Jaké emise může mít krbová vložka

Informace o údajném zákazu topení v krbových kamnech a krbových vložkách jsou nepravdivé a vyvolávají zbytečné znepokojení, což má negativní dopad na rozhodování o způsobech vytápění domácností. Moderní krbová kamna, krbové vložky ani krby nejsou předmětem žádných omezujících opatření a už vůbec ne zákazů. Nic takového, pokud je z oficiálních zdrojů známo, se ani nepřipravuje.

Všechny naše produkty, určené pro vytápění domácností jako interiérový spotřebič, prochází v nezávislých laboratořích přísnými testy, měřeními a certifikacemi. Je také zásadní rozlišovat mezi krbovými kamny, krbovými vložkami pro stavbu krbů a zcela jiným segmentem - klasickými kotli určenými pro centrální vytápění. Právě kotle na dřevo jsou aktuálně předmětem určitých omezení, a to dle jejich emisních tříd. Nemají ale nic společného s krbovými kamny a krbovými vložkami, na ně se emisní třídy NEVZTAHUJÍ.

Pro krbová kamna a krbové vložky platí v celé EU, tedy i v České republice, evropská norma Ecodesign - což je soubor pravidel a požadavků EU pro širokou škálu výrobků. Co si představit pod pojmem Ecodesign v rámci výrobků Romotop? Krbová kamna a krbové vložky musí splňovat zejména již zmiňované emisní limity, danou energetickou účinnost, nízkou spotřebu paliva a další. Cílem je bezpečnost při užívání, funkčnost, šetrnost k přírodě, a především ochrana zdraví lidí.

Krbová kamna a krbové vložky slouží jako jediný skutečně nezávislý zdroj tepla s vysokou účinností, který jako palivo spotřebovává obnovitelný zdroj-dřevo. Díky tomu jsou ekologickým výrobkem s minimálním dopadem na životní prostředí. Vaše možnost zvolit si ekologický a ekonomický způsob vytápění zůstává tak i nadále netknutá.

Chápeme, že správné a ověřené informace jsou klíčem k informovanému rozhodnutí. Proto vedle našeho stanoviska nabízíme také odkazy na důvěryhodné zdroje, které poskytují co nejkompletnější pohled na téma vytápění prostřednictvím lokálních tedy interiérových topidel, jako jsou krbová kamna a krbové vložky.

Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady

Asociace pro ekologické vytápění dřevem, z.s. AEVD je profesní sdružení odborné veřejnosti. Zabývá se výzkumem a rozvojem udržitelného způsobu vytápění dřevní biomasou.

Aktuální vývoj v EU

Evropská unie (EU) dlouhodobě usiluje o snížení emisí a zlepšení kvality ovzduší, což má dopad i na krby a krbová kamna. K dubnu 2025 se v EU diskutují nové normy, které by mohly významně ovlivnit výrobce, prodejce i spotřebitele. EU se zaměřuje na několik klíčových oblastí, ale většina návrhů je zatím ve fázi diskuse a není definitivně schválena.

Co se chystá:

• Zpřísnění emisních limitů: Nařízení Ekodesign (EU 2015/1185 a 2015/1189), platné od roku 2022, stanovuje limity pro emise jemných částic (PM2.5), oxidu uhelnatého (CO), oxidů dusíku (NOx) a organických plynů (OGC). Evropská komise nyní zvažuje další zpřísnění těchto limitů, zejména pro PM2.5, které jsou hlavním zdrojem znečištění ovzduší z domácího vytápění.
• Elektrické řízení spalování: V pracovních dokumentech EU se objevuje návrh, aby některé typy krbových vložek a zplyňovacích kotlů musely být vybaveny elektrickým řízením spalování (např. automatické klapky, ventilátory).
• Zákaz starých zařízení: Některé členské státy EU (např. Německo, Rakousko) již zavedly přísnější pravidla pro prodej a provoz starých, neekologických krbů a kotlů. Například Německo postupně vyřazuje zařízení, která nesplňují normy podle 1. BImSchV.
• Kvalitní paliva: EU klade důraz na používání kvalitních paliv, jako je suché dřevo (vlhkost <20 %) nebo certifikované pelety. V některých zemích (např. Velká Británie, která již není v EU) je zakázán prodej vlhkého dřeva, a podobná pravidla se mohou rozšířit i do EU. Uhlí je také stále více regulováno kvůli vysokým emisím.

Dopady pro spotřebitele:

• Moderní krby a krbová kamna s pokročilými filtry, automatickým řízením spalování nebo lepší izolací budou dražší. Odhady hovoří o nárůstu cen o 10-30 % oproti současným modelům.
• Pokud by elektrické připojení bylo povinné (což není jisté), budou muset majitelé zajistit napájení v blízkosti krbu.
• Moderní krby také vyžadují komíny s vhodným průměrem a izolací, aby splňovaly emisní normy.
• V některých zemích, jako je Německo, již majitelé starých krbů musí do určitého data (např. 2024 pro některé modely) vyměnit zařízení za nová, která splňují normy.
• Používání vlhkého dřeva a uhlí bude pravděpodobně více regulováno. Spotřebitelé budou muset investovat do kvalitního suchého dřeva nebo pelet, které jsou dražší.

Doporučení:

• Vyberte si moderní zařízení: Pokud plánujete nákup krbu nebo kamen, volte modely s certifikací Ekodesign 2022.
• Zvažte alternativy: Kotle na pelety nebo kondenzační kotle mají nižší emise a vyšší účinnost.
• Využijte dotace: Sledujte program Nová zelená úsporám, který nabízí finanční podporu na výměnu starých zařízení.
• Sledujte vývoj: Pravidla se stále vyvíjejí. Nové předpisy EU zatím nejsou definitivní, ale směřování je jasné: krby a kamna budou muset být ekologičtější a účinnější.
• Pokud vlastníte starší zařízení, zvažte jeho výměnu za moderní model, ideálně s podporou dotací.

Legislativa v ČR

Protože při spalování tuhých paliv v lokálních topidlech (krbová kamna, krby, sporáky a kachlová kamna), která jsou používána pro vytápění domácností, dochází k emitování znečišťujících látek, jsou postupně v jednotlivých zemích EU přijímány různé zpřísňující požadavky (emise a účinnost). Požadavky jsou cíleny hlavně na výrobce či dovozce spalovacího zařízení, kteří musí prokázat jejich splnění při uvedení na trh. Jedná se o odlišný přístup než u teplovodních kotlů, kde jsou požadavky cíleny nejen na výrobce a dovozce, ale také na provozovatele.

Částečně se toto mění pro ČR, kde zákon o ochraně ovzduší zavádí povinnosti také pro provozovatele lokálních topenišť s teplovodním výměníkem (část tepla je ze zdroje vyvedena do topné vody). Podle statistického šetření MPO bylo nejvíce lokálních topidel dodáno na český trh v roce 2011, a to v počtu přibližně 83 tisíc kusů (téměř 20 tisíc kusů vložek, zhruba 56 tisíc kamen a cca 7 tisíc sporáků). Spalování tuhých paliv je vždy doprovázeno produkcí znečišťujících látek a obecným cílem by mělo být snížit jejich množství na přijatelnou úroveň.

Česká republika přebírá limity z výše uvedených norem. U sálavých zdrojů tepla (lokální topidla) zákon č. 201/2012 Sb. Základní požadavky na emise a účinnost stanovují normy ČSN EN 13229 [5], ČSN EN 13240 [6], ČSN EN 15250 [7], ČSN EN 12815 [8], ČSN EN 14785 [9] a ČSN EN 15821 [10] - viz kapitola 3.1. Pro lokální topidla určená pro připojení na teplovodní soustavu ústředního vytápění (např. krbové vložky nebo kamna s vodním výměníkem) platí emisní limity pro CO a prach (TZL) dle přílohy č. 10 části I a II zákona č. 201/2012 Sb. ve znění pozdějších zákonů [2].

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Pro lokální topidla uváděná na trh ČR, která slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, musí splňovat požadavky uvedené v tabulce tab. č. 2, které jsou použitelné v období do 31. prosince 2017. V období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2019 bude možné v ČR uvádět na trh pouze ta lokální topidla s výměníkem, která splní požadavky uvedené v tabulce tab. č. 3. Norma EN 303-5:2012 [11] kategorizuje zdroj dle jeho výkonu, zatímco zákon č. 201/2012 Sb. - o ochraně ovzduší [2] kategorizuje zdroj dle jeho příkonu (jedná se o celkový příkon zařízení) a rozděluje limity pro kotle a lokální topidla dle rozdílného referenčního kyslíku. Pro kotle je hodnota referenčního kyslíku 10 % a pro lokální topidla 13 %.

Zákon č. 201/2012 Sb. zavádí povinnosti pro provozovatele spalovacích zařízení. Zákon zakazuje ve všech spalovacích zařízeních do příkonu 300 kW spalování lignitu, hnědého energetického uhlí a kalů (dle § 17 odst. 5). Pro stacionární spalovací zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, je provozovatel povinen dle § 17 odst. 1 h) provádět jednou za dva kalendářní roky prostřednictvím osoby, která byla proškolena výrobcem spalovacího stacionárního zdroje a má od něj udělené oprávnění k jeho instalaci, provozu a údržbě (odborně způsobilá osoba), kontrolu technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje a předkládat na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklad o provedení této kontroly vystavený odborně způsobilou osobou potvrzující, že stacionární zdroj je instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a zákonem č. 201/2012 Sb.

V případě, že výrobce spalovacího zdroje není znám, zanikl nebo neurčil oprávněnou osobu, může být kontrola provedena odborně způsobilou osobou oprávněnou jiným výrobcem k provádění kontroly technického stavu a provozu stejného typu spalovacího stacionárního zdroje. První kontrolu musel provozovatel zajistit nejpozději do 31. 12. 2016 (dle § 41, odst. 15). Při kontrole se neprovádí žádná měření, což dle našeho názoru velmi omezuje její přínos. V podstatě odborně způsobilá osoba na místě vizuálně zhodnotí stav a jako nejdůležitější zdroj informací o emisích a ostatních parametrech budou hodnoty ze štítku spalovacího zařízení. Tyto hodnoty byly dosaženy jednou při certifikaci a je otázka, jakých parametrů zařízení dosahuje při reálném provozu. Toto ale zákon neřeší.

Od září 2022 (dle § 41, odst. 16) bude možné provozovat pouze taková zařízení (nejen kotle, ale i lokální topidla pro připojení na teplovodní soustavu ústředního vytápění o celkovém příkonu od 10 do 300 kW), která splňují požadavek dle přílohy č. 11 zákona (hodnoty jsou shodné s tab. č. 2). Staré, dnes používané zařízení v této dimenzi by neměly být po tomto termínu používány. V opačném případě lze uložit pokutu 50 000 Kč dle § 23, odst. 2 a). Vzhledem k tomu, že při procesu posuzování vlastností stavebního výrobku dle Nařízení evropského parlamentu a Rady č. 305/2011 (před uvedením výrobku na trh) takovýchto typů spalovacích zařízení se postupovalo dle požadavků norem ČSN EN 13229, ČSN EN 13240, ČSN EN 15250, ČSN EN 14785, ČSN EN 12815 a ČSN EN 15821, nemusely být v rámci tohoto procesu měřeny hodnoty emisí prachu (TZL). Při kontrole u provozovatele tedy nebude mít osoba provádějící kontrolu k dispozici informace o tom, zda jsou požadavky zákona splněny.

Pro zařízení uvedená do provozu po 1. 1. 2015 platí emisní limity a minimální účinnosti uvedené v tab. č. 4 - tzv. Stufe 2.

Čtěte také: Škoda a emisní normy

Provozovatel musí do 31. 12. 2013 prokázat plnění limitů pro zařízení uvedená do provozu před 25. 11. 2009. To lze prokázat buď předložením certifikátu od výrobce zařízení, nebo měřením prováděným kominíkem. V případě, že zařízení emisní limity nesplní, musí být vyřazeno z provozu nebo vybaveno dodatečným zařízením umožňujícím splnit emisní limity (k datu uvedenému ve vyhlášce, v závislosti na stáří spotřebiče).

V Rakousku jsou emisní limity upraveny dohodou 15a B-VG [14], požadované hodnoty jsou uvedeny v tab. č. 5 (ruční dodávka paliva) a tab. č. 6 (automatická dodávka paliva). Tyto hodnoty musí splnit každé spalovací zařízení (všechny velikosti) při zkouškách při jmenovitém výkonu. U spalovacích zařízení se jmenovitým výkonem nad 8 kW musí být splněny limity nejen při jmenovitém výkonu, ale pro CO, OGC a účinnost také při sníženém výkonu (50% Pjm u ručně obsluhovaných, 30% Pjm u automaticky obsluhovaných).

Provozovatelé lokálních topidel bez teplovodního výměníku (krbová kamna, vložky a sporáky) nemusí provádět pravidelné měření emisí, na rozdíl od provozovatelů spalovacích zařízení určených k napojení na ústřední vytápění (kotle ale i lokální topidla s teplovodním výměníkem). V tomto případě je provozovatel, který spaluje uhlí nebo standardizovaná biogenní paliva v zařízení do 50 kW, povinen každé dva roky prokázat splnění limitní hodnoty pro CO a komínovou ztrátu (viz tab. č. 8). Provozovatel spalující nestandardizovaná biogenní paliva ve spalovacím zařízení napojeném na ústřední vytápění musí prokázat splnění limitní hodnoty pro CO a komínovou ztrátu jednou za rok.

Pro možnost porovnávání emisních limitů platných v různých zemích je důležité mít tyto hodnoty vyjádřeny ve stejných jednotkách (koncentrace mg/m3N nebo emisní faktor mg/MJ) a také vztaženy na stejné srovnávací podmínky - referenční obsah kyslíku, suché spaliny při normálních podmínkách. V Rakousku jsou limity uváděny jako emisní faktor vztažený na energii obsaženou v palivu, na rozdíl od ČR a Německa, kde jsou limity uváděny jako koncentrace vztažené na objem suchých spalin. Srovnání limitů je tedy nutno provádět přepočtem přes výhřevnost paliva a množství spalin, vzniklých spálením 1 kg paliva.

Srovnání limitů ukazuje na velkou roztříštěnost limitů v rámci EU, které by se měly sjednotit k 1. 1. 2022, kdy vejde v platnost Nařízení komise EU 2015/1185 o ekodesignu na lokální topidla [1]. Dnes nejkomplexněji sleduje emise znečišťujících látek Rakousko.

Základní limit koncentrace CO pro nejrozšířenější lokální topidla (krbová kamna a vložky) je nyní v EU 1 %, což je v současné době hodnota překonaná a neodpovídá vývoji těchto spotřebičů. V západních zemích Evropy tato situace nepřináší zásadní problémy, protože mají legislativu na takovou skutečnost dobře připravenou a i „ekologická uvědomělost“ obyvatel je na vyšší úrovni než u nás (což je dáno i ekonomickou situací).

Zpřísňující požadavky na emise a účinnost jsou soustředěny na výrobce a jejich splnění je většinou prokazováno při certifikaci. Účinnost spalovacího zařízení je možné přibližně odhadnout pomocí tzv. nepřímé metody stanovení účinnosti. Metoda vychází z předpokladu, že účinnost zařízení je rovna 100 % minus jednotlivé ztráty spalovacího zařízení (především komínová ztráta).

Teplotu spalin bychom u krbových kamen měli udržovat v rozsahu od 150 do 250 °C. Pokud bude teplota příliš vysoká, provozujeme zařízení s velkou komínovou ztrátou, což znamená, že mnoho tepla „vyletí“ komínem. Přestože se snižující se teplotou spalin klesá hodnota komínové ztráty, nemůžeme teplotu spalin snižovat donekonečna, protože pokud budou spaliny příliš chladné (cca 150 °C, záleží na složení spalin - obsah vody a SO3), může dojít ke kondenzaci dehtových látek a vodní páry (kratší životnost zařízení) a při nízké teplotě spalin může dojít i k výraznému snížení komínového tahu (problém s bezpečným odvodem spalin).

Závěrem je také nutno zmínit skutečnost, že spalovací zařízení, kterým se tento článek věnuje, jsou zařízení, u nichž může obsluha dramaticky ovlivnit kvalitu spalování [21]. Prokazování splnění limitních požadavků probíhá na zkušebně při předepsaných podmínkách, které v reálném životě nastanou jen v minimálním procentu případů.

Emisní limity dle norem

Při uvedení spotřebičů na trh se v Evropě provádí zkoušení dle norem EN 13229, EN 13240, EN 12815, EN 14785 a EN 15250, u níž se nyní připravuje revize. Co se týká postupů zkoušení i emisních limitů, jsou si normy velice podobné. Emisní limity musí dle norem plnit spotřebiče jen při jmenovitém výkonu (kromě spotřebičů na dřevní pelety, které mají odlišné limity při sníženém výkonu).

Obecně lze říci, že tyto emisní limity jsou ve srovnání s požadavky na kotle mírné a minimální účinnosti jsou poměrně nízké. Problém s účinností nastává v případě krbových vložek (dále jen KV). Ty jsou určeny do obestavby, případně jsou napojeny na akumulační prvek, kterým prochází spaliny. Pro správnou funkčnost celku (KV+akumulační prvek) je tedy nutno, aby spaliny za KV měly vysokou teplotu - samotná KV pak má nízkou účinnost. Výrobci však nabízejí (zřejmě z obavy, že by zákazníci jejich výrobky nekupovali) KV s účinností přes 70 %. Je třeba si uvědomit, že potřeba tepla objektu není po celou topnou sezónu stejná.

U krbových vložek s vodním výměníkem je možným řešením akumulační nádoba na topnou vodu, která umožňuje krbové vložce pracovat při ideálním jmenovitém výkonu. Při modulaci výkonu (na tzv. snížený výkon) dochází k vyšší produkci emisí a nižší účinnosti.

Tabulky emisních limitů

Tab. č. 1: Emisní limity dle norem

Tab. č. 2: Minimální emisní požadavky na lokální topeniště s vodním výměníkem na tuhá paliva o jmenovitém příkonu do 300 kW dle příl. 10, zák.

Tab. č. 3: Minimální emisní požadavky na lokální topeniště na tuhá paliva o jmenovitém příkonu do 300 kW, které slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu, dle příl. 10, zák.

Tab. č. 4: Emisní limity pro zařízení uvedená do provozu od 25. 11. 2009 do 1. 1. 2015 (Stufe 1) a po 1. 1. 2015 (Stufe 2)

Tab. č. 5: Emisní limity v Rakousku (ruční dodávka paliva)

Tab. č. 6: Emisní limity v Rakousku (automatická dodávka paliva)

Tab. č. 7: Srovnání požadavků na spalovací zařízení platné v jednotlivých zemích

Tab. č. 8: Limity pro CO a komínovou ztrátu pro provozovatele spalovacích zařízení

tags: #jaké #emise #může #mít #krbová #vložka

Oblíbené příspěvky:

• Alarmující fakta o znečištění oceánů
• Napojení na Odpadní Systém
• Klimatická politika v ČR
• Vše o eternitu a odpadech
• Dozor nad odpady v ČR