Co je to ekologie? Pochopení pojmu a jeho správné používání

Eko, eco, ekologie, ekologický nebo ekologický aktivista. To je výčet slov, které dnes srší ze všech stran na spotřebitele různých produktů a služeb či veřejnost všeobecně. Ale co je to vlastně ta ekologie? Je používání výše uvedených termínů správné? Ne, není.

Dnes a denně se setkáváme s různými variantami pojmu ekologický ve všech možných odvětvích lidského života. Chovejte se ekologicky a třiďte odpad, je jeden z mnoha sloganů, který je každému dobře známý. Jiným příkladem by mohly být různá uskupení a organizace, které si buď samy říkají ekologické nebo je tak často nazývají media a politici. Ekologičtí aktivisté obsadili elektrárnu Chvaletice nebo Ekologové vnikli do lomu Bílina, tak zněly některé z titulků mnohých medií.

Definice ekologie

„Ekologie je věda o vzájemných vztazích organismu k jeho anorganickému a organickému prostředí o jeho přátelských a nepřátelských vztazích k těm rostlinám a živočichům, s nimiž přichází do styku,“ definoval ekologii v 19. století biolog a profesor Ernst Haeckel.

Ještě lépe vystihl ekologii v roce 1972 profesor ekologie Charles J. Krebs, který napsal, že je to „věda studující interakce, které ovlivňují výskyt a hojnost organismů.“

Definic ekologie je samozřejmě více, jednou větou by se dala ekologie popsat takto: Je to nauka o živých organismech, důsledcích jejich vzájemného působení a jejich vztazích k okolnímu prostředí.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička ve své knize Pronajatá krajina k problematice píše: „Ekologie je především vědním oborem. Její použití volné a významově širší pro ochranu životního prostředí nebo dokonce pro nejrůznější ideologie a zájmy považuji za chybné. Rozhodně neprospívá ekologii samotné.“

Ekolog jako výzkumník

Z definic vyplývá, že používání pojmu ekologie je dnes špatné. Už v prvním semestru vysoké školy zabývající se nejen ekologií, ale i jinými přírodními vědami, jsou předměty typu obecné ekologie. Jedna z prvních přednášek se zabývá právě tím, co je a není ekologie.

Ekolog je především člověk, který se zabývá výzkumem vzájemných vztahů organismů k jejich prostředí, tak jak zaznělo v definicích. Anglicky je to environmental science, čili nauka o životním prostředí. Je to však termín značně nepraktický a pro obal na výrobek naprosto nevhodný. Jistým východiskem by mohlo být používání adjektivu životněprostřeďový.

Znamená to tudíž, že jakákoliv péče o životní prostředí, která pochopitelně úzce souvisí také se všemi živými organismy, poněvadž ve špatném prostředí se špatně žije, je nauka o životním prostředí nikoliv však ekologie. Zkrátka ekonom také není prodavač.

Nelze nic namítat proti sloganům, které slovo eko neobsahují. Jako například šetrné k přírodě a podobně. Poptávka po zboží a službách šetrných k životnímu prostředí i našemu zdraví roste a s tím bohužel i tzv. greenwashing - tedy ekologické přikrášlování. Firmy své produkty a služby s oblibou označují předponami eko, bio nebo green a opatřují je vlastními certifikáty o domnělé udržitelnosti nebo tvrzeními, že jsou ekologické.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Ekoznačení a jeho význam

Ekologicky šetrný výrobek je označení výrobků a služeb, které jsou v průběhu celého životního cyklu šetrnější jak k životnímu prostředí, tak i ke zdraví spotřebitele.

Ekoznačení je státem garantované potvrzení, že výrobek prošel přísnými testy prokazujícími splnění kvalitativních a ekologických požadavků.

V rámci Evropské unie jsou ekologicky šetrné výrobky značeny „Květinou“ ( „The Flower“). V ČR se kromě Květiny používá i ekoznačka podle ISO 14024 (stylizované „e“ s nápisem Ekologicky šetrný výrobek/služba). Seznam ekologicky šetrných výrobků je možné najít např.

Energetický štítek sice není klasická ekoznačka, ale zase obsahuje více informací a jejich používání je u vybraných elektrických spotřebičů povinné. Štítky obsahují informaci o energetické i materiální spotřebě výrobku. Označení A++ znamená nejúspornější a G nejméně úsporný výrobek.

Energy Star je energetický program Evropské komise. Jeho logo označuje spotřebiče s nízkou provozní spotřebou energie jak za provozu tak i v pohotovostním režimu. Pravděpodobně jej spatřujete na monitoru pokaždé, když si zapnete svůj počítač. V současnosti podle ní můžete i u nás vybírat v obchodě osobní počítače, monitory, faxy, scannery, faxy, kopírky a tiskárny, tedy kancelářskou a výpočetní techniku.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Biopotraviny a jejich označování

Biopotraviny vyrobené v České republice musí být označené jak národní značkou, tzv. biozebrou, tak i novým evropským logem.

Grafický znak BIO, tzv. biozebra, s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“ a s číslem kontrolní organizace CZ-BIO-001, CZ-BIO-002 nebo CZ-BIO-003, se v ČR používá jako celostátní ochranná známka pro biopotraviny. K jejímu udílení jsou Ministerstvem zemědělství pověřeny kontrolní organizace KEZ o.p.s., ABCERT AG, organizační složka a Biokont CZ, s.r.o.

Logo je možné použít pouze v souladu s ustanovením zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 16/2006 Sb., ze dne 6. Grafický znak loga společenství označující ekologickou produkci je definován v nařízení Rady 834/2008 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č.2092/91.

Grafickou podobu loga, podmínky pro jeho užívání, tvar číselného a kódu kontrolního subjektu stanovuje nařízení Komise (EU) č. 271/2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o logo Evropské unie pro ekologickou produkci. Jeho užívání je od 1. července 2010 povinné.

Vedle povinného užívání loga EU pro ekologickou produkci na balených biopotravinách platí od 1. července 2010 také povinnost označovat na obalu rovněž místo, kde byly vyprodukovány zemědělské suroviny, z nichž se produkt skládá.

Ekologická stopa a biologicky produktivní prostor

Je celková produkční kapacita biologicky produktivního prostoru, například v určité zemi. Může být vyjádřena jako ekvivalentní jednotka plochy s průměrnou světovou produktivitou.

Je celková biologická produkce biologicky produktivního prostoru za rok, vztažená na určité území, např. státu. Vyjadřuje se, stejně jako ekologická stopa, v globálních hektarech.

Je plocha souše a vodních ekosystémů, které jsou biologicky produktivní. Tzn. jde o suchozemské nebo vodní plochy s výraznou fotosyntetickou aktivitou a akumulací biomasy. Celkový biologicky produktivní prostor Země činí 11,4 mld. hektarů.

Přebytek ekologicky produktivní plochy ve srovnání s ekostopou státu. Státy, které mají ekologickou stopu menší než je jejich místě dostupná biologická kapacita, disponují ekologickou rezervou - rozdílem mezi kapacitou a ekostopou. V dnešním globalizovaném světě je tato rezerva často využívána dalšími státy - díky exportu produkce.

Ekologické zemědělství

Ekologické zemědělství je hospodaření s kladným vztahem ke zvířatům, půdě, rostlinám a přírodě bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek. Jedná se o velmi pokrokový způsob hospodaření, které staví na tisíciletých zkušenostech našich předků a bere ohled na přirozené koloběhy a závislosti. Tak umožňuje produkovat vysoce hodnotné a kvalitní potraviny. Rozvíjí se již několik desetiletí a od r.

V České republice hlavní normou, která definuje ekologické zemědělství a stanovuje kriteria pro označení produktů jako produkt ekologického zemědělství s logem BIO je jednak ZÁKON č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, který odpovídá mezinárodnímu standartu IFOAM (International federation of organic agriculture movements) a Nařízení Rady 2092/91 o ekologickém zemědělství, které je závazné pro všechny členské země EU.

Udržitelný rozvoj

Je již zcela jisté, že tendence k trvalému růstu a navyšování zisku jsou samy o sobě neudržitelné - nelze s nimi počítat donekonečna. Debaty o udržitelném rozvoji, které zahrnují rovnováhu mezi jeho ekonomickou, společenskou a ekologickou stránkou, se tak čím dál častěji přesouvají z úst ekologů a zelených aktivistů do rétoriky manažerů firem.

Jedním z řešení, které by nemuselo zas tolik bolet, je udržitelný rozvoj. Udržitelný rozvoj by měl umožnit kvalitní život a zároveň respektovat limity, které naše planeta má. Není to dokonalý koncept, má řadu slabých míst. Třeba úplně přesně neznáme všechny limity. Nevíme, kdy nějaká ekosystémová služba zkolabuje. Ale dá se odhadnout, kdy se ještě pohybujeme na bezpečné straně.

Jak se bránit lživé ekoreklamě?

Spotřebitel se lživé ekoreklamě může bránit tím, že pošle podnět Radě pro reklamu, což je ale instituce zřízená reklamními společnostmi. Pokud spotřebitel dostane lživou ekoreklamu bezprostředně při nákupu, může se obrátit na Českou obchodní inspekci, která má dohlížet na poctivost prodeje. A pokud člověk dostane nějaký ekoleták, který ho zvedne ze židle, pak je potřeba informovat živnostenský úřad. Napsat firmě, jak ten stoprocentní recycling vlastně myslí.

Pomůže, když se člověk v základu zorientuje v oficiálních ekoznačkách. Já jsem se třeba naučil kupovat řadu výrobků Nature od drogerie DM. Ve spotřebitelských testech dTestu jejich výrobky nedopadají špatně a některé výrobky mají německou, některé unijní ekoznačku.

Závěr

Výraz „ekologický" na významu určitě neztratilo a podle kontextu mu každý rozumí. Horší to je s ekologem samotným. Tam už někdy může být zmatek, protože není jasné, jestli myslíme ekologa jako vědce, nebo ekologa jako aktivistu. A nic proti vědcům a aktivistům, potřebujeme rozhodně oba. Jen je dobré umět mezi nimi rozlišit, což je někdy těžké.

tags: #ekologicky #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Příčiny modrého kouře
• Význam ohrožených druhů
• Rizika plovoucích jaderných elektráren
• Ekologické aspekty Fatrafol 810
• Komunální odpad v Krumlově