Téma udržitelnosti v současnosti ovlivňuje mnoho oblastí našich životů a vede ke změně myšlení i v oblasti architektury. Budovy by měly být nejen energeticky úspornější, ale také by měly být vyrobeny z materiálů šetrných k životnímu prostředí, například ze dřeva, bambusu, přírodního kamene nebo konopí. Udržitelné stavebnictví znamená také vytváření obytných prostor, které jsou těsně spjaty s přírodou, jako například domy na stromech. V tomto článku se dozvíte, co se skrývá za ekologickými domy a jaké jsou jejich vlastnosti.
Stavba rodinného domu často závisí na pozemku a platí to i v tomto případě. Stavba je jednopodlažní a je umístěna na betonových pilotech. Tato konstrukce umožnila umístit dům do nejnižší části terénu. Dřevěná část stavby je zhruba 30 až 40 centimetrů nad zemí. Stavba je provedena s difuzně otevřenou konstrukcí.
Dřevo je pocitově příjemný a kvalitní stavební materiál - to ví lidstvo už odpradávna. Po celém světě se nacházejí dřevěné stavby nebo jejich části staleté, někdy i tisícileté. Jednotlivé panely jsou z vrstveného lepeného masivního dřeva (CLT) a tato technologie směle konkuruje oceli a betonu co do pevnosti a nosnosti, ale v porovnání s nimi se jedná o mnohem lehčí konstrukci. Obecně se systémy dřevostavby dělí na difúzně uzavřené nebo difúzně otevřené konstrukce.
Montované dřevostavby na klíč jsou ideální variantou pro ty, kteří nechtějí strávit stavbou dlouhé roky. Jsou to domy sestavené z větších celků (stěn, stropů). Ty se na stavbě montují k sobě a díky tomu je možné tento typ staveb dokončovat na klíč velmi rychle a ani podmínky na přidělení stavebního povolení nebývají zdaleka tak striktní a náročné jako u zděných staveb. Zjednodušuje a zlevňuje se tak i doprava dodávaných stavebních komponentů.
Nejúspornější variantou montované dřevostavby bývá typizovaný univerzální projekt na bungalov nebo bytovou jednotku různé metráže, s možností variabilně ji rozšiřovat. Zároveň ale firmy nabízejí také možnost zpracovat originální projekt na dřevostavbu přímo podle Vašich představ, dispozice pozemku atp. Kromě varianty dřevostavby na klíč je možné si nechat postavit na klíč základní kostru dřevěné stavby a zbytek dokončit svépomocí.
Čtěte také: Kompletní žebříček nejekologičtějších zemí
Použitím osvědčených skladeb stěn obvodového pláště dřevostavby se zabrání rychlému vychladnutí v zimě, v letním období naopak spolehlivě chrání proti přehřívání. Zimní vytápění dřevostavby lze řešit všemi obvyklými způsoby. Tedy tepelným čerpadlem, elektrickým topením, topením v podlaze nebo plynovým vytápěním.
Zatím jsme mluvili o montované dřevostavbě z jednotlivých sendvičových panelů, ale není víc dřevěnější dřevostavba než srub, roubenka nebo dům z masivních dřevěných trámů. Tento typ stavby se ale nehodí do každého prostředí. Už naši předkové stavěli roubenky z kulatých nebo dohranata opracovaných masivních kmenů jehličnatých stromů starých sedmdesát až sto let.
Existují ještě postupy řemeslného zpracování dřevěné stavby, kdy převažuje ruční práce a nepravidelnosti na opracovaných kulatinách nebo hraněných profilech dávají stavbám poctivý lidský rozměr, ale moderní technologie už dřevo zpracovávají převážně na CNC strojích. Spáry nebo mezery se řeší speciálními spárovacími hmotami nebo fóliemi, podle toho, zda stavíte srub nebo roubenku.
Půda se znovu prosadila jako stavební materiál v podobě hliněných a mohylových domů. Domorodí Američané v Severní Americe každoročně na podzim vykopávali svá obydlí do země. Mohylové domy se však od tohoto typu staveb liší. Jedná se o domy, které jsou postaveny nad zemí a poté jsou překryty zeminou. S touto myšlenkou původně přišli Vikingové. Moderní podobu hliněných domů vyvinul mimo jiné známý švýcarský architekt Peter Vetsch.
Hliněné domy jsou považovány za mimořádně ekologické a energeticky úsporné. Přírodní vrstva půdy chrání budovu před chladem a dalšími nežádoucími vlivy prostředí, a to i před silnými bouřkami. V případě zemětřesení má kopulovitá konstrukce ve spojení s výztužnou sítí velké konstrukční výhody. Obyvatelé takových domů oceňují také příjemné, vyvážené klima v místnostech.
Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu
Sláma je materiál levný, se kterým se dobře pracuje. U většiny domů je kostra domu ze dřeva a balíky slámy tvoří výplň. Domy se staví na betonové podezdívce cca 30 cm vysoké, která chrání slámu proti vlhkosti a také mj. proti myším a potkanům. Kromě toho bývá sláma kryta rabicovým pletivem. Balíky slámy se nejprve hutní a pak napichují na tyče, které zároveň dům stabilizují.
Během procesu výstavby nesmí do slámy proniknout déšť ani vlhkost. Došlo by ke zvýšení součinitele prostupu tepla a také by mohly vznikat problémy s plísněmi a dalšími mikroorganismy. Další otázkou je požární bezpečnost. Ta se odvíjí od konkrétních skladeb konstrukcí.
Dům je postaven s důrazem na využití přírodních materiálů pro udržitelné bydlení. Modřínová fasáda, zelená střecha, interiér je navržen s minimálním použitím umělých materiálů a využívá přírodní izolace a hlínu.
Jedná se o tzv. vápenocementový kalcinovaný jílocement, známější pod zkratkou LC3. A zajímavý je tím, že při jeho výrobě vzniká o 30 % až 40 % méně oxidu uhličitého než při standardní výrobě portlandského cementu.
Technologie IZODOM je pokročilá metoda stavby založená na prefabrikovaných prvcích, včetně základových desek, konstrukčních stěn, stropů a střešních desek. Vyniká vynikající tepelnou izolací, což se promítá do energetické účinnosti budov. Bloky IZODOM jsou vyrobeny z pórobetonu, který je odolný, nehořlavý a nevytváří škodlivé látky.
Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?
Za nízkoenergetický dům lze považovat takovou stavbu, která má spotřebu energie na vytápění v rozmezí 15-50 kWh/m² za rok. To je dvakrát až třikrát méně než v běžném novém domě a čtyřikrát až pětkrát méně než ve starších domech. Dosahuje se toho kvalitním návrhem, použitím vhodných stěnových systémů, dostatečnou silou kvalitních izolací a především provedením stavebních postupů bez tepelných mostů.
Pasivní domy ročně spotřebují na vytápění do 20 kWh/m2. Na pasivní domy je možné získat dotace od Evropské unie. Na druhou stranu nízkoenergetické domy nejsou obvykle tak nákladné na postavení (cena RD se od běžné stavby liší asi o 15%). Úsporný dům se jako nízkoenergetický dá označit, pokud roční spotřeba na vytápění nepřesáhne 50 kWh/m2.
Nízkoenergetické a pasivní domy jsou často také tzv. zelené domy. Tyto domy jsou částečně zakopány v zemi a využívají tak v zimě teplotu půdy, která má stálou teplotu 2 metry pod povrchem cca 10°. Zelené domy jsou často označovány jako budoucnost bydlení.
V posledních letech získává stále více na popularitě bioklimatická architektura. Tato odnož je založena na principech ekologie a trvalé udržitelnosti. V podstatě tím navazuje na tradiční architekturu, která vznikala vždy v souladu s okolím a snažila se využívat přirozené zdroje. V praxi to znamená, že domy, které se staví, jsou přizpůsobeny okolnímu klimatu a jsou natolik samostatné, že nijak nepřispívají k ničení přirozeného prostředí.
Základní složkou každého domu je pasivní systém, který funguje bez dalšího zdroje energie a přirozeně ohřívá a ochlazuje prostory. U bioklimatické stavby hraje vždy roli lokalita - její klimatické podmínky, směr větru nebo třeba přítomnost vzrostlých stromů.
Požární bezpečnost je tu zcela na prvním místě. Zjednodušeně: některé desky ve stropních i stěnových konstrukcí jsou opatřené vrstvou na bázi sádry s nehořlavou úpravou tak, aby pokud možno co nejdelší dobu zabránila v případě vzniku požáru prohoření materiálu. Stejně tak podle přísných kritérií se pohlíží na podlahové krytiny.
I na dřevostavby lze při splnění požadavků na nízkou energetickou spotřebu využít program z pera Ministerstva životního prostředí. Od státu je možné při dodržení podmínek získat dotaci až 450 000 Kč. Příspěvky od státu se dají čerpat také na dílčí stavební aktivity, jako zateplení fasád, instalaci solárních panelů, zelené střechy nebo využití tepla z odpadních vod atp.
Prvním krokem je ale samozřejmě koupě pozemku. Při jeho výběru si ověřte, že je skutečně stavební a zda příslušné regulativy povolují stavbu domu, který zde plánujete postavit. Zjistěte si také, zda má pozemek dostupné inženýrské sítě, nebo je už dokonce zasíťovaný. Zajímat by Vás také měla přístupová komunikace, lokalita, ve které je situován a dostupné služby včetně školy, školky a dopravy (MHD, bus, vlak). Důležitá je také vzdálenost od většího města, se kterou souvisí pracovní příležitosti.
tags: #ekologicky #dum #v #zemi #konstrukce #materialy