Ekologické značky a rozvojové země: Spravedlivý obchod a udržitelnost

Každý z nás může druhým prospět tím, co kupuje. Svým nákupem dáváme souhlas k tomu, jak dané komodity (káva, čokoláda, květiny aj.) vznikly a za jakých podmínek. A bohužel je to často na úkor lidí, zemědělců nebo přírody.

Zamysleli jste se někdy nad tím, jak je možné, že supermarkety nabízejí kilo banánů přivezených z druhého konce světa i za méně než 30 korun? Jak mohou být tyto banány levnější než česká jablka? Za touto politikou se ale skrývají neférové obchodní praktiky a tlak na snižování cen v celém dodavatelském řetězci.

Pojďme si nejdříve objasnit, co to vlastně ta značka je, kterou můžeme vidět na obalech čokolády, kávy, čaje, rýže, banánů, květin, aj. Nejrozšířenější definice Fair trade zní: „Fair trade je obchodní partnerství založené na dialogu, transparentnosti a úctě, jehož cílem je větší spravedlnost v mezinárodním obchodě. Přispívá k udržitelnému rozvoji tím, že nabízí lepší obchodní podmínky a chrání práva drobných výrobců a pěstitelů - především v rozvojových zemích.

Co je Fair Trade?

Fair Trade (česky "spravedlivý obchod") je obchodní model, jehož základní myšlenkou a cílem je větší spravedlnost v mezinárodním obchodě s rozvojovým světem. Nabízí zejména férové obchodní podmínky, které pěstitele nevykořisťují, ale berou v potaz jeho možnosti a výrobní náklady.

Logo Fairtrade, World Fair Trade Organization, Fair for Life, Naturland Fair a další je pak nezávislé označení výrobků, které garantuje, že se na jejich produkci nepodílela nucená ani dětská práce, že jejich pěstitelé za ně dostali spravedlivě zaplaceno a pěstování bylo šetrné k životnímu prostředí.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Fair Trade ale není charita či humanitární hnutí, je to obchod. Jednotliví drobní pěstitelé se sdružují do družstev a místo nevýhodných obchodů s podloudnými překupníky zpracovávají a exportují danou surovinu společně. Díky většímu objemu obchodu se tak dostanou i na mezinárodní trh. Systém Fair Trade pak tato sdružení podporuje v projektech, ze kterých má dlouhodobý prospěch celá komunita.

S Fair trade máte jistotu, že při výrobě nebyla zneužita dětská práce a že byly dodrženy přísné předpisy. Fair trade organizace se aktivně angažují v podpoře producentů, zvyšují povědomí o fair trade, a organizují kampaně pro změny v pravidlech a praktikách konvenčního mezinárodního obchodu.

Fair trade garantuje výrobcům a pěstitelům dlouhodobé smlouvy. Díky nim můžou důstojně pracovat, žít a rozvíjet místní společenství.

Fair trade je obchodní partnerství založené na dialogu, transparentnosti a respektu, které usiluje o větší rovnost v mezinárodním obchodě. Přispívá k udržitelnému rozvoji tím, že nabízí lepší obchodní podmínky a zabezpečuje práva opomíjeným producentům a zemědělcům globálního Jihu.

Fair Trade - minulost a současnost

Myšlenka spravedlivého obchodu a solidarity s obyvatelstvem třetího světa se objevila již koncem čtyřicátých let 20. století. Jako první ji přijaly za svou dvě protestantské organizace v USA (Ten Thousand Villages a SERRV).

Čtěte také: Jak podporovat projekty

V Evropě se hnutí Fair Trade začíná rozvíjet až po druhé světové válce, kdy britský Oxfam a některé další organizace začaly dovážet výrobky ze svých rozvojových a humanitárních projektů. Na konferenci Spojených národů o obchodu a rozvoji v roce 1964 byla přijata nová koncepce rozvojové pomoci pod heslem „Trade, not aid“ - „Obchod, ne pomoc“.

V roce 1988, na základě podnětu samotných zemědělců z mexického Chiapas, vzniká nizozemská značka Max Havelaar s logem garantujícím spotřebitelům, že jím označené produkty vznikly v souladu s principy Fair Trade.

Alternativy Fair Trade

Direct Trade, neboli přímý obchod, pak klade důraz na krátký dodavatelský řetězec v podobě přímého vztahu mezi producentem a odběratelem. Na rozdíl od Fair Trade zde není žádná nezávislá instituce, která by dodržování férovosti obchodu kontrolovala. Garantem férového přístupu je zde pouze daný obchodník a je na zákazníkovi, zda má v danou firmu důvěru.

Kritika Fair Trade

I myšlenka spravedlivého obchodu má své kritiky a stejně jako všechny certifikace, i ty fairtradové mají své nedostatky. Velmi často kritika vychází z neznalosti věci nebo z nereálných představ o tom „jak by to mělo být, aby to bylo hezké“.

Je proto třeba jasně říci, že žádná z certifikací neurčuje, a ani nemůže a nemá, konečnou cenu výrobku v obchodě. Fair Trade mluví jen o minimální ceně, za kterou producent své zboží prodává, nikoli o cenové politice obchodníků v Evropě a jinde.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Oprávněnou výtkou k certifikaci Fairtrade je fakt, že obvykle pracuje s družstvy jako nejmenší jednotkou a nikoli jedním pěstitelem. Uvědomme si však, že obchodovat se zámořskými surovinami není v objemech jednotlivých pěstitelů ekonomicky možné. Právě proto se tito producenti sdružují.

Biopotraviny a ekologické zemědělství

Biopotraviny vyrobené v České republice musí být označené jak národní značkou, tzv. biozebrou, tak i novým evropským logem. Grafický znak loga společenství označující ekologickou produkci je definován v nařízení Rady 834/2008 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č.2092/91.

Ekologické zemědělství je hospodaření s kladným vztahem ke zvířatům, půdě, rostlinám a přírodě bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek. Jedná se o velmi pokrokový způsob hospodaření, které staví na tisíciletých zkušenostech našich předků a bere ohled na přirozené koloběhy a závislosti. Tak umožňuje produkovat vysoce hodnotné a kvalitní potraviny.

Grafický znak BIO, tzv. biozebra, s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“ a s číslem kontrolní organizace CZ-BIO-001, CZ-BIO-002 nebo CZ-BIO-003, se v ČR používá jako celostátní ochranná známka pro biopotraviny.

Kontrola a certifikace ekologických zemědělců, jejich produktů a výrobků je prováděna na základě zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství v rozsahu tohoto zákona a nařízení Rady (ES). V České republice jsou tři kontrolní organizace: KEZ o.p.s., Abcert GmbH a Biokont CZ, s.r.o. Kontrolní organizace zároveň vydávají certifikáty osvědčující původ výrobku.

Regionální značky

Regionální potraviny jsou součástí národního kulturního dědictví a jejich popularita se v České republice neustále zvyšuje. Systém regionálních ochranných známek napomáhá rozvoji sounáležitosti výrobců i spotřebitelů s daným územím.

Systém regionálních ochranných známek se v ČR začal formovat v letech 2004/2005, pod Regionálním environmentálním centrem Česká republika (od června 2008 s novým názvem Apus). Původně bylo značení výrobků pomocí regionálních značek zavedeno pro 5 oblastí - Krkonoše, Šumava, Orlické hory, Moravský kras a Beskydy, které jsou součástí chráněných území Natura 2000.

V současné době je v systému zapojeno již 9 oblastí - nově se připojily oblasti Moravské Kravařsko (Poodří), Polabí, Górolsko Swoboda (Jablunkovsko) a Vysočina.

Informace z regionů, kde je celostátní systém regionálních značek zaveden, je možno najít na internetové adrese: www.domaci-vyrobky.cz.

Udržitelnost a cíle udržitelného rozvoje (SDGs)

Již v roce 1972 hovořil Římský klub o mezích růstu. Proč? Protože zdroje na této planetě jsou omezené. Musíme tedy uvažovat v kategoriích kvalitativního růstu. Potřebujeme ekonomiku, která vytváří pracovní místa pro lidi a příjmy. Jinak se dostaneme do sociálních revolucí, bojů a válek.

Na nejvyšší úrovni udáváme celkový směr, jako jsou cíle udržitelného rozvoje, které se snažíme převést do sektorových politik, do rámců. Členské státy EU až po úroveň obcí je mohou doplnit ze svého pohledu, protože velmi často neexistuje jen jedna správná odpověď.

Chtěli jsme rozhodování založené na vědeckých důkazech. Nechceme ideologii, ale chceme mít oporu ve statistických analýzách, co funguje a jak to funguje, abychom mohli vést informovanou diskusi.

Závěr

Není v naší moci zajistit spravedlnost na celém světě, můžeme k ní ale trochu přispět. Nakupujme férově! Pokud máte pochybnosti, žádejte od obchodníka více informací o původu zboží, o sociálních a environmentál­ních podmínkách výroby. Vyhýbejte se příliš levným výrobkům z rozvojových zemí.

tags: #ekologické #značky #rozvojové #země

Oblíbené příspěvky:

• Volby do Evropského parlamentu: klíčová témata
• Dánská ekologická plaketa: Co potřebujete vědět
• Třídění odpadu v ČR
• Sociální opora v životním prostředí
• Ekonomika ekologického zemědělství