Plovoucí jaderná elektrárna: Rizika a dopady

Současný přehled vývoje jaderné energetiky za uplynulý rok je čtrnáctý v řadě a navazuje na články z minulých let. Poslední část je z roku 2021.

Na konci roku 2021, na začátku prosince, bylo 440 reaktorů s výkonem 393,2 GWe a na konci roku 2022 pak 438 s výkonem 394 GWe (údaje ze stránek World Nuclear Association a database PRIS). Ve výstavbě je 58 bloků s výkonem 65 GWe. Jde o hodnoty z konce ledna 2023.

V průběhu roku 2022 bylo celkově odstaveno deset bloků. Jak už se psalo v předchozím přehledu, poslední den roku 2021 byly odstaveny tři reaktory v Německu, šlo o Brokdorf ve Šlesvicku-Holštýnsku, Grohnde v Dolním Sasku a Gunremmingen C v Bavorsku.

Nově se v roce 2022 do provozu dostalo osm bloků. V Číně byl spuštěn reaktor ACPR1000 jako blok Chung-jen-che (Hongyanhe) 6. O spuštění bloku Fu-čching (Fuqing) 6, který je reaktorem Hualong One, se psalo už v minulém přehledu, v roce 2022 se dostal do komerčního provozu. V lednu 2023 začal elektřinu do sítě dodávat blok stejného typu Fang-čcheng-kang (Fangchenggang) 3. V roce 2022 se také rozběhl reaktor Hualong One jako blok Karáčí 3. Do provozu se dostaly dva bloky APR1400 jako blok Sin Hanul 1 v Jižní Koreji a Barakah 3 ve Spojených arabských emirátech. Ve Finsku se spustil reaktor EPR jako blok Olkiluoto 3.

Budovat se začalo osm reaktorů, což je stejný počet jako těch spuštěných. Byly to bloky VVER1200 jako Akkuya 4 v Turecku, El Dabaa 1 a 2 v Egyptě, Tchien-wan (Tainwan) 8 a Sü-ta-pao (Xudabao) 4 v Číně. V Číně se pak začaly betonovat jaderné ostrovy reaktorů CAP1000 jako San-men (San-men) 3 a Chaj-jang (Haiyang) 3 a reaktoru Hualong One jako bloku Lufeng 5.

Čtěte také: Řešení pro plovoucí ostrovy odpadu

Ruské jaderné ledoborce a plovoucí jaderná elektrárna

Rusko chce rozšířit svou flotilu jaderných ledoborců. Ve městě Bolšoj Kameň na Dálném východě začalo s výstavbou nové generace těchto lodí. Informovala o tom společnost Rosatomflot, která spadá pod ruskou státní jadernou korporaci Rosatom. První plavidlo řady Leader bude hotové do sedmi let. Ledoborec by měl měřit přes 200 metrů a prorazí led tlustý více než čtyři metry. Arktidou se může bez zastávky plavit až dva roky. Využívá totiž vysoce obohacené palivo.

„Množství uranu 235, tedy toho štěpitelného materiálu, umožňuje pracovat s ním delší dobu. Obvykle se uvádí něco přes dva až tři roky. Ve chvíli, kdy se materiál spotřebuje, vymění se celá aktivní zóna,“ vysvětluje Jan Rataj z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.

Takto vysoce obohacený uran v běžném jaderném reaktoru nenajdete. Aktivní zóna je na lodi navíc mnohem menší a všechno se nachází na jednom místě.

„To znamená, že tam vstupuje ‚studená‘ voda - má zhruba 280 stupňů Celsia -, která se potom, co projde aktivní zónou, tedy tím uranovým palivem, ohřeje a následně putuje do parního generátoru. Tam vzniká pára, která pohání příslušné stroje,“ popisuje Rataj.

Na novém ruském ledoborci mají být jaderné reaktory dva, dohromady budou mít výkon 120 megawattů. To je asi čtyřikrát méně, než kolik má jeden reaktor v Dukovanech.

Čtěte také: Oceánská skládka

Byznys versus příroda

Ruské flotile nový jaderný ledoborec mimo jiné poslouží při dopravě ropy z poloostrova Jamal do Asie. To ovšem představuje velké riziko pro arktický ekosystém.

„Jakákoli těžba ropy s sebou může přinést rizika úniků ropy, havárií,“ upozorňuje Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Ropa se musí nejenom v extrémních podmínkách vytěžit, ale musí se taky transportovat a zpracovávat.

„Stalo se to v roce 1989 a ta kontaminace tam je dodnes. Chladné klima má vliv na rychlost rozkladu ropy. Když dojde k nějaké havárii, rozkládá se ropa bakteriálně.

Plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov opustila přístav Murmansk na severu Ruska. Čeká ji 5 000 kilometrů dlouhá cesta na daleký východ, kam ji dopraví vlečné lodě. Její cíl je podle BBC Čukotka, kde bude mít rovnou několik úloh- zásobovat elektřinou regiony, které jsou těžko přístupné. A tím i dodávat teplo. Energii bude dodávat i plynárenským a ropným vrtným ostrovům na moři.

Čtěte také: Recyklace laminátové podlahy

Greanpeace vnímá tento nápad jako vysoce rizikový už jen z důvodu, že elektrárna bude na místě se špatným počasím. Zároveň spolu s kritiky připomínají dřívější ruské a sovětské jaderné havárie, protože jedna z nich se stala teprve před dvěma týdny. Poukazují také na to, že Akademik Lomonosov může výrazně znečistit Arktidu.

Elektrárna, která má dva nukleární reaktory, je dlouhá 140 metrů a fungovat by měla 40 let.

Na základě zkušenosti s ní se předpokládá realizace komerčního projektu plovoucí jaderné elektrárny. Využijí se silnější reaktory RITM-200, které se již realizují v novém pokolení atomových ledoborců. Tyto reaktory by se mohly využít i jako malé modulární reaktory, plánované právě pro severní oblasti Ruska.

Jak plovoucí jaderné elektrárny, tak i malé pozemí bloky by se nabízely i do zahraničí. Tyto projekty jsou určeny pro specifické účely, kde nemají tak silnou ekonomickou konkurenci.

Plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov opustila přístav Murmansk na severu Ruska. Čeká ji 5 000 kilometrů dlouhá cesta na daleký východ, kam ji dopraví vlečné lodě. Její cíl je podle BBC Čukotka, kde bude mít rovnou několik úloh- zásobovat elektřinou regiony, které jsou těžko přístupné. A tím i dodávat teplo. Energii bude dodávat i plynárenským a ropným vrtným ostrovům na moři.

Energii bude dodávat i plynárenským a ropným vrtným ostrovům na moři.

Greanpeace vnímá tento nápad jako vysoce rizikový už jen z důvodu, že elektrárna bude na místě se špatným počasím. Zároveň spolu s kritiky připomínají dřívější ruské a sovětské jaderné havárie, protože jedna z nich se stala teprve před dvěma týdny. Poukazují také na to, že Akademik Lomonosov může výrazně znečistit Arktidu.

Elektrárna, která má dva nukleární reaktory, je dlouhá 140 metrů a fungovat by měla 40 let.

Bezmotorové "jaderné plavidlo" bude přepraveno do odlehlých regionů ruského severu s cílem zásobovat energií okolní města. První plovoucí jaderná elektrárna by měla kotvit v Bílém moři, nedaleko města Severodvinsk a na její provoz bude dohlížet 55 členů posádky.

Protože ruský projekt představuje řešení energetického problému, má Moskva již nyní zájemce z řad asijských zemí - Číny, Indie, Indonésie a států Perského zálivu. Kritiku mezinárodního společenství, že prodejem plouvoucích jaderných elektráren přispěje Rusko k šíření jaderné technologie po světě, neberou ruské společnosti příliš vážně.

"Rusko bude prodávat pouze produkty, tedy elektrickou energii a teplo. V žádném případě nejsou na místě obavy z šíření jaderné technologie," prohlásil Kuzin.

Mezinárodní experti jsou přesto zděšeni. Norská organizace na ochranu životního prostředí Bellona dokonce popisuje ruský plán jako "naprosto scestný projekt". "Plovoucí jaderná elektrárna je nebezpečná. Negativní ohlasy jsou slyšet také ze samotného Ruska. Mluvčí ekologické organizace Zelený kříž a bývalý šéf ruské jaderné agentury Vladimir Kuzněcov tvrdí, že plovoucí jaderné elektrárny jsou "hrozbou světových oceánů a neslučitelné se smlouvou o nešíření jaderných zbraní".

Reaktory budou k provozu potřebovat vysoce radioaktivní uran 235, který se používá při výrobě jaderných hlavic. Diskutabilní je také ochrana plavidla proti teroristictickým útokům. Projekt počítá s využitím mořské vody k chlazení, s čímž souvisí kontaminace oceánu. Bezpečnost provozu a ruská historie "skrývání" jakýchkoliv nehod na jaderných ponorkách či elektrárnách dělá vrásky na čele bezpečnostních expertů. Je známo, že minimálně dvakrát hrozila na ruských jaderných ledoborcích havárie poté, co selhal právě chladicí systém.

První plovoucí jaderná elektrárna má ušetřit 200 tisíc tun uhlí a 100 tisíc tun ropy ročně. Reaktory budou naplněny jaderným palivem jednou za tří roky a životnost plavidla se odhaduje na 40 let.

tags: #plovoucí #jaderná #elektrárna #rizika #a #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Vše o kontejnerech na odpad
• Nakládání s komunálním odpadem v Chotíkově
• Recept na grilovanou makrelu
• EVO v ČR
• Analýza klimatu v Bergenu