Ekologie a záměrné zastarávání: Proč se věci nevyrábějí, aby vydržely?

Proč se už nic neopravuje? Nejde jen o chamtivost. Věci jsou složité, služby drahé a my pohodlní. Z pohledu ekonomiky (i ekologie) by dávalo smysl vyrábět dlouhodobě funkční a snadno opravitelné produkty, ne?

Co je to plánované zastarávání?

Za finanční krize ve 30. letech vznikl termín „planned obsolescence“ neboli plánovaného zastarávání. Ekonom Viktor Lebow si stěžoval, že lidi mají příliš dlouho staré věci jako auta, rádia a oblečení a že to zpomaluje ekonomiku.

Plánované zastarávání, hlavní katalyzátor zvyšování elektronického odpadu, se navíc v globálních právních předpisech špatně odráží. V technologickém průmyslu je omezená životnost digitálních zařízení obecně poháněna spíš inovacemi než poruchovostí. I dnes někteří výrobci stále ještě přistupují k metodám, jako je plánované zastarávání.

Tato praxe sahá až do roku 1924, kdy se během setkání výrobců žárovek v Ženevě zrodil kartel Phoebus. V té době všichni tito výrobci potřebovali nalákat nové zákazníky, protože jejich žárovky vydržely příliš dlouho. A všichni souhlasili s tím, že své produkty znovu zkonstruují, aby se oproti normě 1500 až 2000 hodin spálily po necelých 1000 hodinách.

Proč firmy záměrně zkracují životnost produktů?

Firmy chtějí vydělávat. Záměrně dělají své produkty složité, uzavřené a drahé na servis. Firmy mají metriky, podle kterých hodnotí úspěch. Nejen vlastní, ale i zaměstnanců, dodavatelů atd. A pro většinu firem je hlavní metrika prodej nových produktů.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Obchodníci ho chtějí rychle, designéři kvalitní a právníci bezpečný. Takže se zvolí řešení, které vydělá nejvíce peněz a minimalizuje právní dopady.

Opravy a náhradní díly? V pořadí asi na 27. Proto je velmi jednoduché si objednat nový notebook, ale zkuste si vyhledat náhradní klávesnici. Lenovo vám umožňuje koupit si náhradní díly, ale najít správnou stránku, zadat správný model, vybrat kompatibilní díl - to je masochismus.

Chytré hodinky, headsety pro virtuální realitu, nositelná elektronika - to jsou všechno kategorie zboží, které se rychle mění. Opravitelný produkt vyžaduje, aby se jeho vnitřní architektura nezměnila s každou generací.

Legislativa a snaha o změnu

V USA existuje zákon DMCA, který zakazuje obcházet softwarové zámky - i když se jen snažíte opravit svůj vlastní produkt. Firmy jako HP nebo Tesla toho zneužívají a zamykají firmware. Ve Francii se ale děje opak. „Index opravitelnosti“ informuje zákazníky o tom, jak snadné je produkt opravit. A tzv. „Amonův zákon“ dělá z opravitelnosti zákonný požadavek. Zakazuje blokování náhradních dílů nebo neposkytování manuálů.

Evropský parlament v roce 2017 přijal usnesení, v němž navrhuje zákaz výrobků s vestavěnými vadami a omezenou životností. Usnesení zároveň podporuje opravitelnost, přizpůsobivost, trvanlivost a recyklovatelnost výrobků.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Spotřebitelské chování a pohodlí

Lidé jsou posedlí novými věcmi a ukazují tak svůj status. Marketing firem nás naučil, že elegantní, bezespáré a lehké produkty jsou známkou luxusu. Naopak opravitelné produkty jsou často funkční spíš než krásné.

A pak je tu pohodlí. Oprava je komplikovaná, pomalá, stresující. Koupě nového zařízení? Snadná, rychlá, příjemná. Studie match.com zjistila, že ženy o 92 % častěji odsoudily muže za používání starého telefonu.

Od 90. let totiž ceny zboží (věcí, které si můžeme „sáhnout“) klesají nebo stagnují. Naproti tomu ceny služeb - tedy i oprav - rostou rychleji než inflace. Proč? Zboží těží z globalizace a automatizace. Masová výroba v Číně nebo Bangladéši stlačila ceny skoro všeho. Ale služby - tedy lidská práce - podražily. Takže paradoxně: koupit nový mobil je dnes levnější a rychlejší než zaplatit někoho, kdo vám opraví starý.

Ale většina lidí nechce přemýšlet o opravách. Chtějí, aby to prostě fungovalo. Když mobil nenastartuje, nechcete řešit diagnostiku, chcete, aby fungoval.

Dopady na životní prostředí

Zprávy o změnách klimatu, vyhynutí druhů, ničení oceánů nadměrným rybolovem, znečišťování planety a mnoha dalších útocích na biosféru. Tyto zprávy nás v médiích denně zaplavují. Už nyní najdeme v oceánech 500krát víc mikroplastů než je hvězd v celé naší galaxii a skládky rostou.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Studie Global E-waste Monitor 2020, kterou zpracovává OSN, popisuje, že v roce 2019 bylo celosvětově vyrobeno rekordních 53,6 milionů tun elektronického odpadu. To představuje během pěti let nárůst o 21 %, přičemž se předpokládá, že do roku 2030 dosáhne tato hodnota 74,7 milionů tun. Půjde o zdvojnásobení tonáže elektronického odpadu během 16 let.

Data ukazují, že se tak děje v důsledku vyšší míry spotřeby elektrických a elektronických zařízení, krátkých životních cyklů produktů a velmi omezených možností opravy. Znepokojivá je také skutečnost, že 17,4 % elektronického odpadu bylo v roce 2019 shromážděno a recyklováno.

Co se týče recyklace je kromě elektroniky jedním z nejnáročnějších materiálů plast. Například plastový zubní kartáček potřebuje k tomu, aby se rozložil, 400 let. To znamená, že každý plastový kartáček, který byl kdy vyroben od jejich vynálezu ve 30. letech, stále ještě existuje. Odhaduje se, že každý rok se na celém světě použije 3,6 miliardy plastových zubních kartáčků, přičemž průměrný člověk jich během svého života spotřebuje kolem 300.

Možnosti řešení

Ve 20. století jsme se naučili neházet odpadky na zem (vizte krásný film Green Book). Stejně tak můžeme změnit i náš vztah k věcem. Oprava by neměla být známkou nedostatku, ale známkou zodpovědnosti. A možná, jednou, bude mít poškrábaný telefon větší hodnotu než ten nový - protože to bude znamenat, že si vážíme toho, co máme.

„Společnosti by měly zajistit, aby jejich produkty vydržely co nejdéle. Jde o upřednostnění životního prostředí a spotřebitelů před zisky. Možná jde o krátkodobou nevýhodu, ale z dlouhodobého hlediska není jiné cesta. Mezinárodní právo a legislativa EU podnikají kroky k lepší regulaci a ačkoli jsou to vládní orgány, které mohou prosazovat zákony, záleží především na každém jednotlivci a podniku, aby se podíleli na sdílené odpovědnosti a dělali vše pro to, aby naše země zůstala zachována.

Společnost FOREO, švédská beauty-tech značka, volá po udržitelném životním stylu, recyklaci a spouští ekologickou kampaň „Make It Last, Not Break Fast“. Kampaň mimo jiné oslavuje Den Země připadající na 22. dubna tím, že upozorňuje na jednu z nejběžnějších praktik v odvětví spotřební elektroniky - plánované zastarávání.

tags: #ekologie #zamerne #zastaravani #studie

Oblíbené příspěvky:

• Exkurze na farmy Roudnice
• Tipy pro nocování v přírodě
• Moderní řešení v odpadovém hospodářství
• Správné třídění odpadu
• Vývoj ekologického zemědělství