Ekologický Ombudsman v Rakousku a jeho Role v Ochrane Životného Prostredia

Od ledna letošního roku spolek Krajina Novohradska informuje veřejnost o plánované výstavbě větrného parku Sandl a o probíhající přeshraniční petici, prostřednictvím které vyjadřuje nesouhlas s tímto projektem.

Petice proti výstavbe veterného parku Sandl

V pátek 6. března zaslal spolek rakouským i českým úřadům dopis, ve kterém shrnul stav petice a v souladu s jejími požadavky vyzval k zachování jedinečné přírodní krajiny a k definitivnímu zastavení projektu větrného parku Sandl. Petici od jejího zahájení 1. února 2026 podepsalo již téměř 3500 lidí z Česka i Rakouska. Podle slov ředitelky bude pokračovat i nadále.

Plánovaný větrný park Sandl se nachází v rámci zóny, která výstavbu větrných elektráren vylučuje. Tuto zónu doporučili odborníci Horního Rakouska na základě podrobných přírodovědných posudků a doporučení bylo formálně přijato vládou Horního Rakouska. Ještě v prosinci 2024 vláda Horního Rakouska veřejně označila větrný park Sandl za „nemyslitelný“.

Pro přírodu a krajinu nejcennější části Novohradských hor výstavba větrného parku představuje významné riziko. Negativní dopady plánovaného větrného parku Sandl na přírodní a krajinné hodnoty zmíněného území podle ředitelky Bernardové výrazně převyšují jeho potenciální přínos pro výrobu elektřiny pro klima příznivými technologiemi.

Ekologický ombudsman na festivale dokumentárnych filmov v Jihlave

Filmový festival v Jihlavě má ekologického ombudsmana již pátým rokem. Na Jihlavě jsem byla poprvé až minulý rok, i když pocházím z Vysočiny. Mého muže na festival pozvali jako jednoho z hostů a já jsem jela společně s ním a naším miminkem. Set vybraných dokumentů mě velmi zaujal, je to podle mě jeden z nejkvalitnějších filmových festivalů, který máme.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Udržitelnost je moje téma a viděla jsem, že se promítá do celého programu. Připadalo mi ale, že jsou dílčí věci, které by se daly vylepšit. Nabídla jsem festivalu spolupráci s tím, že ve svém volném čase na mateřské pomůžu. Prvních pár měsíců jsme si spíše předávali know-how a domlouvali se na strategii pro tento ročník. Jeho hlavní úkol je stanovit priority.

Musí umět určit věci, kterým se budeme věnovat letos a které naopak necháme na další roky. Všechno nejde udělat najednou, musí se jít po krocích. Ekologický ombudsman musí počítat s realitou a spojit ji se svými vizemi. Hlavní je na tom začít pracovat v praxi. Myslím si, že každý ombudsman přináší témata, která mu jsou nejbližší.

První ombudsman vysvětlil produkčnímu týmu, do čeho všeho se dá udržitelnost zahrnout. Postupoval od programu až k produkci. Přicházím hlavně s tím, že je potřeba náš pokrok ohledně udržitelnosti změřit. Snažíme se s týmem nastavit rámec dat, ale i to jde velmi pomalu. Když chcete mluvit o změně, potřebujete mít počáteční data, abyste ji mohli dokázat.

Sice pro festivaly není povinné údaje sbírat, ale myslím si, že je dobré sledovat trendy týkající se reportingu. Je to perfektní cvičení pro všechny dopředu. Jsem velký propagátor toho, abychom mluvili o celé naší cestě a všech lekcích, které se naučíme. Pomůžeme dalším, kteří se budou chtít stát udržitelnějšími v budoucnu. Sdílení dat je důležité, v udržitelnosti konkurence není.

A pro letošek je mým cílem sdílet dost dobře i to, co se nám zatím nedaří. Jedna věc jsou údaje produkce, které dokážeme dobře sbírat a zpracovat. Těžší je získat je od návštěvníků. Ze šesti tisíc dotazníků se třeba minulý rok vrátilo jenom dvě stě. To pro nás není relevantní vzorek. Festivaly jsou na pořádání velmi energeticky náročné.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

V našem případě je to komplikovanější. Pronajímáme si prostory od provozovatelů, kteří jsou napojení na distribuční síť, takže nemůžeme například říct, že čerpáme jenom „zelenou“ elektřinu. Nejsme „monster akce“, která by si mohla dovolit vlastní zdroj. Jedna z našich budov má na střeše solární panely, ale přesto nemůžeme říct, že vyrobenou energii používáme, protože ji fotovoltaika posílá do sítě.

Zároveň se ale aktivně ptáme města a vlastníků, jestli by s tím něco nešlo udělat. Někdy nám říkají, že jsme první, kdo se na to ptá. Proškolujeme tým o tom, že je potřeba zhasínat tam, kde nemusí být rozsvíceno. Musí na to myslet po každé produkci. Snažíme se zároveň snižovat vytápění prostorů. V letošním roce na to poprvé dáváme pozor. Dali jsme do smluv velmi přesný údaj z elektroměru a vodoměru před přebíráním a po odevzdání.

Naše výhoda je v tom, že fungujeme v běžně využívaných prostorách. Pouze před budovou DKO vznikne malá zóna s občerstvením. Většina hudebních festivalů si na místo musí dovézt a zase zpátky odvézt úplně všechno. Stavět na „zelené louce“ je vysoce energeticky náročné. Být udržitelný znamená využít stávající kapacity.

Ji.hlava není tak velká, aby potřebovala vlastní svozový vůz. Odpadky se smíchají s těmi běžnými, je proto těžké určit jejich celkové množství. Letos chceme kontrolovat počet svozů nádob a jejich naplněnost. Pomůže nám to do příštích let, i když nebudeme mít přesná data o kilogramech.

Catering pro štáb je několik let vegetariánský. Připravili jsme manuál pro místní restaurace, jak vařit různá veganská a vegetariánská jídla. Snažíme se je podpořit v tom, aby využívali lokální suroviny, jako jsou dýně, rakytník nebo brambory. Nabízíme jim přitom bezplatnou reklamu ve festivalové mapě. Část merche jsme nahradili vyhlášenými regionálními marmeládami, čaji a šťávami.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Podobné recepty jsme připravili se šéfkuchařem Pavlem Drdelem i pro festivalové menu a recept máme v plánu sdílet také s účastníky. Ty navíc chceme seznámit s tím, co znamená vařit lokálně. Potravinová krize a plýtvání jsou pro lidi těžko uchopitelné globální problémy. Uvařit si ale z jídla, které nemuselo letět přes půlku světa, je naprosto konkrétní krok, jak proti nim bojovat.

Ještě v roce 2018 pro každého hosta přijela celá delegace autem. Neustále bylo v provozu dvacet řidičů. V posledních letech se to velmi změnilo. Upřednostňujeme autobusy nebo vlaky. Minulý rok jsme využívali deset elektroaut, letos jich už budeme mít pouze sedm. Umožnili jsme jim například hromadnou dopravu po městě zdarma, pokud se prokážou akreditací.

Komunikace na jednotlivce je zásadní, ať už je to na inspiračním fóru nebo na dobře vedených diskuzích po filmech. Chtěla bych, aby se v dalších letech po každém snímku, který se tohoto tématu týká, probíralo, jak problémy řešit. Ve společnosti se rozšiřuje velká míra zmaru. Environmentální žal se dotýká mnoho mladých lidí.

Věnuji se nejvíc ekologické stránce, protože je mi nejbližší. Mimo sociální dopady je ale důležitá také finanční udržitelnost. Netýká se jenom shánění sponzorů, ale přímo se dotýká environmentální stránky. Festival se prodraží, když chcete zlepšit nakládání s odpadem nebo přejít na obnovitelné zdroje energie či elektroauta. Nemůžeme si hrát na to, že peníze nejsou důležité.

Festivaly, které jsou dokumentárního charakteru s cílem probudit zájem lidí o témata, která jsou často v masmédiích neviditelná, se o ni zčásti starají. Přináší totiž kontinuální osvětu a vzdělávání. Sama bych nenabízela spolupráci velké konzumní akci bez tohoto rozměru. Zároveň do budoucna věřím tomu, že úspěch akcí nebude měřený počtem přítomných účastníků.

Dobrou alternativou mohou být hybridní kombinace dění na místě a v online prostoru. Zároveň se lidé mohou spojovat v rámci svých komunit a sledovat filmy společně, aniž by museli cestovat stovky kilometrů. Současně se demokratizuje přístup k filmům. Dále je podle mě důležité zvážit, jak často je potřeba festivaly organizovat.

IPCC report nebo inaugurační řeč prezidenta Macrona zmiňují skromnost jako jeden z předpokladů dosažení klimatických cílů. Konzumovat méně je základ, a to i u filmů, protože za sebou mají klimatickou stopu jako jiné věci.

Súhlas s dostavbou jadrovej elektrárne Temelín a reakcie

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo souhlas s dostavbou jaderné elektrárny Temelín. Stavba třetího a čtvrtého bloku elektrárny podle úřadu neohrozí životní prostředí. MŽP zároveň stanovilo 90 podmínek, které musí energetická společnost ČEZ při realizaci projektu respektovat.

Podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS) proběhl celý proces posuzování maximálně transparentně a vyhověl požadavkům české i mezinárodní legislativy. Se stanoviskem jeho resortu byli či budou seznámeni všichni účastníci řízení - ti čeští prostřednictvím datových schránek, ti zahraniční poštou.

Nevládní organizace a veřejnost podaly v rámci řízení přes 60 000 připomínek, které bylo třeba vypořádat. Většina připomínek přišla z Německa a z Rakouska, kde se část obyvatelstva cítí jihočeskou jadernou elektrárnou ohrožena.

Rakouský ministr životního prostředí Nikolaus Berlakovich ostře kritizoval rozhodnutí českého ministerstva. „Tato plánovaná výstavba je obrovským krokem zpět ve společné energetické a ekologické politice. Pochybnosti a námitky rakouských občanů a občanských sdružení se při stavbě Temelína jednoduše nesmějí zametat pod koberec. Budeme jí bezprostředně dotčeni, a musíme proto mít možnost o ní spolurozhodovat. Naléhám na to, aby ze strany českých úřadů byly dodržovány mezinárodní a evropské standardy,“ uvedl Chalupův rakouský protějšek Berlakovich ve svém prohlášení.

Chalupa: Byl to největší proces v historii ministerstva. Podmínky, kterými ministerstvo svoje kladné stanovisko doprovází, se vztahují například k ochraně vodních toků, půdy a půdního fondu, lesů, vegetačního klidu živočichů a rostlin, ovzduší nebo veřejného zdraví. Týkají se jak fáze přípravy projektu, tak období samotné výstavby a budoucího provozu elektrárny.

Podle mluvčí ČEZu Barbory Půlpánové bude energetická společnost podmínky uvedené ve stanovisku ministerstva respektovat. „Ministerstvo životního prostředí tímto úkonem završilo proces, který trval mnoho let a který z hlediska svého rozsahu byl vůbec největší v historii ministerstva,“ uvedl ministr Chalupa a upozornil, že závěrečná zpráva obsahující rozhodnutí má 1 450 stran.

Rozhodnutí MŽP je ale jen prvním krokem k tomu, aby se největší zakázku v historii ČR podařilo realizovat. Tendru stojí v cestě ještě další úřady. Rozšířením elektrárny se zabývá Státní úřad pro jadernou bezpečnost a o tom, kdy a jestli vůbec se začne stavět, budou rozhodovat ještě dvě ministerstva - pro místní rozvoj a průmyslu a obchodu.

Do schvalovacího procesu nadto pravděpodobně vstoupí i nevládní organizace. S postupem resortu životního prostředí už vyjádřilo nesouhlas například ekologické sdružení Calla, i když je oznámený verdikt nijak nepřekvapil. „My to vnímáme jako ukázku, jak je ministerstvo spojencem energetické společnosti ČEZ,“ prohlásil zástupce sdružení Edvard Sequens.

Také rakouská ekologická organizace Global 2000, která proti Temelínu dlouhodobě vystupuje, upozornila, že přes pozitivní posudek českého ministerstva není cesta k realizaci nových bloků zdaleka otevřená.

Výběr konkrétního dodavatele by údajně neměl mít vliv na splnění podmínek dostavby a zajištění ochrany životního prostředí. „Ať bude vybrán jakýkoliv z posuzovaných reaktorů, tak provozní podmínky nemohou být nikdy horší než ty, které jsme posuzovali ve stanovisku EIA,“ ujistil náměstek ministra Tomáš Podivínský.

Časová os dostavby Temelína:

• Únor 1979: Byl vydán investiční záměr na výstavbu jaderného zdroje, který počítal se stavbou čtyř bloků.
• Březen 1990: Z rozhodnutí vlády byly pozastaveny práce na plánovaném třetím a čtvrtém bloku.
• 10. června 2002: Zahájen zkušební provoz prvního bloku JETE, v druhém bloku se tak stalo v dubnu 2003.
• 3. srpna 2009: ČEZ zahájil výběrové řízení na výstavbu dvou jaderných bloků v JETE. Do tendru se přihlásil americký Westinghouse, ruský Atomstrojexport a francouzská Areva.
• 18. února 2011: ČEZ posunul termín dokončení dostavby o pět let na rok 2025. Mezi důvody odkladu bylo mimo jiné snížení poptávky po elektřině v důsledku ekonomické krize.
• 27. října 2011: Premiér Petr Nečas (ODS) jednal v USA s americkým prezidentem Barackem Obamou o dostavbě Temelína, již dříve jednal s představiteli francouzské vlády. V listopadu 2010 mluvil o dostavbě Temelína i prezident Václav Klaus během setkání s tehdejším ruským premiérem Vladimirem Putinem. Tématu se věnoval i prezident Dmitrij Medvěděv během návštěvy Prahy v prosinci 2011.
• 2. července 2012: Nabídky na dostavbu Temelína podali tři zájemci: americký Westinghouse, francouzská Areva a rusko-české konsorcium firem Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress.
• 5. října 2012: ČEZ oznámil, že Areva nesplnila požadavky tendru a byla z něj proto vyřazena. Přesné důvody ČEZ nezveřejnil. Později se v tisku objevila informace, že nabídka Francouzů negarantovala fixní cenu. Podle regionálního ředitele Arevy pro střední Evropu Thomase Eprona ale jeho firma fixní cenu nabídla.
• 19. října 2012: Areva předala společnosti ČEZ podrobné námitky proti rozhodnutí o vyřazení ze soutěže. ČEZ je 29. října zamítl, načež Areva vyzvala ČEZ k pozastavení tendru.
• 20. listopadu 2012: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal na základě žádosti Arevy předběžné opatření, podle něhož ČEZ zatím nesmí podepsat smlouvu s případným vítězem tendru.
• 30. listopadu 2012: ČEZ požádal Státní úřad pro jadernou bezpečnost o povolení pro stavbu dvou nových bloků.
• 3. prosince 2012: Ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová během návštěvy Prahy podpořila Westinghouse v soutěži na dostavbu JETE.

tags: #ekologický #ombudsman #Rakousko

Oblíbené příspěvky:

• Hravé učení o přírodě - pracovní listy
• Obnova přírody v Kozlovicích
• Výměna sifonu krok za krokem
• Měření emisí v ČR
• Proč se věci nevyrábějí, aby vydržely?