Ekologické zemědělství: Cesta k zdravé krajině a kvalitním potravinám

Česká republika se nachází v mírném pásu s typickým střídáním čtvera ročních období. Když se tu kdysi praotec Čech rozhodl usadit, udělal to podle legendy proto, že šlo o velmi úrodný kraj situovaný na krásném místě v srdci Evropy. Rozumný hospodář, který pečoval o krajinu po staletí, věděl, jak s půdou nakládat, aby zůstávala úrodná a plná života. Střídal plodiny a vyživoval půdu hnojem, a tak do ní navracel potřebné živiny.

Nástup průmyslového zemědělství spolu s politickým vývojem vedly k devastaci přírodních zdrojů a krajiny. Řešením je ekologické zemědělství.

Základem je živá půda

Půda je živý organismus naší planety. Věděli jste, že v jedné hrsti půdy je tolik organismů, jako je lidí na Zemi? Aby půda zůstala úrodná, je třeba, aby obsahovala dostatek půdních organismů - od bakterií přes houby až po hmyz. Tyto organismy se živí organickou hmotou, která vzniká z odumřelých rostlin, výměšků zvířat a dalších složek. Funguje jako pojivo, stabilizuje půdní částečky, a tak brání odtékání orné půdy pryč z polí. Zároveň vylepšuje její schopnost zadržovat vodu.

Existuje řada způsobů, jak organickou hmotu půdě dodat. Stačí zaorávat hnůj nebo kompost, pěstovat plodiny pro zelené hnojení nebo ty s bohatým kořenovým systémem. Konvenční zemědělci používají pro zvýšení výnosů syntetická hnojiva. Ta plodinám sice dodávají některé důležité živiny, nenavracejí ale do půdy důležitou organickou hmotu.

Ekologické hospodaření je součástí řešení, jak znovu oživit krajinu, zpomalit ubývání živočišných a rostlinných druhů, ochraňovat vodní zdroje a půdu. Zdraví, ekologie, odpovědnost a sociální spravedlnost jsou principy ekologického zemědělství, kterými se může řídit každý z nás. Zdravá krajina, biodiverzita a přírodní cykly jsou páteří každé ekologické farmy. Biofarmáři pracují tak, aby nezpůsobovali náhlé a drastické změny v ekosystému. Proto se vyhýbají pesticidům a herbicidům běžně používaným v konvenčním zemědělství.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Výhody ekologického zemědělství

Jejich snaha nese své ovoce:

• Ekologicky obhospodařovaná krajina je domovem pro volně žijící zvířata. Jejich počet je o 50 % vyšší než v případě konvenčního zemědělství.
• V okolí ekologických farem se oproti konvenčním nachází o 34 % více druhů zvířat a rostlin. Jedná se často o ptáky, pavouky, opylovače a další hmyz, který přirozeně hubí škůdce.
• Správná péče o půdu přispívá k ochraně vod a lidského zdraví. Z ekologických polí je vyplavováno o 40-65 % méně dusičnanů.

V Česku dnes funguje 0 ekologických farem. Na začátku 90. let přitom vzniklo několik prvních ekologických farem, které se později spojily v PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Ekologické zemědělství tvoří 0 % celkové plochy zemědělské půdy. Takový poměr naši zemi staví na šestou příčku v Evropské unii. Předčilo nás Rakousko, Estonsko, Švédsko, Itálie a Lotyšsko.

Ochutnejte biopotraviny

Potraviny, které vznikly co nejpřirozenějším způsobem, s opravdovou chutí, barvou a vůní. Značka BIO znamená zákonem danou a státem garantovanou certifikaci a kontrolu celého procesu produkce, zpracování a prodeje biopotravin. Biopotraviny neobsahují GMO, mají vyšší obsah antioxidantů, více omega-3 mastných kyselin, nutričně prospěšných látek. Přirozená chuť a vůně jsou v bioproduktech zachovány díky výraznému omezení aditiv, tzv. „éček“, a jsou tak často jedinečné a nezaměnitelné.

Z řady studií vyplývá, že biopotraviny mohou pomoci při řešení některých zdravotních problémů a civilizačních chorob. V konvenčním zemědělství se používá více než tisíc druhů pesticidů, a tak není jednoduché zjistit, jaké důsledky mají jejich různé kombinace na lidský organismus.

Environmental Working Group (EWG) je organizace zaměřující se na ochranu lidského zdraví a životního prostředí. Na základě rozsáhlých výzkumů již několik let zveřejňuje žebříček tzv. Špinavých dvanáct, seřazený podle obsahu pesticidů v 47 zemědělských plodinách v USA. U kapusty byl nejčastěji zaznamenaný pesticid DCPA, který byl roku 2018 americkou Agenturou pro ochranu životního prostředí klasifikován jako možný lidský karcinogen. Ačkoliv jsou do žebříčku tradičně zahrnovány pouze čerstvé plodiny, EWG tento rok mimo něj zmínila také rozinky, kde u 99 % testovaných vzorků byly pesticidy nalezeny. Pouze 7 % plodin z uvedeného seznamu obsahovalo dva či více pesticidů. Mnoho potenciálně škodlivých látek, které se do plodin dostanou při použití pesticidů, v nich zůstává i po omytí či oloupání. Výzkum Harvardské univerzity, který pracoval s podobnými daty a metodami jako EWD, dosáhl obdobných výsledků pro přítomnost pesticidů v zemědělských plodinách.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Jak uvádí předseda ČTPEZ Jiří Lehejček, i na území České republiky je aplikace pesticidů rozšířena: „…například látka používaná v postřicích zabraňujících provrtávání červů do jablečné dužiny, vyvolává často alergické reakce.“ Zároveň také zmiňuje, že jedním z hlavních příjemců pesticidů je u nás řepka olejka. Plodiny pěstované i v konvenčním zemědělstvím mají díky EU poměrně přísná kritéria pro používání pesticidů. To ovšem podle odborníků neznamená, že by byly naprosto bez rizik. Kombinacemi jednotlivých pesticidů vzniká totiž tzv. pesticidový koktejl.

„Stopové množství pesticidů nemusí být hned zdraví škodlivé. Data z roku 2018 ukazují, že ekologicky obhospodařovaná půda na území EU dosahuje téměř 13,8 milionů hektarů, což je 7,7 % celkové výměry zemědělské půdy v EU.

Český spotřebitel v průměru za rok utratí pět set korun za biopotraviny. Když každý z nás hodnotu nákupu biopotravin zdvojnásobí, tak společně vyšleme signál pro další zemědělce, aby začali ekologicky hospodařit. A v krajině to začne být vidět.

Příběhy ekologických zemědělců

Ekologičtí zemědělci - příběhy, které nezačaly na poli, ale v srdci:

Martin Hutař, PROBIO obchodní společnost - Staré Město

„K ekologickému zemědělství mě přivedly profesní zkušenosti agronoma. Spousta zásahů se dělala proti přírodě, ničily se mokřady, stanoviště vzácných rostlin i živočichů. Říkal jsem si, zda nejde zemědělničit i jinak,“ vzpomíná Martin Hutař, kterého zpočátku zajímalo, jaké plodiny by mohl pěstovat na horách. „Ověřil jsem si, že s pohankou a špaldou to půjde. Pak jsem ale řešil problém, jak a kde tyto plodiny zpracovat a prodat,“ vzpomíná na začátky ekologický farmář.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

V současné době firma provozuje tři mlýny, farmu, balírny a sklady. V sortimentu se nachází více než 1 500 bioproduktů včetně osiv, ale i kosmetiky. „Pracujeme s obilovinami, luštěninami, moukami, nabízíme ale také oleje, sušenky, čokolády, víno nebo kávu,“ vyjmenovává Martin Hutař s tím, že jeho podnik nabízí také 400 bezlepkových produktů.

Návštěvníci exkurzí si mohou prohlédnout bio mlýn nebo zavítat na Bioslavnosti plné výborného jídla a pití. „Pravidelně také pořádáme akce pro všechny, kdo se zajímají o ekologické zemědělství. Během přednášek i praktických ukázek si vzájemně předáváme zkušenosti. Ročně se na nich potkáme až s 1 000 zájemci, jsou to velice příjemná setkání,“ dodává s úsměvem Martin Hutař.

Hana Řehořková, Biofarma Pod Hájkem

„Zdraví dobytka se díky bio krmivům výrazně zlepšilo.“

Hana Řehořková má společně s rodinou malou ekologickou farmu, kterou založili už v roce 1991. Rodinná firma se dnes zabývá produkcí kvalitního hovězího masa s certifikací BIO a výrobou krkonošských specialit z hovězího masa. „V 90. letech jsme farmařili konvenčně. Po pěti letech jsme ale zjistili, že je provoz farmy včetně krmných směsí a chemikálií drahý. Museli jsme naše hospodaření změnit, abychom farmu utáhli,“ vypráví majitelka farmy.

V podkrkonošské farmě začali hospodařit ekologicky. Místo umělých krmných směsí začali krávy krmit vlastní úrodou. „Ukázalo se, že to má smysl. I náš veterinář si myslel, že jsme jej nahradili někým jiným, nemohl uvěřit tomu, že ho naše zvířata po celý rok nepotřebovala. Zdraví dobytka se díky bio krmivům výrazně zlepšilo,“ říká Hana Řehořková.

Podle zemědělkyně se ukázalo, že je konvenční hospodaření vlastně zbytečné. „Ekologická cesta je správná a má smysl. Půda je plná humusu a při dešti nasákne vodu jako houba, kdežto sousedovi stéká po poli. „Aktuálně pracujeme na přípravě klobás s bílým povrchem. Ještě chvíli bude trvat, než je doladíme k dokonalosti, protože nepoužíváme žádné konvenční přípravky k dochucení. Výsledkem ale bude lahůdka,“ usmívá se majitelka farmy.

Pro Hanu Řehořkovou je biofarmaření životním stylem. „Musíme počítat se vším, pracujeme s živými tvory, naše podnikání ovlivňuje počasí a příroda. Pracujeme ve dne i v noci. Ale neměnili bychom,“ shrnuje.

Jiří Netík, Sady sv. Prokopa

„Vše je v bio kvalitě, u nás žádná éčka ani chemii nenajdete.“

Rodina Jiřího Netíka se zemědělstvím zabývá už po tři generace. Pole se sadem v Temelíně koupili na konci 90. let. Tehdy bylo pole zpustlé a stromy v sadu roky neopečovávané. Jiří Netík tak začal sad postupně revitalizovat, opravovat přilehlé sklady a plánovat, co dál. Rozhodl se zaměřit na bioprodukci a Sady sv. Prokopa se postupně staly sadařským klenotem na jihu Čech.

„Naše produkty mají bio-certifikaci, jsme zapojeni do konceptu sociálního zemědělství a dbáme na ekologické a šetrné zpracování ovoce. Naše výrobky si tak zachovávají všechny důležité živiny, vitaminy a enzymy. Jídlo od nás je nejen chutné, ale i zdravé, žádná éčka ani chemii u nás nenajdete. Spoléháme na přírodu, která má ta nejlepší řešení na naše problémy. A protože si přírody ceníme, i obaly redukujeme na minimum,“ přiblížil filozofii svého podnikání Jiří Netík.

„Jsme zakládajícím členem odbytového družstva Zelený Košík. Ve spolupráci s ním vyvíjíme nové výrobky, sdílíme spolu sklady, rozvoz i zákazníky, zvláště restaurace, školy a obchody. Družstvo provozuje mobilní prodejnu a účastní se také trhů. Spolu s ostatními zemědělci se snažíme, aby si lidé vychutnali potraviny z regionu a zažili spolu s námi tu vášeň při jejich pěstování, zpracování, a hlavně konzumování,“ popsal nadšeně sadař.

V Sadech sv. Prokopa rostou jabloně, hrušně, švestky a jahody. Biofarmář ale zkouší pěstovat i dýně, okurky, rajčata a maliny. Ze zralých jablek se v rodinné farmě vyrábějí mošty, ale i chutné křížaly bez chemie a dalších přidaných látek. Pořídit si tu můžete pyré i marmelády bez cukru nebo kompoty a dřeně. Díky kvalitnímu skladu pro kořenovou zeleninu farma nabízí brambory prakticky celoročně. „Na příští léto chystáme novinku, a to samosběr bio jahod. Každý, kdo má zájem, si u nás může nasbírat jahody v bio kvalitě už od června příštího roku,“ prozradil svoje plány Jiří Netík.

tags: #ekologické #zemědělství #seznam #plodin

Oblíbené příspěvky:

• Italský odpad u Máchova jezera
• Odpadky v lese a zvířata
• Fakta o studentských stávkách za klima
• Lidové stavby v Kouřimi
• Průvodce vrtáním otvoru pro odpad