Pracovník justice v ohrožení: Bezpečnostní rizika


18.03.2026

Nejvyšší správní soud se zabýval případem žalobce, důstojníka Policie ČR, kterému Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) nevydal osvědčení pro přístup k utajovaným informacím stupně "Důvěrné". Důvodem bylo nesplnění podmínky bezpečnostní spolehlivosti z důvodu existence bezpečnostního rizika.

NBÚ dospěl k závěru, že žalobce nesplňuje podmínku bezpečnostní spolehlivosti podle § 12 odst. 1 písm. d) zákona o ochraně utajovaných informací, neboť u něho existuje bezpečnostní riziko podle § 14 odst. 3 písm. d) téhož zákona, tj. chování, které má vliv na důvěryhodnost a ovlivnitelnost žalobce a může ovlivnit jeho schopnost utajovat informace, a dále bezpečnostní riziko podle § 14 odst. 3 písm. e) zákona, tj. styk s osobou, která vyvíjí nebo vyvíjela činnost proti zájmům ČR.

Žalobce toto rozhodnutí napadl žalobou, kterou Městský soud v Praze zamítl. Městský soud zdůraznil, že k závěru o existenci bezpečnostního rizika u žalobce dospěl žalovaný na základě skutkových zjištění o jeho jednání, která čerpal z listin majících povahu utajovaných informací, takže nemohl v širším rozsahu uvést v odůvodnění rozhodnutí konkrétní důvody pro jeho vydání a úvahy, jimiž se řídil při hodnocení těchto zjištění.

Městskému soudu nevznikly žádné pochybnosti o zákonnosti způsobu pořízení zpráv příslušných orgánů státu k osobě žalobce, zprávy zpravodajské služby o výsledku šetření k osobě žalobce a zprávy zpravodajské služby, jejímž obsahem je popis činností a aktivit osoby, která vyvíjela nebo vyvíjí činnost proti zájmům ČR a s níž byl žalobce v kontaktu.

Odůvodnění pouze odkázal na podklady pro vydání rozhodnutí a jejich stupeň utajení. I městský soud shledal po seznámení s utajovanými informacemi obsaženými v oddělené části spisu, do které žalobce nemohl nahlížet, že tyto informace jednoznačně potvrzují závěr žalovaného o existenci bezpečnostního rizika na straně žalobce.

Čtěte také: Náplň práce terénního pracovníka

Podle městského soudu je pojem bezpečnostního rizika nutno vykládat tak, že pro závěr o bezpečnostní nespolehlivosti postačuje již samotné podezření z existence bezpečnostních rizik. Každé z bezpečnostních rizik, která NBÚ u žalobce zjistil, obstojí samo o sobě jako důvod, pro který nelze vyhovět žádosti o vydání osvědčení „Důvěrné“.

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek městského soudu kasační stížností z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b), c) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř.

Stěžovatel nezdůvodnil svou námitku podjatosti procesním postupem soudce v projednávané věci, ale tím, že dne 6. 2. 2021 zjistil, že Mgr. Kříž kontaktoval dne 30. 9. 2020 jeho ošetřujícího lékaře s dotazem ohledně vyšetření stěžovatele, jež mělo proběhnout dne 29. 9. 2020, přestože stěžovatel celý ten den nahlížel do soudního spisu (k tomu v kasační stížnosti dodává, že nahlížel dopoledne a ošetřujícího lékaře navštívil až odpoledne kvůli náhlému horečnatému onemocnění).

Stěžovatel nesouhlasí s tím, že jsou do utajované složky „Důvěrné“ zařazeny „Zprávy orgánu státu ze dne 6. 5. 2014“ a „Zpráva orgánu státu ze dne 25. 11. 2015“ (průvodní dopis), které obsahují informace označené stupněm utajení „Vyhrazené“, což ovšem z usnesení č. j. 9 A 85/2016 - 63 není poznat.

Proti tvrzení, že se stýkal s osobou, jež vyvíjela činnost proti zájmům ČR, uvádí, že považuje nadstandardní kontakty s osobami z veřejné a podnikatelské sféry a své jednání vůči nim za legitimní, zákonné a odpovídající jeho služebnímu zařazení a popisu pracovní činnosti.

Čtěte také: Co dělá Environmentalní Bezpečnostní Pracovník?

Obecně povinně volitelný předmět Právo a bezpečnost státu je vhodný pro všechny studenty Právnické fakulty, protože jako jeden z mála vyučovaných předmětů, ne-li dokonce jediný, studentům přibližuje složitý svět zajišťování bezpečnosti, v němž se ve vzájemných rozporech propojuje ochrana práv a svobod jednotlivce s jejich omezením, a kde panuje zvýšené riziko potenciálního zneužití pravomocí.

Je nutno zdůraznit, že se jedná o předmět právní, nikoliv čistě bezpečnostní. Studenti se na řadě praktických příkladů učí z meziodvětvové perspektivy (ústavní právo, správní právo, právo Evropské unie, mezinárodní právo veřejné) identifikovat a analyzovat právní problémy s bezpečnostním rozměrem.

Dlouhodobé působení navrhované osoby ve složce Státní bezpečnosti, která se zabývala sledováním osob, přičemž výsledky této činnosti sloužily mimo jiné k represivním opatřením, včetně trestního stíhání, vůči domnělým či skutečným odpůrcům tehdejšího totalitního režimu, představuje bezpečnostní riziko podle § 23 odst. 2 písm. b) zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů.

Skutečnost, že se navrhovaná osoba při takové činnosti pohybovala v mezích tehdejších zákonů a jiných právních předpisů, nevylučuje její podíl na potlačování základních lidských práv a svobod. Základní práva a svobody mají přirozenoprávní základ.

Žalobci tedy není třeba prokazovat spáchání určitého konkrétního skutku ve smyslu trestněprávním, jenž by po stránce subjektivní i objektivní naplňoval skutkovou podstatu konkrétního trestného činu či jiného deliktu. Pro rozhodnutí o nevydání osvědčení je rozhodující, že se žalobce podílel na takové činnosti, kterou příslušný správní orgán vyhodnotil jako bezpečnostní riziko.

Čtěte také: Náplň práce terénního ekologa

Soud nemohl přisvědčit argumentaci žalobce, podle níž jeho činnost nepředstavovala bezpečnostní riziko, neboť žalobce působil v rámci tehdy platných zákonů a jiných obecně závazných předpisů. Je pravda, že totalitní režim v sedmdesátých a osmdesátých letech, na rozdíl od let padesátých, zakročoval proti svým oponentům převážně prostředky, které byly v souladu s tehdejším pozitivním právem, včetně trestního zákona a trestního řádu.

Činnost žalobce byla součástí činnosti Státní bezpečnosti, jedné z nejdůležitějších represivních složek totalitního režimu, která přispívala k udržování tohoto režimu za cenu masivního porušování lidských práv, a to i v rozporu s tehdejšími mezinárodními závazky státu.

Demokratický právní stát je oprávněn chránit se před těmi, kteří jeho základní hodnoty v minulosti zásadním způsobem porušovali. Z předložených důkazů je dále zřejmé, že žalobce na základě informativního pohovoru před nástupem do funkce věděl, že bude působit v rámci Státní bezpečnosti, a musel mít tudíž i základní představu o činnosti této složky.

Působení privátních bezpečnostních služeb v České republice připomíná léta tak trochu „pole neorané“. Česká republika je jednou z posledních zemí v Evropě, kde doposud soukromá bezpečnostní činnost není upravena samostatným zákonem. Navíc nikdo přesně neví, kolik subjektů se poskytováním privátních bezpečnostních služeb živí.

Některé agentury poskytují nekvalitní služby, leckteré vyplácí svým pracovníkům malé výplaty, v horších případech jsou některé privátní služby zneužívány k různým politicko-zpravodajským hrám. Vládou před nedávnem bez větší pozornosti veřejnosti prošel soubor opatření, které by měly džungli bezpečnostních agentur poněkud zcivilizovat.

Materiál Soukromé bezpečnostní služby-aktuální problémy a jejich možná řešení stručně popisuje problémy z oblasti soukromých bezpečnostních služeb, které dlouhodobě identifikuje ministerstvo vnitra. Jak už bylo zmíněno výše, oblast soukromých bezpečnostních služeb se dlouhodobě potýká s celou řadou problémů.

„V průběhu vyjednávání se z předložených návrhů vždy stal především návrh regulace soukromého podnikání, aniž by jím byla dostatečně efektivně řešena bezpečnostní rizika popsaná v tomto materiálu. Základním řešením je podle Rakušanových úředníků úprava bezúhonnosti a odborné způsobilosti v rámciživnostenského zákona pro získání příslušné koncese, a to v těsné spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu.

Aktualizované programové prohlášení vlády z března 2023 předpokládá přípravu moderního legislativního vymezení činnosti soukromých bezpečnostních agentur, a to na základě odborné debaty. „Tyto aktuální výzvy jsou blíže popsány v předkládaném materiálu.

V současné době se v mezirezortním připomínkovém řízení nachází rozsáhlá novela zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, ke které ministerstvo vnitra uplatnilo připomínky. Ministerstvo vnitra na základě uplatněných připomínek a jejich vypořádání upravilo text předkládaného materiálu a změnilo jeho charakter jen „na informativní“.

V registru smluv je možné najít celou řadu smluv vzešlých uzavřených na základě veřejných zakázek na bezpečnostní služby, jejichž hodinová cena nedosahuje součtu minimální hodinové zaručené mzdy a povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění.

Podle informací ministerstva vnitra se profesní skupiny z oblasti soukromých bezpečnostních služeb zapojily do aktivit souvisejících s projektem Strategie odpovědného zadávání veřejných zakázek ministerstva promístní rozvoj.

Přitom náplní činnosti soukromých bezpečnostních služeb, jakožto soukromoprávních subjektů, není a ani nemůže být výkon povinností a oprávnění svěřených výhradně do kompetence orgánů veřejné moci.

Podmínky odborné způsobilosti k získání koncese bezpečnostní agentury jsou aktuálně nastaveny neefektivně, což je jednou z příčin džungle na trhu.

Ministerstvo vnitra dlouhodobě vnímá nedostatky v systému odborné způsobilosti pro koncesované živnosti ostraha majetku a osob a služba soukromého detektiva.

Odborná způsobilost může být, mimo jiných způsobů, prokázána také dokladem o uznání odborné kvalifikace podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání). U koncesované živnosti Ostraha majetku a osob je minimální požadavek na profesní kvalifikaci Strážný (68-008-E).

V současnosti připadají podle dat ČSÚ průměrně dva zaměstnanci na jednu soukromou bezpečnostní službu.

„Práce konané mimo pracovní poměr jsou u soukromých bezpečnostních služeb velmi využívané a v souvislosti s již popsanými negativními jevy v oblasti soukromých bezpečnostních služeb lze očekávat, že mnohé podnikatelské subjekty budou více hledat způsoby, jak zachovat současný stav věci.

tags: #pracovník #justice #v #ohrožení #bezpečnostní #rizika

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]