Ekologický chov ovcí a koz

Chov ovcí a koz patří mezi tradiční zemědělské činnosti, které mají významný přínos pro produkci masa, mléka, vlny a dalších užitečných produktů. Tyto zvířata jsou ceněna pro svou schopnost přizpůsobit se různým podmínkám prostředí a pro své relativně nenáročné požadavky na péči. Ovce a kozy jsou chovány jak na malých rodinných farmách, tak ve velkých komerčních provozech. Jejich chov přináší ekonomické výhody a podporuje udržitelnost zemědělské výroby, zejména v oblastech, kde je jiný druh chovu méně efektivní.

Ekologické zemědělství a chov ovcí a koz

V seriálu Inspirace pro zemědělce představujeme příklady různých způsobů hospodaření v ekologickém a biodynamickém zemědělství, v jehož středu je péče o půdu, přírodní i lidské zdroje. Chceme inspirovat začínající i zkušené zemědělce, ty ekologické, nebo i ty, kteří o přechodu na ekologické hospodaření přemýšlí. Zasít třeba první semínko budoucí změny.

V roce 1990 se v České republice nacházely v ekologickém zemědělství pouze 3 farmy. V roce 2013 jich bylo 3 926 se 496 896 ha a v roce 2016 již 4 243 farem hospodařilo na 506 700 ha a tvořily 9% všech zemědělských podniků . Dle těchto informací lze říci, že trend ekologického zemědělství v ČR pomalu roste. Obdobně to vypadá i v Evropě, kde se velké oblibě v současnosti těší produkty z ekologického zemědělství.

Farmář nemůže ráno vstát a rozhodnout se, že ode dneška se to bude dělat ekologicky. Aby statek získal označení ekologického zemědělství, musí projít přechodným obdobím. Období trvá různě dlouho.

Chov zvířat hraje v rámci ekologického zemědělství nezastupitelnou roli. Uzavřený koloběh by se bez zvířat a bez produkce organického hnojiva těžko obešel. Nejpříznivější složení ekologického hospodaření je rostlinná výroba, která se skládá z orné půdy a TTP (trvalých travních porostů).

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Význam chovu ovcí

Ovce jsou v současnosti druhým nejrozšířenějším hospodářským zvířetem na světě, když cca 90 % ovcí se chová pro masnou produkci a 10 % pro mléko. Obecně je možno konstatovat, že u nás je chov ovcí spíše považován za minoritní produkci, nicméně v rámci ekologického zemědělství patří tento chov mezi produkce dominantní, když v roce 2011 byly ovce chovány na 655 ekofarmách a jejich celkový počet na těchto farmách činil cca 80 000 kusů, což reprezentuje cca 30 % ovcí chovaných v současnosti v ČR.

Mezi nejvýznamnější pozitivní trendy, jež byly registrovány v českém ekochovu (ECH) ovcí v posledních deseti letech především patří postupné zvyšování počtu ovcí, jejich farem a chovatelů, relativně příznivé dotace (především pro chovy situované v LFA), postupné zlepšování užitkových parametrů a růst zájmu spotřebitelů o produkty z tohoto chovu. Pro stejné období jsou však také charakteristické i některé negativní trendy, a to především nízká cena vlny a její problematický odbyt a růst závislosti chovatelů na dotacích.

Vzhledem k především povlovnému nárůstu počtu ekofarem s chovem ovcí, respektive počtu ovcí zde chovaných v posledních letech je obecně možno konstatovat, že pozitivní trendy v domácím ECH ovcí převládají, což je dobrým znamením i pro budoucnost. Avšak aby byl tento chov ekonomicky zajímavý a tím i perspektivní, za předpokladu, že masná produkce ovcí bude dominantní i v budoucnu, je nutno stále zlepšovat reprodukční a produkční ukazatele. Nejlepší ekonomika je obecně registrována při aplikaci pastevního odchovu jehňat spolu s matkami. Nicméně i polointenzivní výkrm jehňat může být ekonomicky zajímavý.

Důležitým faktorem, který ovlivňuje současnost a jistě bude ovlivňovat i budoucnost ECH ovcí, je jeho mimoprodukční význam spočívající především v údržbě trvalých travních porostů v horských a podhorských LFA.

Zásady ekologického chovu

Odlišnost ekologického zemědělství od konvenčního je v mnoha aspektech. Jako první je třeba zdůraznit přístup ke zvířatům. Přístup chovatele není individuální, ale skupinový. Preferují se systémové přístupy a priority zdraví a pohody zvířat. Ty jsou kladeny na celé stádo, ne na jednotlivce. Všeobecně platí, že ekologické chovy vynikají důrazem na welfare. Tyto svobody provázejí kompletní chov zvířat.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Další zásadou farmáře hospodařícího v ekologickém zemědělství je prevence. Nečeká až se daný problém/onemocnění vyskytne, snaží se mu v každém ohledu předcházet. Soustředí se také na výběr plemene dle klimatických podmínek farmy. Ve většině případů se nevybírají vysoce prošlechtěná plemena, která jsou směřována na vysokou užitkovost.

Ustájení v ekologickém chovu

Ekologické zemědělství disponuje dvěma druhy ustájení. První je celoroční ustájení na pastvině, které je obvyklé hlavně v chovu masného skotu. Druhé povolené ustájení je ve stáji s přístupem do výběhu či na pastvinu. Tento systém se využívá hlavně u dojného stoku. Stáj musí být vybavena dostatečným prostorem k odpočinku. Místo odpočinku musí být suché a vystlané slámou nebo jiným přírodním materiálem. V ekologickém zemědělství není povoleno, aby zvíře bylo trvale uvázáno celý den.

U stájí pro ovce a kozy jsou nejrozšířenějším systémem stáje jednoprostorové. Vnitřní plocha stáje je dále rozdělována na funkční celky v závislosti na období např. v chovu koz lze využít tzv. plocha choulu je min. délka setrvání v individuálním kotci / choulu - max. legislativní předpisy nespecifikují plochu pro ovci s jehňaty ani pro kozu s kůzlaty, proto vycházíme z doporučení pro konvenční chovy, tj. pro bahnici do odstavu s 2 jehňaty - min. 2 m2, pro kozu s 2 kůzlaty - min. eko legislativa podmínky ustájení plemeníků nepopisuje, proto vycházíme z předpisů pro konvenční zemědělství, kde plocha na individuálně ustájeného berana nebo kozla je min.

U ovcí jsou perspektivním systémem tzv. nestájové chovy s využitím lehkých přístřešků.

Krmení v ekologickém chovu

Krmit se smí pouze krmivem pocházejícího z ekologického chovu, což je ustanoveno od 1. 1. 2008. V nejlepším případě by měla být hlavní část krmné dávky složena z objemného krmiva přijímána pastvou. Maximální zatížení pastviny - bahnice, kozy - max. setrvání zvířat na jednom místě pastviny - max. aj.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Orientační spotřeba vody - koza 6 až 10 litrů na kus a den, u ovce 5 až 8 litrů na kus a den.

Zdraví a pohoda zvířat

Každý chovatel ví, že jen zdravé zvíře může mít náležitou užitkovost, že se zdraví zvířat projeví v ekonomice podniku a je významné i z hlediska bezpečnosti potravin. Lze doporučit odborný veterinární dohled nad stádem, který zajistí kontinuální monitoring a náležitou veterinární péči. kontrola zdravotního stavu - min.

Zakázána je také preventivní nebo paušální aplikace antibiotik. V případně nutnosti použití musí být dodržena dvojnásobná ochranná lhůta, než v konvenčním zemědělství.

Chov koz - specifika

Jen prostě vypustit pár koz na chudou pastvinu za stájí a mít profit z jejich mléka a masa? Tak snadný chov koz není, kozy jsou totiž náročné - především mají-li dosáhnout nějaké užitkovosti. Základem chovu jakéhokoli zvířete je krmení. Mají-li kozy dosahovat vysoké užitkovosti, třeba ve formě nadojeného mléka, musí dostávat dobrou základní krmnou dávku; čím více mléka mají dávat, tím lepší musí být kvalita krmiva.

Kozy, zvláště rohaté, potřebují místo a vnitřní uspořádání, aby mohly žít ve vzájemném souladu. Z hlediska struktury stáda je totiž nutné, aby níže postavená zvířata mohla ustoupit výše postaveným a vyhnout se tak konfliktům. Ve svém původním životním prostoru se kozy pohybují například ve skálách, které jim slouží jako úkryt i jako příležitost ke šplhání; ve stáji bychom jim měli takové prostředí pokud možno nahradit. Jak toho dosáhnout? Jednou z možností je vytvořit o 10-20 % více krmných míst, než kolik je zvířat, a krmná místa oddělit, aby na sebe kozy navzájem neviděly a mohly se v klidu věnovat žraní. Pomoci může i samozavírací krmná mříž. Užitečné jsou dále možnosti k lezení, chráněná lehací místa, prkna na stěnách nebo optické zástěny z prkenných palisád, za nimiž se zvířata mohou skrýt - to vše obohacuje prostředí stáje.

Kromě toho je třeba zabránit, podobně jako u ustájení dojnic, výskytu úzkých míst: chodby nesmí být užší než 1,5 m a je třeba vyvarovat se slepých uliček. U všech těchto opatření však nelze zapomínat na ekonomiku práce. Chovatel by měl jedním pohledem přehlédnout všechna zvířata a neměl by být nucen hledat kozy za všemi možnými úkryty.

Pro zdraví zvířat je významné také správné stájové klima: do stáje musí mít přístup vzduch a světlo a stáj by měla být suchá - nejen shora, tedy chráněná před deštěm, ale vlhký vzduch musí ze stáje také odcházet ven. To funguje nejlépe při systému větrání okap-hřeben, u něhož proudí do stáje ze stran čerstvý vzduch a nahoře u hřebenu střechy pak může odcházet ven. Důležitá je také volba střešní krytiny.

Celoroční pastevní chov mléčných koz není možný - kozy totiž nemilují vlhké počasí a za deště žerou velmi nerady, nebo dokonce žrát úplně přestanou. Od dubna do října je lze chovat na pastvině vybavené odpovídajícím přístřeškem.

Nemoci koz

K typickým onemocněním patří artritida a encefalitida koz (CAE), což je chronické kloubní onemocnění virového původu, které způsobuje tuhnutí kloubů a s tím spojené silné bolesti. Proto by měl chovatel zvláště při nákupu zvířat dbát na to, aby prodejce předložil potvrzení dokládající, že u daného kusu není podezření na výskyt CAE. Další nemocí je pseudotuberkulóza, která je bakteriálního původu a způsobuje otoky a hnisavé vředy na lymfatických uzlinách. Tyto vředy mohou prasknout a infikovat jiná zvířata, důležitá je zde proto náležitá stájová hygiena a management. I u této nemoci se v Německu provádí sanace, což znamená, že se proti ní strategicky postupuje, a i v tomto případě je vhodné kupovat zvířata, u nichž není podezření na nákazu pseudotuberkulózou.

Velkou výzvou při pastevním chovu koz je zvládání parazitů. Kozy jsou na ně zvlášť citlivé. Pobyt na pastvě (tj. právě v prostředí s koncentrací parazitů) přitom v podstatě neodpovídá jejich přirozenosti, neboť ve původních podmínkách kozy žerou spíše s nataženým krkem, na keřích, shora dolů, a krmení si vybírají - nejprve žerou listy a květy a až nakonec trávu. Lesní prostředí by jejich přirozenosti odpovídalo více.

Ošetření paznehtů by se u mléčných koz mělo provádět pravidelně jednou až dvakrát ročně - vzhledem k intenzivnější látkové výměně podmíněné krmením odpovídajícím užitkovosti koz rostou mléčným kozám paznehty rychleji.

Ekonomika chovu

Zda se chov koz podniku vyplatí, tedy zda je rentabilní, nebo ne, na to nelze paušálně odpovědět. V praxi existují podniky, které se 30-40 kozami, vlastní sýrárnou a přímým prodejem generují rodinné příjmy, ale také podniky, které chovají až 1 200 koz. Vždycky záleží na tom, kolik je třeba investovat například do přestavby nebo novostavby stáje, jak velké jsou odbytové šance, dodává-li podnik mléko do mlékárny atd.

tags: #ekologicky #chov #ovci #a #koz

Oblíbené příspěvky:

• Kvalita ovzduší: Česká studie
• Vše o skládce odpadu Bukov
• Více o recyklaci vody ve vesmíru
• Emise benzínu, nafty a LPG
• Zvuky přírody pro relaxaci a meditaci