Lexikon ohrožených druhů strašidel: Čarodějnice

Člověk moderní doby často zpochybňuje víru v neviditelné bytosti jako jsou víly nebo čarodějnice. Přitom naši předkové mezi nimi žili a komunikovali s nimi bez obav.

Lexikon ohrožených druhů strašidel 1 vás zavede do tajemného světa víl, skřítků a dalších pohádkových bytostí, jejichž existence je stále více opomíjena v dnešní době racionality a vědy.

Knížka pojednává a přibližuje textem a obrázkem 16 pohádkových stvoření. Pátá ze série knížeček pohádkové babičky Vítězslavy Klimtové, tentokrát o čarodějnicích.

Člověk počátku třetího tisíciletí se jaksi stydí přiznat k víře ve víly, skřítky a čarodějnice a připadal by si jako blázen, kdyby ho oslovil třeba strom, přestože naši předkové po tisíce let běžně komunikovali s rostlinami, zvířaty a všemožnými viditelnými i ne viditelnými bytostmi.

Ještě naši dědové věděli o skřítcích a vílách své. Minulé století naučilo lidi věřit jen tomu, co se dá vypočítat, na co si člověk může sáhnout a pokud možno to i zužitkovat. Vědeckotechnická revoluce z nás zkrátka udělala exaktní lidi.

Čtěte také: Vítězslava Klimtová: Lexikon

Ovšem ne všechno v našem životě je možno exaktně poznat a vědecky uchopit. Tato racionalita je jen zdánlivá a je člověku zrovna tak škodlivá, jako znečištěná voda, nedýchatelný vzduch či zamořená příroda. Aniž člověk tuší proč, stále více se pídí po starých a krásných věcech, vytvořených řemeslníky a umělci v dobách našich dědečků a pradědečků.

Na první pohled by se zdálo, že tak činí (ve snaze investovat do nich kapitál) jen pro jejich cenu. Zčásti je to jistě pravda, ale skutečná příčina spočívá v tom, že se každý snaží získat s věcí i její minulost, esenci života jejího tvůrce i životů jejích bývalých majitelů, jejich ducha, smích, slzy, příběh, a tak obohatit svůj vlastní život.

V neposlední řadě může člověk získat i své vlastní strašidlo (např. Dopisníčka tichého při koupi starého foliantu, nebo Skřítka hospodáříčka, jestliže se podaří koupit starý dům, ve kterém hnízdí). A tato kniha nabízí jejich úsměvná vyobrazení i popis jejich aktivit.

Nechte se unést historií a moudrostmi předků, které vás ohromí svou hloubkou a poetikou. Tato kniha vás zavede zpět do jejich fascinujícího světa a připomene, že v životě není vše měřitelné a vědecky potvrzené. Naopak, ztráta této víry může znamenat i ztrátu části naší duše a pohody.

Spisovatelka, grafička, ilustrátorka, známá objevitelka pohádkové země plné strašidýlek, skřítků, víl, rusalek, které s trochou fantazie každý nalezne ve svém okolí. Hlavně malé děti si udělají svůj pohádkový svět ve svých představách. Toto je dar paní Klimtové, kterým obdarovává nás všechny. Hlavně děti si jí oblíbily jejími lexikony o strašidýlkách.

Čtěte také: Lexikon z roku 1994

Velice oblíbené jsou její putovní výstavy, které se pořádají po celé ČR v galeriích, muzeích, hradech i zámcích.

Snad stojí zato připomenout si aspoň několik slov z těch, která Vítězslava Klimtová řekla před několika lety v oblíbeném pořadu rozhlasové stanice Praha "A léta běží, vážení":

"Všimněte si, že když někdy vzniká něco, co vyvolává příznivou odezvu nebo co zůstává lidem v srdci, je to většinou velice jednoduché a prosté; není v tom žádná póza, žádná pompa, není to nesrozumitelné, je to jednoduchoučké a neokázalé. A u takových věcí brzy poznáte, jak se vám vrací to, co jste do nich vložili. Přišlo za mnou hodně lidí, i lidí majetných, stokrát, možná tisíckrát majetnějších než jsem já, a záviděli mi. Já si totiž vymalovávám, vypisuji a vybásňuji svět, který nelze koupit, který ale mohu rozdat. Dávám jej, a to je to nejlepší, co si mohu užít, protože ten, kdo dává, ten dostává. Řekněte, je něco krásnějšího než stvořit svůj vlastní svět a pak jej dát těm ostatním?"

Vítězslava Klimtová se narodila v Praze v roce 1941, krajem jejího dětství jsou však severní Čechy. V Jablonci nad Nisou také maturovala na Střední umělecké škole bižuterní. Ve studiu pokračovala externě na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kterou ukončila v roce 1976. Jejími profesory zde byli proslulá textilní výtvarnice Ludmila Kybalová a malíř Jaroslav Nušl.

Normalizační sedmdesátá a osmdesátá léta nebyla pro tvorbu Vítězslavy Klimtové příznivá. Tak zvané umělecké komise bránily jakékoliv tvůrčí volnosti, a tak se autorka po dlouhou řadu let živila drobnou užitou a propagační grafikou a knižními a časopiseckými ilustracemi. V týdenících a denících bylo otištěno množství jejích perokreseb jako výtvarný doprovod povídek a fejetonů. Oněch víc než tisíc publikovaných obrázků Vítězslavě Klimtové pomohlo dosáhnout obdivuhodné kreslířské suverenity a rozvinou schopnost výtvarné zkratky a koncentrovaného vyjádření na malé ploše. Později se stále více v její tvorbě uplatňovala barva. Vítězslava Klimtová se stala skutečným mistrem akvarelu. O tom ví každý, kdo zná například její lexikon strašidel.

Čtěte také: Ohrožené druhy strašidel v novém lexikonu

tags: #lexikon #ohrožených #druhů #strašidel #čarodějnice

Oblíbené příspěvky:

• Využití Bioodpadu
• Udržitelné obaly Yenkee
• Hlíva ústřičná a kompost: Návod
• Změny v legislativě ovzduší
• Proč je ochrana přírody důležitá?