Ekologický Přínos Staveb: Příklady a Perspektivy

22.11.2025

Pojmy jako zelené stavby, ekologicky šetrné budovy nebo též energeticky efektivní domy slýcháme ve veřejné diskuzi často. Používá je široká stavební veřejnost a neméně v oblibě je mají i novináři. Na to, co si pod nimi představit, však odpověď v právu nehledejme. To ale neznamená, že by se legislativa definováním standardů úsporných či nízkoemisních budov nezabývala. Jen tyto budovy pojmenovává jinak, o poznání krkolomnějšími termíny, které vně právního světa nejsou moc přebírané.

Typickým příkladem jsou „budovy s téměř nulovou spotřebou energie“ ze zákona o hospodaření s energiemi nebo „budovy s nulovými emisemi“ z nově přijaté směrnice EU o energetické náročnosti budov. A aby toho nebylo málo, tak tyto zákonné pojmy často nevystihují to, co by si pod nimi laik představil. Např. současné budovy s téměř nulovou spotřebou energie se ve skutečnosti ještě nulové spotřebě blížit moc nemusí. Limity odpovídají spíše standardům pro nízkoenergetické stavby. Konkrétní parametry, jako je měrná potřeba tepla na vytápění, se však s časem mění a budou se zpřísňovat. K šetrnějšímu hospodaření s energiemi bude majitele domů čím dál tím více motivovat i vzrůstající význam ESG.

ESG samo o sobě nestanovuje tvrdá kritéria, kolik emisí CO2 může firma maximálně vyprodukovat apod. ESG je v tomto ohledu nejpodobnější klasickému účetnictví - není rozhodné, jestli vykážete zisk nebo ztrátu, důležité je, že obraz věrně odpovídá skutečnosti. Stejně tak v ESG reportu budou firmy muset vykazovat i negativní vlivy, které generuje jejich podnikání, i když se s cíli enviromentálních politik EU budou zcela rozcházet. Největším oříškem v souvislosti s ESG tak pravděpodobně nebude splnění toho či kterého konkrétního cíle, ale zejména samotné nastavení reportovacích kritérií. Tedy volba toho, o čem budu zprávu podávat a jaké typové údaje v ní budou zobrazeny. ESG směrnice totiž uznává, že pro každou oblast podnikání mohou být relevantní faktory ovlivňující životní i sociální prostředí jiné a nenutí podniky podávat informace ze všech podoblastí.

Pro některé sektory ekonomiky již pomocné orgány Evropské komise vypracovávají i odvětvové standardy, což ale dosud není případ stavebnictví. V něm si budeme muset prozatím poradit sami. Určitě by měl aktivně sledovat dění kolem ESG a řady dalších regulací, které stanovují konkrétní cíle a požadavky. Aktivní přístup mu umožní být v předstihu před ostatními a co nejlépe plánovat své podnikání a další rozvoj. Ať se nám to totiž líbí nebo ne, a že kritickými názory na Green Deal a zelenou politiku EU se u nás nešetří, cesta je už do značné míry vytyčena.

Financování a Banky

Jak podle vás přistoupí k financování další výstavby banky? Ale to se již dnes převážně děje, banky jsou průkopníkem v ESG. Samozřejmě i proto, že byly Evropskou unií skrze směrování financí určeny jako jeho hlavní strážce. Pro české banky platí povinnost vyhodnocovat dopady na životní prostředí a společnost při poskytování nových úvěrů a přeceňování zástav již od poloviny roku 2021.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

ESG tedy pro banky znamená především odpovědnost za aktivity svých zákazníků, které prostřednictvím úvěrů financují. Poskytovat úvěry těžařům, energetickým společnostem vyrábějícím elektřinu z fosilních zdrojů, zbrojařům a podnikatelům z podobných odvětví se již zejména velké bankovní domy s matkami v zahraničí zdráhají. Poškodili by si tím totiž svoji ESG statistiku. Do této skupiny pak mohou samozřejmě spadnout i investoři do ekologicky nešetrných realit nebo výrobci tradičních stavebních materiálů. S tím, jak bude přibývat firem sestavujících povinné roční ESG reporty, lze očekávat širší a podrobnější přezkum ze strany bank. Budou k tomu k dispozici již i jednotné standardy a auditní závěry, o které se banky budou moci opírat.

Zjednodušeně řečeno, největší zájem bude o takové stavby, které se budou již nyní co nejvíce přibližovat klimatickým cílům EU, jako je uhlíková neutralita v roce 2050 (Fit for 55). Jedině takové stavby nebude třeba v čase významně renovovat a přizpůsobovat postupně nabíhajícím limitům na emise skleníkových plynů a energetickou náročnost. Ignorování stanovených environmentálních cílů a snaha implementovat pouze aktuálně požadované nezbytné minimum by sice mohly snížit náklady na výstavbu, nicméně ze středně- a dlouhodobého hlediska se nemusí vyplatit. Toho si je každý poučený investor vědom, a tak by již dnes málokdo takovou stavbu „ošizenou“ o ekologické materiály a technologie koupil, nebo si ji dlouhodobě pronajal.

Budova Budoucnosti

Pokud bych si tedy měl představit novostavbu budoucnosti v horizontu příštích deseti let, tak jak vyplývá z legislativy (předvídat trendy v technologickém vývoji bych si opravdu netroufl, od toho jste tu vy, odborníci na stavební inovace), bude zhruba takováto: Budova nebude v místě, kde stojí, produkovat žádné emise uhlíku z fosilních paliv. Vytápění proto budou zajišťovat tepelná čerpadla nebo bude budova zásobena centrálně z teplárny. Minimálně část elektrické energie potřebné k provozu si dům dokáže vyrobit sám - střechy se promění v malé fotovoltaiky, případně se napojí na obnovitelné zdroje v sousedství. Emise CO2 se budou sledovat a vyhodnocovat v celém životním cyklu budovy, s nějak nastaveným plánem půjde budova již do povolovacího procesu na stavebním úřadě.

Nemyslím si, že by zde byl velký prostor pro obcházení pravidel, alespoň co se novostaveb týče. Stavbu, která nebude standardy splňovat, vám stavební úřad nepovolí. Plány na uhlíkovou neutralitu však nespočívají pouze v nové výstavbě, ale, a to především, v renovacích budov stávajících. Pak si upřímně nedovedu moc představit v praxi účinný model sankcí, který by k renovacím tyto vlastníky donutil. Respektive postihy, které by připadaly v úvahu, by buď neúměrně navyšovaly počty lidí v exekucích nebo by v případě nepeněžité formy mohly narazit na ústavní principy jako ochrana vlastnictví nebo zákaz diskriminace. Ohlášený cíl uhlíkové neutrality v sektoru nemovitostí se v tomto ohledu jeví spíše jako ideál, ke kterému lze určitě směřovat, ale už obtížněji jej v reálných společenských podmínkách dosáhnout.

Dřevostavby

Velkým tématem jsou v České republice v posledních měsících dřevostavby. Dřevostavby v sobě nepochybně skýtají výrazný ekologický potenciál, daný obnovitelnou povahou jejich hlavního stavebního materiálu. Společným úsilím institucí jako HZS, ČAS a samozřejmě UCEEB ČVUT se podařilo připravit významnou změnu technických norem. Měla by nastat v prvním pololetí roku 2025, poté by mělo být možné stavět budovy ze dřeva až do výšky 22,5 m. Mám z toho velkou radost a doufám, že tento výsledek podpoří podobné snahy i v dalších oblastech české stavební legislativy.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

ESG Reporting ve Stavebnictví v ČR

Se samotným ESG reportingem dle evropských směrnic se pochopitelně nacházíme teprve na startu. K začátku roku jsme jen tak tak stihli do českých zákonů o účetnictví a auditu implementovat první vlnu ESG, zejména pro společnosti s akciemi na burze. Ta se zatím stavebnictví příliš netýká. Pro sektor stavebnictví a realit představuje klíčový milník až rok 2026. V něm budou poprvé za minulé účetní období (2025) podávat zprávy o udržitelnosti velké firmy neobchodované na burze. Jak jsem již zmiňoval, jednotné standardy pro podávání ESG reportů zaměřené na stavebnictví zatím na celoevropské úrovni chybí. V tomto ohledu není příliš co dohánět, jedná se o novinku pro nás všechny. Západní Evropa však obecně s tématem udržitelnosti ve výstavbě pracuje o jednotky až desítky let déle.

V ČR již některé velké společnosti zprávy o udržitelnosti ve struktuře podobné té předepsané evropskou regulací zveřejňují. Vyzkoušet si alespoň jednou sestavit ESG report nanečisto by přitom firmám mohlo pomoci seznámit se lépe s problematikou a vychytat mnohé nedostatky dříve, než přijdou pod oko auditorovi. Domnívám se, že právě zde by mohl být prostor pro širší diskuzi v rámci hubů jako je NCS 4.0 sdružujících zástupce napříč stavebním sektorem.

Environmentální Přínosy a Přírodní Zahrady

Mezi environmentální přínosy řadíme zlepšení ovzduší v obci, čistější vodu v řece, snížení množství produkovaného odpadu, úspory tepla, energie. To vše se promítá do provozních nákladů obce či jejích obyvatel, ale především do zvýšení kvality života v obci. I při realizaci těchto opatření je samozřejmě potřeba uvažovat a plánovat ekonomicky. Vzhledem k dopravním nákladům je třeba důkladně rozmyslet, kde v obci umístíte kontejnery, centrum sběru nebezpečného odpadu apod. U úspor energie z vytipovaných budov v majetku obce vždy začněte tou, u níž jsou získané úspory největší a nejjistější, může jít o školu, domov pro seniory, obecní úřad.

Zahrady mohou být nejrůznějšího typu a od toho se odvíjí i jejich cena. Z pohledu § 3 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), v platném znění, se pozemky člení podle druhů na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy. Orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty jsou zemědělskými pozemky. Nejčastěji bývá zahrada pozemkem, na kterém se pěstuje celá paleta zahradních plodin, včetně zeleniny a květin, a bývá osázena nejrůznějšími ovocnými a okrasnými stromy a keři. Výsadba bývá často kombinována s drobnými zahradními stavbami a doplňky. Zahrada zpravidla tvoří jednotný funkční celek s obytnou budovou a hospodářskými budovami, ale může být rovněž samostatná.

Mnoho zemědělské půdy ustupuje rozsáhlé výstavbě nejrůznějšího charakteru, čímž se negativně mění mikroklima daného místa. Výstavbě ustupuje také řada užitkových zahrad, anebo se mění na okrasné či jenom na prázdné travnaté plochy, které bývají často intenzivně chemicky ošetřovány.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Pokles zemědělské půdy od 1. 4. 1966 do 31. 12. 2020 činí 313 929 ha. Je patrné, že úbytek zemědělské půdy v ČR má dlouhodobě klesající trend. Ještě výraznější je v tomto období pokles orné půdy, který činí 419 857 ha. Výměra zahrad ve sledovaném období mírně stoupla, a to o 25 096 ha. Jak jsme již uvedli, často se jedná spíše o nepříliš využité travnaté plochy, které vznikají v souvislosti s novou zástavbou na poli či tzv. zelené louce, a pouze doplňují výstavbu. Ubývá plocha ovocných sadů.

Dne 9. 6. 2021 byl ve Sbírce zákonů v částce č. 92 publikován zákon č. 221/2021 Sb., o podpoře zahrádkářské činnosti. Tento dlouho očekávaný tzv. zahrádkářský zákon je účinný od 1. 12. 2021. Upravuje zahrádkářskou činnost jako veřejně prospěšnou, stanoví způsob přenechání pozemků k zahrádkářské činnosti a působnost správních úřadů a územních samosprávných celků při její podpoře. Jedná se o činnost, která je zaměřená na pěstování ovoce, zeleniny, květin, užitkových nebo okrasných rostlin, jejich další zpracování nebo úprava. Zahrádkářská činnost se podílí na zachování a ochraně zemědělského půdního fondu, přispívá k zadržování vody, zmírnění dopadu klimatických změn a podporuje druhovou rozmanitost v krajině. Má výchovný a estetický aspekt pro utváření vztahu k přírodě mladé generace. Podílí se na ochraně přírody, životního prostředí a pestrosti krajinného rázu.

Přírodní zahrady můžeme označit jako malé ekosystémy, přinášející řadu užitků nejen svým majitelům, ale přispívající také ke zvýšení kvality života nás všech. Ekonomické užitky přírodních zahrad (např. vypěstované ovoce, zelenina, byliny, med) jsou peněžně oceňovány, ekologické nikoliv. Tyto přínosy jednotlivých ekosystémů jsou odborně označovány jako ekosystémové služby. V souvislosti s klimatickou změnou, změnami ve využití území a požadavky obyvatel, narůstá potřeba zajistit dostupnost ekosystémových služeb přímo v místech nejvyšší míry jejich spotřeby - ve městech. Pokud bychom chtěli uvést příklady o jaké služby se jedná, patří sem především regulace mikroklimatu v centrech měst, zadržování vody v městské krajině a zmírňování sucha a záplav, čištění ovzduší a snižování prašnosti, snižování hlučnosti, poskytování estetických požitků a vytváření prostoru pro relaxaci a rekreaci [3].

Tabulka: Vývoj ploch jednotlivých druhů pozemků v ČR

Vývoj ploch jednotlivých druhů pozemků od roku 1966 do současnosti dokumentuje tab.

Recyklace ve Stavebnictví

Recyklace ve stavebnictví je klíčovým trendem, který nejenže pomáhá snižovat environmentální zátěž, ale také nabízí nové možnosti v oblasti cirkulární ekonomiky. Recyklace stavebních materiálů je proces, který zahrnuje zpracování odpadu vzniklého při demolici nebo rekonstrukci staveb a jeho přeměnu na nové použitelé materiály. Tento postup zahrnuje pečlivé třídění a zpracování materiálů, jako jsou beton, ocel, dřevo, cihly nebo sklo. Proces recyklace začíná již při demolici stavby. Materiály jsou pečlivě tříděny podle typu a kvality. Například beton se drtí na menší kousky, které lze použít jako základní vrstvu pro výstavbu nových objektů. Ocelové konstrukce jsou roztaveny a přeměněny na nové komponenty, zatímco dřevo může sloužit jako surovina pro výrobu nábytku nebo jiné konstrukční prvky.

Jedním z projektů, který se inspiroval principy recyklace, je Dornych v Brně. Tento projekt zahrnuje demolici starých objektů a jejich postupnou přeměnu na moderní urbanistický prostor. Materiály z demolice, jako jsou beton a ocel, budou recyklovány a znovu využity přímo v rámci výstavby nových budov. Recyklace stavebních materiálů je rozšířená i v zahraničí. Například v Nizozemsku se používá recyklovaný asfalt při stavbě silnic, zatímco Švédsko se zaměřuje na opětovné využití dřeva z demolic.

Recyklace stavebních materiálů je neodmyslitelně spjata s udržitelností a ochranou životního prostředí. Proces, který zahrnuje třídění, úpravu a opětovné využití materiálů, přináší nejen ekologické, ale i ekonomické přínosy. Projekty jako Dornych v Brně ukazují, že recyklace může být nejen praktická, ale i inspirativní.

Zelené Veřejné Zakázky (GPP)

Zohlednění dopadů dodávek, služeb či stavebních prací na životní prostředí je vedle ekonomických a sociálních aspektů jedním ze tří pilířů odpovědného veřejného zadávání. Environmentální aspekty se v některých případech přímo prolínají se sociálními aspekty. Zelenými veřejnými nákupy (GPP) lze zmenšit přímé negativní dopady na životní prostředí, snížit emise skleníkových plynů, zvýšit podíl obnovitelné energie, snižovat množství odpadu a také podpořit ekologizaci trhu či dávat průmyslu stimulaci pro vývoj zelených technologií.

Zadavatelé zakázky můžou například požadovat projekty s určitým počtem materiálů s označením ekologicky šetrný výrobek (EŠV) nebo s certifikátem Environmentální prohlášení typu III (EPD, jak tomu bylo například u projektů v rámci výzvy Zelená úsporám). Kromě ekoznačení použitých stavebních materiálů je vhodné požadovat velmi nízkou úroveň energetické náročnosti budovy - a to včetně stanovení spotřeby primárních energií. Tímto způsobem dojde k zásadnímu snížení spotřeby energie.

Ekologicky šetrná řešení lze zohledňovat ve veřejných zakázkách s nejrůznějšími předměty plnění. Při nákupu nábytku můžete upřednostnit produkty, které neobsahují nebezpečné látky, barvy a mořidla. V dokumentaci si lze vymínit nábytek bez formaldehydu a těkavých organických látek (nebo alespoň s jejich velmi nízkým obsahem). Produkty označené jako ekologicky šetrné výrobky (EŠV) mohou obsahovat určitý objem zmíněných látek, především formaldehydu. Proto je lepší požadovat přímo výrobky s nulovým obsahem této škodlivé látky. Zároveň můžete vybírat nábytek ze dřeva, které pochází z udržitelně spravovaných lesů (splňuje požadavky na certifikaci FSC nebo PEFC), případně částečně nebo úplně nahradit dřevotřísku výrobky z aglomerovaného dřeva.

Recyklované Materiály pro Stavby a Úpravy

Použití recyklovaných materiálů pro stavby a úpravy přináší řadu výhod - od snížení nákladů až po pozitivní dopad na životní prostředí. Využívání těchto materiálů pomáhá snižovat množství odpadu, šetřit přírodní zdroje a zároveň podporuje cirkulární ekonomiku.

Existuje celá řada materiálů, které lze efektivně recyklovat a znovu použít při stavbě. Níže uvádíme přehled těch nejčastějších:

Betonový recyklát - Podkladové vrstvy, zásypy, zpevnění cest
Recyklované dřevo - Podlahy, obklady, nábytek, konstrukční prvky
Ocel a kovové prvky - Konstrukce, výztuhy, oplocení
Sklo - Izolační materiály, výplně, dekorace
Plasty - Izolace, potrubí, obklady
Cihly a tašky - Fasády, dlažby, zídky

Recyklované materiály lze získat z různých zdrojů. Mezi nejběžnější patří:

Demoliční firmy: Při bourání starých budov vzniká množství materiálu, který lze znovu použít.
Recyklační centra: Specializovaná zařízení, která zpracovávají stavební odpad na nové produkty.
Online bazary a burzy materiálů: Platformy jako Sbazar, Bazos nebo specializované stavební burzy.
Stavební veletrhy a výstavy: Mnoho firem zde nabízí zbytkový nebo recyklovaný materiál za výhodné ceny.

Použití recyklovaných materiálů vyžaduje určitou dávku plánování a znalostí. Zde je několik praktických tipů, jak na to:

Plánujte dopředu: Už při návrhu stavby zvažte, kde a jak můžete použít recyklované materiály.
Ověřujte kvalitu: I recyklované materiály musí splňovat normy a být bezpečné pro použití.
Kombinujte s novými materiály: V některých případech je vhodné recyklované materiály doplnit novými pro zajištění stability a životnosti.
Spolupracujte s odborníky: Architekti a stavební inženýři vám pomohou najít nejlepší řešení.

Při použití recyklovaných materiálů je důležité dodržovat platné normy a předpisy. V České republice platí:

ČSN EN 206: Norma pro beton, včetně požadavků na recyklovaný beton.
Vyhláška č. 273/2021 Sb.: O nakládání se stavebním odpadem.
Stavební zákon: Upravuje podmínky pro použití materiálů ve stavbě.

Je vhodné konzultovat použití recyklovaných materiálů s projektantem nebo stavebním dozorem, aby bylo zajištěno splnění všech požadavků.

Jedním z častých argumentů proti použití recyklovaných materiálů je obava z vyšších nákladů. Ve skutečnosti však může být návratnost investice velmi příznivá:

Nižší pořizovací cena: Recyklované materiály jsou často levnější než nové.
Dlouhá životnost: Mnoho recyklovaných materiálů má srovnatelnou nebo vyšší životnost než nové.
Dotace a podpora: Existují programy na podporu ekologického stavění (např. Nová zelená úsporám).

Trendy ukazují, že použití recyklovaných materiálů pro stavby a úpravy bude stále běžnější. Očekává se: