Ekologické zemědělství a pokusy v České republice


22.03.2026

Zájem o ekologické zemědělství se v někdejším Československu objevil už koncem 80. let minulého století. V samizdatu tehdy vycházely studie o stavu české krajiny či nálezech zbytků pesticidů a umělých látek v potravinách. Právě to vedlo k tomu, že se lidé začali zajímat o způsoby, jak se při obdělávání půdy obejít bez použití průmyslových hnojiv a pesticidů.

Šetrnější zemědělství udržuje přírodu zdravou, zvyšuje biodiverzitu v krajině a zachovává úrodnou půdu i pro naše děti. Česko patří v podílu biofarmářů mezi evropskou špičku.

Vývoj ekologického zemědělství v ČR

Ekologické zemědělství (EZ) je v České republice stále na vzestupu. V současnosti se na našem území hospodaří ekologickým způsobem na zhruba šestnácti procentech výměry zemědělské půdy.

Ze srovnání ročenek Ministerstva zemědělství vyplývá, že v roce 2022 u nás došlo k oživení ekologického zemědělství, které předtím poměrně stagnovalo. Výměra ploch ekologického zemědělství se pak celkově oproti roku 2021 zvýšila o 17 340 hektarů (3,1 %) na celkem 575 464 hektarů. Díky tomu jsme v Česku v roce 2022 měli 16,2 % půdy obhospodařované v souladu s ekologickým zemědělstvím.

V roce 2023 výrazně klesl ekonomický výsledek (- 45,2 %) a produkce (- 7,8 %) českého zemědělství. To negativně poznamenalo i ekologické zemědělství. Nicméně také v tomto roce počet ekofarem narůstal. I přes nesnáze to značí pozitivní posun směrem k udržitelnému hospodářství. Strategický plán Společné zemědělské politiky na období 2023-2027 (SP SZP) by měl tento trend dále podpořit a přispět tak k naplnění národního cíle.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Struktura půdy a hospodaření

Co se týče struktury půdy pro ekologického zemědělství, tak v předchozích letech tvořily 80 % její celkové výměry trvalé travní porosty. Důvodem pro jejich dominanci bylo situování tohoto typu zemědělské půdy především v horských a podhorských oblastech.

Farmáři často spojují pěstování plodin s chovem zvířat. Například vojtěška, která se na pole seje pro zlepšení úrodnosti půdy, zároveň slouží jako krmivo pro skot. Zvířecí výkaly pak farmáři využijí jako přírodní hnojivo pro pole, kde pěstují třeba obilí. Tomuto přístupu se říká uzavřený koloběh živin a je to jeden z hlavních principů ekologického zemědělství.

Biodiverzita a ekologické farmy

Díky druhové rozmanitosti pěstovaných plodin, která se s ekologickým způsobem hospodaření obvykle pojí, jsou pole odolnější vůči chorobám a škůdcům. V okolí ekologických farem se tak vyskytuje o třetinu více hmyzu. Například ptáčata koroptví se živí kuklami mravenců, dospělí ptáci zobou semínka plevele a třeba berušky zase pojídají mšice. Na poli často bývají také dřevěné kůly, které slouží jako bidýlka pro káňata, poštolky a jiné dravce. Ti loví hraboše, a tím pomáhají zabránit jejich přemnožení.

Ekologičtí ovocnáři a zelináři dodržují podobné zásady jako biozemědělci na polích. Nepoužívají chemické postřiky, ale snaží se bojovat proti škůdcům i chorobám šetrnějším způsobem. To znamená, že vybírají odolné odrůdy a ovocné stromy sázejí na taková místa, kde se jim bude dařit.

ÚKZÚZ a pokusy s ekologickým zemědělstvím

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) organizuje zkoušky s cílem poskytnout zemědělcům informace o vlastnostech odrůd při pěstování v ekologickém systému hospodaření. Hodnocení odrůd vychází z výsledků pokusů prováděných podle plodinových metodik ÚKZÚZ, do kterých byly doplněny znaky pro hodnocení odrůd v ekologickém režimu pěstování.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

V posledních letech se ekologickým pěstováním zabývají i na zkušebních stanicích ÚKZÚZ. S výsledky dlouhodobého pokusu a možnostmi ochrany rostlin v ekologickém zemědělství se mohli začátkem září seznámit účastníci polního dne na zkušební stanici v Jaroměřicích nad Rokytnou na Třebíčsku.

Metodika pokusů

Odrůdy byly vysety na parcelách se sklizňovou plochou 10 m2 ve čtyřech opakováních se znáhodněným pořadím odrůd (úplné znáhodněné bloky) na pozemcích certifikovaných pro ekologické zemědělství. Ošetřování během vegetace odpovídalo zásadám ekologického pěstování, tj. bez použití průmyslových hnojiv a pesticidů. Ochrana proti plevelům byla prováděna pouze mechanicky - vláčením prutovými branami - podle konkrétních podmínek zkušební lokality. Dosažené výnosy byly statisticky vyhodnoceny. Pokusy, u kterých byl zjištěn neúměrně vysoký vliv náhodných, nesledovaných faktorů (neúplnost porostu, poškození zvěří apod.), nebyly zahrnuty do celkového hodnocení.

Ekologické polní pokusy probíhají ve třech opakováních. Porovnává se několik variant:

  1. Nehnojená kontrola
  2. Zelené hnojení
  3. Zelené hnojení a obnovitelné vnější vstupy
  4. Zelené hnojení, obnovitelné vnější vstupy a intenzifikační vstupy
  5. Zelené hnojení a statková hnojiva
  6. Zelené hnojení, statková hnojiva a intenzifikační vstupy

Poslední dvě varianty se uplatňují v systému simulujícím hospodaření s živočišnou výrobou. Obnovitelnými vnějšími vstupy jsou průmyslový kompost a digestát. K intenzifikačním vstupům patří další povolená hnojiva, pomocné půdní látky a rostlinné přípravky. Ze statkových hnojiv se používá hnůj a močůvka, přičemž dávky odpovídají chovu zvířat při zatížení 0,8 velké dobytčí jednotky na hektar.

Výsledky pokusů s ozimou pšenicí

Do pokusů s ozimou pšenicí vstoupilo celkem dvanáct odrůd. Čtyřleté výsledky zkoušení jsou k dispozici u odrůd Annie, Balitus, Bernstein, Gordian, Penelope a Sultan. U odrůdy Cimrmanova raná bylo po sklizni 2017 ukončeno zkoušení. V roce 2018 byl sortiment rozšířen o odrůdu RGT Sacramento, s jejímž zkoušením se však s ohledem na nedostatečnou výnosovou úroveň v dalším roce již nepokračovalo.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Seznam doporučených odrůd (SDO) pro ekologické zemědělství

Výměra ekologicky obhospodařované orné půdy v roce 2018 překročila hranici 80 tisíc hektarů. Téměř na 12 tisících hektarech této půdy se pěstovala pšenice setá. Jedná se o 50% nárůst ve srovnání s rokem 2015, ve kterém byly vysety první pokusy pro Seznam doporučených odrůd (SDO) v režimu ekologického zemědělství.

Se zvyšující se výměrou produkčních ploch stoupá i potřeba osiva a s tím související výměra množitelských ploch a počet množených odrůd. Cílem SDO je poskytnout zemědělcům informace o vlastnostech odrůd při pěstování v ekologickém systému hospodaření.

Zkoušení odrůd v podmínkách EZ (SDO EKO) probíhá od jara 2015. Impulsem k jeho zavedení byl nárůst ploch orné půdy v tomto systému pěstování a zájem pěstitelů, zvolit si odrůdy vhodné pro pěstování v daných podmínkách.

Aktuální hodnocení odrůd vychází z výsledků pokusů prováděných v letech 2016-2019 podle plodinových metodik ÚKZÚZ, do kterých byly doplněny znaky pro hodnocení odrůd v ekologickém režimu pěstování. Ošetřování během vegetace odpovídalo zásadám ekologického pěstování tj. bez použití průmyslových hnojiv a pesticidů. Ochrana proti plevelům byla prováděna pouze mechanicky - vláčením prutovými branami - dle konkrétních podmínek zkušební lokality. Dosažené výnosy byly statisticky vyhodnoceny.

Výnosovou úroveň pokusů nejvíce ovlivnily půdně-klimatické podmínky lokality, předplodina a termín setí. Nejvyšších výnosů dosahovaly pokusy na lokalitách, kde je kvalitní, úrodná půda a dlouhodobě zavedený osevní postup s vyšším podílem zlepšujících plodin.

Infekční tlak houbových chorob byl v porostech v režimu ekologického pěstování obecně nižší než v konvenčně vedených porostech.

Ochrana rostlin v ekologickém zemědělství

Pěstitelé mají k dispozici pro EZ povolené přípravky na ochranu rostlin, pomocné prostředky i hnojiva, jejich používání v praxi je ale stále velmi malé. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) proto přistoupil k ověřování účinnosti přípravků a pomocných prostředků na ochranu rostlin, které lze použít v ekologické a integrované produkci révy vinné, ovoce a zelenin. Pěstitelé tak budou mít díky novému systému do budoucna více nezávislých informací o nízkorizikových přípravcích vhodných pro zmíněné způsoby pěstování.

V Registru POR (vede ÚKZÚZ) existuje velké množství tzv. pomocných prostředků, které nemají jasně definovaný účinek na konkrétního škůdce nebo chorobu a jen malé množství přípravků na ochranu polních plodin. Proti bázlivci kukuřičnému a černopásce bavlníkové dobře funguje parazitická vosička Trichogramma. Dobrou službu nejen proti škůdcům kukuřice mohou udělat přípravky s účinnou látkou Bacillus thuringiensis.

Podpora ekologických farmářů

Nákupem biopotravin z ekologických zemědělství můžeme podpořit farmáře, kteří se o svou půdu starají s láskou i respektem k přírodě. Zároveň tím přispíváme k tomu, aby takových farmářů přibývalo. Právě díky nim může česká krajina zůstat úrodná i pro další generace.

Všechny tyto produkty jsou vždy viditelně označené logem Biolist. Pokud výrobek pochází z Evropské unie, musí být označen biolistem, číselným kódem kontrolní organizace a také informací o původu surovin.

tags: #ekologické #zemědělství #pokusy #v #čr

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]