Směrnice o obnovitelných zdrojích energie RED II

Směrnice RED (Renewable Energy Directive) slouží k podpoře a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie v energetickém mixu členských států Evropské unie.

Z obnovitelných zdrojů nově 42,5 % energie

Směrnice o obnovitelných zdrojích energie (OZE) je hlavním nástrojem EU, který se zabývá podporou energie z OZE. Vyšší podíl energie z OZE využívané v EU je zásadní pro snížení emisí z odvětví energetiky, které v současné době představují více než 75 % veškerých emisí EU, a zajištění alternativ k dovozu fosilních paliv, zejména z Ruska.

Přechod na obnovitelnou energii může tyto emise výrazně snížit, což by mělo mít pozitivní vliv na snižování rychlosti změn klimatu, ztrátu biodiverzity a znečištění životního prostředí. Původním cílem pro rok 2030 stanoveným směrnicí v roce 2018 bylo dosáhnout alespoň 32% podílu spotřebované energie z OZE. V roce 2021 pocházelo v EU z OZE téměř 22 % spotřebované energie. Nový cíl EU pro rok 2030 současný podíl obnovitelné energie téměř zdvojnásobí.

V březnu 2023 došlo k dohodě mezi Radou a Evropským parlamentem, aby členské státy dosáhly cíle EU pro podíl energie z OZE na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2030 na nejméně 42,5 %, směřovat by ale měly k překročení hodnoty 45 %. Aby bylo budování nových zdrojů energie jednodušší, přichází směrnice se zrychlením povolovacích řízení v zájmu rychlejšího zavádění těchto zdrojů. Projekty zahrnující obnovitelné zdroje energie jsou považovány za „převažující veřejný zájem“.

Nová změna směrnice výrazně mění podmínky v mnoha sektorech.

Čtěte také: Kvalita ovzduší v ČR a EU

Doprava

Cílem EU je snížení negativního dopadu dopravy na životní prostředí, zejména v oblasti emisí skleníkových plynů. Toho se má dosáhnout podporou využívání OZE v dopravě a zvýšením podílu těchto zdrojů na celkové spotřebě energie v dopravním sektoru.

Směrnice proto přichází se závazným cílem snížení emisní náročnosti v dopravě o 14,5 %, případně závazným cílem alespoň 29% podílu OZE v dopravě do roku 2030. Dále musí být zajištěný podíl obnovitelných paliv na úrovni 1 % v roce 2025 a 5,5 % v roce 2030, s tím, že minimálně 1 % musí být tzv. RFNBOs. Tato nová paliva by měla hrát velkou roli především v sektorech dopravy, ve kterých se jeví jako problematické využití elektrické energie (letectví, nákladní doprava, lodní doprava apod.).

Pod zkratkou RFNBOs se skrývají obnovitelná plynná a kapalná paliva nebiologického původu (v originále Renewable Fuels of Non-Biological Origin). V praxi jde například o vodík vyrobený elektrolýzou z přebytků větrných nebo solárních elektráren.

Přesná pravidla pro RFNBOs stanovila Komise v únoru 2023 srkze delegovaný akt a jsou pro podmínky ČR relativně přísná. Aby mohl být například vodík vyráběný formou elektrolýzy považován za „obnovitelný“ nebo „zelený“, musí být buď vyráběn přímo v blízkosti obnovitelného zdroje, na který je napojen, nebo může být daný elektrolyzér napojen na elektrizační soustavu, ale musí odebírat obnovitelnou elektřinu skrze PPA (Power-Purchase Agreement) a zároveň plnit kritéria adicionality, časové a geografické korelace.

Zjednodušeně řečeno samotný využívaný zdroj obnovitelné energie nesmí být starší než 36 měsíců (adicionalita), elektrolýza musí probíhat v době, kdy „fouká vítr“ či „svítí slunce“ (časová korelace) a zasmluvněná obnovitelná energie musí pocházet ze stejného regionálního trhu (regionální korelace). Možná je i kombinace obou přístupů. Pro elektrolyzéry instalované do roku konce roku 2027 jsou předpokládány výjimky z některých výše uvedených pravidel, zejména adicionality a časové korelace.

Čtěte také: Zákaz obalů a jeho důsledky

Budovy, vytápění a chlazení

Směrnice stanovuje, že členské státy by měly usilovat o dosažení minimálně 49% podílu obnovitelné energie v energetické spotřebě budov do roku 2030. Tento cíl je indikativní, což znamená, že má charakter doporučení, a tak není zcela závazný.

Dále určuje postupné zvyšování cílů pro využívání OZE v oblasti vytápění a chlazení budov, konkrétně jde o závazné zvýšení o 0,8 % ročně na národní úrovni až do roku 2026 a poté o závazné zvýšení o 1,1 % od roku 2026 do roku 2030. Každý stát má dále určený indikativní cíl, pro Česko republiku byl stanoven cíl 1,6 % ročně. Nové podmínky platí také pro využití biomasy.

Nově se zavádí kaskádový princip využívání dřeva, který bude možné porušit pouze ve výjimečných situacích - například pokud je ohrožena bezpečnost dodávek nebo v případě extrémního počasí. Dřevní biomasa by měla být využívána podle své nejvyšší ekonomické a environmentální přidané hodnoty v tomto pořadí priorit: 1) výrobky na bázi dřeva, 2) prodloužení jejich životnosti, 3) opětovné použití, 4) recyklace, 5) bioenergie a 6) likvidace.

Na energii vyrobenou z kulatin, pařezů a kořenů nebude možno poskytovat finanční podporu.

Průmysl

V sektoru průmyslu by se měl podíl OZE navyšovat o 1,6 procentního bodu ročně.

Čtěte také: RED III

Cílem je dále vytvářet dostupné a ekonomicky smysluplné alternativy k fosilním palivům pro průmyslové teplo, které by mohly nahradit tato paliva v procesech, kde je potřeba teplo nižší než 200 °C → jedná se o více než polovinu spotřeby tepla v zemích EU v průmyslovém sektoru.

Obecně se v sektoru průmyslu počítá s elektrifikací řady procesů, přičemž by tato zvýšená poptávka po elektřině neměla znamenat nárůst výroby elektřiny ze znečisťujících zdrojů (uhlí, nafta, hnědé uhlí, rašelina, ropné břidlice), ale ideálně využívání nízkoemisní (nebo přímo obnovitelné) elektřiny. Pokud bude jako náhrada fosilního paliva v průmyslu vodík, má se v roce 2030 jednat ze 42 % o tzv. zelený (RFNBO) vodík. V roce 2035 má být podíl takového vodíku 60 %.

RFNBOs mohou být využívána jak pro energetické účely, tak pro neenergetické účely jako surovina nebo materiál v průmyslových odvětvích (výroba oceli, chemický průmysl) → RFNBOs by měly být alternativou tam, kde nejdou fosilní paliva nahradit elektrifikací.

Co to znamená pro průmysl

Pro řadu průmyslových odvětví bude dekarbonizace znamenat elektrifikaci procesů. To bude do budoucna znamenat zvýšenou poptávku po elektřině. Ta navíc bude muset být bezemisní a díky požadavkům mj. na ESG bude růst poptávka po vyloženě obnovitelné elektřině včetně záruk původu.

Poroste poptávka i po tepelných čerpadlech všech velikostí včetně průmyslových, které budou zvláště u novostaveb hlavním zdrojem vytápění. Rozvoj OZE v dopravě společně s regulacemi k emisním normám a rozvoji infrastruktury pro alternativní paliva bude znamenat výraznou elektrifikaci i v tomto tradičně na ropě závislém odvětví. To bude výzvou pro celý český automotive, ale i rafinérský průmysl, který bude muset zvýšit produkci obnovitelných paliv v dopravě včetně RFNBO.

Co to znamená pro ČR

Česko si stanovilo svůj příspěvek k plnění celoevropského cíle na úrovni 30% podílu OZE na hrubé konečné spotřebě ČR v roce 2030. To bude znamenat hlavně budování nových OZE. Pro tento rozvoj je nutné vytipovat lokality, které jsou pro vybudování nových zdrojů energie vhodné. Projekty OZE bude možné v určitých případech považovat za „převažující veřejný zájem“, což by jejich výstavbu mělo urychlit.

Bude potřeba zajistit dostatečnou kapacitu přenosové a distribuční sítě, která bude muset pojmout nejen mnohem více decentralizovaných zdrojů energie, ale i vyšší poptávku po připojování nových odběrů. Nevyhnutelná bude také postupná transformace odvětví závislých na fosilních palivech na nové zdroje energie. Zvláště v dopravě bude zvyšování podílu OZE, resp. snižování emisí znamenat výraznou změnu. Výzvou pro Česko to bude výroba RFNBO paliv.

Východiska právní úpravy plynoucí z legislativy EU

Nová právní úprava je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (směrnice RED III) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a ruší směrnice Rady (EU) 2015/652, s platností k 20. listopadu 2023.

Revidovaná směrnice RED III v nově vloženém článku 16f stanovila povinnost členských států zajistit v procesech plánování, výstavby a provozu zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně jejich připojení k distribuční soustavě, samotné související distribuční soustavy a skladovacích zařízení uplatňování vyvratitelné domněnky, podle které jsou vyjmenované projekty v převažujícím veřejném zájmu a slouží veřejnému zdraví a bezpečnosti, a to v transpoziční lhůtě do 1. 7.

Právní úprava převažujícího veřejného zájmu na realizaci záměrů OZE v revidované směrnici RED III nebyla v evropském právním prostoru novinkou, téměř totožný koncept byl použit již v nařízení Rady (EU) 2022/2577 ze dne 22. prosince 2022, kterým se stanoví rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů (dále jen „Nařízení Rady“).

Tento předpis byl přijat jako mimořádné a dočasné opatření Rady EU s časově omezenou platností na dobu 18 měsíců (tedy od 30. 12. 2022 do 30. 6. Již po dobu platnosti a použitelnosti mimořádného opatření v podobě přímo aplikovatelného Nařízení Rady probíhaly přípravy revize směrnice RED III, jejichž cílem bylo stabilní zakotvení podpory záměrů OZE v právních řádech jednotlivých členských států EU.

Přijat byl i nový čl. 16f směrnice RED III, který členským státům stanoví povinnost zajistit, aby se u projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie, a to ve všech fázích jejich realizace, uplatnila vyvratitelná domněnka, že je dán převažující veřejný zájem a že tyto projekty slouží veřejnému zdraví a bezpečnosti.

Takto definovaná vyvratitelná domněnka se však vztahuje výhradně k postupům podle unijního práva v oblasti ochrany přírody (dle čl. 6 odst. 4 a čl. 16 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a dále dle čl. 9 odst. 1 bod a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků) a v oblasti ochrany vod (čl. 4 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky).

V právním řádu ČR jsou uvedené postupy promítnuty do ust. § 5b, § 45i a § 56 ZOPK a do § 23a vodního zákona4, tedy pouze s těmito postupy je spojeno uplatnění vyvratitelné domněnky převahy veřejného zájmu záměrů OZE.

Důležitým aspektem evropské úpravy je v čl. 16f směrnice RED III zakotvená možnost členských států EU omezit použití zde stanovených opatření na podporu realizace záměrů OZE pouze na určité části svého území nebo na určité druhy technologií či projekty určitých technických vlastností, a to v souladu s prioritami stanovenými v integrovaných vnitrostátních plánech jednotlivých členských států v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článků 3 a 14 nařízení (EU) 2018/19995. Toto oprávnění bylo v ČR promítnuto do nově zakotveného ustanovení § 82a ZOPK, v němž byla použitelnost vyvratitelné právní domněnky převahy veřejného zájmu u záměrů OZE ve vybraných řízeních omezena jak na územním principu, tak i z hlediska vybraného typu technologií.

Vnitrostátní zakotvení převažujícího veřejného zájmu OZE v ZOPK

Právní úprava transponující výše specifikovanou úpravu dle čl. 16f směrnice RED III na úseku ochrany přírody a krajiny je zakotvena v ust. § 82a ZOPK, který s účinností od 1. 7. potřebnosti záměru v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti podle § 5b odst. existence naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu podle § 45i odst. 4 ZOPK a existence důvodů týkajících se veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti podle § 45i odst. převahy jiného veřejného zájmu nad zájmem ochrany přírody podle § 56 odst. 1 a existence zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti nebo jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu podle § 56 odst. 2 písm.

ZOPK zároveň stanoví územní a věcné omezení aplikace vyvratitelné právní domněnky, která se neuplatní na území zvláště chráněných území (národní parky, CHKO, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky), evropsky významných lokalit, ptačích oblastí a lokalit s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem (územní omezení).

Oproti tomu je třeba odlišit situaci, kdy nejsou dány zákonné podmínky pro aplikaci vyvratitelné právní domněnky převažujícího veřejného zájmu na realizaci OZE, např. při realizaci nového záměru OZE využívajícího energetický potenciál vodního toku, avšak stále je zde zákonem zakotvený předpoklad, že elektrárny na výrobu elektřiny z OZE s celkovým instalovaným výkonem 1 MW a více jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu (viz § 2 odst. 2 písm. a) bodu 18 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)1).

Veřejný zájem na zřizování a provozu výroben elektřiny z OZE s celkovým instalovaným výkonem 1 MW zakotvila novela energetického zákona a souvisejících předpisů realizovaná zákonem č. 19/2023 Sb., označovaná jako LEX OZE I, s účinností od 24.

Význam a aplikace vyvratitelné domněnky

Vyvratitelná domněnka je právem užívaná konstrukce, jíž se za předem definovaných okolností presumuje existence určité právní skutečnosti, o které není zcela jisto, zda skutečně existuje. Vyvratitelnost právní domněnky spočívá v možnosti prokázat v konkrétním případě důkazem opaku, že presumovaná skutečnost existuje, čímž právní domněnka ustoupí prokázané skutečnosti.

U vyvratitelné domněnky převažujícího veřejného zájmu OZE to znamená, že žadatel při naplnění zákonem daných okolností nemusí ve stanovených správních řízeních tvrdit a prokazovat, že jeho záměr OZE je ve veřejném zájmu, resp. že slouží veřejnému zdraví a bezpečnosti, a že tento veřejný zájem v daném případě převažuje nad dotčeným veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny. Na základě vyvratitelné domněnky se předpokládá, že tomu tak je.

Biotopy vybraných zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (původně označované jako lokality výskytu ZCHD rostlin a živočichů s národním významem) vymezuje AOPK ČR, která je zároveň poskytuje v rozsahu a způsobem dle § 62 a násl. zák č. 283/2021 Sb., stavební zákon, jakožto sledovaný jev databáze územně analytických podkladů, podle Přílohy č. 1 bod 20 vyhl. č.

Lokalita výskytu ZCHD rostlin a živočichů s národním významem

Jak bylo výše zmíněno, konstrukce vyvratitelné právní domněnky se neuplatní u posuzování záměrů OZE situovaných na území zvláště chráněných území, evropsky významných lokalit, ptačích oblastí a lokalit s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem. Co se týče specifikace posledně uvedené položky, ZOPK v poznámce pod čarou k ust. § 82a odst. 2 písm. c) přímo odkazuje na bod 36 přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, kde jsou lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem uvedeny jako jeden ze sledovaných jevů databáze ÚAP.

Vyhláška č. 500/2006 Sb. však byla zrušena a nahrazena s účinností k 1. 7. 2024 vyhláškou č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu. Zde byl pojem lokalita výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem nahrazen termínem biotop vybraných zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, viz Příloha č. 1 bod 20 vyhl. č. 157/2024 Sb., Sledované jevy databáze územně analytických podkladů.

Při výkladu pojmu je nutné přihlédnout k nové terminologii, která však poukazuje na obsahově totožný jev jako již zrušená vyhláška č. 500/2006 Sb. odkazovaná v návodné poznámce pod čarou k § 82a odst. 2 písm.

Závěrem dodejme, že zavádění OZE je celospolečensky podporovaným trendem a poměrně dynamický legislativní vývoj v této oblasti nadále pokračuje. Aktuálně je připravován návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie,7 který zajišťuje transpozici některých dalších požadavků směrnice RED III. Hlavním principem projednávaného návrhu je vytyčit již ve fázi územního plánování tzv. nezbytné oblasti, v nichž mohou být dále vymezeny jednotlivé oblasti pro urychlení využívání OZE.

V těchto tzv. akceleračních zónách se pro záměry OZE uplatní speciální zjednodušené povolovací postupy, překračující rámec pouhého uplatnění vyvratitelné domněnky převažujícího veřejného zájmu v jednotlivých správních řízeních dle § 82a ZOPK. Dle tezí prováděcích právních předpisů k navrženému zákonu by z akceleračních zón mělo být z důvodu ochrany veřejného zájmu na ochraně přírody a krajiny vyloučeno území Natury 2000, ZCHÚ, nadregionální biocentra ÚSES, biotopy vybraných zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a mokřady chráněné podle Ramsarské úmluvy.

Dílčí zjednodušení pak návrh zákona upravuje i pro povolování záměrů OZE mimo vymezené akcelerační zóny (§ 31 návrhu zákona), kdy stanoví podmínky, při jejichž naplnění nebude vyžadováno stanovení odchylného postupu podle § 5b odst. 1 ZOPK a povolení výjimky podle § 56 odst. 1 ZOPK. V těchto specifických případech tedy zřejmě nebude otázka převahy veřejného zájmu (ve vybraných postupech) vůbec předmětem posouzení.

tags: #směrnice #o #obnovitelných #zdrojích #energie #RED

Oblíbené příspěvky:

• Přečtěte si více o bukači velkém
• Recyklace bezpečnostních pásů
• Technologie spalování nebezpečných odpadů
• Dopady znečištění ovzduší v ČR
• Znečištění vodních děl v ČR