Ekologické zemědělství a orná půda: Postupy a podpora

Ekologické zemědělství (EZ) je udržitelný systém zemědělského hospodaření, definovaný evropskou a národní legislativou. Cílem dotace je podporovat systémy hospodaření, které jsou šetrné k životnímu prostředí a navýšit podíl ekologického zemědělství na výměře zemědělské půdy obhospodařované v režimu přechodného období nebo ekologického zemědělství s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost, standardní orná půda, travní porost na orné půdě, trvalá kultura ovocný sad, vinice a chmelnice.

V ČR je podporováno prostřednictvím dotačního opatření Ekologické zemědělství v rámci Strategického plánu Společné zemědělské Politiky 2023-2027 (SP SZP). Podmínky pro vyplácení podpory jsou stanoveny v Nařízení vlády 81/2023 Sb. o stanovení podmínek provádění opatření EZ.

Povinné školení pro příjemce dotací

Novou podmínkou, kterou musejí příjemci dotace v rámci opatření splnit, je účast na odborném školení za účelem rozšíření odborných znalostí o systému EZ.

• osoba zmocněná FO nebo statutárním zástupcem PO k účasti na školení tj.

Školení je zpoplatněno, náklady jsou zohledněny v sazbě dotace v rámci tzv. transakčních nákladů. Poplatek za školení činí 1 700,- Kč a zahrnuje náklady na organizaci včetně občerstvení a stravy na akci.

Od roku 2026 dochází ke změně financování povinných školení. Nově jsou plně hrazena z technické pomoci Strategického plánu SZP a pro žadatele o dotace pro opatření EZ jsou zdarma.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Účast na školení se eviduje v Portálu farmáře MZe, v aplikaci pro přihlášené uživatele: Vzdělávací akce AEKO/EZ. Záznam o absolvovaném školení provádí organizátor školení po každé vzdělávací akci.

Principy ekologického zemědělství

Ekologické zemědělství je podle Mezinárodní federace hnutí ekologických zemědělců (IFOAM) zemědělským produkčním systémem, díky kterému se zachovává zdraví ekosystémů, půd a lidí. V tomto systému se místo využívání vstupů, které mají následně nepříznivé dopady, spoléhá spíše na ekologické postupy. Ty zahrnují rozmanitost a koloběhy přizpůsobené podmínkám daného místa.

Čtyři základní principy:

1. Zdraví: Udržování a zlepšování zdraví půdy, rostlin, zvířat, lidí a planety. Zdůrazňuje, že zdraví společnosti by nemělo být oddělováno od zdraví ekosystémů, protože je vše propojeno. Zdravá půda totiž produkuje zdravé rostliny, které dále podporují zdraví lidí a zvířat. Zdraví v tomto případě znamená zajištění fyzické, duševní, sociální a ekologické pohody. To podporuje cíl produkovat kvalitní, nutričně bohaté potraviny, které pomáhají v prevenci zdravotních onemocnění a udržení zdraví.
2. Ekologie: Zemědělství by mělo být založeno na živých ekologických systémech a kolobězích. Následně s nimi pracovat, napodobovat je a pomáhat jejich udržení. Produkce by měla být založena na ekologických postupech a recyklaci. Výživa a pohoda by měly být dosaženy pomocí ekologie daného produkčního prostředí. V praxi to znamená, že pro plodiny je zde živá půda, pro zvířata ekosystém farmy, pro ryby vodní prostředí. Potřeba vstupů by měla být omezena opětovným použitím, recyklací a efektivním řízením surovin a energií.
3. Spravedlnost: Vztahy, které zajišťují spravedlnost s ohledem na sdílené možnosti člověk a životního prostředí. To znamená, že by spravedlnost měla být zajištěna v několika rovinách. Například lidé zapojeni do ekologického zemědělství by měli vytvářet a následně udržovat vztahy tak, aby byla zajištěna spravedlnost na všech úrovních. To znamená pro zemědělce, zpracovatele, distributory, zaměstnance, obchodníky a zákazníky. Ekologické zemědělství by všem měla poskytovat dobrou kvalitu života. Ta spočívá v zajištění potravinové nezávislosti a snižování chudoby. Dále by hospodářská zvířata měly mít takové životní podmínky, které jsou v souladu s jejich přirozeným chováním a pohodou.
4. Péče: Zemědělství je řízeno zodpovědným způsobem, který má za cíl chránit zdraví a pohodu všech generací a životního prostředí. Proto by mělo reagovat na vnitřní i vnější požadavky a podmínky. Podnikatelé sice mohou zvyšovat efektivitu a produktivitu, ale ne v případě, kdy by to mělo být na úkor zdraví a pohody. Při řízení, rozvoji a výběru technologií v ekologickém zemědělství je klíčová předběžná opatrnost a odpovědnost. Zároveň by mělo předcházet značným rizikům, přijímáním vhodných technologií.

Agroenvironmentální opatření (AEO)

Pojem "agroenvironmentální" označuje ty zemědělské činnosti, které jsou provozovány v souladu se zásadami šetrné péče o životní prostředí. Jako příklad je možné uvést situaci, kdy zemědělec musí založit travnatý pás, kterým zamezí erozi půdy a zvýšené schopnosti krajiny zadržovat vodu.

Zemědělec si může v rámci Agroenvironmentálního opatření zvolit z devíti dotačních programů:

• Ekologické zemědělství: ochrana půdy, vody a ovzduší.
• Ošetřování travních porostů: brání zvýšené intenzitě hospodaření, například snižováním plochy zorané půdy, a pomáhá udržovat krajinu pasením zvířat. Dotace se čerpá na půdní blok s travním porostem, který uchazeč v žádosti označil jako louka nebo pastvina.
• Zatravňování orné půdy: zpomalit odtok vody z krajiny. Finanční příspěvek je možné získat pouze na půdní blok v režimu orná půda, na kterém nebyl od 20. dubna 2004 do dne podání žádosti pěstován travní porost.
• Tvorba travnatých pásů na svažitých půdách: opět zpomalení povrchového odtoku vody rozdělením svahu na menší díly.
• Pěstování meziplodin: má zpomalovat povrchový odtok vody minimálně na třech procentech výměry plochy orné půdy a omezit erozi půdy vysetím meziplodin, například řepky, hořčice, slunečnice a podobně.
• Trvale podmáčené louky a rašelinné louky: chrání druhově bohatá místa, na kterých často rostou vzácné a ohrožené rostliny.
• Ptačí lokality na travních porostech: se týká těch porostů, které jsou označeny jako hnízdní lokality chřástala polního a bahňáků.

Výše částek, které se vyplácejí každý rok po dobu pětiletého závazku, se liší. Každé dotační opatření v rámci AEO má určené vlastní, specifické podmínky pro poskytování dotací.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Uchazeč nemusí být podnikatelem, dotaci mohou získat i nepodnikatelé, kteří mají právní subjektivitu. Zemědělec se zaváže k zařazení do konkrétního programu vždy na období pěti let a k plnění podmínek Zásad správné zemědělské praxe.

Dotace se poskytují skupině výrobců, která má nejméně pět členů nebo splňuje minimální finanční hodnotu (tři milióny korun) obchodované produkce. Podmínkou termín vzniku skupiny od 1. května 2004 do 31. října 2006. Nejpozději ke konci října je nutné podat žádost Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu. Výše dotace se pak skupině výrobců stanovuje na základě roční obchodované produkce příslušné komodity, tedy množství prodaném jiné osobě v příslušném kalendářním roce.

Ekologické zemědělství v České republice - současný stav

Hospodaření dle principů ekologického zemědělství (EZ) začíná v některých částech naší republiky převládat. Například v Karlovarském kraji je certifikováno v režimu EZ téměř 60 % zemědělské půdy. V rámci okresů je více než polovina výměry zemědělské půdy obhospodařována ekologicky v osmi z celkových 76 okresů.

Aktuálně v ČR hospodaří ekologicky 5 290 farem na výměře 584 tis. K 31. 12. 2022 hospodařilo v České republice ekologicky 5 050 farem na celkové výměře 575 464 ha, což představuje 16,2% podíl na celkové zemědělské půdě vedené v LPIS1. V meziročním srovnání vzrostl počet farem o 5,3 % a celková výměra ploch v EZ o 3,1 % (tj.

Z celkového počtu přibližně 43 tisíc zemědělsky aktivních subjektů hospodaří v režimu EZ již každá osmá farma (dle Zemědělského registru ČSÚ). Za posledních deset let vzrostl počet ekofarem 1,3krát z původních 3 923 farem a výměra půdy v EZ 1,2krát z původních 488 tis. ha v roce 2012.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

V posledních letech je patrný pozitivní trend navyšování ploch orné půdy. Ke konci roku 2022 tvořila orná půda téměř pětinu celkové výměry v EZ (111 966 ha), což je zatím nejvyšší dosažený podíl v historii vývoje.

Za posledních pět let vzrostla její výměra o více než 40 tis. ha proti původním 71 tis. Za stejné období narostla výměra trvalých travních porostů (TTP) o zhruba 30 tis. ha na současných 457 015 ha a představuje dlouhodobě 80 % celkové výměry půdy v EZ.

Jen okolo 1 % ploch v EZ zabírají trvalé kultury (6 069 ha), z nichž 81 % tvoří sady (4 933 ha), 18 % vinice (1 111 ha) a pod 1 % chmelnice (25 ha).

Aktuálně je v Registru ekologických podnikatelů (dostupný online na webu MZe) registrováno 5 290 farem a 583 720 ha, což ukazuje na další nárůst zájmu o ekologické zemědělství.

V roce 2023 pokračuje zájem o opatření EZ díky implementaci nového Strategického plánu SZP, který nahrazuje PRV a je klíčovým nástrojem podpory zemědělského sektoru a venkova pro období 2023-2027.

Opatření je realizováno opět formou pětiletých závazků a novinkou je umožnění souběhu EZ s konvenčním hospodařením v souladu s evropskou legislativou.

Je umožněno chovat zvířata různého druhu (např. skot, ovce, kozy) a pěstovat plodiny různých odrůd, včetně ovoce a zeleniny, které lze snadno odlišit na jedné farmě rozdělené na konvenční a ekologickou jednotku.

Očekává se, že povolení souběhu usnadní přechod do EZ velkým farmám, typických pro ČR, díky možnosti vstoupit do EZ jen s určitou částí podniku. Tato skutečnost by tak mohla přispět k naplnění národního cíle dosáhnout 22 % zemědělské půdy obhospodařované ekologicky v ČR do roku 2027 (tj. cca 750 tis.

Česká republika nyní patří mezi dvacet zemí světa s největší výměrou půdy v EZ (9. místo v rámci Evropy) a mezi patnáct zemí světa s nejvyšším podílem ploch v EZ na celkové zemědělské půdě (7. místo v rámci Evropy, 5.

Zastoupení EZ v jednotlivých krajích není rovnoměrné. Největší plochy ekologicky obhospodařované půdy se nachází v pohraničních hornatých okresech Jihočeského, Plzeňského, Moravskoslezského, Karlovarského a Ústeckého kraje.

V počtu ekologických farem vede dlouhodobě kraj Jihočeský (733 ekofarem), následovaný krajem Plzeňským. Více než 400 ekofarem se nachází pak v kraji Moravskoslezském, Zlínském, Středočeském a Vysočina.

Z pohledu podílu ekologicky hospodařících farem na celkovém počtu farem v daném kraji vede s téměř 40% podílem Karlovarský kraj. V dalších osmi krajích hospodaří ekologicky již více než 10 % farem, tzn.

Mezi okresy s největší výměrou ploch v EZ patří Bruntál, Český Krumlov, Tachov, Karlovy Vary a Klatovy. V těchto pěti okresech se nachází 140 tis. ha ekologicky obhospodařované půdy, což představuje čtvrtinu ploch v EZ v rámci ČR.

Více než polovinu zemědělské půdy, která je obhospodařována ekologicky, najdeme v osmi z celkových 76 okresů.

Z pohledu podílu ploch v EZ na celkové zemědělské půdě byl v roce 2022 celorepublikový průměr (16,2 %) překročen v osmi krajích, přičemž vysoce nad tímto průměrem s téměř 60 % vedl Karlovarský kraj. Podobně jako v předchozích letech následoval kraj Liberecký, Moravskoslezský, Zlínský, Ústecký, Plzeňský a nově Jihočeský s více než 20% podílem.

V rámci jednotlivých kategorií užití půdy (orná půda, trvalé travní porosty a trvalé kultury) dominoval opět Karlovarský kraj, kde se v ekologickém režimu nacházelo téměř 20 % ploch orné půdy a 80 % ploch TTP. Hranici 60 % ploch TTP v ekologickém režimu dosáhly dále kraje Ústecký, Zlínský a Olomoucký. Největší podíl trvalých kultur v EZ na jejich celkové výměře měl Kraj Vysočina a kraj Moravskoslezský (cca 60 %).

Aktuálně je v ekologickém režimu zařazeno 45,4 % ploch trvalých travních porostů (luk a pastvin), 4,5 % výměry orné půdy a 15,4 % ploch trvalých kultur (resp.

Plodiny na orné půdě v ekologickém zemědělství

Ze statistik, které od roku 2007 z pověření MZe zpracovává ÚZEI, vyplývá, že hlavními plodinami na orné půdě v ekologickém zemědělství jsou téměř vyrovnaně obilniny a pícniny (42,7 % a 43,9 %). Z obilnin se nejvíce pěstuje pšenice a oves.

V rámci pícnin jsou zastoupeny v EZ převážně víceleté pícniny (téměř 90% podíl), využívané ke krmným účelům, zelenému hojení a odplevelování orné půdy.

Nezbytnou součástí je zařazování luskovin na zeleno (leguminóz), jejichž předností je výživný a zúrodňující dopad na půdu díky poutání vzdušného dusíku kořenovou soustavou spolu s příznivým účinkem na půdní strukturu. V konvenčním zemědělství naopak dominují s 60% podílem pícniny jednoleté, především kukuřice na siláž.

V roce 2021 byly v EZ pěstovány obilniny na 42,3 tis. ha, pícniny na 43,5 tis. ha, luskoviny na zrno na 5,0 tis. ha (nejčastěji hrách a peluška) a technické plodiny na 5,7 tis. ha (zhruba 60 % ploch zabíraly olejniny, 40 % léčivé, aromatické a kořeninové rostliny). Pěstování okopanin a zeleniny zůstává trvale na nízké úrovni (428 ha, resp.

S nárůstem ploch orné půdy v EZ stoupá i samotná produkce ekofarem. U obilnin, hlavní skupiny plodin na orné půdě, vzrostla plocha za posledních deset let téměř dvojnásobně a produkce dokonce 2,3krát (ze 49 tis. tun na více než 112 tis. tun v roce 2021). Největší objem produkce dosahuje pšenice a oves.

Zhruba 75 % ekologicky pěstovaného obilí je prodáno, přičemž většina v biokvalitě, avšak podstatná část produkce směřuje dlouhodobě do zahraničí (33 %). Neprodaný objem obilí je využíván především jako krmivo, příp. osivo přímo na ekofarmách.

V roce 2021 obilniny v EZ tvořily 3,1 % jejich celkové osevní plochy a 1,4% podíl na celkové produkci obilí v ČR. Nejvyšší zastoupení v EZ má trvale oves a tritikále (19 %, resp. 11 % na celkové osevní ploše a 15 %, resp.

Významné zastoupení v EZ mají luskoviny na zrno (12% podíl na jejich celkové osevní ploše a 8% podíl na celkové produkci v ČR), jsou nepostradatelnou plodinou v osevním postupu pro udržení kvality orné půdy a dále zdrojem bílkovin v krmení hospodářských zvířat. Za posledních deset let vzrostla v EZ jejich plocha téměř trojnásobně a produkce dokonce 3,3krát (z 2 630 na 8 683 tun v roce 2021).

Vysoký podíl ploch i produkce v EZ dosahují také léčivé, aromatické a kořeninové rostliny (LAKR).

Na plochách v ekologickém režimu bylo za rok 2021 vyprodukováno 112 347 tun obilovin, 8 683 tun luskovin na zrno, 4 259 tun okopanin, 3 448 tun olejnin, 603 tun LAKR a 1 394 tun zeleniny. Z trvalých kultur bylo sklizeno 5 731 tun ovoce, z toho 3 162 tun jablek, 1 137 tun švestek, okolo 370 tun hrušek a podobný objem třešní a višní, 280 tun meruněk a 3 278 tun produkce hroznů.

Uplatnění bioprodukce

Z údajů ÚZEI o uplatnění bioprodukce vyplývá, že řada komodit nenachází zpracovatele na domácím trhu a je exportována. Z rostlinných komodit do zahraničí míří třetina produkce obilí (zejména špalda, oves, proso i pšenice), téměř polovina luskovin a olejnin, dvě třetiny produkce brambor, třetina zeleniny (zejména kořenové - mrkev, cibule), pětina ovoce (zejména jablka a bobuloviny, 25 % resp.

Z šetření dále vychází, že pouze 10 % ekofarem prodá veškerou svoji produkci s certifikátem. Čtvrtina ekofarem využívá konvenční i bio trhy a zhruba polovina ekofarem odbytuje dlouhodobě svoji produkci výhradně na konvenčním trhu.

Stejně jako konvenční zemědělci se i ti ekologičtí potýkají s nejistým odbytem, navíc i s nejistotou získání cenové prémie.

Vzhledem k dalšímu nárůstu zájmu o EZ mezi zemědělci, motivovanému podporou MZe tzv. na straně nabídky, je potřeba, aby se Česká republika inspirovala v sousedních zemích a zajistila také adekvátní silnou poptávku po bioprodukci, tzv. podporu na straně poptávky.

Závěrem je důležité připomenout, že politická podpora rozvoje ekologického zemědělství přispívá současně k řešení problémů a naplnění cílů v dalších oblastech jako je ochrana klimatu; kvality půdy, vody, biodiverzity; dobrých životních podmínek zvířat; živobytí na venkově i veřejného zdraví. Těžko bychom hledali jinou oblast politiky, která může přispět k tolika prvkům zdraví lidí a planety. Ekologické zemědělství rozhodně není krátkodobým trendem.

Tab. 1: Výměra ploch dle kultur v EZ k 31. 12. 2022 (data LPIS)

Tab. 2: Počet farem a výměra půdy v EZ a podíl na celkové výměře dle užití půdy v krajích ČR (2022)

(Tabulka s detailními daty o počtu farem, výměře půdy a podílu v jednotlivých krajích by zde byla uvedena, pokud by byla k dispozici v poskytnutých materiálech)

tags: #ekologické #zemědělství #orná #půda #postupy

Oblíbené příspěvky:

• Aktivní den v přírodě
• Vlastnosti a použití HT oblouku DN110/110
• Čištění leteckých motorů
• Co je rezilience?
• Globální statistiky ovzduší