Ekologický chov skotu na Vysočině

Ekologické zemědělství (EZ) hraje v české krajině důležitou roli. S téměř 17% podílem na celkové zemědělské půdě představuje životaschopnou alternativu ke konvenčnímu zemědělství. Ekologické zemědělství je velmi pokrokový a moderní způsob hospodaření, který staví na tisíciletých zkušenostech našich předků: Ekologické zemědělství bere ohled na koloběhy a závislosti v ekosystémech. Tak umožňuje produkovat vysoce hodnotné a kvalitní potraviny bez používání chemických postřiků a hnojiv.

V roce 2023 bylo v EZ chováno přes 272 tis. kusů skotu, z toho drtivá většina masného typu. Význam chovu masného skotu odráží i fakt, že ekologicky je chováno více než 58 % všech krav bez tržní produkce mléka (KBTPM) v ČR. Vedle skotu tvoří významnou složku ekologické živočišné produkce také ovce a kozy. V roce 2023 bylo ekologicky chováno přes 70 tis. ovcí a 7 tis. koz. V rostoucím trendu je chov koní, zejména na extenzivních pastvinách v podhorských oblastech. Drůbež (62 tis.kusů).

Živočišná produkce v EZ je úzce propojena s trvalými travními porosty (TTP), které tvoří základ krmení. Skot je nejčastěji chován na ekologických farmách v Jihočeském, Plzeňském a Karlovarském kraji. Ovce dominují v Jihočeském a Zlínském kraji, kozy ve Středočeském kraji a na Vysočině. Největší objem živočišné produkce v EZ tvoří hovězí maso - v roce 2023 se ho vyprodukovalo 8 844 tun, tedy více než 90 % z celkové produkce masa v EZ. Přibližně 70 % této produkce se uplatní na českém trhu, přičemž třetina masa se vyváží. Produkce biomléka dosáhla v roce 2023 více než 34 mil. litrů, z čehož 97 % tvořilo kravské mléko. Ačkoliv 90 % kravského mléka je prodáno jako bio, část z něj se nakonec zpracuje v konvenčním systému. Významnou, i když menší komoditou, jsou biovejce.

V evropském měřítku si Česká republika vede nadprůměrně v ekologickém chovu skotu (20 %), ovcí (39 %), koz (25 %) a koní (27 %). Oproti tomu chov dojnic, drůbeže a prasat je slabší - jejich podíl nepřesahuje 2 %, resp. Země jako Řecko, Rakousko či Švédsko mají v některých kategoriích výrazně vyšší podíl ekologicky chovaných zvířat, avšak v chovu ovcí drží ČR 2. místo v EU.

Ekologické zemědělství je v ČR dlouhodobě podporováno státem a stabilizováno jako jedna z cest ke snížení environmentálních dopadů zemědělství. Další rozvoj EZ bude záviset na ochotě trhu akceptovat vyšší ceny za „bio“ produkty, ale také na rozšíření zpracovatelských kapacit a podpory místního odbytu. Ekologicky hospodařící zemědělci využívají tradiční metody (pestré osevní postupy, uzavřený koloběh látek a živin), ale i moderní mechanizační prostředky a technologie. ochrana životního prostředí (v místě, ale i v zemích na jiných kontinentech - pěstování krmiv např.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Zemědělství na Vysočině

Kraj Vysočina v rámci České republiky zaujímá centrální polohu. Sousedí s krajem Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským. S krajem Jihomoravským vytváří region soudržnosti NUTS 2 za účelem podpory regionálního rozvoje. Je pro něj charakteristická členitost území, vyšší nadmořská výška a řídké osídlení. Povrch území je tvořen pahorkatinami Českomoravské vrchoviny. Region je atraktivní svým poměrně nízkým znečištěním ovzduší, nacházejí se v něm též vodohospodářsky významné vodní plochy a zdroje vody. Územím kraje prochází od jihozápadu na severovýchod hlavní evropské rozvodí a rovněž historická zemská hranice Čech a Moravy.

Tradičně významné postavení má v Kraji Vysočina zemědělství. Zdejší přírodní podmínky jsou sice podprůměrné (nadmořská výška a sklonitost pozemků snižují produkční schopnost půd), pro některé zemědělské komodity a činnosti je však přesto území Vysočiny optimální (produkce brambor, olejnin, pastevní chov skotu).

Pro zemědělství kraje je i nadále charakteristický velkovýrobní způsob hospodaření. Většina zemědělských podniků se zaměřuje na kombinaci rostlinné a živočišné výroby, větší specializaci je možno sledovat u menších výrobních jednotek samostatně hospodařících rolníků.

Celková plocha obilovin v roce 2023 činila 135 tisíc hektarů, sklizeň dosáhla při snížení průměrného hektarového výnosu na 5,5 tun téměř 744 tisíc tun. Celková sklizeň brambor v kraji činila 199 tisíc tun a představuje více než třetinu produkce brambor v České republice. Plocha brambor byla proti předchozímu roku sice o něco vyšší, hektarový výnos se však výrazně snížil, takže celková sklizeň byla podstatně nižší.

Intenzita chovu skotu na 100 ha zemědělské půdy dosáhla v roce 2023 hodnoty 60 kusů a byla nejvyšší z krajů České republiky. Průměrná roční dojivost jedné krávy dosáhla 9 621 litrů. Produkcí masa v množství 31,2 tisíc tun (bez drůbeže) se kraj zařadil na čtvrté místo v České republice.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Ekologická Farma na Vysočině - Příklad

Farmu jsme založili 29.7.1991 v areálu Školního statku Střední odborné školy v Jihlavě. Od roku 1999 je celá farma a její produkty certifikována jako Uznaný podnik ekologického zemědělství. Činnost na farmě je pestrá - každým rokem pěstujeme kolem dvaceti různých druhů plodin, provozujeme malou bioplynovou stanici, zelinářskou zahradu, chováme přeštická černostrakatá prasata a pastevně skot masných plemen. Kvalita chovu zvířat a jejich pohoda je tou nejvyšší prioritou. V zájmu co nejnižších stresů jsme počátkem roku 2010 otevřeli vlastní bio jatka přímo na farmě.

Farma se nachází v České republice, v čistém a zdravém Kraji Vysočina, v příměstské části města Jihlava, metropole Českomoravské vrchoviny. Farma tvoří uzavřenou jednotku, tj. Život našeho prasátka začíná porodem v porodně prasnic. Zde je spolu s matkami a ostatními sourozenci ( počet odchovaných selat na naší farmě se pohybuje kolem 18 ks selat za rok ve dvou vrzích ) v hlídaném stájovém prostředí na vyhřívaných podlážkách.

V takové rodince je většinou 5 až 6 prasnic se selaty (přesunuty z porodny) a neustále 1 kanec, který kojící prasnice zapouští a tak dochází ke dvojímu efektu. Prasnice stále kojí selata a tím jim zajišťuje ideální výživu a ochranu proti chorobám a při tom v ní již rostou další plody, další selata. K odstavu, tedy k oddělení prasnic a selat dochází až ve 3 měsících stáří selat. Během této doby se naučí přijímat tuhou stravu. Když tedy selata přestanou pít mléko, jsou již plně adaptovaná na krmnou směs a tento přechod, který je v klasických chovech, kde se selata odstavují již po 1 měsíci, velmi kritický, jim nečiní problémy.

Po odstavu zůstanou selata ve stejném prostředí, ve stejné stáji, jako doposud a zachovává se jejich maximální imunita. Prasnice se převedou do březárny, kde čekají na další porod. Ekologickou porážku zajišťují naše vlastní jatka přímo na farmě - dostavena v r. Přímo v areálu farmy se nachází malá bioplynová stanice s technologií na zpracování slamnatého hnoje, přebytků trav a senáže, zbytků krmiv apod. Vyrobenou elektrickou energii využíváme pro provoz celé farmy a přebytky dodáváme do sítě, teplem vytápíme sušárnu bylin a separační linku plodin, faremní jatka i kancelářské prostory.

Ve faremním obchůdku i na eshopu nabízíme široký sortiment vlastních výrobků, u nichž dbáme na tu nejvyšší kvalitu a úplně zříkáme se používání všech syntetických aditiv (tzv. éček). A to i těch povolených, vč. např. tzv. rychlosoli atd.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Naše produkty dodáváme do obchodů i soukromým osobám na trasách: Praha, Brno, České Budějovice, Plzeň, Pardubice, Hradec Králové, Olomouc, Ostrava, Liberec atd. Průběžně rozšiřujeme vlastní závozy i do dalších měst a míst. Tím, že jsou u nás výrobní a především režijní náklady minimalizovány, kde to jde, je farma životaschopná. Perspektivě ekologické výroby stále věříme.

tags: #ekologicky #chov #skotu #Vysočina #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Recyklace mobilních telefonů v ČR
• Vývoj tělesných aktivit
• Módní projekty s posláním
• Klimatické cíle a jaderná energetika v ČR
• Jak funguje separátor odpadu