Uplatnění Absolventů Ekologického Zemědělství v České Republice

Pokud vám není lhostejné, co se děje s přírodou kolem vás a chtěli byste se nějak aktivně zapojit do její ochrany, máte na výběr z mnoha vysokoškolských oborů, které vás na tuto profesní dráhu připraví.

A protože oborů zabývajících se ekologií a enviromentalistikou je opravdu hodně, připravili jsme pro vás hned dva přehledy. V prvním díle se mimo jiné dozvíte něco o studiu udržitelného rozvoje a bio zemědělství.

V rámci těchto oborů se zaměříte na studium botaniky, zoologie, biologie, ekologie, genetiky, chemie, geologie a dalších přírodovědeckých disciplín, které vám pomohou pochopit základy ekologických procesů.

Všechny tyto souvislosti jsou nezbytné pro budoucí výkon povolání v oboru ochrany životního prostředí. Mimo to budete seznámeni s výpočetní technikou, právem a cizími jazyky.

Vzdělávací Programy Zaměřené na Ekologické Zemědělství

Na začátku září byl zahájen nový vzdělávací program Farmářská škola, který je zaměřený na vzdělávání v ekologickém zemědělství.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Vznik tohoto programu lze označit za historický milník ekologického zemědělství v Česku, protože po více jak třiceti letech fungování ekologického zemědělství se u nás díky Farmářské škole cíleně tvoří další generace poučených ekologických zemědělců a zemědělkyň.

Farmářská škola je prvním vzdělávacím programem v Česku zaměřeným výhradně na ekologické a biodynamické zemědělství.

Studium je tříleté a model vzdělávání je zcela odlišný od současného vzdělávání na středních a vysokých školách nebo univerzitách.

Je totiž postaven na získávání znalostí a zkušeností skrze celoroční praxi na ekologických farmách, kde studenti i žijí. Praxe tvoří osmdesát procent náplně studia, teorie dvacet procent.

Dalším unikem Farmářské školy je výuka teorie, která je zajišťována předními experty a expertkami z praxe, akademické sféry, státní správy a výzkumných institucí České republiky, Rakouska, Německa a Švýcarska a reflektuje nejnovější poznání v pedologii, ochraně a výživě rostlin, zpracování půdy nebo osevních postupech.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Model vzdělávání ekologického a biodynamického zemědělství postavený na praxi v Německu zažil osobně jako student a později jako lektor také Jiří Prachař, který se po osmi letech vrátil z Německa do Česka, aby se před čtyřmi lety díky zázemí a podpoře Asociace místních potravinových iniciativ (AMPI) poprvé pokusil o českou variantu tohoto vzdělávání.

Před spuštěním akreditovaného studia v září 2023 stihly vzniknout tři ročníky v rámci neformálního vzdělávání, kde je aktuálně kolem stovky studentů.

V roce 2024 tak vyjde první skupina asi dvaceti absolventů pilotního, ještě neakreditovaného programu. Do akreditované verze bylo přijato padesát studentů.

Vzdělávací program vychází především z praktického vzdělávání, až dvě třetiny studia jsou věnované odborné praxi na ekologických farmách pod vedením zkušených farmářů.

Škola spolupracuje přibližně se čtyřiceti farmami, což umožňuje získat zkušenosti přímo v praxi. Součástí teoretické výuky jsou víkendové semináře, na kterých se schází celý ročník a školicí dny - jednodenní tematicky zaměřené akce.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

V rámci seminářů probíhají kromě přednášek i terénní exkurze na ekologické farmy v Čechách i v zahraničí.

Dny otevřených dveří na univerzitách

• Ostravská univerzita - předpokládaný den otevřených dveří 31. 1.
• Česká zemědělská univerzita v Praze - předpokládané dny otevřených dveří 18. a 19. 1.
• Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem - předpokládaný den otevřených dveří 25. 1.
• Univerzita Karlova, Praha - předpokládané dny otevřených dveří 18. a 19. 1.
• Univerzita Palackého v Olomouci - dny otevřených dveří 7. 12. 2018 a 19. 1.
• Mendelova univerzita v Brně - předpokládané dny otevřených dveří 11. 1., 25. 1. a 15. 2.
• Univerzita Pardubice - předpokládané dny otevřených dveří 9. 1. a 6. 2.
• Vysoká škola chemicko-technologická v Praze - předpokládaný den otevřených dveří 18. 1.
• Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava - předpokládaných den otevřených dveří 26. 1.
• Vysoké učení technické v Brně - předpokládaný den otevřených dveří 14. 2.
• Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně - předpokládaný den otevřených dveří 7. 12.
• Vysoká škola regionálního rozvoje a Bankovní institut - AMBIS, a.s. (soukromá škola) - den otevřených dveří 21. 8.
• Masarykova univerzita, Brno - předpokládaný den otevřených dveří 18. 1.

Možnosti Uplatnění Absolventů

Absolventi se mohou uplatnit díky intenzivní praxi, kterou absolvují během studia, ve středních i větších zemědělských podnicích, jež kladou důraz na ekologické hospodaření a inovativní postupy.

Jsou připraveni i na založení a vedení vlastních ekologických farem, kde se zaměří na udržitelné zemědělství a produkci potravin.

Další možností je působení v zahraničních zemědělských projektech, kam je směřuje zahraniční stáž v závěrečném ročníku.

Dále se mohou zapojit i do oblasti agroturistiky a také v institucích a organizacích, které se zaměřují na podporu lokálních potravinových iniciativ a péči o krajinu.

Absolvent získá odborné znalosti v oblasti pěstování rostlin a chovu zvířat, chovu koní, využívání mechanizačních prostředků a technologických zařízeních, zpracování zemědělských produktů a surovin, ekonomiky, účetnictví a podle zaměření z dalších oblastí.

V daných oblastech dovede pracovat s informacemi a při jejich zpracování používat výpočetní techniky.

Během studia získají řidičský průkaz skupiny T a B.

Možnost uplatnění ve výrobních provozech prvovýroby, v samostatné podnikatelské činnosti, ve službách pro zemědělství, ve zpracovatelském průmyslu, v plemenářských organizacích, v nákupních a obchodních organizacích jako obchodní zástupci při nákupu a prodeji, ve šlechtitelských a semenářských podnicích, v podnicích zpracovávajících zemědělskou produkci, v pojišťovnictví, v ekonomických útvarech podniků, v útvarech státní správy a samosprávy, ve službách spočívajících v obnově venkova a údržbu krajiny, v agroturistice, v podnicích ekologického zemědělství, v chovech koní.

Možnost dalšího studia na VŠ a VOŠ.

Bariéry pro Mladé Zemědělce

Faktem však je, že nejen v Česku, ale v celé Evropě ubývají v krajině zemědělci a zemědělská populace stárne.

Třetina (32 procent) vedoucích pracovníků na farmách v EU je starší 65 let. Pouze 11 procent vedoucích farmářů v EU tvořili mladí zemědělci ve věku do 40 let.

Stará generace zemědělců často nemá komu předat zavedené hospodaření, a tak farmy získají velké zavedené společnosti, čímž dochází ke zvětšování ploch. To má důsledky jak na menší zaměstnanost na venkově, tak ztrátu biodiverzity (větší plocha pro monokultury), a nižší diverzitu plodin, které jsou k dispozici pro společnost.

Pokud chceme v krajině, a zejména té zemědělské, obnovit biodiverzitu a stabilizovat degradovanou a zerodovanou půdu (V ČR je ohroženo erozí přes 50 procent zemědělských půd), neobejde se to bez obnovení zemědělské populace. Jinými slovy, je nutné zvýšit počet a diverzitu ekologicky hospodařících zemědělců různých velikostí a zaměření.

Je nutné zdůraznit, že přístup k půdě se ve výzkumech a analýzách objevuje jako hlavní bariéra pro začátek hospodaření.

Půda se stala předmětem investic a spekulací a její cena vzrostla natolik, že již často nemá ekonomicky smysl ji pořizovat pro zemědělské účely, pachtovné také roste.

Další zmiňovanou bariérou je nedostatečný přístup k financím potřebným k založení farmy a rozvinutí faremní infrastruktury. V neposlední řadě je to bariéra přístupu ke znalostem a vzdělání.

Farmářská Škola a Její Poslání

Tuto „poslední“ bariéru snad alespoň částečně odstraňuje právě Farmářská škola.

Zajímavé a možná trochu nečekané je, že zájemci o studium a praxi ekologického zemědělství se většinou rekrutují z jiného než zemědělského prostředí.

Mezi studenty a studentkami Farmářské školy je například dnes již bývalý advokátní koncipient, absolventka Akademie výtvarných umění v Praze, absolventka Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, mladý pár absolventů Přírodovědecké fakulty UK.

Farmářská škola se spojila s Výzkumným ústavem rostlinné výroby v.v.i. v Praze- Ruzyni, který poskytl zázemí a škola zde tedy čerstvě sídlí.

Ředitel Asociace místních potravinových iniciativ Jan Valeška, který stál u zrodu Farmářské školy a podílí se na jejím provozu, na zahájení poděkoval farmářům, kteří se od devadesátých let věnují ekologii, a dodal: „My jsme si v AMPI před pěti lety říkali, že promujeme místní jídlo a teď kdo ho vlastně bude z Matky Země vydobývat, vždyť tady nejsou lidé. A farmáři Martin a Jana Rosenbaumovi se iniciativně zhostili toho, že je budou na jejich farmě učit.

Na akreditaci se podílel i průkopník ekologického zemědělství prof. Jan Moudrý z Jihočeské univerzity, v roli kmotra se objevil také zpěvák a herec Tomáš Klus.

Význam Ekologického Zemědělství

Proč má vlastně smysl podporovat další rozšíření ekologického zemědělství, a to jak o nové plochy, tak i lidskou kapacitu?

Možná ještě není rozšířené povědomí o tom, že zrod ekologického zemědělství sahá k počátkům 20. století a že tyto metody ve světě hluboce zakořenily.

V Československu po druhé světové válce ekologický proud v zemědělství nerezonoval, přesto se v Česku počal rozvíjet již na konci osmdesátých let 20. století.

Podle jedné z definic se jedná o „moderní formu obhospodařování půdy bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek. Jeho prioritou je kvalita, nikoli kvantita produkce.

Podle studií je v půdě ekologických farem oproti konvenčním farmám více žížal, nachází se na nich více ptáků a hmyzu.

Ekologické farmy uplatňují pestřejší osevní postupy, v potravinách se nenacházejí rezidua pesticidů a výčet by mohl pokračovat.

Achillovou patou českého potravinového systému obecně je přidávání hodnoty prvovýrobě. To samé platí pro ekologické zemědělství.

Počet ekologických zemědělců sice pomalu, ale stabilně roste, ke konci roku 2022 působilo v ČR 5 050 ekologických zemědělců a 990 výrobců biopotravin.

Podíl ekologicky obhospodařované půdy je 16,2 procent, čímž se ČR řadí mezi země EU s vysokou mírou zastoupení ekologického zemědělství.

Výzva a specifikum ČR spočívá ale v tom, že 85 procent této plochy tvoří trvalé travní porosty a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů dosáhl pouhých 1,6 procent.

Na to se zaměřuje jak Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství, který stanovuje navýšení plochy ekologického zemědělství na 22 procent do roku 2027.

Biopotraviny se mají podílet na celkové spotřebě ze čtyř procent. Evropská komise v rámci strategie Farm to Fork (Z farmy na vidličku) navrhuje zvýšit rozlohu ekologických ploch na 25 procent.

tags: #ekologické #zemědělství #uplatnění #absolventů

Oblíbené příspěvky:

• Překryv zemědělství a ekologie
• Obojživelníci: Ohrožený druh
• Bioodpad v Pardubicích
• PET lahve a odpad v ČR
• Příroda a aktivní odpočinek u Frýdku