Ekologické pěstování pšenice: Podmínky a využití smíšených kultur

Využívání smíšených kultur je doloženo již z dávné minulosti a v současné době jsou považovány za určitý návrat k přirozeným systémům. Vzájemné vztahy mezi plodinami ve směsi přinášejí propojení celé kultury a také různorodější reakce na změny prostředí, díky kterým lze lépe vybalancovat nepříznivé podmínky.

Smíšené kultury obilnin a leguminóz

Smíšené kultury obilnin s leguminózami patří k nejrozšířenějším a nejužívanějším. Příkladem může být smíšená kultura, kdy obilnina, např. pšenice, je brána jako plodina hlavní a leguminóza jako plodina pomocná, podpůrná, přičemž její funkce je chápána jako pomoc hlavní plodině k dosažení pěstebních a ekologických cílů. Díky schopnosti poutat vzdušný dusík obohacuje leguminóza celý systém dusíkem, který je využitelný i pro obilninu.

Navíc, vyšší biologická rozmanitost smíšené kultury může vést k redukci výskytu chorob a škůdců, zvýšení půdní biodiverzity i schopnosti potlačovat plevele. Pěstování smíšených kultur však s sebou může nést i určitá negativa. Jedná se především o provázanost výkonu směsi s konkrétními agroekologickými podmínkami, složitost vztahů mezi jednotlivými komponenty směsi, které jsou zatím málo prozkoumané i obtížně stanovitelný ekologický přínos.

Výsledky polních pokusů

V tříletých přesných polních pokusech, vedených v letech 2019/20-2021/22 v ekologickém systému pěstování na Výzkumné stanici ČZU v Praze-Uhříněvsi a na pokusných pozemcích ve Zvíkově u Lišova, využívaných FZT JU České Budějovice, jsme hodnotili vliv směsného pěstování pšenice seté ozimé s vybranými druhy leguminóz na hlavní produkční a jakostní ukazatele pšenice.

Výsev pšenice ozimé a ozimých i jarních leguminóz byl proveden souběžně, na počátku října. V pokusech byla použita odrůda pšenice ozimé Butterfly, výsevek 4 MKS/ha, bob obecný Merkur, výsevek 0,3 MKS/ha, jarní hrách Avatar a ozimý hrách Balltrap, výsevek obou odrůd 0,5 MKS/ha a jetel nachový Kardinál, výsevek 3 MKS/ha. Pokus zahrnoval varianty založené výsevem směsi osiva pšenice a leguminózy do klasických úzkých řádků 125 mm i varianty založené střídavým výsevem pšenice a leguminózy ob řádek.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

U pšenice bylo provedeno hodnocení vybraných produkčních a jakostních ukazatelů. Na pokusné lokalitě Praha-Uhříněves se roce 2021 efekt směsného pěstování s leguminózou projevil při založení porostu směsí osiva nejvíce u variant s hrachem jarním i ozimým, kde pšenice dosáhla shodně výnosu 6,83 t/ha (117 % kontroly bez leguminózy, u které byl zaznamenán výnos 5,81 t/ha).

Pozitivní dopad směsného pěstování pšenice s leguminózou však byl zaznamenán i u variant s bobem a jetelem nachovým (cca 115 % kontroly). Ve sklizňovém roce 2022 byl dopad směsného pěstování na výnos pšenice oproti roku 2021 slabší. Při založení porostu směsí osiva pšenice a leguminózy dosáhla pšenice nejvyššího výnosu 7,12 t/ha u varianty s hrachem ozimým (107 % kontroly bez leguminózy, kde výnos pšenice činil 6,66 t/ha).

Na pokusné lokalitě Zvíkov u Lišova při založení porostu výsevem směsi osiva dosáhla v roce 2021 pšenice nejvyššího výnosu 4,07 t/ha u varianty s hrachem jarním (110 % kontroly, kde výnos pšenice dosáhl 3,70 t/ha). Pozitivní, avšak nepříliš výrazný efekt směsného pěstování se projevil i u variant s hrachem ozimým a bobem.

V roce 2022 byly sice výnosy pšenice celkově vyšší, ale dopad směsného pěstování na výnos pšenice byl nevýrazný. Výnosy pšenice se při výsevu směsi pohybovaly na úrovni cca 101-103 % kontroly a v případě varianty s hrachem ozimým dokonce došlo k poklesu výnosu pšenice na 93 % kontroly.

Vliv na kvalitu pšenice

Z výsledků jakostního hodnocení pšenice, dosažených na lokalitě Praha-Uhříněves v roce 2021, je patrný pozitivní vliv směsného pěstování s leguminózami jak na obsah N-látek v sušině zrna pšenice, tak i na hodnoty Zelenyho testu. U variant s hrachem ozimým i jarním v případě založení porostu výsevem ob řádek dosáhl obsah N-látek 11,88 a 11,98 % a pšenice by tak splnila min. požadavek na obsah N-látek pro pšenici potravinářskou - pekárenskou (11,5 %). U kontroly činil obsah N-látek pouze 10,92 %.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

V roce 2022 byl efekt směsného pěstování na obsah N-látek v sušině zrna pšenice slabší, a v případě výsevu ob řádek dosáhla pšenice z variant s oběma hrachy i bobem dokonce mírně nižšího obsahu N-látek ve srovnání s kontrolou.

Pozitivně, a poměrně výrazně se projevil dopad směsného pěstování pšenice s leguminózou v roce 2021 i na lokalitě Zvíkov u Lišova, a to u obou způsobů založení porostu. Obsah N-látek se pohyboval na úrovni mezi 11,35-11,70 % a překonal tak kontrolu (10,60 %). V roce 2022 se naproti tomu dopad směsného pěstování na obsah N-látek neprojevil; varianty s leguminózami dosáhly obsahu N-látek na úrovni 9,29-9,85 % a s výjimkou varianty s hrachem ozimým nedosáhly obsahu N-látek kontroly (9,72 %).

Zaznamenán byl poměrně výrazný vliv ročníku na výnos pšenice a sledované jakostní ukazatele. Z hodnocených druhů leguminóz na obou pokusných lokalitách dosahovala zpravidla pšenice nejlepších výsledků u variant s hrachem, případně i bobem. Mírně vyšších výnosů zpravidla dosahovala pšenice u variant s porostem založeným výsevem směsi osiva pšenice a leguminózy do klasických obilních řádků 125 mm.

Doporučené odrůdy pšenice pro ekologické zemědělství

Organizováním zkoušek pro Seznam doporučených odrůd pšenice a ječmene v režimu ekologického zemědělství byl pověřen Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Garantem zkoušení je PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců. Hodnocení odrůd vychází z výsledků pokusů prováděných v letech 2017-2020 podle plodinových metodik Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Odrůdy byly vysety na parcelách se sklizňovou plochou 10 m2 ve čtyřech opakováních se znáhodněným pořadím odrůd (úplné znáhodněné bloky) na pozemcích certifikovaných pro ekologické zemědělství. Ošetřování během vegetace odpovídalo zásadám ekologického pěstování, to znamená bez použití průmyslových hnojiv a pesticidů. Ochrana proti plevelům byla prováděna pouze mechanicky - vláčením prutovými branami, a to podle konkrétních podmínek zkušební lokality. Dosažené výnosy byly statisticky vyhodnoceny.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Výnosovou úroveň pokusů nejvíce ovlivňují půdně-klimatické podmínky lokality, předplodina a termín setí. Infekční tlak houbových chorob je v porostech v režimu ekologického pěstování obecně nižší než v konvenčně vedených porostech, což se potvrdilo i v odrůdových pokusech. Pro pěstování byly doporučeny odrůdy Annie a Sultan. Odrůda Balitus byla zařazena do kategorie ostatní. Infekční tlak chorob byl ve sledovaném období nízký až středně vysoký.

Ze sklizňových vzorků z pokusů v režimu ekologického zemědělství byly provedeny základní technologické rozbory. Obsah dusíkatých látek v sušině a obsah mokrého lepku koresponduje s úrovní výživy pokusů (předplodina, bonita půdy apod.). Velmi vysoký obsah dusíkatých látek měla odrůda Wiwa, vysoký odrůdy Annie (E) a AF Zora. Hodnota Zelenyho sedimentačního testu, která je silně geneticky vázaná, byla dle očekávání vyšší u odrůd elitní jakosti.

Podmínky pro úspěšné semenářství obilnin

Podmínky pro úspěšné semenářství obilnin jsou vázány na určité oblasti, většinou úrodnější půdy řepařské a obilnářské výrobní oblasti a vybrané lokality kukuřičné a bramborářské oblasti. Rozhodující jsou však klimatické podmínky, teplotně a srážkově příznivé pro tvorbu obilek. Vliv provenience na jakost osiva je závislý na aktuálním průběhu počasí v daném roce a místě množení a proto nebývá tento vliv jednoznačný. Zejména to bývá v letech obecně příznivých pro tvorbu obilek, a v takových případech se vliv provenience průkazně neprojevuje.

Za další významnou podmínku pro založení množitelských porostů se považuje volba předplodiny. Pro vyšší stupně množení (předstupně základního osiva) by neměla být předplodinou obilnina a pro produkci certifikovaného osiva by neměla být předplodinou obilnina stejného druhu. Celou partii je třeba však množit po jedné předplodině. Při volbě předplodiny posuzujeme zaplevelení, kterému je třeba se vyvarovat. Již Kvěch zjistil, že u množitelských porostů po zlepšujících předplodinách bylo zaplevelení o 25 - 50 % nižší, než po obilní předplodině.

Množitelské porosty se zakládají včasnějším výsevem (u ozimů i jaří) a s výsevkem na spodní hranici doporučeného množství pro odrůdu a pěstitelské podmínky. Včasné, (spíše předčasné) setí u ozimů umožní dobré a vyrovnané odnožení a zejména zakořenění. To se příznivě projevuje na přezimování dále pak i na překonání období sucha, zejména po vymetání a v období tvorby obilek.

Vliv několikerého čištění osiva na následný výnos

Nelze se spoléhat na posklizňovou úpravu. Při silném zaplevelení i několikeré čistění některé příměsi neodstraní. Osivo se dělá na poli, ne na čisticích stanicích. Při usilovném několikerém čistění dochází k poškození obilek, snížení biologické hodnoty osiva a k následnému snížení i výnosu, jak jsme prokázali též pokusně.

Výživa a hnojení

Pro množitelské porosty je další podmínkou vyrovnaná výživa založená na dobré zásobě živin. Množitelský porost by neměl být obecně nadměrně hnojen dusíkem a zvláště ne ve vegetativním období. Dusík v prvé polovině vegetace působí nadměrné odnožování a jejich následnou redukci. V přehuštěném porostu se sníží potenciální produktivita klasu, hmotnost obilek a tím výtěžnost osiva. Přitom se zvýší disposice k poléhání a napadení listovými chorobami.

Vhodnější je těžiště dusíkatého hnojení převést do generativního období v silnější produkční dávce na konci odnožování a na začátku sloupkování, nebo pozdním přihnojením. Při hnojení regeneračním se u množitelských porostů ozimých obilnin osvědčilo použití kombinace hnojiv NP např. amofos.

Obsah prvků v obilkách při různém pěstování

Sledovali jsme v posledních letech u nových odrůd rovněž obsah základních prvků v zrnu u ekologického a intenzívního pěstování po dva roky a výsledky uvádí tabulka 2.

Z výše uvedených hodnot je zřejmý vliv intenzívního pěstování na obsah živin v obilce pro semenářské účely.

Ochrana porostu

Při vedení množitelského pokusu je základním opatřením regulace zaplevelení. Předpoklady jeho omezení se vytvářejí již výběrem předplodiny. Dále je nutné sledovat vlastní plevelné spektrum a určit vhodný herbicid. Velmi důrazná musí být opatření proti karanténním plevelům nebo obtížně odstranitelným z osiva, na které se vztahují předpisy a normy. Kontrola plevelů u množitelských porostů je podmínkou uznání porostu, a s ohledem na cenu osiva se vyplatí.

Stejně tak tomu je i u ochrany porostu, kde se zdravotní stav zabezpečuje obecně uplatňovaným mořením osiva. Další opatření v ochraně (integrované ochraně) se řídí aktuální situací výskytu patogenů, ale riziko neuznání porostu a nedosažení požadovaných parametrů kvality osiva nedovoluje vynechání aplikace fungicidů k potlačení listových a klasových chorob a insekticidů pro potlačení výskytu škůdců.

Jde v zásadě především o ochranu asimilačního aparátu horní části rostliny a klasu, která je rozhodujícím zdrojem asimilátů tvořících hmotnost obilky. Ochranou udržíme větší asimilační aparát po delší dobu aktivní funkce. Jde o tzv. “zelený efekt” fungicidů.

Vliv systému pěstování pšenice na semenářskou hodnotu osiva

V tabulce 3 uvádíme některá kritéria vlastností a znaků obilek pěti odrůd ozimé pšenice ze čtyřletého sledování tří pěstitelských systémů - ekologického, kde nebylo použito hnojiv ani pesticidů, dále systému, kde bylo hnojeno NPK v průměru pokusných let 100 kg N.ha-1, 60 kg P205.ha-1 a 60 kg K20.ha-1 a kdy bylo osivo mořeno a použit jen herbicid (var. neošetřená). U ošetřené varianty bylo kromě hnojení a herbicidu použito ještě ošetření fungicidem, insekticidem a regulátorem růstu.

Vliv ročníku na všechny ukazatele byl nejsilnější. V průměrných údajích u pěti odrůd za čtyři pokusné roky byly pak u obou hnojených a ošetřených pěstitelských systémů nejvyšší všechny hodnoty, které mají vztah ke kvalitě osiva, proti variantě nehnojené a bez použití moření, pesticidů a regulátorů růstu (CCC) - tzv. ekologické.

Sklizeň

Dovedení množitelského porostu ke zdárné produkci osiva záleží i na době sklizně a šetrné sklizni. Množitelské porosty obilnin se sklízí ke konci žluté zralosti a na začátku plné zralosti. Důkazem je zasychání nejhořejších kolének, což znamená ukončený převod asimilátů. Předčasná i opožděná sklizeň se negativně projevuje na jakosti osiva (nevyzrálost, přezrálost, ztráty výdrolem, sklon k porůstání, ztráta hmotnosti, výskyt patogenů ).

tags: #ekologicky #porost #psenice #podminky #pestovani

Oblíbené příspěvky:

• Environmentální Výchova – Autoevaluace
• Výskyt křižáka skvostného v ČR
• Koš na tříděný odpad 3x 30l: Průvodce výběrem
• Jak funguje kompostér
• Zapojení digestoře do odpadu