Křižák skvostný: Výskyt a ochrana v České republice

V rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny proběhlo v letech 2014 - 2017 zpracování výskytu a rozšíření vzácných, ohrožených a regionálně významných druhů pavouků (Araneae) v Kraji Vysočina.

Zpracovávané území bylo stanoveno tak, že zahrnuje všechny kvadráty pro mapování organismů, které alespoň zčásti zasahují na území Kraje Vysočina (celkem se jedná o 72 kvadrátů), tzn. že sledovaná oblast hranice Kraje Vysočina částečně přesahuje.

Důležitou součástí projektu byl také terénní průzkum pavouků pro doplnění chybějících údajů o rozšíření nejvýznamnějších druhů.

Bylo vybráno několik klíčových oblastí v Kraji Vysočina, na něž byl tento doplňovací průzkum zaměřen. Zejména se jednalo o xerotermní lokality v údolí větších řek v jižní a východní části kraje a nejvýznamnější mokřadní lokality v centrální a jižní části Českomoravské vrchoviny.

Výstupem projektu je komentovaný seznam všech druhů pavouků zjištěných ve sledované oblasti.

Čtěte také: Křižák pruhovaný v ČR

Pro 124 nejvíce ohrožených či regionálně významných druhů byly zpracovány kvadrátové mapky jejich historického a současného rozšíření a byl sestaven přehled nejvýznamnějších lokalit Kraje Vysočina.

Součástí výstupu je souhrnně zpracovaný seznam literatury týkající se jejich výskytu na vymezeném území.

Stupeň ohrožení pro území ČR je v přehledu uveden podle 3. verze červeného seznamu pavouků ČR (Řezáč et al. 2015).

V letech 2014 - 2017 se podařilo shromáždit přibližně 17 000 databázových záznamů o výskytu pavouků ve sledovaném území Českomoravské vrchoviny, z čehož téměř 8 000 záznamů představují vlastní nálezy zpracovatelů projektu.

Z tohoto počtu je 195 druhů (tj. 31 %) uvedeno v 3. verzi červeného seznamu pavouků ČR (Řezáč et al. 2015) ve třech nejvýznamnějších kategoriích: 20 druhů v kategorii kriticky ohrožený (CR), 51 druhů v kategorii ohrožený (EN) a 124 druhů v kategorii zranitelný (VU).

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Výskyt křižáka skvostného v jiných oblastech ČR

V blízkém i širším okolí města Opočna se rozkládá převážně intenzivně využívaná zemědělská krajina s bodově lokalizovanými lesními porosty, doplněná celkem koncentrovanou soustavou vodních ploch (například Podchlumský rybník, Semechnický rybník, Broumar, Tuří rybník, Závěšťák, Podjem, Křovský rybník, Hluboký rybník nebo Nebeský), které jsou propojeny nebo obtékány sítí přírodních, přírodě blízkých i technickými úpravami degradovaných koryt vodních toků, jako jsou Zlatý potok, Dědina, Rohenický potok, Jalový potok, Haťský potok, Bezedný potok, Vojenický potok nebo Ještětický potok.

V této kulturní a lidskou činností výrazně pozměněné krajině se nicméně dochovala i území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů významných pro danou oblast.

Mezi tyto ochranářsky cenné lokality s výskytem zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů patří například kompex slatinných luk, mokřadních olšin, vlhké dubohabřiny a jasanovo-olšového luhu v přírodní památce Broumarské slatiny nebo přírodní památka a evropsky významná lokalita Dědina u Dobrušky s výskytem populací zvláště chráněných druhů živočichů, kriticky ohrožené mihule potoční (Lampetra planeri) a ohrožené vranky obecné (Cottus gobio), trvale vázaných na biotopy ve vodním toku Dědiny (ZAPLETAL et al. 2013a).

Dále pak například severní část opočenské obory vyhlášená jako přírodní památka a evropsky významná lokalita Opočno (FETTERS et al. 2010) s předmětem ochrany zvláště chráněných druhů bezobratlých živočichů, a sice ohrožených brouků páchníka hnědého (Osmoderma eremita) a roháče obecného (Lucanus cervus) vázaných na osvětlené solitérní listnaté stromy (vrby, duby, lípy, jilmy) s kmenovými dutinami, respektive na rozvolněné lesní okraje a lesní paseky listnatých, a především nížinných lesů s dostatečným množstvím odumřelého a alespoň částečně trouchnivějícího dřeva, rovněž starých stromů (např. dubů).

Mezi další cenné lokality patří například přírodní památka a evropsky významná lokalita Halín nedaleko obce Běstviny s předmětem ochrany zvláště chráněných druhů obojživelníků, například silně ohrožené kuňky ohnivé (Bombina bombina) nebo silně ohroženého čolka velkého (Triturus cristatus), kteří jsou vázáni na litorální pásmo zdějšího rybníka, rovněž i zvláště chráněných druhů rostlin, například silně ohrožený střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), ohrožený kruštík modrofialový (Epipactis purpurata) nebo ohrožený vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) vázané na zdejší zachovalé porosty dubohabřin (ZAPLETAL et al. 2012).

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Další zajímavou lokalitou je přírodní památka a evropsky významná lokalita Tuří rybník nedaleko obce Slavětín nad Metují (ZAPLETAL et al. 2013b).

Tato lokalita je charakteristická výskytem zvláště chráněných druhů obojživelníků, např. kuňky ohnivé, silně ohroženého čolka obecného (Lissotriton vulgaris), kriticky ohroženého skokana skřehotavého (Pelophylax ridibundus) nebo silně ohrožené rosničky zelené (Hyla arborea) vázaných na litorální pásmo rybníka a jeho blízké okolí přecházející do porostů teplomilných doubrav, dubohabřin a jasanovo-olšových luhů s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin, například ohrožené orchideje okrotice bílé (Cephalanthera damasonium) nebo ohrožené lilie zlatohlavé (Lilium martagon).

Posledním příkladem může být přírodní rezervace a evropsky významná lokalita Zbytka rozkládající se mezi obcemi České Meziříčí a Pohoří.

Doslova uprostřed intenzivně zemědělsky využívané krajiny a v těsné blízkosti obecní zástavby se tu nachází unikátní komplex smíšených jasanovo-olšových lužních lesů, zachovalých tvrdých luhů (s duby, jilmy a jasany), zachovalých dubohabřin, mokřadních olšin, slatinných luk a vápnitých slatinišť, který doplňuje přírodní a přirozeně meandrující koryto vodního toku Dědina.

Území přírodní rezervace Zbytka je charakteristické vysokou koncentrací výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (ZAPLETAL et al. 2013c).

Na ploše této mimořádně cenné lokality roste například kriticky ohrožený huseník hajní (Arabis nemorensis), kriticky ohrožená violka vyvýšená (Viola elatior), silně ohrožená ostřice Hostova (Carex hostiana), silně ohrožený prstantec pleťový (Dactylorhiza incarnata), silně ohrožený kruštík polabský (Epipactis albensis) nebo silně ohrožený vstavač vojenský (Orchis militaris).

Pro porosty zdejších jasanovo-olšových lužních lesů je naprosto typická ohrožená bledule jarní (Leucojum vernum), která zde roste v početnosti přesahující desetitisíce kusů.

Ze zvláště chráněných druhů živočichů žijících na území této přírodní rezervace lze jmenovat například silně ohroženou vážku klínatku rohatou (Ophiogomphus cecilia), silně ohroženého brouka lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus), početné zastoupení tu mají rovněž obojživelníci (kuňka ohnivá, čolek obecný a rosnička zelená) a silně ohrožená ještěrka živorodá (Zootoca vivipara).

Podél vodního toku Dědina byla pozorována silně ohrožená bekasina otavní (Gallinago gallinago) nebo silně ohrožený ledňáček říční (Alcedo atthis) a ve zdejších lesích hnízdí silně ohrožená žluva hajní (Oriolus oriolus) nebo ohrožený lejsek šedý (Muscicapa striata).

Území výše zmíněných přírodních památek a přírodní rezervace bylo častým cílem botaniků a zoologů, kteří zde prováděli jednorázové orientační sběry, sběrné exkurze, inventarizační průzkumy i vícesezónní monitoringy zaměřené na objekty svého zájmu.

Ať už se nejčastěji jednalo o bryologické průzkumy, průzkumy cévnatých rostlin nebo entomologické, ichtyologické, batrachologické nebo ornitologické průzkumy, tak pavouci zůstávali dosud stranou odborného zájmu a žádný araneologický průzkum, byť jen orientační, zde nebyl nikdy proveden.

Jedinou výjimkou je přírodní rezervace Zbytka, kde v roce 1999 provedl jednorázový orientační sběr J. Dolanský (zdroj: databáze ČAS).

Z nejvýznamnějších druhů zjištěných během tohoto monitoringu lze jmenovat například nepříliš hojnou a téměř ohroženou plachetnatku Kaestneria dorsalis (Wider, 1834) (plachetnatka zobákovitá) s těžištěm svého výskytu v lesních okrajích a břehových porostech přednostně na území Mezofytika.

Dále druh vzácné a téměř ohrožené pavučenky Walckenaeria unicornis O. P.-Cambridge, 1871 (pavučenka jednorohá), která se nejčastěji vyskytuje v detritu mokřadních biotopů včetně rašelinišť, rovněž jsou ale známy i nálezové údaje dokumentující její výskyt na vyloženě krajinných útvarech antropogenního charakteru, a sice na haldách vzniklých jako úložiště vytěženého materiálu během dobývání nerostných surovin.

Hodnotným nálezem je i vzácný a ohrožený, klimaxový křižák Cyclosa oculata (Walckenaer, 1802) (křižák trojlaločný) se striktním výskytem na území Mezofytika, který tká nejčastěji svoje drobné sítě těsně nad půdním povrchem mezi bylinnou vegetací mokřadních luk, sporadicky i ve vlhkých listnatých lesích.

Dále lze jmenovat nepříliš hojného a téměř ohroženého, vlhkomilného křižáka Singa nitidula C. L. Koch, 1844 (křižák lesklý) s těžištěm výskytu zejména na pobřežní vegetaci vodních toků a slepých říčních ramen, kde si na suché vegetaci (přednostně vrbiny, rákosiny a porosty kapradí) tká své nevelké kruhové sítě.

Dále lze zmínit tři druhy pavouků z čeledi Thomisidae (běžníkovití). Jedná se o vzácného a téměř ohroženého, teplomilného běžníka Synema globosum (Fabricius, 1775) (běžník skvostný) žijícího především na květinách různých otevřených stanovišť, xerotermech i vlhkých biotopech, například na loukách i lesních okrajích.

Dalším druhem je nehojný a téměř ohrožený, suchomilný běžník Ozyptila claveata (Walckenaer, 1837) (běžník stepní), který se vyskytuje na povrchu mezi kameny a trávou na xerotermních biotopech, zejména na stepních a lesostepních lokalitách.

Za zmínku rovněž stojí i zjištěný výskyt nepříliš hojného a téměř ohroženého běžníka Xysticus lanio C. L.

Ohrožení a ochrana

Heterogeneity of environmental conditions is the crucial factor supporting biodiversity in various habitats, including post-mining sites.

The effects of micro-topographic heterogeneity on biodiversity and conservation potential of arthropod communities in post-industrial habitats had not been studied before now.

At one of the largest European brown coal spoil heaps, we sampled eight groups of terrestrial arthropods with different life strategies (moths, spiders, ground beetles, ants, orthopteroids, centipedes, millipedes, and woodlice), in successionally young plots (5-18 y), with a heterogeneous wavy surface after heaping, and compared the communities with plots flattened by dozing.

A combination of the standardized quantitative sampling, using two different methods, and a paired design of the plot selection enabled a robust analysis.

Altogether, we recorded 380 species of the focal arthropods, 15 of them nationally threatened.

We revealed the importance of the microtopographic heterogeneity for the formation of the biodiversity of arthropods in their secondary refuges.

The communities with higher biodiversity and conservation value were detected in the plots with heterogeneous surfaces; exceptions were ground beetles and millipedes.

The surface flattening, often the first step of technical reclamation projects, thus suppress biodiversity of most terrestrial arthropods during the restoration of post-mining sites.

Since the communities of both surface types differed, the proportional presence on both surfaces could be more efficient in supporting the local biodiversity.

We suggest reducing the surface dozing for the cases with other concerns only, to achieve a proportional representation of both surface types.

Seznam druhů křižáků

Níže je uveden seznam druhů křižáků, včetně křižáka skvostného (Aculepeira ceropegia):

Křižák skvostný (Aculepeira ceropegia) nemá na zádech kříž, ale kresbu, která připomíná dubový list. Proto se anglicky nazývá oak spider.

tags: #křižák #skvostný #výskyt #a #ochrana

Oblíbené příspěvky:

• Environmentální senzitivita: příznaky a projevy
• Informace o protivzdušné obraně
• Ochrana netopýrů v Německu
• Odpadky v ulicích Dánska
• Ochrana životního prostředí