Tvrzení, že je nějaká přeprava ekologická, je samo o sobě protimluv. Přestože experti mají poměrně dobrou představu o tom, jak nešetrné jsou jednotlivé nákladní dopravní prostředky, veřejnost často zatracuje prakticky všechny. Námořní doprava přitom bývá vzhledem k přepraveným objemům a vzdálenostem často považována za přesvědčivě nejekologičtější způsob přepravy.
Před lety se tak například až virální rychlostí rozšířila zpráva o tom, že jen 15 největších kontejnerových lodí vyprodukuje více emisí než všechna auta světa. Celá kauza se ovšem z dnešního pohledu ukazuje jako perfektní příklad novinářské zkratky a problematiky sociálních sítí, jejichž uživatelé často čtou pouze titulky. Význam původního textu tímto samozřejmě nelze zlehčovat.
Velké kontejnerové lodě jsou poháněné obřími motory o výkonu přes sto tisíc koní, které jsou v provozu 24 hodin denně přibližně 280 dní v roce a co je nejzávažnější, spalují nejméně kvalitní palivo na světě - těžký topný olej. Ten je těsně před asfaltem jedním z posledních zbytků, které vznikají rafinováním nafty. Co do emisí oxidu siřičitého, který spalováním topných olejů vzniká, opravdu 15 největších kontejnerových lodí produkuje více této látky než všechna auta světa.
Kontejnerové lodě by samozřejmě již dávno šlo vybavit motory, které budou spalovat kvalitnější paliva a produkovat tak méně emisí. Otázkou ale zůstává, kdo by nákladný přechod a následně i dražší provoz zaplatil. Nelze ovšem svalovat vinu jen na rejdaře, protože tlak na ně je obrovský. Námořní dopravci budou využívat levná paliva, která zamořují ovzduší, dokud bude existovat poptávka po levném zboží, a tedy i levné přepravě.
Do boje za snižování emisí síry se před lety pustila Mezinárodní námořní organizace (IMO). Ta v roce 2015 vyhlásila zóny ECA (Emission Control Areas), ve kterých platí zákaz spalování paliv s obsahem síry vyšším než 0,1 procenta. Do oblastí patří výlučné ekonomické zóny USA a Kanady a také Baltské a Severní moře. Při hodnocení ekologičnosti jakéhokoliv druhu dopravy je nutné brát v potaz, jaký objem zboží daný dopravní prostředek dokáže přepravit.
Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu
Faktem je, že podle současných odhadů se více než 90 procent veškerého zboží na světě přepravuje na kontejnerových lodích. A námořní doprava je sice v přepočtu na tunu přepraveného zboží stále největším producentem emisí oxidu siřičitého, ale zároveň je nejekologičtějším způsobem dopravy z hlediska emisí skleníkových plynů.
Na příkladu přepravy tuny zboží z Prahy do čínského Čcheng-tu (Chengdu, viz tabulka) je vidět, že zatímco při letecké přepravě vznikne 4733 kilogramů emisí skleníkových plynů (ekvivalentních CO2), při námořní přepravě je to pouze 286 kilogramů. Data, která vycházejí z emisní kalkulačky společnosti DHL, navíc ukazují, že z ekologického hlediska je také šetrná přeprava po železnici, podstatně méně pak po silnici.
| Způsob přepravy | Emise skleníkových plynů (kg CO2 ekv.) |
|---|---|
| Letecká přeprava | 4733 |
| Námořní přeprava | 286 |
V konečném důsledku je ale potřeba si uvědomit, že pokud chceme mít čistší ovzduší, budeme za to muset zaplatit všichni. Třeba tím, že naše nové oblečení bude stát o pár korun víc.
Ekologičnost vodní dopravy vyplývá z nižší spotřeby (fosilních) paliv, a tedy i emisí skleníkových a znečišťujících plynů na přepravenou tunu nákladu. Existují ale i jiná hlediska, než jen emise. Těmi jsou třeba zábor půdy, vliv na přírodní hodnoty, pravděpodobnost a dopady havárií, prostě celkový dopad na všechny složky životního prostředí.
Z hlediska emisí je nejhorší letecká, potom silniční, následuje vodní a nejméně emisí ve skutečnosti produkuje doprava železniční. Konkurenčními výhodami silniční dopravy jsou především adresnost (kamión může zboží přepravit až do cíle bez překládání na jiné druhy dopravy) a rychlost.
Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?
Prague Boats patří v České republice mezi úspěšné firmy v oblasti osobní lodní dopravy. Cítíme společenskou odpovědnost za to, co děláme, a chceme, aby naše podnikání bylo maximálně ekologické a udržitelné. Vzhledem k pandemii koronaviru a vládním omezením byly i naše lodě nuceny na delší čas zakotvit v přístavech. Tato odmlka nám přinesla, stejně jako mnohým jiným, řadu komplikací a ztrát.
Nicméně nám poskytla i dostatek času se zamyslet nad tím, jak chceme pokračovat dál. Ekologickou cestu, kterou jsme nastoupili již dříve, vidíme i nadále jako jedinou možnou cestu úspěšného pokračování a rozvoje naší firmy. Nejzásadnější změny podnikáme v obměně a modernizaci našeho lodního parku.
V oblasti bateriové elektrifikace jsme naprostými leadery. Naše loď Bella Bohemia, poháněná bateriemi, dokáže na tento pohon být v provozu po celý den. V čase nucené odstávky našich lodí jsme pokračovali s ekologizací stávajících plavidel. Občas prolétnou automobilovými rubrikami tištěných i online médií různé senzační články, které srovnávají automobilovou a lodní dopravu.
Toto však platí pouze pro produkci oxidů síry a pevných částic a pouze u lodí plujících na mazut. Pokud jde o produkci skleníkových plynů CO2, tedy emisí, které nejvíc ovlivňují globální změnu klimatu, lodní doprava v porovnání s ostatními typy dopravních prostředků vychází velmi dobře. Největšími producenty CO2 jsou osobní automobily (zhruba 40 %), následované nákladními automobily (kolem 30 %). Letecká a lodní doprava produkuje lehce přes 10 % a vlaky kolem 4 %.
Na tuto problematiku se můžeme podívat i z hlediska výkonu motoru. Naše průměrná motorová loď má výkon motoru 100-150 kW a přepravní kapacitu zhruba 100 osob. Pro srovnání např. Cítíme se spoluzodpovědní za životní prostředí, v němž žijeme a podnikáme. Proto hledáme i jiné cesty, jak měnit svět kolem nás k lepšímu. Kompostujeme i nadále odpad z našich kuchyní.
Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu
Výsadba stromů pokračuje. Sázíme druhově rozmanité lesy, které budou odolné proti škůdcům i klimatickým změnám. Finančně podporujeme ekologickou organizaci, ekologické projekty spojené se zadržováním vody v krajině (obnova meandrů, ochrana a obnova mokřadů, výsadba stromů), založili jsme fond se zaměřením na podporu ekologických projektů spojených se zadržováním vody apod.
Líbí se nám cirkulární ekonomika, proto naše lodě nekončí na vrakovišti, ale po renovaci ještě slouží na jiných vodních tocích a plochách. Například lodě Petra a Pavla jsou ukázkou poctivé práce české loďařiny a je jim dnes přes 60 let. Dříve vozily chmel, kávu, čaj nebo třeba kakaové boby, a i poté, co jejich aktivní plavba skončila, jsou dál k užitku. Dnes je najdete zakotvené na Rašínově nábřeží, kde slouží jako plovoucí farmářské tržiště a občerstvení.
Hybridní auta jsou něco, co můžete na silnici potkat každý den. Ale kolikrát už jste potkali hybridní jachtu? Pokud se náhodou nevyskytujete často u pobřeží Slovinska, asi zatím málokdy. Greenline je slovinská společnost specializující se na stavbu hybridních námořních jachet.
Aktuálně představila svou novinku: model Greenline 48. Číslo 48 v názvu udává délku ve stopách, v metrickém systému je celková délka jachty 14,99 metru. Ponor činí 0,98 metru. K dispozici jsou tři kabiny a salónek plus tři toalety.
Když letos v březnu vplula do hamburského přístavu obří loď Ane Maersk, byl to zásadní okamžik pro budoucnost klimaticky šetrné námořní dopravy. Je to první velká kontejnerová loď na světě, která dokáže plout na ekologický metanol. Tato 350 metrů dlouhá nákladní loď přepraví mezi Asií a Evropou až 16 000 standardních kontejnerů.
Lodě tohoto typu zajišťují 90 % celosvětového obchodu, ovšem nejsou vůbec klimaticky neutrální. Podle přepravní společnosti ušetří Ane Maersk každý den až 280 tun CO2 ve srovnání s lodí stejné velikosti využívající klasická fosilní paliva. Nápis pod kapitánským můstkem a na boku lodi hlásá motto "Až na nulu". Dánská lodní společnost Maersk se chce do roku 2040 stát klimaticky neutrální a snížit své emise na nulu.
V současné době není lodní doprava zahrnuta do Pařížské dohody o klimatu, takže Mezinárodní námořní organizace OSN (IMO) přijala v červenci 2023 novou strategii. Společně s OSN se dohodla, že do roku 2050 dosáhne v mezinárodní námořní dopravě klimatické neutrality, a to i s ohledem na různé národní podmínky.
tags: #ekologicky #setrna #vodni #doprava