Platové ohodnocení v ekologickém zemědělství a pohled studentů zemědělských škol

30.03.2026

Ekologické zemědělství, někdy též biozemědělství, je takový způsob hospodaření, který bere ohled na přirozené koloběhy a závislosti. V České republice je podíl plochy obdělávané ekologickým způsobem téměř dvojnásobný oproti průměru Evropské unie. V Česku je tento podíl 14,8 procenta, což představuje zhruba 520 tisíc hektarů. V Evropské unii dosahovala plocha obhospodařovaná ekologickým zemědělstvím předloni 13,4 milionu hektarů, což představuje 7,5 procenta z veškeré obdělávané půdy. Oproti roku 2012 je to o třetinu více.

Pro zjištění názorů a postojů budoucích zemědělců byl proveden průzkum mezi žáky středních zemědělských škol. Cílem dotazníku bylo získat zpětnou vazbu od žáků středních škol stran jejich potřeb a očekávání v kontextu modernizace zemědělského vzdělávání a přípravy na měnící se požadavky trhu práce. Oslovili jsme dopisem školy s výukou zemědělských oborů a požádali je o spolupráci. Dotazník vyplnilo 511 žáků zemědělských a veterinárních oborů vzdělání středních škol. Jednalo se o žáky středních odborných škol a středních odborných učilišť.

Motivace ke studiu zemědělských oborů

Nejčastějším motivem pro vzdělávání v zemědělském oboru byl upřímný zájem o práci v zemědělství, který uvedlo 202 žáků (cca 40 % respondentů). Druhým nejčastějším důvodem bylo, že žáci pocházejí ze zemědělského prostředí a chtějí v rodinné tradici pokračovat. Tuto možnost uvedlo 166 žáků (asi 32 %). Nemalá část žáků (138 odpovědí, cca 27 %) zvolila možnost „zemědělské vzdělání mě zaujalo, i když neplánuji se zemědělstvím živit“, což naznačuje zájem o obor jako takový, byť bez jasné ambice pracovat přímo v zemědělství.

Mimo uvedené hlavní důvody se v odpovědích opakovaně objevovala i praktická motivace - někteří žáci uvedli, že si vybrali obor kvůli možnosti získat řidičský průkaz na traktor či automobil a svářečský průkaz v rámci studia. Takové odpovědi zazněly zejména od studentů mechanizačních oborů.

Znalost moderních zemědělských konceptů

Žáci byli dotázáni, jak rozumějí třem odborným pojmům: regenerativní zemědělství, ekologické zemědělství a precizní zemědělství.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Regenerativní zemědělství: Ukázalo se, že tento pojem je pro žáky nejméně známý. Průměrné hodnocení bylo pouze kolem 2,7 z 5 a více než jedna třetina žáků (cca 36 %) dala známky 1-2, tedy přiznala, že pojmu nerozum. Jen asi 22 % žáků ohodnotilo svoji znalost stupni 4-5 (dobře rozumí).
Ekologické zemědělství: Pojem ekologického zemědělství žáci znají poměrně dobře. Průměrné hodnocení porozumění tomuto pojmu je asi 3,4 z 5 a většina žáků (přes 70 %) dala známku 3 nebo vyšší; z toho téměř 48 % zvolilo stupně 4-5, tedy dobré porozumění pojmu.
Precizní zemědělství: Znalost precizního zemědělství je střední, mezi předchozími dvěma pojmy. Průměr vychází kolem 3,2 z 5. Zhruba 33 % žáků zvolilo střední hodnotu 3, a téměř 39 % hodnotí svou obeznámenost stupni 4-5 (dobře rozumí).

Reakce vzdělávacího systému a zkušenosti s moderními technologiemi

Žáci také hodnotili reakci vzdělávacího systému na moderní trendy. Přibližně 40 % žáků zvolilo střední hodnocení 3, tedy mají dojem, že školství reaguje na nové trendy průměrně. Zbývající odpovědi jsou rozděleny zhruba napůl: asi 29 % žáků si myslí, že vzdělávací systém reaguje špatně (hodnocení 1-2), a přibližně 30 % hodnotí reakci dobře (4-5). V písemných komentářích se objevovaly kritické hlasy, například někteří žáci uváděli, že učební osnovy jsou zastaralé (zmínky o učivu, které se v praxi už léta nepoužívá) nebo že škola nové trendy spíše opomíjí. Celkově hodnocení poukazuje na rezervy.

Výsledky ukázaly, že většina žáků má jen omezené zkušenosti s moderní technikou v zemědělství. Nejčastější odpovědí byla 1 - žádné zkušenosti (tuto možnost zvolilo 150 žáků, tj. 29 % respondentů). Dalších 117 žáků (23 %) zvolilo stupeň 2, tedy velmi malé zkušenosti, a 117 žáků (dalších 23 %) stupeň 3 (nějaké střední zkušenosti).

Připravenost na budoucí kariéru a plány studentů

Na klíčovou otázku týkající se plánů práce v zemědělství odpovědělo cca 44 % žáků „Ano“, tedy že plánují setrvat v oboru a po maturitě/závěrečné zkoušce chtějí pracovat v zemědělství. Dalších 34 % odpovědělo „Možná“, čímž vyjadřují nejistotu. Zvažují to, ale nemají ještě jasno nebo to bude záviset na okolnostech. Pouze přibližně 26 % dotázaných žáků odpovědělo „Ano“ na otázku, zda mají v rodině farmu, zemědělský podnik či družstvo, kde by mohli pracovat. Tři čtvrtiny žáků (74 %) rodinné zázemí v zemědělství nemají. Kladně se k otázce týkající se založení vlastní farmy vyjádřilo 178 žáků (cca 35 %), zatímco 333 žáků (65 %) uvedlo, že vlastní farmu založit neplánují.

Co by zvýšilo atraktivitu zemědělství pro mladé?

Poslední otevřená otázka mířila na to, co by se muselo změnit ve společnosti nebo zemědělství, aby kariéra v tomto oboru byla pro mladé lákavější. Odpovědi byly často velmi upřímné a kritické. Nejčastěji zazníval požadavek na lepší finanční podmínky - vyšší platy v zemědělství. Desítky žáků uvedly, že by je zemědělství více lákalo, kdyby v něm byly „větší peníze“ nebo „lepší platové ohodnocení“. S tím souvisí i zmínky o potřebě celkově vyšší společenské prestiže zemědělství. Dalším častým námětem bylo zlepšení pracovních podmínek a zmírnění fyzické náročnosti práce díky technice.

Celkově tedy lze říci, že pro mladé lidi by zemědělská kariéra byla atraktivnější, kdyby byla lépe zaplacena, modernizována a společensky ceněna.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

tags: #ekologické #zemědělství #platové #ohodnocení