Znalosti o celosvětovém rozšíření činitelů narušení lesů, jejich příčinách a posunech v důsledku změny klimatu jsou stále nedostatečné. Abychom tuto limitaci překonali, provedli jsme meta-analýzu aktuální a predikované distribuce činitelů narušení lesů, kteří způsobují okamžitou úmrtnost stromů, na úrovni států, kontinentů, biomů a globální úrovni.
Vlivem uzavírání korun, zvýšené úživnosti a invazím se mění zastoupení druhů v podrostu nížinných lesů. Studovali jsme změny ve vegetaci čtyř typů lesa srovnáním záznamů před a po periodě extrémního sucha. Vlivem změn došlo k homogenizaci vegetace ve smyslu hustšího bylinného patra a uchycování dřevin. Změny se projevily předevších v suších typech lesa.
S globálním oteplováním se tropické cyklóny (TC) začaly přesouvat do severních zeměpisných šířek s ničivými účinky na boreální lesy. V říjnu 2015 zasáhla katastrofa TC Dujuan ostrov Sachalin na ruském Dálném východě. S rychlostí větru 63 m·s−1 se stal nejsilnějším větrem zaznamenaným na Sachalinu a s různou intenzitou poškodil více než 42 000 ha původních lesů.
Posun tropických cyklonů do vyšších zeměpisných šířek představuje nový typ narušení pro temperátní a boreální lesy severovýchodní Asie. V této studii jsme analyzovali dopady tropického cyklonu Maysak (2020), nejsilnějšího dosud zaznamenaného cyklonu v temperátně-boreálním ekotonu na pomezí Číny a ruského Dálného východu, na strukturu lesa a zranitelnost stromů.
S využitím dat o >3 milionech stromů jsme zjistili, že vyšší aktivita tropických cyklón způsobuje sjednocení struktur lesa a snížení druhové bohatosti stromů v přirozených temperátních lesích východní části USA.
Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu
Oteplování klimatu v horských oblastech zpravidla stimuluje růst a reprodukci chladnomilných rostlin, současně však zvyšuje četnost extrémních povětrnostních jevů, které mohou jejich výkonnost a přežívání výrazně omezovat.
Oteplování klimatu má vliv na růst a přežívaní horských rostlin. V Tatrách vytváří šťovík alpský v důsledku oteplování třikrát delší oddenky a dvakrát více listů než před 40 lety. Vysoké letní teploty ovšem vedou k nedostatku vody v hustých porostech a zvýšené konkurenci.
V praxi české ochrany přírody a krajiny je pojem ekologická stabilita, jinak velmi frekventovaný, poměrně mladý a odborníky ne vždy přijímaný.
Definování ekologické stability v ČR - ruku v ruce s rozvíjením teorie územních systémů ekologické stability (Buček, Lacina, Míchal a další) - vyústilo v zařazení pojmu do zákona o životním prostředí č. 17/1992 Sb. Jde nebo má jít o „schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce“.
Významné krajinné prvky představují podle ZOPK kategorii obecně chráněných území krajiny. VKP se v zákoně ocitají ve dvou polohách: skupina taxativně vyjmenovaná, označovaná jako VKP ex lege(ze zákona) - zahrnuje vybrané typy krajinných složek, jmenovitě lesy, vodní toky a jejich údolní nivy, jezera a rybníky a rašeliniště. skupina fakultativně vyjmenovaná - jiné části krajiny, které zaregistruje po správním řízení orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, „zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy“ a dále i „cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků“.
Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?
Rozebírat toto téma by bylo nošením sov do Atén. Už jenom společný cíl - zvyšování ekologické stability v krajině - je staví vedle sebe jako dvě strany jedné mince.
VKP ze zákona je třeba vnímat i jako potenciál ploch, kde lze vyšší ekologické stability dosáhnout nejefektivněji (např. v lese). Při hodnocení ekologicko-stabilizační funkce VKP je nutné přihlížet nejen k vlastní ploše VKP, ale také k funkci, kterou plní v rámci ekologické sítě.
U liniových dopravních staveb je jednou z nich migrační studie, která je významným nástrojem umožňujícím eliminaci či zmírnění jednoho z nejzásadnějších vlivů na životní prostředí a to fragmentaci krajiny. V první fázi se v migračních studiích na základě analýzy území definuje jeho ekologický migrační potenciál (MPE), který vyjadřuje pravděpodobnost, s jakou je migrační cesta využívána bez stavby komunikace. Kromě terénních průzkumů zaměřených na zmapování migračních tras živočichů v území je MPE určován také na základě struktury krajiny (kostra ekologické stability, ÚSES, legislativně chráněné prvky krajiny apod.).
Zdrojem podkladů pro Migrační studie jsou kromě projektových podkladů a ustálených, běžně používaných dokumentů (územní plány, plány ÚSES, plány mysliveckého hospodaření atd.) také speciální podklady, vytvořené pro zpracování Migračních studií.
Krajina je specifickou součástí životního prostředí, která je tvořena biotickými i abiotickými složkami a na jejíž výsledné podobě se výrazně podílí lidská činnost. Význam stabilní krajiny neustále narůstá s rozvojem lidské činnosti a se sílícím tlakem na využití krajiny.
Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu
Za účelem ochrany krajiny v komplexním pojetí byl mimo jiné v ZOPK definován institut „krajinný ráz“ (§ 12) a ke všem zásahům, které by mohly krajinný ráz narušit, je potřebný souhlas orgánu ochrany přírody. Ten se uděluje formou závazného stanoviska. Bohužel však k tomuto úkonu dochází velmi často příliš pozdě, konkrétně až v rámci územního řízení v momentě již připravené projektové dokumentace pro územní řízení (DÚR).
tags: #ekologicky #posun #vlastnosti #konkretni #priklady