Ekologické bydlení v pasivním domě: Využití vody a inspirativní příklady

V dnešní době, kdy se stále více lidí zajímá o ekologický životní styl, získává na popularitě bydlení v pasivních domech. Tyto domy se vyznačují minimální spotřebou energie a šetrným přístupem k životnímu prostředí. Jedním z klíčových aspektů ekologického bydlení je hospodaření s vodou.

V oblasti pasivního bydlení se v Praze chystá výstavba Ecocity Malešice. Podle developera JRD se jedná o největší projekt v oblasti pasivního bydlení v ČR. Během dvou etap výstavby bude postaveno 110 pasivních bytů v nejvyšším energetickém standardu.

Developer JRD svým projektem trochu předbíhá dobu. V roce 2020 nastala ve stavitelství revoluce a všechny stavěné domy a byty musely být pasivní. Inspirací pro Ecocity Malešice byla města jako Vautan-Freiburg nebo Solar City Linz-Pichling. Dalšími příklady mohou být Eco city - Hammarbg Sjostadt nebo EURO GATE Vídeň.

Byty v tomto projektu mají mít stálý dostatek čerstvého vzduchu bez průvanu. Díky automatickému systému řízeného větrání nebudou v pokojích vysoké hladiny CO2 a lidé se tak nebudou cítit unavení. Nové byty si mají i poradit s vlhkostí, která je spojována s rozvojem plísní, bakterií a roztočů. Součástí větracího systému jsou i prachové filtry, které lze nahradit pylovými filtry a vytvořit ideální prostředí pro alergiky.

Byty společnosti JRD budou mít okna vybavená izolačními trojskly, dům bude zabalen do mimořádně silné vrstvy izolace. Spolu s dalšími detaily má být dům na současné zvyklosti extrémně energeticky šetrný. Díky vzduchotechnice s rekuperací teplo neuniká ani při větrání. V létě je však potřeba se teplu bránit. Pomůže tomu předsazené konstrukce a elektronicky ovládané žaluzie. Důmyslných řešení je zde více: dešťová voda nebude odváděna do kanalizace, ale přirozeně se bude vsakovat do zeminy přes podzemní vsakovací koše, aby byl zachován přirozený koloběh vody. Pro vytápění domů a ohřev vody bylo zvoleno ekologické využití odpadního tepla z elektrárny.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Pro stavbu mají být použity ekologické materiály, mezi které patří vápenopískovcové tvárnice, sádrové bloky a omítky a dřevěná okna. Návrh stavby a okolního terénu je řešen tak, aby nebylo nutno odvážet zeminu.

Kupující jsou podle manažera pro oblast nemovitostí společnosti Deloitte Filipa Endala více energeticky uvědomělejší než dříve. Nevidí již jen pořizovací hodnotu bydlení, ale hledí i na provozní náklady. A ty nebývají v běžných bytech zrovna nízké.

„Pokud je bytový dům správně postaven, tak spotřeba tepla může být až o 60 % nižší,“ vysvětluje Petr Morávek, majitel firmy Atrea, která se zabývá rekuperací tepla a vzduchotechnikou. Díky vzrůstu zájmu o vzduchotechniku a rekuperaci prý za poslední dvě desetiletí cena těchto systémů výrazně klesla.

Developer dodává, že byty v Ecocity Malešice ani nepotřebují běžný systém vytápění. Zatímco domy ze 70. či 80. let minulého století většinou potřebovaly ročně více než 200 kWh tepla na m2, dnešní novostavba je zhruba na polovičních hodnotách. U pasivních domů se ale hovoří o číslech pod 15 kWh a v bytech Ecocity Malešice bude roční spotřeba energií 10,8 kWh/m2.

Mladá pětičlenná rodina si splnila sen o bydlení v souladu s přírodou. Nyní je jejich domovem pasivní dům na náhorní plošině s širokým výhledem do údolí a terasou krytou vinicí, který velice úsporně hospodaří s vodou v krajině díky kořenové čističce, jímce na dešťovou vodu a zelené střeše. Díky těmto opatřením se daří zadržovat vodu v lokalitě, která trpí suchem. V letních měsících se okolí domu i dům samotný ochlazují pomocí zelené střechy.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Cílem výstavby rodinného pasivního domu bylo vytvoření příjemného prostředí rodinného domu, který by uspokojoval potřeby majitelů a zároveň byl v souladu s přírodou. Pro výstavbu byly využity výhradně přírodní a lokální materiály. Dům má vlastnosti téměř nulové stavby s minimální ekologickou stopou a míří k soběstačnosti. Lokalita na kopci trpí suchem, a proto se návrh domu snaží toto riziko řešit jednotlivými opatřeními, jako je jímání dešťové vody, přečišťování černé a šedé vody kořenovou čističkou a osázení střechy vegetací.

Sucho v dané lokalitě je řešeno hned několik opatřeními. Plocha šikmých střech je ozeleněná rozchodníky, které zadržují vodu a podporují ochlazování domu a jeho okolí. Veškeré odpadní vody z domu řeší vlastní kořenová čistírna. V prvním stupni protéká čtyřkomorovým septikem a pokračuje horizontálně i vertikálně přes kořenový systém do jímky společné jak pro dešťovou tak odpadní vodu.

Teplota a vlhkost uvnitř domu se vyrovnává vnitřními hliněnými omítkami. Stínění zajišťují dřevěné lamelové panely umístěné v několika částech okolo domu. Díky orientaci a velikosti oken se v zimě snižují nároky na vytápění, v létě zase pergola porostlá vinnou révou dostatečně stíní, aby se dům nepřehříval. Dokud réva dostatečně nevyroste, chrání okna jednoduché vnější rolety.

Teplo domova a teplou vodu si majitelé zajišťují převážně z obnovitelných zdrojů ze slunce přímo z fotovoltaiky umístěné na střeše a nepřímo spalováním dřeva v malých kamnech. Ročně spotřebují pouze 1 kubík dřeva. Výjimečně, když je potřeba rychle ohřát vodu, využívají energii od Nano energies. V duchu dobrovolné skromnosti si majitelé rozhodli pořídit pouze jednopatrový dům se zastavěnou plochou 120 metrů čtverečních, z toho užitnou plochou 97 metrů čtverečních.

Pro stavbu použili snadno recyklovatelné materiály jako je lokální dřevo na konstrukci, místní jíl na vnitřní omítky a foukanou celulózu na tepelnou izolaci.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Na místě, kde nyní stojí rodinný dům, byl nestavební pozemek, přes který vede vysokotlaký plyn, takže velká část nebyla možná zastavět. Pro započetí výstavby byla potřeba změna územního plánu a územního řízení pro kořenovou čističku.

Bezúdržbová vegetační střecha má minimální náklady. Modřínový obklad domu je rovněž bezúdržbový, jelikož díky přírodním silicím nepotřebuje lakování.

Z počátku majitelé zvažovali stavbu domu svépomocí a využití slaměných balíků, ale tuto variantu pro časovou náročnost a pracnost zavrhli. Během projektování zvažovali majitelé větší okna. V domě jsou připravené rozvody pro využití vody z jímky na splachování toalet. V současné době však není kapacita jímky dostačující. Veškerou zachycenou vodu využijí pro závlahu.

Největší překážkou byla časová náročnost schvalovacího procesu stavby. Velký vliv na vytápění domu má běžný provoz, jako je například vaření či sprchování teplou vodou.

Název pasivní dům vychází z principu využívání pasivních tepelných zisků. Jsou to vnější zisky ze slunečního záření procházejícího okny a zisky vnitřní, tj. teplo vyzařované spotřebiči a také lidmi.

Vývojovým stupněm mezi standardní stavbou a pasivním domem (PD) jsou domy nízkoenergetické (NED). Hraniční hodnota měrné potřeby tepla na vytápění pro dosažení nízkoenergetického standardu je 50 kWh/m2/rok.

Energeticky pasivní stavba se vyznačuje velmi vysokou úsporou energie oproti obvyklým novostavbám. Této úspory se dosahuje architektonickým řešením (tvar a orientace budovy ke světovým stranám), konstrukcí budovy a jejím technickým vybavením, a to za použití speciálních energeticky efektivních komponentů (zpravidla mají dvakrát až čtyřikrát větší tepelněizolační schopnosti než obvykle používané produkty).

Projektant ovšem může často jen stěží sám posuzovat energetickou efektivitu takových stavebních prvků pouze podle údajů výrobců, proto je zkouší a certifikuje nezávislý subjekt, Passive House Institut v německém Darmstadtu. Tento institut se také zabývá výzkumem a stanovováním technických norem.

Tepelná ztráta PD ve středoevropských klimatických podmínkách představuje asi 15 kWh/m2. Je tak nízká, že se zde projeví každý sebemenší tepelný zdroj. Pasivní dům by 15 lidí vytopilo pouze svou přítomností, nepočítaje všechny ostatní zdroje. Na území ČR dopadne celkem 940 až asi 1150 kWh/m2 solární energie ročně, v závislosti na oblačnosti a na lokalitě.

Energie se využívá aktivně - fototermální horkovodní kolektory a vzduchové kolektory k přípravě teplé vody k provozu domácnosti, případně bazénu, a také pasivně - ve formě pasivních solárních zisků. Prostory s velkými prosklenými plochami však vyžadují účinnou regulaci nadměrných tepelných zisků, bez níž by se stavby tohoto typu přehřívaly. K tomu slouží např.

K vytápění pasivního domu je potřeba zhruba desetina energií než pro klasickou stavbu (v mnoha případech dokonce než pro běžnou současnou novostavbu). Skutečné provozní náklady se tak, podle velikosti domu, pohybují okolo 4 až 5 tisíc korun/rok.

O pasivních domech se obecně hovoří jako o stavbách, v nichž se prakticky nemusí topit. V tuzemských klimatických podmínkách to pochopitelně platí jen v uvozovkách - tyto domy se sice obejdou bez klasické otopné soustavy, rozhodně se v nich ale uplatní doplňkový zdroj vytápění.

Zde je na místě připomenutí rekuperace, tedy získávání tepla z odvětrávaného vzduchu.

Ačkoli jsou nízkoenergetické, dnes už spíše pasivní domy v momentálním kurzu, není to „konečná“. Dřív či později přijdou na řadu tzv. ekodomy, tedy stavby s nulovou nebo téměř nulovou spotřebou energie na vytápění, které mají celou řadu dalších předností. Na jejich stavbu se používají výhradně přírodní materiály a také druhotné suroviny a odpady.

Ekodomy dokonce šetrně hospodaří s vodou, používají kompostovací záchody nebo dešťovou vodu či tzv.

Základní principy udržitelného bydlení vycházejí z cirkulárního přístupu, který zohledňuje optimální výběr použitých zdrojů, postupů výroby materiálů, efektivní využití obydlí, znovu-využití materiálů ze stavby po skončení doby životnosti, a zabývá se i vnějšími dopady (tzv. externalitami), které obydlí produkuje.

Vliv bytového sektoru na vznik emisí, stavebních odpadů a na spotřebu energie během výstavby a užívání staveb je výrazný. Bydlení spotřebuje přibližně 40 % veškeré energie (klimatizace, osvětlení, ohřev vody), má 30 % podíl na produkci CO2 a vytváří 40 % odpadů.

U staveb je důležité hledat materiály, které umožní v co největší míře snížit energetickou náročnost budovy, a využívat možnosti, jak budovu přirozeně ochladit, např. pomocí zelené střechy. Trendem dnešní doby jsou nízkoenenergetické a pasivní domy, které minimalizují energetickou náročnost budovy a maximalizují využití přírodních zdrojů, například dešťové vody a sluneční energie.

Na nízkou spotřebu energií je třeba myslet při plánování stavby nového domu, ale také při rekonstrukci starších budov, jejichž energetické parametry je možno zlepšit např. Obecně totiž je environmentálně příznivější, pokud je maximálně využit stávající bytový fond i třeba brownfieldy.

Při výběru či návrhu bydlení se můžeme řídit různými hledisky. Jednou z možností při zvažování možností bydlení je výběr tzv. pasivního domu, který funguje na udržitelných principech, a to tak, že umožňuje snížit spotřebu energie na minimum a využívat přírodní zdroje v co největší míře - dešťovou vodu a sluneční energii.

Mezi nejúspornější stavby patří tzv. pasivní domy - jejich název vychází z principu využívání pasivních tepelných zisků v budově. Jsou to vnější zisky: ze slunečního záření procházejícího okny, a zisky vnitřní: teplo vyzařované lidmi a spotřebiči. Díky velmi kvalitní izolaci a dalším prvkům tyto zisky „neutíkají ven“ a po většinu roku postačují k zajištění příjemné teploty v místnostech.

U výběru bydlení je dobré přistupovat k udržitelnosti budov hned od začátku, tedy při samotném návrhu. Požadavky na šetrnou výstavbu je možné zohlednit při výběru dodavatelů. Důležité je posuzovat budovy z hlediska nákladů a naproti tomu dopadů životního cyklu.

Už při návrhu stavby je potřeba se zamyslet nad možnostmi, jak sdílet prostory a maximálně je využívat, nebo hledat a využívat vhodné materiály, které jsou k dispozici, nebát se používat recykláty. Jelikož vzhled každé budovy významně utváří veřejný prostor, je nutné myslet vedle funkčních také na estetická hlediska.

Inspirativní příklady využití vody v ekologickém bydlení

Dešťová voda nemizí v kanalizaci, ale v zasakovacích záhonech

Menší park v Ruprechtově na Vyškovsku je hezkou ukázkou toho, jak lze zacházet s dešťovou vodou v místě, kam dopadne. Nově tři vzájemně propojené trvalkové záhony dešťovou vodu ze silnice zasakují do podloží, kde ji může lépe využít zeleň v obdobích sucha. Při prudších deštích záhony snižují množství vody odvedené do kanalizace, čímž zmírňují rozvodnění místního potoka.

Rozkvetlá fasáda, co vydá za 70 klimatizací

Jednu z největších zelených fasád v Evropě najdeme v ulici Einsiedlergasse ve Vídni. Fasáda pokrývá sídlo odboru odpadového hospodářství magistrátu a její rozloha činí 850 m². V létě zde rostliny odpaří až 300 litrů vody denně a mají stejnou efektivitu chlazení jako 70 klimatizací. V zimě fasáda zase dům zatepluje a redukuje úniky tepla o více než 50 %.

Rodinný dům s mokřadní střechou

Unikátní spojení najdeme na střeše pasivního rodinného domu ve vnitrobloku na pražské Letné. Odpadní voda z domu se shromažďuje ve vícekomorovém podzemním septiku, kde se předčišťuje. Následně se čerpadlem a trubkami skrytými ve fasádě přivádí na mokřadní střechu, kde se voda dále čistí s pomocí rostlin a bakterií. Vyčištěná voda pak putuje do akumulační nádrže a majitelé ji využívají ke splachování toalet a zalévání zahrady.

Biocentrum pro krajinu, zvířata i lidi

Za bytovým komplexem v brněnských Medlánkách již od roku 2007 vzniká biocentrum o rozloze 2,25 ha. Vzrostlé stromy poskytují stín vyprahlé zemědělské půdě i kolemjdoucím. Díky pečlivě zvolené druhové skladbě a dobře provedené povýsadbové péči nedochází k nadměrné spotřebě vody a stromy si berou jen tolik, kolik využijí. Vodu v optimálním množství odpařují a ochlazují okolní prostředí. Zeleň na rozdíl od intenzivně obhospodařované půdy umožňuje příznivější zadržování vody a brání větrné erozi.

Parkoviště obchodního domu GLOBUS

Na parkovišti byl založen v roce 2003 systém vsakovacích průlehů, drenáží a přepadů do rybníka a vodoteče.

Oddílné kanalizace: dešťová a splašková voda

Výhodou oddílné kanalizační sítě je snížení množství odpadních vod odváděných do čistíren a odtok neznečištěných srážkových vod přímo do vodních toků. Příklad oddílné kanalizace lze vidět v areálu Jihočeské univerzity.

Rekonstrukce rodinného domu s řadou nápadů

Zajímavý přístup zvolil pan Řiháček v brněnských Židenicích. Přestože dům rekonstruoval do velké míry svépomocí a s využitím místních materiálů, dokázal si vybudovat jednoduché funkční systémy zateplení, vytápění i využívání dešťové vody. Udělal si zelené střechy, dlažbu na dvoře nahradil částečně propustným povrchem.

Šetřit pitnou vodou je snadné

Všechny vodovodní kohoutky v kancelářské budově byly vybaveny patentovanou tech­nologií Watersavers. Jedná se o šetřiče vody, tzv. perlátory, které ji důmyslně provzdušňují a zároveň regulují její proud. Roč­ní úspora vody byla naměřena na téměř 30 %. Investice do šetřičů se tak vrátila během jediného roku používání.

Tipy pro ekologickou domácnost a úsporu vody

1. Používání pitné vody pro mytí auta, zalévání zahrady nebo třeba splachování toalety zatěžuje životní prostředí a zbytečně se prodražuje. Na tyto činnosti je nejlepší využívat dešťovou vodu, která bude ze střechy stékat do retenčních nádrží. Kromě dešťové vody pak ekologické domácnosti pracují i s tzv. šedou vodou, která vzniká po sprchování nebo mytí vodou.
2. Spotřebu pitné vody v domácnosti můžete snadno redukovat i bez nákladných investic do retenčních nádrží nebo filtračních systémů. Pokud na vodovodní baterie nainstalujete úsporné perlátory, sníží se průtok vody až o polovinu, a to bez výraznějšího snížení mycího účinku.
3. S každým spláchnutím toalety se spotřebuje velké množství vody. Běžné typy splachovačů spotřebují přibližně 3 litry vody na malé spláchnutí a 6 až 9 litrů na spláchnutí velké. Moderní eco splachovací systémy jsou zkonstruované tak, aby při spláchnutí spotřebovali jen 2, nebo 4 litry vody, a to bez omezení mycího účinku.
4. Vedle spotřeby vody představuje v domácnostech velkou ekologickou zátěž také topný systém. Čím více energie je pro vytopení domu potřeba, tím je provoz domácnosti nákladnější a ekologická stopa razantnější. Naprostým základem všech ekologických domů jsou moderní okna vybavená izolačními trojskly, která energetickou náročnost budovy výrazně sníží.
5. Pokud máte ve zvyku často a dlouho větrat otevřenými okny, zbytečně přicházíte o drahocenné teplo. Chcete-li vyvětrat prostory oknem, upřednostněte krátké a intenzivní větrání, během kterého se obmění vydýchaný vzduch za čerstvý a povrchy předmětů se nestihnou ochladit. Naopak nenechávejte dlouho okna otevřená „na ventilačku“. Ekologickým řešením je montáž oken s inovativní technologií I-tec větrání.
6. Zejména v nízkoenergetických a pasivních domech se s oblibou používá systém rekuperace. Ten jednak zajistí neustálý přísun čerstvého vzduchu i bez otvírání oken, jednak sníží nároky na vytápění. Při výměně „špinavého“ vzduchu za čerstvý totiž dochází k předávání zbytkového tepla.
7. Při výběru nových domácích spotřebičů se vždy zaměřujte na zařazení do třídy energetické náročnosti. Velkým obloukem se vyhýbejte neúsporným spotřebičům v třídě B a nižší, které jsou neskutečnými žrouty elektřiny. Doporučujeme pořizovat jen spotřebiče A+, A++ či A+++, které jsou velmi úsporné.
8. Díky moderním technologiím můžete chod své domácnosti zautomatizovat a zlepšit kontrolu nad jejím provozem. Velkým trendem jsou Smart Home systémy řízení domácnosti, které umožňují automatickou i vzdálenou regulaci vytápění, rekuperace, stínicí techniky nebo spotřebičů.
9. Pokud chcete bydlet ekologicky a využívat všech darů přírody, neměli byste zapomínat na využívání obnovitelných zdrojů energie.
10. Zejména v městské zástavbě roste zájem o stavbu rodinných a bytových domů se zelenými střechami. Ty jsou z hlediska ekologie velmi užitečné, protože podporují produkci kyslíku, snižují prašnost nebo vytváří dobré prostředí pro život včel a jiného blahodárného hmyzu. Zelené střechy navíc slouží jako izolační vrstva, a tak sníží energetickou náročnost budovy.

Konstrukční systémy pro pasivní domy

Všechny tyto hlavní druhy domů, pokud jsou dobře navrženy, mohou splňovat pasivní standard.

Hlavní zásady pro stavbu pasivního domu:

• Dům by měl mít co nejjednodušší a co nejkompaktnější tvar.
• Dům je třeba na pozemku orientovat hlavní fasádou (s obvykle největší plochou) na jih.
• V jižní části domu budou situovány teplejší obytné místnosti, v severní části pak chladnější chodby, schodiště, technická místnost.
• Dům musí být výborně tepelně izolován a okna by měl mít nadstandardně kvalitní - trojskla s tepelně izolovanými rámy nebo okna typu Heat Mirror.
• Plášť domu by měl být maximálně vzduchotěsný.
• Zdroj tepla a topná soustava musí být vybrána a dimenzována přesně pro náš dům a musí být pružně regulovatelná.
• Pokud chceme dosáhnout standardu pasivního domu, bude pro nás též nezbytné pořízení větracího systému se zpětným získáváním tepla z vyvětrávaného vzduchu.

Masivní zděná stavba s vnější tepelnou izolací

Materiálem nosné konstrukce mohou být: nepálené i pálené plné cihly, vápenopískové cihly, betonové tvarovky i železobeton.

Lehká dřevostavba

V těchto domech je nosná konstrukce tvořena z dřevěných trámků či profilů. Prostor mezi nosnými prvky je vyplněn obvykle vláknitou tepelnou izolací.

Masivní dřevostavba

Nosná konstrukce je tvořena panely ze dřeva. Panely jsou vyráběny z prken lepených ve vrstvách na sebe. Panely jsou ořezávány do požadovaných rozměrů a přímo na stavbě je z nich skládána nosná konstrukce domu. Nosná konstrukce je z vnější strany opatřena tepelnou izolací.

Systém ztraceného bednění

Při použití tohoto systému je nejprve postaveno bednění z vnějšího tepelného izolantu a vnitřního deskového obkladu (případně též z tepelného izolantu menší tloušťky). Do mezery je následně nalit beton, který po vytvrdnutí tvoří masivní nosnou stěnu. Bednění zůstává součástí stavby - odtud název ztracené bednění.

tags: #ekologicky #bytovy #dum #pasivni #vyuziti #vody

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace kovového odpadu
• Přesnídávka a životní prostředí
• Ohrožená zvířata Teplice
• Severní Kalifornie: Klima
• Příroda a průmysl v Mostě