Ekologické domy a snižování emisí v České republice

Roky generování energeticky náročných budov bylo nutné přehodnotit a aby byly evropské budovy udržitelnější - ekonomicky, sociálně i environmentálně - probíhá v EU již téměř 40 let postupné energetické zpřísňování. Toto zpřísňování souvisí i s většími nároky na kvalitu života. Česká republika tak míří k uhlíkové neutralitě. Změny se dotknou průmyslové výroby, dopravy, zemědělství i dalších hospodářských odvětví. To si vyžádá obrovské investice a v průmyslovém Česku, které se navíc stále počítá mezi země ekonomicky zaostávající za evropským průměrem, proto budí obavy.

Strach z nákladů spojených s vyšším zpoplatněním fosilních paliv, investicemi do nových technologií a na druhé straně pochybnosti o schopnosti politiků pomoci efektivně těm, na něž změny dolehnou nejvíce, to vše brání Čechům vnímat evropskou zelenou transformaci střízlivějším pohledem. Je však nutné ji chápat nejen jako výzvu, ale také jako nevyhnutelnou součást globálního dekarbonizačního trendu a příležitost k budoucí prosperitě.

Co je budova s téměř nulovou spotřebou energie (nZEB)?

Definice nZEB dle zákona 406/2000 Sb. dle § 2, odst. 1), písm. Téměř nulová budova (nZEB) je zjednodušeně budova, která má kvalitativně přísnější požadavky na obálku budovy, dobře regulovatelné vytápění, větrání i osvětlení, technické systémy pokrývající potřebu energie s vysokou účinností.

Vývoj směrnic o energetické náročnosti budov

Směrnice o energetické náročnosti budov 2002/91/ES (EPBD I) byla důležitým prvním krokem, ale i po její implementaci zůstával značný potenciál dalších úspor. Stanovila požadavky na obecný rámec metody výpočtu celkové energetické náročnosti budov nákladově efektivním způsobem se zohledněním národních podmínek. Druhá verze směrnice ze dne 19. května 2010 (EPBD II) podstatně doplňovala a měnila předchozí verzi. Základním opatřením nutným ke snižování energetické závislosti Unie a emisí skleníkových plynů bylo docílení podstatného snížení spotřeby energie a využívání energie z obnovitelných zdrojů v sektoru budov.

EPBD II v této souvislosti stanovila a/nebo doplňovala v návaznosti na EPBD I základní principy a požadavky zejména pro energetickou certifikaci budov, obecný rámec metody výpočtu a jejich nezávislou kontrolu (metodika byla víceméně ponechána na členských státech). Důležitým bodem bylo také stanovení minimálních požadavků na energetickou náročnost budov.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

V pořadí třetí směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD III) vyšla v roce 2018 a reagovala na zkušenosti s uplatňováním předchozí směrnice a na technický pokrok. Směrnice zejména upřesňovala společný obecný rámec pro výpočet energetické náročnosti budov (PENB) tak, aby rozdíly mezi hodnotami deklarovanými PENBy a reálným provozem byly minimální. Pozornost se upřela i na stávající budovy, které se v dlouhodobém horizontu měly stát budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Každý stát měl vytvořit vlastní „Dlouhodobou strategii renovací“ s cíli pro rok 2030, 2040.

Dne 8. 12. 2023 uzavřeli členové Evropského parlamentu, vlády členských států a Evropská komise dohodu o nové směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD IV). Základ této dohodě poskytla pozice vyjednaná za českého předsednictví, která sice není tak ambiciózní jako původní návrhy Komise a Parlamentu, ale je realizovatelná a každý členský stát si ji může uzpůsobit svým specifickým podmínkám.

Podle odsouhlaseného znění směrnice budou všechny nově postavené budovy od roku 2030 "budovami s nulovými emisemi". Definuje je velmi nízká energetická náročnost, nulové emise uhlíku z fosilních paliv v místě, kde stojí, a nulové nebo velmi nízké množství emisí skleníkových plynů z jejich provozu. Od roku 2030 budou muset být všechny nově postavené domy "budovami s nulovými emisemi". Do roku 2050 budou muset všechny budovy v EU dosáhnout úrovně budov s nulovými emisemi.

Od roku 2030 také začnou platit ustanovení o měření a zveřejňování celoživotních emisí uhlíku u nových budov. Hodnocení celoživotního cyklu (GWP - Global Warming Potential) zatím funguje v Česku spíše na akademické úrovni. Budeme ho ale muset začlenit do našeho stavebního řádu a současně ho udržet srozumitelný i pro laiky.

Implementace směrnic v České republice

Směrnice o energetické náročnosti budov 2002/91/ES (EPBD I) byla implementována do národní legislativy zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů a prostřednictvím vyhlášek č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov, č. 277/2007 Sb., o kontrole klimatizačních systémů, a č. Implementace následující směrnice (EPBD II) se u nás promítla především ve vyhlášce 78/2013 Sb. Důležitým bodem bylo zavedení tzv. Implementace EPBD II s sebou v médiích také zanechala první vlnu nepřesných informací ohledně vyhlášky o tzv.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

V roce 2020 proběhla novelizace vyhlášky č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov, jenž stanovuje postup hodnocení energetické náročnosti budov a závaznou podobu průkazu energetické náročnosti budovy. Vyhláška č. 78/2013 Sb. byla nahrazena vyhláškou č. 264/2020 stejného názvu. Hlavními cíli novelizace bylo zefektivnění hodnocení energetické náročnosti budov na základě zkušeností z předchozích let, zvýšení kvality a kredibility zpracovávaných průkazů energetické náročnosti budov, včetně zvýšení přehlednosti a jeho využitelnosti k energetické optimalizaci budov. Současně novelizace sloužila k implementaci evropské směrnice o energetické náročnosti budov EPBD III.

Změny byly především koncepčního charakteru a lze je shrnout do následujících čtyř bodů: i) úprava parametrů referenční budovy a aktualizace faktorů primární neobnovitelné energie, ii) úprava definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie po 1. 1. V oblasti nZEBů se úpravou požadavků navázaných na měrnou potřebu tepla na vytápění referenční budovy zapojila v oblasti rezidenčních budov do energeticky úsporných opatření i energetická náročnost architektonického konceptu.

Pro návrh nových budov je proto nezbytná úzká spolupráce architekta a projektanta s energetickým specialistou, který návrh budovy optimalizuje z pohledu energetické náročnosti, technických možností a celkové nákladovosti. Do roku 2022 byla nejužším místem kvalita obálky budovy. Byla-li budova zateplena dostatečnou tloušťkou izolace, ve většině případů splnila ostatní ukazatele energetické náročnosti s rezervou.

Postupně se se zpřísňováním požadavků, a zapojením architektonického konceptu do energetické náročnosti, nejužší místo přesunulo na primární energii z neobnovitelných zdrojů, tedy na celkový energetický koncept zahrnující nejen obálku budovy, ale i instalované zdroje a využití OZE. Nově je tak nutné i při splnění požadované kvality obálky budovy realizovat další úsporná opatření, aby byl splněn požadavek na primární energii z neobnovitelných zdrojů.

Implementace čtvrté směrnice (EPBD IV) je na samém začátku, přičemž definuje pouze cíle a zásadní milníky, ale reálné nastavení bude nyní na České republice. Dohoda poskytuje velmi dobrý základ, na kterém je možné postavit skutečně funkční renovační strategii budov, ze které budou mít užitek jak občané, tak i stát v podobě příležitosti ekonomického oživení stavebnictví. Nyní je klíčové tuto příležitost nepromarnit na národní úrovni typicky českým způsobem - kdo nic nedělá, nic nezkazí.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Do roku 2050 budou muset všechny budovy v EU dosáhnout úrovně budov s nulovými emisemi. Tato cesta dekarbonizace sektoru budov povede zejména přes kvalitní a komplexní renovace s využitím materiálů a technologií s nízkou uhlíkovou stopou. To znamená kombinovat kvalitní zateplení obálky budovy, dobře těsnící okna s trojskly a instalaci efektivních technologií s využitím obnovitelných zdrojů energie.

Aktuální stav a výzvy v České republice

Česko však zaostává v renovacích budov, přičemž zrychlit musí celá EU, jinak uhlíkové neutrality v roce 2050 nedosáhne. To vyplývá ze studie EU Buildings Climate Tracker (EU BCT), která se nyní dočkala svého druhého vydání. Státy EU zaostávají i v plnění klimatických cílů pro rok 2030. V Česku a dalších zemích střední a východní Evropy je situace o něco horší.

Nástroj EU BCT vyvinula organizace Buildings Performance Institute Europe (BPIE). Sleduje pokrok v oblasti budov na cestě k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a to formou indexu, který pokrývá období od roku 2015 do roku 2020. Sledování odpovídá indexu složenému ze souboru pěti ukazatelů sledujících emise CO2, konečnou spotřebu energie, podíl obnovitelných zdrojů energie, investice do renovace a domácí výdaje na energii.

Při pohledu na pokrok mezi lety 2015 a 2020 ukazují výsledky u většiny ukazatelů rozdíl mezi současným stavem a hodnotami potřebnými k dosažení klimatické neutrality. V porovnání s loňskými výsledky se rozdíl v dekarbonizaci mírně snižuje, ale ne do té míry, aby se odvětví přiblížilo klimatické neutralitě. Hodnota sledovaného ukazatele pro rok 2020 by měla být 18,1 bodu, ale dosáhla pouze 7,8 bodu. Rozdíl činí více než 10 dekarbonizačních bodů.

Analýza pro země střední a východní Evropy ukazuje ještě znepokojivější trend: do roku 2020 je pokrok v dekarbonizaci fondu budov o 21 bodů mimo míru požadované dekarbonizace, což je největší rozdíl od začátku sledovaného období v roce 2015.

S očekávaným opětovným zpřísněním požadavků na výstavbu nových budov a renovaci stávajících bude ještě větší tlak kladen na změnu způsobu, jakým budou budovy navrhovány. Energetická optimalizace, která zohledňuje tvar nebo orientaci budovy, se tímto stává nedílnou součástí projektu už ve fázi studie. Architekt, který budově vdechne život i celkovou její podobu, je zodpovědný i za její cenu.

Již požadavky na nZEB II změnily přístup architektů a projektantů k jejich návrhu, neboť zvýšily nároky na jejich kvalifikovaný a zodpovědný přístup, který má vést k širšímu dialogu optimálního návrhu a efektivity využití svěřených finančních prostředků stavebníka. Radu ohledně nejlépe investovaných peněz do výstavby domu můžeme shrnout do dvou poznatků: Nejdražší na stavbě domu je zbytečně obestavěný kubík a nejlevnější energie do budoucna je ta, kterou stavebník nebude potřebovat, a za kterou mu nepřijde faktura.

Za tímto účelem jsme rozvinuli deset kroků takzvaného „Desatera“. Využije-li architekt či projektant alespoň 6 bodů z desatera, splní požadavky na nZEB II. První čtyři body jsou víceméně beznákladové a zodpovídá za ně nejčastěji architekt. Rozhodne-li se je nevyužít, bude muset investor důsledně optimalizovat zbývajících 6 bodů, které již představují vícenáklady. Využití 9-10 bodů desatera jej dovede k výstavbě pasivního domu.

Nová směrnice EPBD IV a její dopady

Praha, 12. 4. 2024: Rada EU dnes schválila finální znění směrnice o energetické náročnosti budov, jejímž cílem je dosažení bezemisního fondu budov v roce 2050. Hlavní teze směrnice byly vyjednány za českého předsednictví, kdy členské státy získaly široké pole působnosti, jak požadavky směrnice naplnit. V následujících dvou letech, tedy v tzv. transpozičním období, bychom měli v Česku aktualizovat národní strategii renovací budov, tak aby se tempo kvalitních celkových renovací zvýšilo třikrát. Musíme si také vhodně nastavit definici tzv. bezemisní budovy, která by měla mít velmi nízkou potřebu energie na vytápění a chlazení a spolehlivý zdroj bezemisního tepla či elektřiny.

Od roku 2030 budou muset být všechny nově postavené domy „budovami s nulovými emisemi“. Do roku 2050 budou muset všechny budovy v EU dosáhnout úrovně budov s nulovými emisemi.

Budovy představují 40 % konečné spotřeby energie v členských státech Evropské unie a 36 % jejích emisí skleníkových plynů souvisejících s energií. Přitom 75 % budov v Unii je stále energeticky neúčinných. V Česku tři čtvrtiny, tedy 716 tisíc rodinných domů postavených před rokem 1980 nejsou zrenovovány vůbec nebo prošly jen částečnými úpravami. Domy ale renovujeme pomalu, aktuální tempo je 1 - 1,2 % renovací ročně, což pro představu znamená jen kolem 10 000 rodinných domů ročně.

„Majitelé domů se nemusí obávat, že by jim ze směrnice plynuly nějaké nové povinnosti. Bezemisní fond budov v roce 2050 znamená, že česká vláda musí výrazně rozšířit podporu pro především středně a nízkopříjmové skupiny obyvatel, aby si postupně dokázaly svoje domy kvalitně zrenovovat a neinvestovaly jen do dílčích a málo účinných opatření. Trojnásobného zrychlení renovací domů dosáhneme kombinací bezplatného a široce dostupného poradenství, pomocí s projektovou přípravou, nízkoúročenými půjčkami a dotacemi zvýhodňujícími komplexní renovace. To vše už u nás částečně funguje a tisíce lidí už si v rámci programu Nová zelená úsporám svoje domy opravily.

Podle odsouhlaseného znění směrnice budou všechny nově postavené budovy od roku 2030 „budovami s nulovými emisemi“. Definuje je velmi nízká energetická náročnost, nulové emise uhlíku z fosilních paliv v místě, kde stojí, a nulové nebo velmi nízké množství emisí skleníkových plynů z jejich provozu. V novostavbách dosud často využívané kotle na zemní plyn by měly být nahrazeny tepelnými čerpadly, soustavou zásobování teplem nebo kotli na biomasu. Pokud to bude technicky možné, budova bude muset instalovat fotovoltaickou elektrárnu.

„Směrnice zavádí pojem bezemisní budova, což může vyvolávat představu fatálního zpřísnění, ale reálně tomu tak není. Definici si stanovíme sami podle toho, co je u nás proveditelné a realistické. V případě novostaveb předpokládáme, že se bude jednat o budovu s velmi nízkou energetickou náročností, která nebude využívat energii z fosilních paliv a část své spotřeby pokryje vlastní výrobou z obnovitelných zdrojů. Oproti současným stále poměrně benevolentním legislativním požadavkům lze předpokládat zpřísnění přibližně o 10 %. Samozřejmě s výjimkami a dalšími možnostmi.

„Definici bezemisní budovy pro stávající budovy si musíme vytvořit tak, aby až na výjimky sloužila jak pro starší vícegenerační dům, tak prvorepublikovou vilku nebo panelák. U řady běžných domů dává smysl postupně zlepšovat jejich stav kombinací kvalitního zateplení, dobře těsnících oken a tepelného čerpadla s fotovoltaikou. U historických domů se úsporná opatření dají provést uvnitř budovy nebo jinak, aby nebyl narušen jejich estetický ráz.

Podle směrnice budou investice směřovat především do renovací stávajícího fondu budov, přičemž zvláštní důraz bude kladen na budovy s nejhoršími parametry. Směrnice požaduje, aby členské státy EU renovovaly budovy tak, aby do roku 2030 dosáhly snížení průměrné spotřeby energie v bytovém fondu o 16 % a následně do roku 2035 v rozmezí 20-22 %. Až 55 % tohoto cíle má být dosaženo renovací těch nejméně úsporných budov.

„Tři čtvrtiny rodinných domů postavených v ČR před rokem 1980 nejsou zrenovovány vůbec nebo prošly jen částečnými úpravami. U bytových domů potřebujeme důkladně zrenovovat přibližně polovinu. Pokud chceme splnit cíle vztahující se k úsporám energie v právě schválené směrnici, budeme muset zrychlit tempo renovací budov až 3x a soustředit se na kvalitní celkové renovace. Například zateplení méně než 18 až 20 cm izolantu v této době už nedává smysl.

Z původního návrhu Komise a Parlamentu byly zachovány požadavky na energetickou účinnost nebytových budov jako jsou školy, úřady a další veřejné budovy. Směrnice také doporučuje zavedení tzv. renovačních pasů, tedy jednoduchého schematického dokumentu, který bude definovat jednotlivé kroky, které jsou potřeba učinit pro renovaci dané budovy vedoucí k maximálním úsporám energie a zdravému vnitřnímu prostředí.

Od roku 2030 také začnou platit ustanovení o měření a zveřejňování celoživotních emisí uhlíku u nových budov. Hodnocení celoživotního cyklu (GWP - global warming potential) zatím funguje v Česku spíše na akademické úrovni. Budeme ho ale muset začlenit do našeho stavebního řádu a současně ho udržet srozumitelný i pro laiky. Směrnice rovněž stanovuje rok 2040 jako cílové datum pro vlády členských států, dokdy mají ukončit používání kotlů na fosilní paliva ve všech budovách.

Podle směrnice budou od roku 2027 postupně zaváděny požadavky, aby nové veřejné a nebytové budovy byly vybaveny střešními solárními zařízeními. Klíčovou roli pro zrychlení renovací budou hrát programy podpory, v rezidenčním sektoru v Česku program Nová zelená úsporám. Stát by měl dále posílit bezplatné poradenství pro všechny skupiny obyvatel a podpořit vznik jednotných kontaktních míst, tzv.

Výsledky studie transformace bytového domu na budovu s téměř nulovými emisemi CO2

Studie se zaměřila na transformaci stávajícího bytového domu na budovu s téměř nulovými emisemi v souvislosti se směrnicí EPBD IV. Celkově bylo hodnoceno pět parametrů: průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy Uem, primární energie z neobnovitelných zdrojů, měrná potřeba tepla na vytápění, celková dodaná energie a emise CO2. Bylo navrženo pět variant opatření, která se týkala obálky budovy i technických zařízení budovy. V článku byly zvažovány dva zdroje tepla pro vytápění a přípravu teplé vody. Simulace byly provedeny jak pro stávající stav, tak pro různé varianty úsporných opatření. Budova byla hodnocena hodinovou metodou, simulace byla provedena pro jeden rok.

Tabulka 1: Základní parametry budovy v původním stavu

Úsporná opatření byla provedena ve dvou skupinách. Obvodové stěny budovy byly zatepleny 280 mm expandovaného polystyrenu, sokl byl zateplen extrudovaným polystyrenem o tloušťce 180 mm. V obou případech byl součinitel tepelné vodivosti λ = 0,039 W·m−1·K−1. Pro zateplení střechy bylo uvažováno 340 mm expandovaného polystyrenu s λ = 0,038 W·m−1·K−1. Strop suterénu byl zaizolován minerální vatou o tloušťce 140 mm a λ = 0,044 W·m−1·K−1. Původní dřevěná okna byla vyměněna za nová plastová s izolačním trojsklem a hodnotou Uw = 0,7 W·m−2·K−1. Původní vstupní dveře nahradily nové, plastové s izolačním trojsklem, se součinitelem prostupu tepla 0,9 W·m−2·K−1. Všechny konstrukce obálky budovy byly zatepleny tak, aby splňovaly hodnotu součinitele prostupu tepla pro pasivní budovy.

Druhá skupina opatření se věnovala systémům TZB. Původní žárovky byly plošně vyměněny za LED světla. Na střechu objektu bylo instalováno třicet fotovoltaických panelů a třicet solárních kolektorů. Oba druhy panelů jsou orientovány na jih a mají sklon 15°. V rámci navržených opatření bylo do všech bytových jednotek instalováno rovnotlaké nucené větrání se zpětným získáváním tepla (ZZT). Ze dvou skupin opatření vzniklo celkem šest variant, které byly dále vyhodnoceny. Jejich popis je v tabulce 4. První varianta je stávající stav objektu. Další tři varianty zohledňují nejprve dříve popsaná provedená opatření jednotlivě a následně jejich kombinaci. V posledních třech variantách dochází ke změnám zdroje tepla.

Ač bylo provedeno celkem šest výpočtů, výsledkem jsou pouze dvě hodnoty Uem. Pro původní stav objektu je Uem = 1,35 W·m−2·K−1, kompletně zateplený dům má pak hodnotu Uem = 0,21 W·m−2·K−1. Došlo tak ke zlepšení o 84,4 %. Zateplení budovy má významný vliv na ostatní sledované veličiny. Otázkou do budoucna je, jaké budou požadavky na součinitel prostupu tepla u budov s téměř nulovými emisemi.

V současné době je primární energie z neobnovitelných zdrojů nejdůležitějším faktorem při hodnocení energetické náročnosti budov. Stávající stav budovy má hodnotu této energie 226 kWh·m−2 za rok. Kompletním zateplením objektu dojde k poklesu o 63 % na hodnotu 84,6 kWh·m−2 za rok. Pro porovnání je vhodné uvést, že při opatřeních na straně TZB klesne tato hodnota pouze o 32 %. Kombinací těchto dvou opatření ve variantě Z01 je hodnota primární energie z neobnovitelných zdrojů 9,42 kWh·m−2 za rok. U varianty Z02, kde je v rámci CZT uvažováno s více než 80 % neobnovitelných zdrojů je tato hodnota dokonce záporná. Je to způsobeno přebytkem energie vyrobené fotovoltaickými panely, která je dodávána do distribuční sítě, a nízkým koeficientem primární energie pro výrobu teplé vody a tepla. Ze všech variant se změnou zdroje tepla vychází nejhůře V03 s tepelným čerpadlem.

V současné době ještě stále není určena přesná definice budovy s téměř nulovými emisemi. Pro účely této studie byla využila kritéria pro pasivní dům, kterým je objekt, jehož potřeba tepla na vytápění nepřesáhne za rok 15 kWh·m−2. Z tabulky 5 je zřejmé, že tento požadavek byl splněn ve variantách Z01, Z02 a Z03, tedy ve všech variantách se zateplenou obálkou budovy a s využitím ZZT.

Celková dodaná energie je součet dodané energie na technologie a dodané pomocné energie. Nejvyšší množství celkové dodané energie má stávající budova. Varianta V02 poukazuje na to, že opatření pouze na straně TZB nejsou dostatečná pro dosažení optimálních hodnot a mnohem lepší je budovu zateplit. Graf na obrázku 3 znázorňuje emise CO2 jednotlivých variant. Tabulka 7 obsahuje hodnoty koeficientů emisí oxidu uhličitého, které byly převzaty z vyhlášky o energetickém auditu č. 140/2021 Sb. Nejnižší podíl emisí má varianta Z02, tedy systém CZT s více než 80% podílem obnovitelných zdrojů energie, následována variantou Z01 a Z03. Z grafu lze vyčíst, že varianta s tepelným čerpadlem má vyšší emise CO2 než CZT. Vysoký koeficient emisí oxidu uhličitého u elektřiny v České republice je dán vysokým podílem elektřiny vyráběné spalováním uhlí. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny je dle údajů z roku 2023 necelých 16 % [10], přičemž se tento podíl neustále navyšuje.

V současné době není známá přesná definice budov s téměř nulovými emisemi, kterou budou muset stavby v roce 2050 splňovat. Legislativní proces nebyl zatím dokončen. Dá se pouze předpokládat, že podmínky budou přísnější než současné požadavky pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Pravděpodobně nebude nutné u všech budov dosáhnout čistě nulových emisí CO2. Studie dává najevo, že není možné určit jednoznačně nejlepší možnou variantu renovace s ohledem na vícero parametrů.

Bude záležet na tom, které kritérium bude zvoleno pro vyhodnocování v České republice. Žádná z variant nevyniká ve všech parametrech ve srovnání s ostatními. Pouze varianta Z02 (CZT s vyšším než 80% podílem obnovitelných zdrojů energie) vykazuje nejnižší hodnoty emisí CO2. Pokud bychom zvolili kritérium CO2 jako rozhodující, tak pak je nejlepší varianta Z02.

Při výpočtech v článku byly použity emisní faktory CO2 uvedené ve vyhlášce o energetickém auditu č. 140/2021 Sb. Jde o dnes již zastaralé hodnoty, z nichž některé, zvláště u elektřiny, neodpovídají reálnému energetickému mixu v ČR. Pro výpočet budov s téměř nulovými emisemi bude proto velice důležité, jaké závazné hodnoty emisních faktorů stanoví budoucí právní předpisy. Velmi pravděpodobně budou hodnoty emisních faktorů jiné než stávající z uvedené vyhlášky.

Emisní faktory budou hrát důležitou roli při posuzování a porovnávání jednotlivých úsporných opatření. Jejich hodnota představuje důležitý údaj, jehož význam může být vztažen ke konkrétnímu účelu předpisu, ve kterém se vyskytuje. Například hodnota hrubého emisního faktoru pro elektřinu dle údajů MPO ze 3/2025 byla v ČR v roce 2024 0,34 t CO2/MWh. Tato hodnota se bude postupně měnit.

tags: #ekologicky #dum #emise #snížení

Oblíbené příspěvky:

• Jak vyčistit odpad spirálou
• Rostliny CHKO Jizerské hory
• Ekologická likvidace aut v ČR
• Ekologické škody v ČR
• Využití kontejnerů na sypký odpad