Ekologické zemědělství ve světě podle FAO

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) je hlavním orgánem OSN pro otázky rozvoje zemědělských oblastí a stojí v čele mezinárodního úsilí při rozvoji venkovských oblastí a při řešení problému chudoby a hladu ve světě.

Cílem FAO je zajistit všem lidem pravidelný přístup k dostatečnému množství kvalitních potravin tak aby mohli vést aktivní a zdravý život. Organizace je partnerem jak pro rozvinuté, tak rozvojové země a slouží jako neutrálním fórum, kde se všechny státy světa setkávají na rovnocenné úrovni s cílem sjednávat různé typy dohod a diskutovat specifické strategické otázky.

FAO poskytuje rozvojovou pomoc, poradenství v oblasti strategií a plánování, shromažďuje, zpracovává a šíří informace a slouží jako mezinárodní fórum pro diskuse o otázkách zemědělství a výživy. Zvláštní programy FAO pomáhají státům čelit potravinovým krizím a poskytují pomoc v nouzových situacích.

Generální ředitel FAO José Graziano da Silva na sympoziu prohlásil: „Ekologické zemědělství je na vzestupu, jak vědecky, tak politicky.

Podle Alexandera Muellera z Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) lze očekávat, že počet hladovějících lidí v subsaharské Africe v budoucnu poroste. Důvodem jsou změny klimatu. Podle Muellera by „sázka na biozemědělství mohla být tou správnou“.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Další představitelka FAO Nadia El-Hage Scialabba prohlásila, že podle odborníků by biozemědělství dokázalo uživit celou dnešní populaci. „Tyto výzkumy ukazují, že biozemědělství dokáže pokrýt celosvětovou poptávku po potravinách, a to bez škodlivých dopadů na životní prostředí,“ prohlásila na konferenci Nadia El-Hage Scialabba.

Podle zvláštní zpravodajky OSN pro právo na potraviny musí vlády přesměrovat zemědělské dotace a financování výzkumu od průmyslových monokultur směrem k drobným zemědělcům hospodařícím metodami ekologického zemědělství.

„Potravinová politika, která nebude řešit základní příčiny hladu ve světě, je odsouzena k nezdaru,“ prohlásila před početným publikem v Amsterdamu.

„Potravinová krize roku 2009 prokázala, že nutně potřebujeme nasměrovat vývoj systému produkce potravin k ekologickému zemědělství,“ prohlásila Elverová na přednášce pořádané významným mezinárodním think-tankem Transnational Institute.

Současné vědecké poznání podle Elverové dokazuje, že metody ekologického zemědělství jsou schopny uspokojit rostoucí poptávku po jídle environmentálně udržitelným způsobem: „Ekologické zemědělství využívá tradičních způsobů produkce potravin, jež jsou méně náročné na zdroje a přispívají k souladu ve společnosti.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

„Vznikla tu velká geografická a distribuční nerovnováha mezi tím, kdo produkuje, a kdo spotřebovává. Globální zemědělskou politiku je třeba změnit. V horkém a přelidněném světě zítřka neobstojíme, nebudeme-li mnohem důrazněji chránit slabší,“ je přesvědčena Elverová.

„Musíme například uznat klíčovou roli žen ― jsou to ženy, kdo obstarává světu většinu jídla. A znamená to uznat nároky drobných zemědělců, kteří dnes patří k nejzranitelnějším a nejhladovějším. V Evropě, Spojených státech i rozvojovém světě počty drobných hospodářství klesají.

„Empirické vědecké důkazy říkají, že drobní zemědělci živí svět. Podle FAO pochází 70 % spotřebovávaného jídla od drobných zemědělců,“ uvedla profesorka Elverová.

Dle odhadu Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO) dosáhne v roce 2050 počet lidí na planetě 9 miliard. S vyšší poptávkou po potravinách dochází k rozšiřování ploch zemědělské půdy, s intenzifikací zemědělství stoupá i ekologická zátěž.

Vzhledem k omezeným plochám zemědělské půdy je třeba hledat řešení, která v budoucnu zajistí nejen dostatečné množství potravin, ale i udržitelnost zemědělských systémů.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

V systému ekologického zemědělství dnes hospodaří 2,7 milionů zemědělců (z toho 350 tisíc v Evropě), certifikované ekologické půdy je 57,8 mil hektarů (1,2 % z celkové zemědělské půdy světa).

Studie zveřejněná v Nature Comunicaction (Muller et al. 2027) se zabývala modelováním scénářů uplatnění ekologického zemědělství v roce 2050. Ve studii byl použit model SOL - vzestupný model dynamiky zemědělské produkce a sektoru potravin, kalibrovaný daty FAOSTAT, především z listů potravinové bilance a zahrnující všechny země / státy a geografická území, a rovněž komodity, kterými se FAOSTAT zabývá.

Podle odhadu se počítá s navýšením ploch orné půdy do roku 2050 o 6 % (FAO 2012). Přechod na 100% bioprodukci by vedl k dalšímu navýšení o cca 16 až 33 % ploch, případně k propadu výnosů (v průměru o 8 % až 25%).

Pokud by ale byl přechod na ekologické zemědělství doplněn dalšími změnami v globálním potravinovém systému - zejména snížením množství pěstovaných krmiv na orné půdě a omezením plýtvání potravinami - dokázalo by ekologické zemědělství udržitelným způsobem v roce 2050 nasytit 9 miliard lidí.

Jak autoři studie podotýkají, změny v potravinovém systému by však musely proběhnout na globální úrovni. Omezení celosvětové poptávky po živočišných produktech a jejich podílu v lidské stravě je strategií, která umožňuje větší udržitelnost potravinových systémů ve vztahu k využívání přírodních zdrojů, životnímu prostředí i lidskému zdraví.

Průměrná hodnota 3028 kcal na člověka a den, kterou udává FAO, však zahrnuje i ztráty potravin, které podle odhadů z roku 2011 celosvětově dosahují 30 - 40 %.

Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Českou asociací ochrany rostlin připravilo českou verzi animace organizace FAO (Organizace pro výživu a zemědělství při OSN) na podporu ochrany rostlin. Zdraví kulturních a planě rostoucích rostlin je jedním z předpokladů zachování života na zemi.

FAO spustilo v rámci iniciativy Hand-in-Hand novou online platformu, která umožnuje zobrazení statistických informací zaměřených na zemědělství, socioekonomické ukazatele, přírodní zdroje a potraviny ve spojení s globálními mapovými podklady.

FAO a OIE (Světová organizace pro zdraví zvířat) spojily síly proti Africkému moru prasat. Tato choroba prasat v poslední době graduje a způsobuje velké ztráty v jejich populaci (má až 100% úmrtnost) a drastické ekonomické ztráty.

FAO a GAIN (Globální aliance pro lepší výživu) se shodly, že pro efektivní transformaci potravinových systémů je rozhodující spolupráce se soukromým sektorem.

FAO slouží jako nezávislé fórum , ve které vystupují všechny národy jako rovnocenné (jak rozvinuté, tak rozvojové země), aby sjednávaly dohody a diskutovaly o politickém rámci. FAO je také zdrojem vědomostí a informací.

Pomáháme rozvojovým zemím a zemím s transformující se ekonomikou při modernizaci a zdokonalování jejich zemědělství, lesnictví a rybolovu s cílem zajistit dobrou výživu pro všechny obyvatele.

Činnost FAO se člení do čtyř oblastí:

1. Zpřístupňování informací - Využíváme odborných znalostí našich pracovníků při sběru, analýze a rozšiřování informací.
2. Výměna politických odborných znalostí (zkušeností) - FAO nabízí své mnohaleté zkušenosti členským zemím, které je využívají při plánování zemědělské politiky.
3. Poskytování místa k setkávání národů - Mnoho politiků a odborníků z celého světa se setkává v některém ze sídel naší organizace v určeném termínu, aby dospěli k dohodám v oblasti výživy a zemědělství.
4. Přinášení znalostí do praxe - Šíře našich znalostí se uplatňuje v tisíci projektech po celém světě.

Hlavní snahou FAO je zabezpečení výživy pro všechny obyvatele - jistota, že lidé mají pravidelný přístup k dostatečnému množství vysoce kvalitní potravy, aby mohli vést aktivní a zdravý život.

FAO je řízena Konferencí Členských národů, která se schází každé dva roky. Konference volí Výbor z 49 členských zemí, který pak vystupuje jako prozatímní řídící orgán. Konference také volí Generálního ředitele.

FAO má osm oddělení: Ochrana zemědělství a spotřebitelů, Ekonomický a sociální rozvoj, Rybolov a vodní hospodářství, Lesnictví, Lidské, finanční a fyzické zdroje, Vzdělání a komunikace, Řízení přírodní zdrojů a životní prostředí a Technická spolupráce.

FAO zaměstnává více než 3600 pracovníků - přibližně 1600 odborníků a 2000 administrativních pracovníků. Více než polovina z nich pracuje na ústředí v Římě, zatímco ostatní vykonávají činnosti po celém světě - kanceláře FAO můžeme najít ve více než sto zemích.

Pravidelný rozpočet je financován členy prostřednictvím příspěvků stanovených na FAO Konferenci. Rozpočet pro rok 2006-2007 je 765,7 miliónů amerických dolarů.

Z historie FAO:

• 2005 60. výročí založení FAO, generální ředitel Jacques Diouf opětovně zvolen potřetí v období šesti let.
• 2002 Světový summit pro výživu: “Za pět let”, potvrzuje mezinárodní závazek snížit hladovění do poloviny roku 2015.
• 2001 FAO Konference přijímá právně závazný dokument “Mezinárodní ujednání o rostlinných genových zdrojích pro výživu a zemědělství”.
• 2000 FAO vyvíjí strategii mimořádného řízení pro boj s trvalým hladem v Africe na základě požadavku Generálního sekteráře Spojených národů.
• 1996 FAO hostuje 186 představitelů států či vlád a další vysoké činitele na Světovém summitu pro výživu v listopadu, kde se diskutuje o boji se světovým hladověním.
• 1995 FAO slaví 50. narozeniny.
• 1945 První zasedání Konference FAO, Quebec City, Kanada, ustanovuje FAO jako odborný organ Spojených národů.

tags: #ekologické #zemědělství #ve #světě #FAO

Oblíbené příspěvky:

• Výběr odpadkového koše 40 l z nerezu
• Výběr odpadkového koše 40 l z nerezu
• Zdravá a chutná strava pro psy
• Metody testování toxicity ve vodě
• Pracovník justice a ohrožení