konci potravního řetězce. Na druhé straně stojí ekologické metody likvidace plevelů, které ovšem bývají mnohem pracnější a často spočívají hlavně v prevenci. Jsou vykoupeny pravidelnou prací, ale vaší odměnou vám bude chemicky naprosto nezávadná zahrada, ze které si sklidíte zdravou zeleniny a ovoce. Jaký přístup tedy zvolit?

Ekologické metody likvidace plevelů

Likvidace plevelů ekologicky jde poměrně těžko, ale je přeci jenom možná. Kromě klasického pletí záhonů, mechanického vyrýpávání plevelů z trávníku je možné také působit i na preventivní úrovni. Pokud ve vašem okolí neporostou plevele, s největší pravděpodobností se jich ani na váš pozemek nedostane příliš, ovšem ani na to se nedá spoléhat. Co tedy můžete dělat? Ruderální plochy kolem vašeho pozemku je nutné posekat ještě předtím, než plevele vykvetou a zaplodí.

Chemické postřiky

Jejich velkou nevýhodou bývá vysoký stupeň škodlivosti. Většinou je nemohou aplikovat těhotné či kojící ženy. Nesmí s nimi přijít do styku ani děti, což samo o sobě vypovídá, že si s těmito přípravky na zahradu „vyléváme“ chemickou laboratoř. Na druhou stranu je jejich účinnost rychlá. Většinou postřik stačí u zapojeného porostu zopakovat jednou nebo dvakrát a máte od plevelu pokoj.

Tipy a triky pro odplevelování

1. Spousta druhů plevelů vytváří v půdě rozsáhlou kořenovou síť. Proto neotálejte a odstraňte jej, dokud jsou rostliny mladé. TIP: Pokud bojujete s plevelem na větší ploše, vezměte si na pomoc motyku nebo rotační kypřič.
2. Snadno dostupným řešením je horká voda. Vytrvalý plevel ve spárách stačí vroucí vodou několikrát zalít. Ideální je teplota kolem 98 °C (těsně pod prahem teploty, kdy se tvoří pára). Pak záleží na typu plevele: u hluboce kořenících rostlin může voda zničit pouze nadzemní část rostliny. TIP: Pokud si doma vaříte, můžete zaplevelená místa zalít například vroucí vodou z brambor. Tato metoda funguje hlavně na menších plochách, na kterých je použití vroucí vody snazší.
3. Sůl je dalším řešením, jak se zbavit pampelišek nebo jiného plevele ve spárách na chodníku nebo příjezdové cestě. Nasypte sůl přímo na rostliny. Obzvláště při deštích nebo zavlažování zahrady se sůl rychle vsákne do půdy. TIP: Aplikaci soli je nutné provádět opakovaně (doporučujeme koupit například 12kilové balení kuchyňské soli, které seženete za výhodnější cenu než kilové balíčky).
4. Obdobným způsobem je při hubení plevele možné použít jedlou sodu. Jedlou sodu v práškovém či tekutém stavu však ve větším množství nepoužívejte na záhonech s výsadbou. Poměrně snadno se rozpouští, takže se dostane i ke kořenům rostlin.
5. Mezi další „lidové“ rady, které mají pomoci při odstranění plevele, je použití octu. Připravte si do rozprašovače ocet s vodou v poměru 1:3 a zaplevelená místa roztokem postříkejte.
6. Oblíbeným způsobem, jak omezit růst plevele na záhonech a na méně strmých svazích, je mulčování. Oblíbeným mulčovacím materiálem do záhonů je například mulčovací kůra, sláma nebo posekaná tráva. Můžete tak šikovně zužitkovat materiál ze zahrady.
7. Pokud si chcete ušetřit práci s doplňováním organického materiálu, můžete na záhony položit netkanou textilii. Ekotextilie zabraňuje růstu plevele, do několika let se však rozloží, takže nezanechává stopy v půdě. Při rozkladu uvolňuje do půdy živiny, které slouží jako biohnojivo pro vysazené rostliny.

Integrovaná ochrana rostlin (IOR)

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) uspořádal tradiční odbornou akci, věnovanou integrované ochraně rostlin (IOR). Webinář, který se konal pod záštitou ministra zemědělství Marka Výborného, zahájil ředitel ÚKZÚZ, Daniel Jurečka. Ve své úvodní řeči zdůraznil stávající zaměření zemědělství na udržitelnost krajiny a ochranu životního prostředí.

Vladimír Smutný (MENDELU) zdůraznil, že cílem osevních postupů by mělo být vytvoření rotace plodin s maximem pozitivních a minimem negativních interakcí mezi plodinami. Zmínil důležitost pokryvu půdy proti erozi nebo důležitost druhové pestrosti, která příznivě přispívá k prevenci výskytu plevelů a přirozené odolnosti vůči chorobám a škůdcům.

Ze závěrů šetření ÚKZÚZ vyplývá míra využití zásad IOR mezi zemědělci přibližně 55-58 %. Mezi slabší stránky patří nedostatek organické hmoty v půdě, nedodržování optimálních časových odstupů pěstovaných plodin nebo nižší využití nechemických metod regulace škodlivých organismů.

tags: #ekologické #zemědělství #odplevelování #metody

Oblíbené příspěvky:

• Zákony ekologie
• Ekologické Aspekty Tiskařských Barev
• Ústavní základy ochrany přírody
• Inspirace z přírody: Barvy a tvary
• Význam environmentální výchovy