Ekologické zpracování textilu: Cesta k udržitelnější budoucnosti

Dnes je oblečení nepostradatelnou součástí našich životů a s rozmachem textilního průmyslu je právě oblečení typickým představitelem konzumního chování. Výroba textilu s sebou ale přináší značné negativní dopady na životní prostředí - patří mezi jeho největší znečišťovatele.

Dopady textilního průmyslu na životní prostředí

Dostupná data z roku 2017 uvádějí, že neuvěřitelných 10 % emisí skleníkových plynů na celém světě souvisí s výrobou oblečení a obuvi. V přepočtu je to více, než společně vyprodukují všechny mezinárodní lety a námořní doprava. Podle výpočtů Evropské agentury pro životní prostředí (European Environment Agency - EEA) z téhož roku připadalo v souvislosti s nakupováním textilu v průměru 654 kg emisí CO2 na osobu ročně.

Odhady uvádějí, že výroba spojená s produkcí textilu stojí z 20 % za celosvětovým znečištěním vody. Děje se tak kvůli náročným zpracovatelským procesům a látkám používaným k barvení a konečné úpravě výrobků. Ekologická stopa textilu v souvislosti s vodou je značná i proto, že dle údajů EEA z roku 2019 skončí v oceánu každý rok cca 0,5 milionu tun textilních mikrovláken, která se uvolní při praní.

Na výrobu 1 trička se průměrně spotřebuje 2 700 l vody, v přepočtu by toto množství vody stačilo 1 člověku na pokrytí pitného režimu na 2,5 roku, některé zdroje uvádějí až 7 000 l vody! Mikroplasty jsou obrovským problémem - neumíme je jednoduše odstranit a s vodou se stávají součástí potravního řetězce.

Podle dostupných dat z roku 2020 byl textilní průmysl třetím největším znečišťovatelem vody a příčinou degradace používání půdy. K výrobě textilu z přírodních vláken jsou potřeba suroviny - například bavlna, len či konopí se pěstují na obřích plochách namísto plodin k jídlu, umělá vlákna se získávají náročnými procesy při recyklaci plastového odpadu.

Čtěte také: České supermarkety a bio

V rámci dílčích kroků se spotřebovává obrovské množství energie (pohonné hmoty, elektřina), ale také vody a nebezpečných a chemických látek - každý dílčí proces s sebou nese znečištění s negativním dopadem na životní prostředí. Další zátěž pak představuje logistika - je potřeba dopravit primární suroviny (bavlna, len, konopí atd.), druhotné suroviny (například umělá plastová vlákna získaná recyklací plastového odpadu - polyester, polyamid, silon apod.), potřebné komponenty (knoflíky, zipy, cvoky atd.) ke zpracovatelům.

Možnosti využití textilního odpadu a nepotřebného textilu v ČR

U nás máme několik možností, jak naložit s nepotřebným textilem. Třídění oblečení a jiných textilních výrobků je možné do sběrných kontejnerů na textil v různých barvách - setkat se můžeme se žlutými, zelenými, modrými, oranžovými. Nejvíce z nás si ale zřejmě vybaví červené kontejnery na textil, běžné jsou i bílé kontejnery na textilní odpad. Cílem těchto sběrných kontejnerů na textil je umožnit třídění textilu.

Na webu jaktridit.cz je podrobný rozpis subjektů, které se sběrem vytříděného textilu u nás zabývají, a také jsou tam uvedeny barvy kontejnerů, do kterých textil sbírají.

Co patří a nepatří do kontejneru na textil?

Nejedná se jen o oblečení, patří sem i boty, tašky, kabelky, batohy, šály a šátky, čepice a rukavice atd. Stejně tak se jedná o bytové textilie, například lůžkoviny (povlečení, potahy, deky), záclony a závěsy, ubrusy, utěrky, ručníky apod.

Do sběrných nádob na textil můžeme třídit oblečení, ložní prádlo, do některých je možné třídit i obuv a plyšové hračky. Pokud textil vytřídíme, může podle stavu posloužit dalším lidem nebo ho lze využít i materiálově. Další osud vytříděného odpadu z textilu tedy může každý z nás částečně ovlivnit tím, kam ho odložíme - více na jaktridit.cz v sekci Recyklace a využití textilu.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Z hlediska materiálového využití může být textilní odpad rozřezán a použit například jako příměs v kartonech. I díky moderním technologiím se neustále objevují nové způsoby recyklace textilu, a tak je dnes možné jeho využití jako druhotné suroviny například při výrobě koberců, izolací, čisticích textilií, nábytku, cihel atd.

Pokud textil vyhodíme do černých popelnic na směsný komunální odpad, pak může putovat do spalovny nebo na skládku odpadu - jako palivo má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím. Jedná se ale o nejméně vhodný způsob využití odpadu, který by v mnoha případech bylo možné využít mnohem efektivněji s méně nepříznivým ekologickým dopadem (více v hierarchii nakládání s odpadem).

Na závěr nutno dodat, že dle dostupných dat se na celém světě z vyřazených oděvů použije pouhé 1 % na výrobu nového oblečení.

Nové technologie v recyklaci textilu

Věda a technologie se stávají klíčovými hráči v boji proti klimatickým změnám a odpadu. Tento trend potvrzuje nedávný objev z Technické univerzity v Liberci, kde vědci vyvinuli prototyp přístroje, který slibuje revoluci v recyklaci textilu.

Tento inovativní přístroj umožňuje přeměnu nechtěného textilu, který by jinak skončil na skládkách, na cenný materiál, jenž najde využití ve stavebnictví, výrobě nábytku či dokonce jako kryt motoru. Přístroj využívá pokročilou technologii, která rozkládá textilní materiály na jednotlivé komponenty. Tyto komponenty jsou následně přepracovány do nových forem, které mohou sloužit různým účelům.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Například mohou být využity ve stavebnictví jako izolační materiál nebo jako ekologická alternativa ke konvenčním stavebním materiálům. Další aplikací je výroba nábytku, kde mohou být použity k výrobě lehkých, ale odolných panelů a konstrukcí. Pokud se tato technologie dostane do širšího užívání, mohla by výrazně přispět ke snížení textilního odpadu a podpořit rozvoj cirkulární ekonomiky. To by bylo významným krokem vpřed na cestě k udržitelnější budoucnosti.

Nová směrnice EU o odpadech a její dopady

Od roku 2025 začne v celé Evropské unii platit nová směrnice o odpadech, která zavádí přísnější pravidla pro nakládání s odpady. Klade důraz zejména na zvýšení míry recyklace a snížení množství odpadu ukládaného na skládky. Pro města a obce v České republice to znamená nutnost zavést nové systémy a infrastrukturu pro efektivní třídění a recyklaci odpadu, včetně toho textilního.

Klíčové body nové směrnice EU o odpadech:

• Snížení množství skládkovaného odpadu: Do roku 2030 musí být množství odpadu, který končí na skládkách, omezeno na méně než 10 % celkového odpadu.
• Povinné třídění textilního odpadu: Do roku 2025 musí všechny členské státy zajistit oddělený sběr textilního odpadu.
• Zvýšení míry recyklace: Směrnice stanovuje ambiciózní cíle pro recyklaci komunálního odpadu - 55 % do roku 2025, 60 % do roku 2030 a 65 % do roku 2035.

Role společnosti TextilEco a.s.

Pro obce a města, které se musí přizpůsobit těmto novým požadavkům, může společnost TextilEco a.s. nabídnout efektivní řešení. Jsme odborníky na třídění, znovuvyužití a recyklaci textilního odpadu a můžeme vám poskytnout infrastrukturu a podporu, kterou potřebujete k dosažení cílů nové směrnice.

Služby TextilEco a.s.:

• Poskytování kontejnerů na textil: Nabízíme širokou síť kontejnerů na textilní odpad, které mohou být strategicky umístěny ve vašem městě či obci.
• Logistická podpora a sběr odpadu: Naše společnost zajišťuje pravidelný sběr textilního a jiného odpadu z kontejnerů a jeho převoz do specializovaného závodu v Boskovicích.
• Recyklace a další zpracování: Předměty z kontejnerů třídíme do několika kategorií. První z nich jsou věci pro opětovné použití. Další kategorií je textil pro průmysl a recyklaci. Poslední skupinu představují nerecyklovatelné nebo znečistěné oblečení a obuv, které dáváme k ekologické likvidaci.
• Vzdělávací a informační kampaně: Pomůžeme vám také se vzdělávacími aktivitami pro občany, aby lépe chápali význam třídění textilního odpadu a jeho dopady na životní prostředí.

Alternativy k rychlé módě

Nadměrné nákupy oděvů, nedostatečně udržitelný přístup při výrobě textilních výrobků a neefektivní zpracování textilního odpadu jsou příčinou mnohých připravovaných změn v legislativě států EU. Cílem je transformace textilního průmyslu v odvětví, které by díky změnám bylo v souladu s principy oběhového hospodářství. Součástí změn bude i větší transparentnost, díky které budou mít spotřebitelé o výrobcích relevantní údaje a budou se pak při nákupu zboží moci lépe rozhodovat.

I když se to nezdá, spotřebitel je hybnou silou a také je jen na něm, jak skončí odpad, který vyprodukuje. Třídění by proto mělo být ohleduplnou součástí našeho každodenního života.

Zvažte možnost nakupovat oblečení z druhé ruky - to, co hledáte, možná už někdo jiný nepotřebuje. Využívejte služeb místních krejčích a krejčových nebo si zkuste nějaký svršek zhotovit sami. U oblečení, které si sami ušijete nebo si necháte ušít od švadleny, která bydlí za rohem, je značná část rizik eliminována. Látka sice pravděpodobně bude pocházet z konvenční produkce, ale špatných pracovních podmínek ve fázi stříhání, šití, žehlení a balení oblečení na export se tímto způsobem vyvarujete. Navíc přispějete k omezení mezinárodní přepravy, která u textilu a oděvů nabírá obludných rozměrů.

U oblečení z přírodních vláken dávejte přednost certifikova­ným bioproduktům - na českém trhu se oblečení z biobavlny či dalších biomateriálů (biooblečení) postupně začíná obje­vovat, zatím především ve specializovaných on-line obcho­dech, ale už i v některých oděvních řetězcích. Kde je poptávka, tam dříve nebo později vznikne i patřičná nabíd­ka! Biooblečení bývá sice o něco dražší než nejlevnější výrobky na trhu (cenově je srovnatelné se značkovými výrobky), ale investice se vyplatí!

Kupujte si oblečení české výroby. Kromě podpory místní produkce a garance jistých pracovních podmínek přispějete k omezení mezinárodní přepravy. Vyhledávejte Fair trade oblečení, které je ušité za dodržo­vání pracovněprávních standardů Mezinárodní organizace práce. Na rozdíl od potravin je na našem trhu férového oble­čení ještě velmi málo, ale stejně jako v případě biooblečení platí - kde je poptávka, tam je i nabídka.

Pokud nakupujete značkové oblečení, upřednostňujte tako­vé firmy, které se podrobují nezávislé kontrole výrobních podmínek ve spolupráci s nevládními a odborovými organi­zacemi - nezávislou kontrolu nejen oděvních firem provádě­jí mezinárodní organizace Fair Labor Association (www.fairlabor.org), Ethical Trading Initiative (www.ethicaltrade.org) a Fair Wear Foundation (www.fairwear.nl) - na jejich webových stránkách najdete seznamy podniků a firem, se kterými spolupracují. Nejsou to sice 100% féro­vé firmy, ale alespoň vám pomohou zorientovat se na trhu s oblečením a vybrat si „menší zlo".

Tabulka: Srovnání ekologických aspektů textilních materiálů

tags: #ekologicke #zpracovani #textilu

Oblíbené příspěvky:

• Význam environmentálního pojištění v ČR
• Znečištění ovzduší ve výrobních halách
• Jak měřit emise
• Ekologická výchova v SEVERu
• Složení a Použití WC NET Gelu